Drahá sestro K: V mém vidění minulého června mi bylo zjeveno, že vlastníš pevnou povahu. Jsi rozhodná ve svých úmyslech, což má jistý nádech tvrdošíjnosti. Jsi neochotná k tomu, abys byla vedena. A přece toužíš po poznání a konání vůle Boží. Zklamala ses sama v sobě. Nepochopila jsi své vlastní srdce, myslela sis, že tvá vůle je podřízena vůli Boží, ale v tomto jsi nesoudila správně. Setkala ses s těžkostmi a dovolila jsi své mysli, aby se zabývala zklamanými nadějemi. Před několika lety se tvůj život zvláštním způsobem měnil. Zdálo se, že v tobě přebývá neklidný duch. Nebyla jsi šťastná, ačkoli v tvém okolí nebylo nic, co by mohlo vrhat na tvůj život temný stín. Tvá mysl nebyla disciplinovaná natolik, aby se zabývala radostnými věcmi. Jsi schopna vykonávat silný vliv ve prospěch víry, jestliže budeš pocvičovat svou mysl tak, aby se ubírala správnou cestou. Všechna tvá slova a skutky by měly být takové, aby uctívaly tvého Spasitele, zvětšovaly Jeho lásku a posilovaly Jeho paže.

^{2T 248} Upadla jsi do smutného omylu, který v této zkažené době převažuje zvláště u žen. Máš příliš velkou zálibu v opačném pohlaví. Miluješ jejich společnost. Tvá pozornost vůči nim je lichotivá a ty posiluješ a povzbuzuješ důvěrnosti, které nejsou vždycky ve shodě s nabádáním apoštola: „Od všeliké zlé tvárnosti se varujte.“ 1.Tes.5,22.

Opravdu nechápeš sebe sama. Kráčíš v temnotách. Měla jsi něco společného se zprostředkováním sňatků. Toto je velmi nejisté zaměstnání, neboť neznáš srdce a můžeš učinit špatnou práci tím, že napomáháš satanovi. Satan se všemožně snaží, aby ovlivnil ty, kteří se vůbec k sobě nehodí, aby spojili své zájmy. On má radost z této práce. Vždyť tak se mu podaří způsobit lidské rodině více bídy a beznadějného žalu než uplatněním své zručnosti v jiném směru.

Napsala jsi mnoho dopisů, které tě ve velké míře trápily. Tyto dopisy se do jisté míry týkaly věcí naší víry a naděje, ale byly smíchány s dotazy a domněnkami ohledně toho, zda tento nebo onen se chystá oženit, a návrzích na manželství. Zdá se, že víš značně mnoho o nastávajících manželstvích, a píšeš a hovoříš o těchto věcech; ony však pouze způsobují škodu tvé duši. „Nebo z hojnosti srdce ústa mluví.“ Mat.12,34. Způsobila jsi velkou nespravedlnost sama sobě tím, že dovoluješ své mysli a hovoru zabývat se láskou a manželstvím. Nebyla jsi šťastná, protože jsi hledala štěstí. Toto není užitečná záležitost. Když budeš opravdově hledat, abys mohla konat svou práci, a vyburcuješ se k službě pro jiné, pak najdeš odpočinutí duše. Zabýváš se svou osobou. Je nutné odvrátit pozornost od sebe a snažit se ulehčit starosti jiným; tím že je učiníš šťastnými, sama nalezneš štěstí a radost ducha.

