Drahý br. O: Když jsme před rokem byli v ---, pracovali jsme ve tvém zájmu. Bylo mi poukázáno na tvé nebezpečí a my jsme se tě snažili zachránit. Vidíme však, že jsi neměl sílu, abys toto rozhodnutí mohl učinit. Jsem nad touto věcí zarmoucená a obávám se, že jsem nebyla natolik věrná a nepředložila ti všechno to, co jsem o tvém případu věděla. Některé věci jsem před tebou zamlčela. Když jsme v červnu byli v Battle Creeku, bylo mi opět ukázáno, že jsi neudělal žádný pokrok, protože jsi nevedl bezúhonný život. Víra tě netěšila a ty ses odvrátil od Boha a spravedlnosti. Toužil jsi po štěstí, ale v tom nepravém směru, v zakázaných zábavách, a nemáš morální sílu vyznat své hříchy a zapomenout na ně, abys mohl nalézt milost.

Na hřích jsi nepohlížel jako na ohavnost před Bohem a nezavrhl jsi ho; zanedbal jsi vykonat důslednou práci nad sebou samým, a když přišel nepřítel se svým pokušením, neodolal jsi mu. Kdybys viděl, jak je hřích v očích Božích zraňující, nepodlehl bys tak snadno pokušení. Nebyl jsi obrácen natolik, abys mohl opovrhnout svým hříšným životem a svou pošetilostí. Hřích se ti zdál příjemný a ty jsi byl ochoten podlehnout jeho klamným zábavám. Tvá duše nebyla obrácena a brzo jsi ztratil to, co jsi nalezl.

Tvá domýšlivost, podobně jako u mnoha jiných, byla pro tebe zvláštní překážkou. Vždycky jsi miloval chloubu, a to se ti stalo osidlem. Tvoji domnělí přátelé projevovali zvláštní radost nad tím, když se nalézali ve tvé společnosti, a to ti lichotilo. Obdivovaly tě ^{2T 292} slabomyslné, sympatické ženy a byly zjevně okouzleny tvou společností; ty jsi v jejich přítomnosti nad sebou pociťoval okouzlující moc. Neuvědomoval sis, že hodiny které jsi strávil vyhledáváním rozkoší, patří ne tobě, ale tvé rodině a tím satan házel svou síť pod tvé nohy.

Satan ti klade pokušení na každém kroku tvého života. Se svými prostředky jsi nenakládal tak, jak jsi měl. Nenávidíš lakomství. To je v pořádku. Zacházíš však do krajnosti opačného charakteru a tvé jednání je poznamenáno rozmařilostí. Kristus dal svým učedníkům přiklad, jak nakrmit pět tisíc duší. Učinil veliký zázrak a nakrmil toto veliké množství lidí pěti chleby a dvěma malými rybami. Potom, když všichni byli nakrmeni, nepohlížel na drobty tak, jako kdyby nestály za povšimnutí. Ten, kdo měl moc učinit tak pozoruhodný zázrak a dát potravu tak velikému množství, řekl svým učedníkům: „Posbírejte zbylé nalámané kousky, ať se nic neztratí.“ Jan.6,12. Toto je pro nás všechny ponaučením, na které bychom neměli zapomínat.

Máš před sebou velikou práci, a ty si nemůžeš dovolit ztrácet čas, aby ses této práce nechopil. Br. P, jsem pro tebe znepokojena; vím však, že Bůh tě ještě stále miluje, přestože tvá cesta vede zpět. Kdyby tě Bůh zvlášť nemiloval, nebyl by mi zjevil tvé nebezpečí. Věnoval ses sportu a žertování s muži a ženami, kteří nemají bázně Boží. Slabomyslné ženy, které jsou bez zásad, tě svou přítomností zdržují a ty jsi jak ten okouzlený pták. Zdá se, že jsi byl těmito povrchními osobami okouzlen. Boží andělé tě sledovali a zaznamenávali každý tvůj špatný skutek, každý odklon z cesty ctnosti.

Ano, každý skutek, jehož ses dopustil a o kterém ses domníval, že je pohřben, byl zjeven Bohu, Kristu a svatým andělům. O všech ^{2T 293} skutcích synů lidských je psána kniha. Žádný bod tohoto záznamu nemůže být zatajen. Přestupníkům zůstává pouze jediný prostředek - opravdové pokání, vyznání hříchů a víra v očisťující krev Krista, která přivodí odpuštění, jež bude připsáno k jeho jménu.

