Existuje hlučná, bezcílná, bezmyšlenkovitá, slepá a ve svých důsledcích ničivá horlivost. Toto není křesťanská horlivost. Křesťanské horlení není křečovité, usměrňují ho zásady. Pravá horlivost je vážná, opravdová a silná, zapalující celou duši a probouzející morální vědomí. Spása duší a zájmy Božího království jsou záležitostí první důležitosti. Co jiného může vyvolat větší vážnost než spása ^{2T 233} duší a sláva Boží? Jsou zde důvody, které nelze tak snadno přehlédnout. Jsou tak závažné jako věčnost. Zájmy věčnosti jsou v sázce. Mužové a ženy se rozhodují pro blaho anebo utrpení. Křesťanská horlivost se nevyčerpává jen v řeči, ale jedná odvážně a účinně. Tato aktivita křesťanského horlení není však žádná okázalá činnost konaná na obdiv. Každé úsilí a každé dílo se má vyznačovat pokorou. Křesťanská horlivost vede k vážným modlitbám, k pokoře a věrnosti v domácích povinnostech. V rodinném kruhu pokvete něha a láska, dobrotivost a soucit, což je vždy ovocem křesťanské horlivosti.

Bylo mi zjeveno, že musíš jít vpřed. Sestro E, tvůj poklad na nebesích není velký. Nejsi bohatá před Bohem. Kéž Pán otevře tvé oči, abys viděla své srdce, aby cítilo a bylo ti umožněno projevit křesťanskou horlivost. Jak málo křesťanů si uvědomuje cenu duší! Jak málo je těch, kteří jsou ochotni obětavě přivádět ke známosti Krista! Je mezi námi mnoho řečí, hodně slov o lásce k hynoucím duším; řeč však může být jen lacinou náhražkou. Svět potřebuje opravdový křesťanský zápal, horlivost, která se projeví činně. Všichni musí nyní pracovat ve vlastním zájmu, a když budou mít Ježíše ve svém srdci, vyznají Ho i jiným. Žádná překážka nezastaví vyznavačské úsilí toho, kdo přijal Krista, tak jistě, jak je nemožné zastavit padající vody Niagarských vodopádů.

Bylo mi zjeveno, že bratr F je zahrabán ve smetí tohoto světa. Nemůže si dovolit ztrácet čas, aby sloužil Bohu a usilovně studoval Jeho slovo a modlil se, aby mu Bůh mohl ukázat, co od něho požaduje. Jeho talent je pohřben v zemi. Pečování o tento život přikrylo jeho zájem o věčné věci. Království Boží a spravedlnost Kristova jsou pro něj vedlejší. Má rád obchod, ale viděla jsem, že jestliže nezmění svou cestu, ruka Boží bude proti němu. Může sbírat, avšak Bůh to rozptýlí. Mohl dělat dobro. Mnozí mají představu, že kvůli zaměstnání nemohou již pro záchranu lidí nic vykonat a ničím ^{2T 234} přispět pro pokrok vykupitelského díla. Říkají, že nemohou dělat polovičatou práci, a proto se raději odvracejí od náboženských povinností a života, a noří se do světa. Pro své zaměstnání zapomínají na Boha, a to se Mu nelíbí. Když je někdo tak zaneprázdněný, že je to na úkor jeho duchovního života a dokonalé svatosti v bázni Boží, měl by si najít takové zaměstnání, aby mohl být každou chvíli s Ježíšem.

Bratře F, ty nectíš své vyznání. Tvá horlivost je světskou horlivostí. Tvůj zájem je světským zájmem. Duchovně umíráš. Nechápeš svůj zhoubný stav. Láska ke světu pozřela tvé náboženství. Musíš se probudit. Musíš hledat Boha a litovat svého hříchu. Uchop se v pokoře slova a obrať se k Hospodinu. Tvé náboženské povinnosti byly jen pouhou formou. Neraduješ se z náboženství, neboť tato radost je závislá na ochotné poslušnosti. Ochotní a poslušní budou požívat dobro země. Nevlastníš jasný důkaz, že budeš přebývat v království Božím. Příležitostně se věnuješ jen vnějším stránkám náboženské povinnosti, ale tvé srdce při tom opravdově není. Příležitostně proneseš slova varování hříšníkům nebo ve prospěch pravdy, ale je to neochotná služba, jako kdyby ses poddával dozorci namísto radostné služby synovských citů. Jestliže tvé srdce bude ozářeno křesťanskou horlivostí, tvé nejnamáhavější povinnosti budou příjemné a snadné.

Proč je křesťanský život pro mnohé tak těžký? Proto že mají rozdvojené srdce. Jsou dvojsmyslní, což je činí nestálými na jejich cestě. Kdyby byli bohatě obdarováni křesťanskou horlivostí, což je vždy výsledkem zasvěcení se Bohu, namísto zármutku plného pláče: „Je mi zle, je mi zle“, (Iz.24,16.) jazyk duše by volal: „Slyš, co Pán pro mě učinil.“ I když jsi snad zachráněn, což je velice pochybné ve srovnání s tím, jak jednáš, jak málo bude toho dobrého, které jsi vykonal. Ani jediná duše nebude zachráněna tvým přispěním. Bude ti ^{2T 235} pak moci říci Mistr: „To dobře služebníče dobrý a věrný?“ Mat.25,21. Co jsi konal věrně? Pracoval jsi usilovně ve tvém zaměstnání a pečoval jsi o tento život. Avšak stačí to na to, aby ti Spasitel mohl říci: „To dobře služebníče dobrý a věrný?“

Můj bratře, Ježíš tě miluje a zve tě, aby ses díval zpříma, aby jsi odvrátil svůj zrak od země a upřel jej k cíli pro odměnu za tvé vysoké povolání, které je v Kristu Ježíši. Zanech lehkovážnosti a žertování. Kéž by ses stal nositelem světla o důležitosti doby, ve které žijeme, dokud boj nebude ukončen. Běž a pracuj pro Pána, a jestliže se Jemu odevzdáš, tvůj vliv bude mít účinek.

Většina členů rodiny bratra G jde cestou zpět. H žije životem bez cíle. Je plna pošetilostí, marností a pýchy. Její vliv nepovznáší, nevede k dobrotě a k svatosti. Nemá ráda omezení, která jí víra ukládá, proto nechce otevřít své srdce posvátnému vlivu. Miluje sama sebe, miluje zábavu a hledá své vlastní potěšení. Smutný, opravdu smutný bude výsledek, jestliže se nyní neodvrátí z cesty a nebude hledat pravou zbožnost. Mohla použít svých schopností k laskavému a povznášejícímu vlivu nad svými bratry. Bůh miluje tyto děti; ony ale nejsou křesťany. Kdyby se pokusily žít životem pokorných křesťanů, mohly by se stát dětmi světla a pracovníky Božími; mohly by být misionáři ve své vlastní rodině a mezi svými společníky.