EllenWhiteova.cz  (Na úvodní stránku) EllenWhiteova.cz


Důležitost sebeovládání 2T 421

Svědectví pro církev - svazek druhý


Rejstřík - na začátek na začátek

Důležitost sebeovládání 2T 421

Drahý bratře P: Několikrát jsem se snažila ti napsat, ale často jsem měla překážky. Teď to již nebudu déle odkládat. Po několik dní jsem se cítila být mimo zvláštní úzkost, pokud jde o tebe. Minulého června mi bylo zjeveno v souvislosti s tebou několik věcí. Byla jsem zavedena zpět do minulosti a byl mi ukázán neuspořádaný, toulavý život. Byl jsi bez Boha: Tvůj život byl těžký a nestálý, a přece jsem viděla, že Bůh milosti ušetřil tvůj život mnohokrát, když už se zdálo, že žádná lidská síla ani moudrost tě nebude moci zachovat. Nyní stojíš jako zázrak milosti. Když tvůj život byl ve vysokém nebezpečí, Kristus, tvůj advokát mluvil ve tvůj prospěch: „Otče, ušetři jeho život ještě déle. Byl neplodným stromem, který byl vyťat z půdy, a přece ho neodsekávej. Budu trpělivě čekat ještě déle a uvidím, zda ponese ovoce. Ovlivním jeho srdce pravdou. Přesvědčím ho o hříchu.“

Bylo mi zjeveno, že Pán otevřel před tebou cestu, abys Jej poslechl a sloužil Mu. Tvé kroky vedly na západ, kde okolí pro tebe bylo příznivější pro růst v milosti a kde by bylo méně obtížné pro tebe utvářet svůj charakter pro nebesa. Přišel jsi do naší rodiny a byl jsi přijat v našich srdcích. Toto vše bylo nařízeno Pánem. Neměl jsi zkušenost, která byla nezbytná, abys žil život, který schvaluje Bůh. Byl jsi v zaměstnání, kde jsi během několika krátkých měsíců mohl obdržet více světla a více správného vědění o přítomné pravdě, než bys mohl kdy obdržet za léta, kdybys zůstal na východě.

Náš soucitný Nejvyšší Kněz byl obeznámen s tvou slabostí a tvými omyly a neopustil tě ve tvé nezkušenosti, když jsi měl bojovat s velkým nepřítelem mezi nepříznivým okolím. Kdybys zůstal v ---, 2T 422 neuchoval by sis pravdu. Odpor, se kterým by ses setkal, by vyvolal tvou bojovnost a ty bys zneuctil pravdu spíš prchlivým duchem a potom, jakmile by vyvstaly překážky na tvé křesťanské cestě, stal by ses bázlivým a vzdal by ses pravdy. Máš za co děkovat. Tvé srdce by mělo být naplněno vděčností k tvému milujícímu Spasiteli za Jeho milost k tobě, když jsi tak dlouho zneužíval Jeho lásku.

Bylo mi zjeveno, že jsi byl hrubý kámen, který potřeboval více otesání, obroušení a leštění, než jsi mohl vyplnit místo v nebeské stavbě. Něco této práce pro tebe bylo vykonáno, ale ach, je ještě tolik práce, která má být vykonána. Měl jsi velmi nešťastného ducha. Viděl jsi jen drsnou stránku života. Neměl jsi štěstí, ale byl jsi jeden z těch, kdož stáli ve svém vlastním světle, obraceje se od dobra. V mládí jsi v sobě vzbudil ducha nespokojenosti; nechtěl jsi být nikým ovládán. Zvolil sis kráčet svou vlastní cestou bez ohledu na úsudek jiných. Nepodrobil by ses, abys byl ovládán svým otcem, protože jsi chtěl jít svou vlastní cestou. On nechápal nejlepší způsob, jak s tebou zacházet, a ty jsi byl rozhodnut nerespektovat jeho autoritu. Jakmile by chtěl s tebou promluvit, uchýlil by ses do obranného postavení. Tvá bojovnost byla veliká a bojoval bys s čímkoli a s kýmkoli, kdo by zkřížil tvé plány. I kdyby ti byly učiněny návrhy, jak bys měl lépe provádět své plány a svou práci, okamžitě bys vybuchl. Myslel sis, že jsi obviňován a zarmucoval jsi své opravdové přátele. Tvá představivost je chorobná, myslel sis, že každý je proti tobě a že tvůj osud je nesmírně těžký. Byl těžký, ale ty sis ho takovým učinil sám.