Máš chorobnou představivost. Myslela sis, že jsi nemocná, ale ^{2T 249} to bylo spíš jen pomyslné než skutečné. Byla jsi sama sobě nevěrná. Hovořila jsi s mladými muži a dovolila sis v jejich přítomnosti důvěrnost, která by byla dovolena jenom bratřím. Bylo mi zjeveno, že tvůj vliv v --- nebyl takový, jaký měl být. Dovolila jsi své mysli, aby se snížila. Mohla jsi pak hovořit a smát se, vést laciné řeči nedůstojné křesťanům. Tvé chování nebylo takové, jaké mělo být. Vypadala jsi jako osoba bez páteře. Opírala ses o jiné. Pro ženu je to špatný postoj, který zaujímá v přítomnosti jiných. Kdyby jsi jenom o tom přemýšlela, mohla jsi zrovna tak dobře chodit a sedět zpřímená jako jiní. Stav tvé mysli tě vede k netečnosti a k hrůze ze cvičení, zatímco toto cvičení by mělo být jedním z největších prostředků tvého uzdravení. Nikdy se neuzdravíš, jestliže neodložíš své neklidné snění a nevyburcuješ se k činu a k práci dokud trvá den. Čiň tak dobře, jak si to představuješ nebo plánuješ. Obrať svou mysl od romantických plánů. Se svým náboženstvím směšuješ jakousi romantickou, bolestnou přecitlivělost, která nepovyšuje, nýbrž ponižuje. Nejsi to ty sama, kdo je ovlivněn. Jiní jsou tvým příkladem a tvým vlivem zraňováni.

Jsi přirozeně pobožná. Jestliže bys procvičovala svou mysl ve vznešených námětech, které nemají nic společného s tebou, ale jsou Božského původu, mohla bys být k užitku. Avšak hodně tvého života bylo promarněno ve snění o tom, že jednou vykonáš velký skutek, zatímco přítomná povinnost jakkoli malá, byla zanedbávána. Jsi nevěrná. Pán ti nesvěří žádnou větší práci dokud práce, která je nyní před tebou, nebude vykonána s pohotovou a radostnou vůlí. Jestliže nepřiložíš k dílu své srdce, práce se bude vléci, ať je jakákoli. Pán zkouší naší schopnost nejdříve tím, že nám svěří malé ^{2T 250} povinnosti. Jestliže se od nich odvracíme s nespokojeností a reptáním, nebude nám svěřeno více, dokud se radostně nechopíme těchto malých povinností a dokud je dobře nevykonáme. Potom nám budou svěřeny větší zodpovědnosti.

Byl ti svěřen dar, který nesmíš promarnit, ale svěřit ho směnárníkům tak, aby Pán po svém příchodu obdržel své i s úroky. Bůh nerozděloval tyto dary bez rozmýšlení. Uděloval tato svatá pověření v souladu se známými schopnostmi svých služebníků. „Každému práci jeho.“ Mar.13,34. Dává nezaujatě a očekává na navrácení, které by odpovídalo této práci. Jestliže všichni budeme konat svou povinnost v souladu s mírou své zodpovědnosti, bude nám svěřené množství, velké či malé, znásobeno. Věrnost je prověřována a jejich věrnost je kladným důkazem jejich moudrého šafářství a jejich hodnoty, která si zaslouží, aby se jí svěřilo všechno opravdové bohatství, dokonce i dar života věčného.

Na konferenci v New Yorku v říjnu roku 1868 mi bylo zjeveno, že mnozí, kdož nic nečiní, by mohli vykonat dobro. Viděla jsem určitou třídu těch, kteří si uvědomují, že mají štědré podněty, zbožné pocity, ba i lásku konat dobro, a přece nic nečiní. Oni vlastní uklidňující pocit a namlouvají si, že kdyby měli příležitost, anebo žili v příznivějších okolnostech, mohli by dělat a dělali by velké a dobré dílo. Stále čekají na příležitost. Pohrdají omezenou myslí ubohého skrblíka, který dává almužnu trpícím neochotně. Vidí, že žije jen pro sebe, že sám se nerozhodne konat dobro jiným s hřivnami vlivu a prostředků, které mu byly svěřeny na používání, ne na zneužívání, ani aby plesnivěly anebo aby ležely zakopané v zemi. Ti, co podléhají svému lakomství a sobectví, jsou zodpovědění za své lakomé počínání a jsou také odpovědní za dary, které zneužívají. Ale ^{2T 251} mnohem zodpovědnější jsou ti, kteří mají šlechetné pohnutky a dovedou rychle rozlišovat duchovní věci. Když jsou nečinní a čekají na příležitost, o které se domnívají, že ještě nepřišla, přirovnávají svou pohotovost k ochotě lakomce; domnívají se, že jejich stav je mnohem lepší než průměrný stav jejich bližních. Takoví lidé klamou sami sebe. Pouhé vlastnění schopností, které nejsou užívány, jenom zvyšuje jejich zodpovědnost. A když schopnosti, jež jim svěřil Mistr, nejsou zužitkovány a rozmnožovány, stav takových lidí není o nic lepší než stav jejich bližních, kterými pohrdají. K nim budou pronesena slova: „Znali jste vůli svého Mistra, a nekonali jste ji.“