Ó můj bratře, kdybys využil příležitosti minulého roku, nemusel pro tebe být tento rok jen prázdným listem. Ty jsi znal vůli svého Pána, ale nekonal jsi podle ní. Nalézáš se ve stavu, že budeš zatracen. Tvé svědomí je vůči duchovním věcem otupeno. Máš zkažené svědomí. Tvůj vliv neshromažďuje, ale rozptyluje. Nemáš žádný zájem o cvičení se ve víře. Nejsi šťastným člověkem. Tvá manželka by se připojila k Božímu lidu, kdyby jsi ji nestál v cestě. Potřebuje tvou pomoc. Nechtěli byste se chopit této práce společně?

Minulého června mi bylo ukázáno, že jedinou tvou nadějí na zlomení pout tvého otroctví je, vzdát se tvých společníků. Satanovým pokušením jsi podléhal tak dlouho, že ses stal troskou. Požitky jsi miloval více než Boha, a rychle jsi klesal dolů. Byla jsem zklamána nad tím, že jsi pokračoval toutéž cestou nezájmu jak před léty. Poznal jsi a zakusil Boží lásku a měl jsi zalíbení ve zkoumání Jeho vůle a činění jí. Rád jsi studoval Boží Slovo. Byl jsi dochvilný na modlitebních shromážděních. Tvé svědectví pocházelo ze srdce, jež pociťovalo posilující vliv lásky Kristovy. Ale ztratil jsi tu první lásku.

Bůh tě nyní vyzývá, abys činil pokání, abys byl horlivý v díle Božím. Tvoje věčné štěstí bude záviset na směru, kterým nyní půjdeš. Můžeš odmítnout pozvání milosti, které ti je nyní nabízeno? Chceš si zvolit svou vlastní cestu? Chceš pěstovat pýchu a marnivost, abys nakonec ztratil svou vlastní duši? Slovo Boží říká ^{2T 294} zřetelně, že bude málo těch, kteří budou zachráněni, a že se ukáže veliký počet těch, kteří jsou pozváni, že nejsou hodni věčného života. V nebesích nebudou mít žádnou účast, ale budou mít svůj podíl se satanem a zakusí druhou smrt.

Muži a ženy mohou této zkáze uniknout, budou-li chtít. Je pravda, že satan je velikým původcem hříchu; avšak to neomlouvá žádného člověka, že může hřešit. On nemůže donucovat lidi, aby hřešili. On je k tomu navádí a budí zdání, že hřích se zdá přitažlivý a příjemný; ponechává však na vlastní vůli, zda chtějí konat dobro či zlo. Nenutí lidi, aby byli opilí, nenutí je, aby se zdržovali návštěvy shromáždění, nýbrž předkládá jim pokušení tak, aby je upoutal k hříchu, a člověk se tak stává volným morálním činitelem k přijetí zla nebo k jeho odmítnutí.

Obrácení je proces, který mnozí nedoceňují. Není to maličkost přeměnit pozemskou, hřích milující mysl a přivést ji k pochopení nevyslovitelné lásky Kristovy, Jeho zázračné milosti a přednosti Boží tak, aby duše byla obdařena Boží láskou a uchvácena nebeskými taji. Když člověk tyto věci pochopí, zdá se mu jeho minulý život ošklivý a odpuzující. Svůj hřích nenávidí a vylévá své srdce před Bohem a přijímá Krista, jež se stává radostí a životem jeho duše. Vzdává se svých dřívějších radovánek. Má novou mysl, nové pocity, nové zájmy a novou vůli; jeho starosti, přání a milování jsou nového charakteru. Tělesné žádosti, žádost očí a pýcha života, jimž byla předtím dávána přednost před Kristem, jsou nyní zanechány a Kristus je ozdobou jeho života, jeho korunou radosti. Nebesa, která byla kdysi pro člověka bez půvabu, nyní spatřuje v jejich bohatství a slávě a člověk se na ně nyní dívá jako na svůj budoucí domov, kde bude vidět, milovat a oslavovat Toho, který ho zachránil svojí drahou krví.