Tvůj vztah k nevlastnímu otci byl nepěkný. On si nezasloužil, abys s ním zacházel tak, jak jsi zacházel. Měl chyby a dopouštěl se 2T 423 omylů, ale zatímco ty jsi bděl, abys je viděl v co nejhorším světle, neviděl jsi své vlastní omyly. Prozřetelností Boží tvá manželka trpěla chorobou. Byla to žena pyšného ducha, ale litovala svých hříchů a její pokání bylo Bohem přijato.

Tvá cesta byla zahrazena i zleva i zprava, aby zabránila tvému postupu do záhuby. Pán přivedl tvého neovladatelného a nezkrotného ducha k pokoření. Směsí úsudku a milosti jsi byl přiveden k pokání. Jako Jonáš jsi uprchl od přítomné povinnosti do moře. Bůh zahradil tvou cestu návštěvami své prozřetelnosti. Nemohl bys prosperovat nebo být šťasten, protože jsi nemohl zanechat sebe samého. Vzal jsi své já a svůj hřích s sebou. Pěstoval jsi svou nespokojenost, neklidného ducha a nekonal jsi na své cestě povinnosti. Chtěl jsi změnu, nějakou větší práci a vypěstoval jsi v sobě těkavou povahu.

Oko drahého Spasitele na tobě ulpívalo, neboť jinak bys byl zanechán svému neklidnému stavu a svým hříchům a stal by ses opuštěn, co do povahy, a ubohým, co do okolností. Zatímco v zemi cizinců a v hodině bolesti jsi smutně pociťoval, že jsi v opuštěném, zarmouceném stavu, trávil jsi dlouhé noci a únavné dny neklidu a bolesti stranou od matky a sester. Jako cizinec a byli jenom cizí lidé, kteří ti prokazovali laskavou pomoc, a nebyla žádná křesťanská naděje, která by tě podpořila.

Hledal jsi štěstí, ale nezískal jsi je. Zanedbával jsi rady své matky a její nabádání, abys neporušoval Boží přikázání. Čas od času toto zanedbání zapříčinilo hořkost tvého ducha, ale já nemohu zacházet do podrobností, neboť nejsem silná. Zůstanu jenom u nejpodstatnějších věcí, které mi byly zjeveny.

Viděla jsem, že práci, která je před tebou, nechápeš. Je třeba, aby tvé já bylo ukřižováno. Máš prchlivou, uzavřenou povahu, která 2T 424 musí být podrobena. Máš ušlechtilé povahové rysy, které ti zajišťují tvé přátele, jestliže je tvůj prchlivý duch nezraňuje. Máš silný vztah k těm, kdož o tebe projevují zájem. Když chápeš věci rovnou, jsi zásadový, ale často jednáš na základě okamžitého popudu bez toho, že by ses zastavil a uvažoval.

Vynášíš svůj soud nad jedinci a komentuješ jejich způsoby, když nechápeš jejich postavení nebo jejich práci. Nahlížíš na věci ze svého stanoviska, a potom jsi ochoten zpochybnit anebo zatratit způsob, jakým oni jednají bez toho, že bys nezaujatě nahlížel na věci ze všech stránek. Nemáš ponětí o povinnostech jiných a neměl by ses cítit odpovědným za jejich skutky, ale konat svou povinnost, a práci druhých nechat ohodnotit Pánu. Měl bys vlastnit ducha trpělivosti, zachovat mír a klid mysli a být vděčný.

Viděla jsem, že Pán ti dal světlo a zkušenost, abys viděl hříšnost svého prchlivého ducha a ovládal své pudy. Tak jistě, jak jsi neuspěl v této činnosti, právě tak jistě neuspěješ ve věčném životě. Musíš překonat tuto chorobnou představivost. Jsi extrémně citlivý, a jestliže je promluveno slovo ve prospěch opačného stanoviska, než které zastáváš, jsi uražen. Cítíš, že tě kárají a že se musíš bránit, zachovat si život, a ve svém opravdovém úsilí o záchranu svého života jej ztrácíš. Musíš vykonat práci v tom smyslu, aby odumřelo tvé já, abys pěstoval ducha snášenlivosti a trpělivosti. Překonej myšlenku, že nejsi používán správným způsobem, že jsi používán způsobem špatným, že ti někdo chce škodit a tísnit tě. Díváš se falešným zrakem. Satan tě vede k těmto pokrouceným náhledům na věci.

