Pravá láska není nějaká nespoutaná, ohnivá, prudká vášeň. Naopak, svou podstatou je mírná a hluboká. Nehledí jen na zevnějšek a je poutaná jen pravou hodnotou. Pravá láska je moudrá, bystrá a její oddanost je opravdová a trvalá. Bůh nás zkouší v každodenních událostech života. V nepatrných věcech se ukáže, že je v srdci. Malá pozornost, mnohé drobné události a laskavosti, vytvářejí životní štěstí. Zanedbávání srdečných, přívětivých, láskyplných slov a nepatrných příležitostí v denním životě, pomáhá vytvářet nedozírnost životního neštěstí. Na konci se ukáže, že sebezapření pro dobro a štěstí jiných, kteří jsou okolo nás, tvoří největší část dobrých záznamů života v nebi. Též se ukáže, že starost o vlastní já, bez ohledu ^{2T 134} na dobro a štěstí jiných, neušla pozornosti našeho nebeského Otce.

Bratře B, Pán ti pomáhá; požehná a posilní tě na cestě spravedlnosti. Obeznámil ses s teorií pravdy a měl bys cele usilovat o dosažení všestranného poznání vůle a působení Božího, aby jsi mohl být připraven zaujmout odpovědnější místo, když to bude Pán od tebe požadovat, protože vidí, že Ho tak nejlépe můžeš oslavit. Musíš však nabýt zkušenosti. Jsi příliš popudlivý a lehce se dáš ovlivnit okolnostmi. Bůh je ochotný posilnit tě, utvrdit a připravit, když budeš vážně a pokorně u Něho neomylného hledat moudrost, a On slíbil, že nebudeš hledat nadarmo.

Když zvěstuješ pravdu jiným, jsi v nebezpečí prudkého přednesu, nepřiměřeného tvým malým zkušenostem. Ty pochopíš věci rázem a hned vidíš i jejich dosah. Všichni však nejsou tak obdařeni jako ty a nevnímají tak rychle. Nebudeš připravený trpělivě, pokojně čekat, aby ti, kteří tak rychle nemohou postihnout platnost důkazu, mohli ho zvážit. Budeš v nebezpečí, že budeš od jiných vyžadovat ten postřeh, tu horlivost a rozhodnost k činu, jakou máš ty. Jsi v nebezpečí, že v případě nesplněných očekávání budeš znechucený, znepokojený a zatoužíš po změně. Musíš se vyhnout kritizování a ponižování. Chraň se všeho, co zavání odsuzováním. Bohu se nelíbí, když takový duch ovládá kteréhokoliv z Jeho zkušených služebníků. Mladíkovi sluší pokora a vnitřní příprava k projevu zápalu a horlivosti; když však jeho mladickou horlivostí prosvitá unáhlená horlivost a odsuzovačnost, potom je to nanejvýš neslušné a určitě odporné. Nic nemůže tak rychle zničit jeho vliv jako toto. Mírnost, krotkost, shovívavost, trpělivost, sebeovládání, snášenlivost, plnost ^{2T 135} naděje, vytrvalost - to je ovoce rostoucí na vzácném stromě lásky nebeského původu. Když tento strom bude pěstován, bude se věčně zelenat. Jeho ratolesti nepadají a listí nevadne. Je nepomíjitelný, věčný, stále zavlažovaný nebeskou rosou.

Láska je moc. Rozumová a mravní síla je obsažena v této zásadě a je nemožno je od sebe oddělovat. Moc pozemského bohatství má zkázonosnou a zhoubnou tendenci; moc lidské síly má sklon k násilí, avšak jedinečnost a hodnota čisté lásky spočívá v působení dobra a jen dobra. Malý a v lidských očích sebenepatrnější čin, vykonaný z čisté lásky, má velkou cenu, neboť Bůh hledí více na to, s jakou láskou kdo pracuje, a ne kolik vykoná. Láska je od Boha. V neobráceném srdci nemůže vyklíčit a růst tato nebeská rostlina, protože ona žije a kvete jen tam, kde vládne Kristus.

Láska nemůže žít nečinně, každým skutkem se rozhojňuje, sílí a rozmáhá se. Láska vítězí tam, kde důkazy a moc jsou bezradné. Láska nejedná pro zisk anebo odměnu; a přece Bůh to tak zařídil, že každý skutek lásky dochází k velkému zisku jako k zaručenému cíli. Láska je svou podstatou pronikavá a ve svém působení mírná, přece však silná a mohutná v úmyslu přemoci mnohé zlo. Svým vlivem obměkčuje a proměňuje; zasahuje srdce hříšníků, když všechny ostatní prostředky zklamaly. Kdekoliv použijeme rozumovou sílu, převahu anebo vliv bez projevu lásky, tam náklonnost a dobrá vůle těch, se kterými se chceme sblížit, klesá a vzrůstá jejich odpor. Ježíš byl Knížetem pokoje. Přišel na svět, aby zlomil každý odpor a podřídil si každou moc. Měl v moci moudrost i sílu, avšak prostředky, které používal na přemožení zla, byly moudrost a síla lásky. ^{2T 136} Nedopusť, aby něco dělilo tvůj zájem o přítomnou práci, dokud Pán neuzná za vhodné dát ti jiný úsek práce. Nehledej štěstí, protože hledáním ho nikdy není možno najít. Konej svoji povinnost. Věrnost nechť pečetí každý tvůj čin, a buď oděný pokorou.

„A protož všecko, jakž byste chtěli, aby vám lidé činili, tak i vy čiňte jim.“ Mat.7,12. Požehnané výsledky se objeví jako ovoce takového počínání. „Kterou měrou měříte, bude vám zase odměřeno.“ v.2. To jsou mocné důvody, které by nás měly přivést k rozhodnutí milovat jeden druhého čistým srdcem a vroucně. Kristus je náš Vzor. Chodil a dobře činil. Žil pro požehnání jiných. Láska zdobila a zušlechťovala všechny Jeho skutky. Není nám přikázáno, abychom sobě činili to, co chceme, aby nám jiní činili; my máme jiným činit co chceme, aby nám oni činili za podobných okolností. Míra jakou měříme, je vždy znovu odměřena nám. Čistá láska je jednoduchá ve svých činech a liší se od každého jiného způsobu jednání. Vlivnost a ctižádost mohou vytvořit vyvážený život a často bezvadné chování. Sebeúcta nás může vést k vyhnutí se špatnému zevnějšku. Sobecké srdce může provést šlechetné skutky, uznat přítomnou pravdu, jevit pokoru, a přece pohnutky mohou být klamné a nečisté. Skutky, které plynou z takového srdce, mohou být bez vůně života a bez ovoce pravé zbožnosti, protože jsou bez zásad čisté lásky. Lásku je třeba pěstovat a rozvíjet, protože její vliv je božský.