Kdybyste cvičili svou mysl tak, aby se zabývala ušlechtilými věcmi a rozjímala o nebeských námětech, mohli byste vykonat mnoho dobra. Měli byste vliv na mysli jiných, obraceli byste jejich sobecké myšlenky a sklony od milování světa k duchovnosti. Kdyby byly vaše záliby a myšlení podřízeny vůli Kristově, byli byste schopni činit dobro. Vaše představivost je chorobná, protože jste ji dovolili, aby se ubírala zakázanou cestou, aby se stala blouznivá. Snění a romantické budování vzdušných zámků znemožnilo vaši užitečnost. Žili jste v jakémsi světě představ. Byli jste pomyslnými mučedníky a pomyslnými křesťany.

Je spousta takového nízkého sentimentalismu, který směšujete s náboženskými zkušenostmi mladých v tomto věku světa. Má sestro, Bůh od tebe vyžaduje, aby ses změnila. Povyš své city, snažně tě prosím. Oddej své duševní i fyzické schopnosti službě našemu Spasiteli, který tě vykoupil. Posvěť své myšlenky i své city, aby všechna tvá práce byla zakotvena v Bohu.

Byla jsi těžce zklamána. Bůh chtěl, abys pečlivě zkoumala každou myšlenku a každý záměr svého srdce. Se svou vlastní duší jednej upřímně. Kdyby se tvé záliby soustředily na Boha, tak ^{2T 252} jak to On vyžaduje, neprošla bys těmi zkouškami, kterými jsi musela projít. Je v tobě jistý nepokoj ducha, který nedozná změny, dokud tvé myšlenky nebudou změněny; snění a stavění vzdušných zámků nepomine, dokud nebudeš činit práci pro současnost.

V korespondenci zanechej zprostředkovávání sňatků a dohadů o sňatcích tvých přátel. Manželský vztah je svatý, ale v tomto zdegenerovaném věku přikrývá každou špatnost. Je zneužíván a stal se zločinem, který patří mezi znamení posledních dnů právě tak, jako byla zločinem manželství před potopou. Satan se ustavičně snaží, aby nahnal nezkušenou mládež do manželského svazku. Ale čím méně projevíme radost nad uzavíráním sňatků, které se nyní uzavírají, tím lépe. Když ale jsou pochopeny požadavky a svatost manželského svazku, nebesa takové manželství uznají i nyní. Výsledkem toho bude štěstí obou partnerů a Bůh bude oslaven. Kéž by tě Pán uschopnil, abys mohla konat práci, která leží před tebou.

Chystám se napsat o této špatné, klamné práci, která se vykonává pod pláštěm náboženství. Tělesné choutky ovládají muže i ženy. Mysl je zkažena zvrácenými myšlenkami a cítěním, a navíc klamná moc satanova oslepila jejich oči natolik, že ubohé oklamané duše si lichotí, že jsou šlechetného ducha a jsou mu zvláště zasvěceni, zatímco jejich náboženské zkušenosti se skládají z chorobného sentimentalismu více než z čistoty, opravdové dobroty a pokory duše, mysl není pozbavena sobectví, není vycvičena a zušlechtěna konáním dobrých skutků a pomáháním jiným. „Náboženství čisté a nepoškvrněné před Bohem a Otcem totoť jest: Navštěvovati sirotky a vdovy v souženích jejich, a ostříhati sebe nepoškvrněného od světa.“ Jak.1,27. Pravá víra a náboženství zušlechtí duše, zjemní vkus, posvětí soudnost, a její vlastníci se stanou účastníky čistoty a ^{2T 253} nebeského vlivu; anděly to přivede blíže a účastníky nebeského vlivu to bude stále více oddělovat od vlivu a ducha světa.

Battle Creek, Michigan.