Drahý bratře P, v Adams Center mi opět byl zjeven tvůj případ. Viděla jsem, že jsi neuspěl v uskutečňování opravdového sebeovládání. Činil jsi úsilí, ale toto úsilí ulpělo jenom na povrchu; nedotklo 2T 425 se pramene skutků. Tvá prchlivá povaha často vyvolává tvou upřímnou a bolestnou lítost a zatracování sebe sama. Tento vášnivý duch, jestliže není podroben, naroste do takové míry, že se stane duchem popudlivým a káravým. Opravdu toto se již do jisté míry u tebe děje. Budeš připraven nést všechno s nelibostí, jestliže zakopneš na cestě, budeš uražen a slovo stížnosti splyne ze tvých rtů. Když pojedeš po ulici, a nebude ti dáno právo užívat polovinu cesty, budeš okamžitě pobouřen. Jestliže tě někdo požádá, abys ustoupil z cesty a přizpůsobil se jiným, budeš popuzen a budeš to cítit jako kdybys ztratil na důstojnosti. Ukážeš všem svůj obvyklý hřích. Už tvé vzezření bude naznačovat netrpělivého ducha a tvá ústa budou vypadat, že jsou vždy připravena vyřknout hněvivé slovo. V otázce tvého zlozvyku, pokud jde o užívání tabáku, je úplná abstinence jediným zaručeným lékem. Musí v tobě nastat úplná změna. Často cítíš, že potřebuješ být více střežen. Rezolutně pak říkáš: „Budu klidnější a trpělivější“, ale děláš-li toto, jenom se dotýkáš zla z vnějšku. Souhlasíš s tím, aby byl zadržen lev a hlídáš ho. Musíš jít dále, než je toto. Samotná síla principu může zatlačit tohoto ničivého nepřítele a přinést mír a štěstí.

Opětovně jsi říkal: „Nemohu ovládat svou povahu.“ „Musím mluvit.“ Postrádáš pokorného a mírného ducha. Tvé já stále ještě žije a ty stojíš neustále na stráži, abys je uchoval od pokoření nebo urážky. Apoštol říká: „Nebo zemřeli jste, a život váš skryt jest s Kristem v Bohu.“ Kol.3,3. Ti, kdož jsou mrtví svému já, nebudou cítit tak pohotově a nebudou připraveni odolat všemu, co by je mohlo dráždit. Mrtví lidé nemohou cítit. Ty nejsi mrtev. Kdybys byl ty a tvůj život skryt v Kristu, tisíc věcí, kterých si nyní všímáš a které tě ovlivňují, by prošlo kolem tebe nezasluhující si pozornost. Potom by ses chápal věčnosti a byl bys povznesen nad malichernými zkouškami svého života.

2T 426 „Jazyk pak jest oheň a svět nepravosti.“ Jak.3,6. „Rozum člověka zdržuje hněv jeho, a čest jeho jest prominouti provinění.“ Přísl.19,11. „Zpozdilý ke hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství.“ Přísl.14,29. „Lepší jest zpozdilý ke hněvu, než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou, nežli ten, kterýž dobyl města.“ Přísl.16,32. „A tak, bratři moji milí, budiž každý člověk rychlý ke slyšení, ale zpozdilý k mluvení, zpozdilý ke hněvu. Nebo hněv muže spravedlnosti Boží nepůsobí.“ Jak.1,19.20 „Zdržuje řeči své muž znající naučení; drahého ducha jest muž rozumný.“ Přísl.17,27. Měj na paměti chladného ducha.