Skutky svatosti, které se mu zdály být únavné, jsou nyní jeho ^{2T 295} potěšením. Slovo Boží, které bylo mdlé a nezajímavé, je voleno jako předmět studia, jež naplňuje jeho mysl. Je to psaní, které mu napsal Bůh a jež nese jméno Věčného. Jeho myšlení, slova a skutky jsou tomuto vedení podřízeny a zkoušeny. Chvěje se úctou před příkazy a jednáním, jež obsahuje, přičemž se pevně chápe jejich zaslíbení a posiluje svoji duši tím, že je přijímá za své. Nyní si volí obecenství těch nejzbožnějších a ve společenství těch nehodných, které kdysi miloval, už nenachází zálibu. Pláče nad hříchy, které se nachází u těch, kterým se kdysi posmíval. Vzdává se svých zájmů a prázdnoty, žije jen pro Hospodina a je bohatý v dobrých skutcích. Toto je posvěcení, které požaduje Bůh. Kromě tohoto nic víc nebude přijato.

Snažně tě prosím, můj bratře, pečlivě zkoumej své srdce a dotazuj se: „Co je to za cesta, po které kráčím a kde skončí?“ Máš důvod k radosti, že tvůj život nebyl ztracen v době, kdy jsi neměl naději na věčný život. Bůh ti nedovoluje, abys nadále tuto povinnost zanedbával a takto ve svých hříších zahynul. Neutěšuj svou duši falešnou nadějí. Nevidíš žádné východisko, jehož by ses mohl uchopit, kromě toho pokorného se ponížení, pro které je ti zatěžko se rozhodnout. Můj bratře, Kristus ti však předkládá, ano, tobě bloudícímu, poselství milosti: „Pojďte, neboť již připraveno jest všecko.“ Bůh je připraven přijmout tě a odpustit ti všechna tvá přestoupení, jestliže k Němu přijdeš. Ačkoli jsi byl marnotratný a ačkoli jsi odešel od Boha a byl tak dlouho vzdálen, On tě přivítá ještě i dnes. Ano, Majestát nebes tě vyzývá, abys přišel, abys mohl mít věčný život. Kristus je připraven očistit tě od hříchů, jestliže se Ho pevně uchopíš. Jaký jsi našel užitek ve službě hříchu? Jaký užitek v sloužení tělu a zlu? Není to ubohá odplata, kterou jsi obdržel? Ó, obrať se, obrať se; proč máš zemřít?

^{2T 296} Svědomí tě napomínalo a ty jsi byl mnohokrát o svém pobloudění přesvědčen. Měl jsi tak mnoho předsevzetí a tolikrát jsi sliboval, a přesto nechceš přijít ke Kristu a váháš, aby jsi mohl získat věčný život. Kéž je tvé srdce naplněno vědomím vážnosti doby, aby ses nyní mohl obrátit a mohl žít. Neslyšíš v tomto poselství hlas pravého Pastýře? Jak můžeš neuposlechnout? Nezahrávej si s Bohem, nebo tě nechá jít po tvých křivolakých cestách. Před tebou je život nebo smrt. Co si vyvolíš? Přít se s Bohem a odmítat Jeho milost je hroznou věcí. Můžeš mít opět Boží lásku, hořící na oltáři tvého srdce, kterou jsi kdysi pociťoval. Můžeš se spojovat s Bohem tak, jak jsi to dělal v minulosti. Jestliže za sebou vyčistíš svoji životní stezku, můžeš opět zakoušet bohatství Boží lásky a tvá tvář bude Jeho lásku opět vyzařovat.

Nepožaduje se od tebe, abys vyznával před těmi, kteří tvůj hřích a tvé chyby neznají. Není tvou povinností zveřejňovat vyznání, které by nevěřící vedlo k jásání; ale vyznej před těmi, komu to přináleží podle Božího slova, a kteří toho nezneužijí, a ať se za tebe modlí a Bůh tvé úsilí přijme a uzdraví tě. Pro záchranu své duše se snaž učinit důkladnou nápravu pro věčnost. Odlož svou domýšlivost, marnivost a ihned proveď nápravu. Vrať se opět ke stádu. Pastýř čeká na tebe, aby tě přijal. Čiň pokání a konej své první skutky a opět se vrať k Boží přízni.