Ve svém vidění z 12. června 1868 jsem byla hluboce dojata obrovskou prací, kterou máme dokončit, aby lid byl připraven na příchod Syna člověka. Viděla jsem, že žeň je veliká, ale dělníků je málo. Mnozí, kteří jsou v současné době na poli a pracují, aby zachránili duše, jsou zesláblí. Nosili těžká břemena, která je unavila a vyčerpala. A přesto mi bylo ukázáno, že u některých našich bratří kazatelů byl větší výdej síly, než bylo potřebí. Jejich příliš dlouhá a hlasitá kázání spotřebovala mnoho jejich životní síly. Jiní často hovořili o třetinu až o polovinu déle, než bylo potřeba. Při takovýchto ^{2T 117} kázáních bývají unaveni, zájem lidu opadá ještě dřív než projev skončí, a tak mnoho je z toho ztraceno, neboť to lidé nemohou pochopit. Mnohem lépe by bylo říci méně nežli více. Ačkoliv téma kázání může být velmi zajímavé a vážné, ale užitek by byl mnohem větší, kdyby modlitby a kázání byly kratší. Výsledek by byl dosažen i bez veliké námahy. Oni zbytečně spotřebovávají svou sílu, která je tak nezbytná pro úspěch našeho díla. Takové dlouhé a namáhavé úsilí unavuje a vyčerpává.

Viděla jsem, že tato zvláštní námaha vyčerpala a spotřebovala životní sílu drahého bratra Sperryho a předčasně jej přivedla do hrobu. Kdyby bratr Sperry pracoval s ohledem na zdraví, mohl by žít a pracovat až do současné doby. Rovněž taková nadměrná námaha předčasně ukončila užitečný život našeho drahého bratra Cransona.

Mnohé modlitby i přednášky, jakož i namáhavé zpěvy jsou nesmírně únavné. Ve většině případů by neměli naši kazatelé pokračovat v kázání déle než hodinu. Neměli by činit zbytečně dlouhé úvody, ale přejít rovnou k věci a dobře prostudovaným kázáním vzbudit co největší zájem. Neměli by pokračovat v kázání, jestliže si to posluchači nepřejí. Mnoho z tohoto úsilí je ztraceno, jestliže lid je příliš unaven, a proto nemůže mít užitek z toho, co slyší. A kdo může zhodnotit, jak veliká je tato ztráta, kterou způsobili kazatelé takovým počínáním. Nakonec se nezíská nic, jen se vyčerpá životní síla.

Často se vyčerpá síla již na počátku nadměrného úsilí. A právě v takovém okamžiku je buďto hodně získáno nebo ztraceno. Oddaný kazatel Kristův, který má zájem a vůli pracovat, nemůže svou sílu shromáždit. Spotřeboval ji při zpěvu, dlouhých modlitbách a dlouhých kázáních a vítězství je ztraceno špatně plánovanou snahou a ^{2T 118} nesprávně využitým časem. Zlatá příležitost je ztracena. Po získaných dojmech nic nenásledovalo. Lépe by bylo neprobouzet žádný zájem, protože když lidé jednou odporovali přesvědčení svědomí a přemohli ho, nový zájem o pravdu se jen velmi těžko vzbudí.

Bylo mi zjeveno, že kdyby naši kazatelé měli větší zájem o zachování své síly a zdraví, vykonali by mnohem víc práce během jednoho roku, než při dlouhých a nepotřebně vyčerpávajících modlitbách, kázáních a zpěvech. V posledně jmenovaném případě jsou lidé často ochuzeni o radu, kterou tolik potřebují v pravý čas. Pracovník potřebuje odpočinek, protože ohrozí své zdraví i život, bude-li takto ve své práci pokračovat.

Naši drazí bratři Matteson i Bourdeau se zde dopustili chyby a měli by sjednat nápravu ve svém způsobu práce. Měli by mluvit i modlit se krátce. Měli by ihned přistupovat k věci a dopřávat si odpočinek při své práci. Takovým způsobem by učinili více dobra, a přitom by si uchovali své zdraví. Mohli by přitom dále vykonávat svou práci, kterou tolik milují.