Náš velký Příklad byl povýšen, aby byl roven Bohu. Byl vysokým vládcem na nebesích. Všichni svatí andělé byli potěšeni, když se před Ním mohli klanět. „A opět, když uvodí prvorozeného na okršlek země, dí: A klanějte se jemu všichni andělé Boží.“ Žid.1,6. Ježíš na sebe vzal naši povahu. Položil stranou svou slávu, svůj majestát a bohatství, aby mohl vykonat své poslání, zachránit toho, který byl ztracen. Nepřišel, aby mu bylo slouženo, nýbrž aby sloužil jiným. Ježíš, když byl pohaněn, zneužit a uražen, On se nemstil. „Kterýžto, když mu zlořečili, nezlořečil zase.“ 1.Petr.2,23. Když krutost člověka způsobila, že trpěl bolestmi bičování a ranami, nehrozil, ale odvolal se na Toho, kdo soudí spravedlivě. Apoštol Pavel nabádal své bratry ve Filipis: „Budiž tedy táž mysl při vás, kteráž i při Kristu Ježíši byla. Kterýž jsa ve způsobu Božím, nepoložil sobě toho za kořist rovný býti Bohu, ale samého sebe zmařil, způsob služebníka přijav, podobný jsa lidem učiněn.“ Fil.2,5-7. Je služebník větší než jeho Pán? Kristus nám dal svůj život jako vzor a my jej zneuctíváme, jestliže se stáváme žárlivými pro každou maličkost a jsme připraveni posuzovat každé poranění, ať domnělé, či skutečné. Toto není důkazem ušlechtilé mysli, která je připravena chránit sebe sama, aby si zachovala svou vlastní důstojnost. Raději bychom 2T 427 měli snášet stokrát utrpení než zranit duši duchem odplaty nebo dát průchod svému hněvu. Je síla, kterou lze od Boha obdržet. On může pomoci. Může dát milost a nebeskou moudrost. Jestliže žádáš ve víře, obdržíš, ale musíš bdít na modlitbách. Bdi, modli se a pracuj, by mělo být tvé heslo.

Tvá manželka by měla být požehnáním, kdyby jenom vzala na sebe zodpovědnost, která je její povinností. Ale ona se zodpovědnosti celý život vyhýbala, a nyní je v nebezpečí, že bude ovlivněna, namísto aby ovlivňovala. Namísto toho, aby měla změkčující, povznášející vliv nad tebou, je nebezpečí, že si bude myslet to, co ty si myslíš, a jednat tak, jak jednáš ty bez toho, že by šla do hloubky, aby byla vedena zásadami ve svých skutcích. Jeden s druhým sympatizujete a na neštěstí si také pomáháte v nahlížení na věci nesprávným způsobem. Ona může působit vlivem pro dobro věci, ale vlastní ducha, který má příchuť duchovní netečnosti a lenosti. Není ochotná zabývat se jakoukoli dobrou prací, jestliže jí není příjemná a zábavná. Jaký byl hřích Merozu? Nic nečinil. Nebylo tomu tak kvůli velkým zločinům, za který byl zatracen, nýbrž proto, že nepřišel na pomoc Pánu.

Bylo mi zjeveno, že tvá manželka sama sebe nechápe. Vyhýbala se ve svém mládí povinnostem, a nemá k nim poměr dokonce ani nyní. Má sklony k opírání se o jiné spíše, než o své vlastní schopnosti. Nemá odvahu ke šlechetné nezávislosti. V uplynulých letech se měla vychovávat k tomu, aby nesla břemena. Nyní na to nemá zdraví. Je náchylná k nečinnosti jater a nemá sklony ke cvičení. Nemá schopnost dát se do práce, jestliže vidí, že musí. Jí téměř dvakrát tolik, než by měla jíst. Všechno, co dává do žaludku, je příliš mnoho, než aby to její organismus proměnil na dobrou krev. Stává se to neužitečnou látkou, která zatěžuje trávicí trakt. Její 2T 428 organismus je zanesen množstvím látek, které jí brání v její práci, ucpávají ústrojí a oslabují životní síly.

Dávat tolik jídla organismu, víc, než může přeměnit na dobrou krev, způsobuje zhoršení kvality krve a přetěžování životnosti do mnohem většího stupně než práce, či fyzické cvičení. Toto přejídání způsobuje tupou strnulost. Mozkové nervy musí přijít na pomoc trávicím orgánům a jsou takto neustále přetěžovány, oslabovány a otupovány. Toto zanechává pocit tuposti v hlavě a činí tvou manželku náchylnou kdykoli vůči ochrnutí. Bylo by nevhodné povzbuzovat ji tím, že již nepotřebuje tolik pohybu. Nebylo by nic tak nebezpečné pro ni jako zůstat v takovém stavu, ve kterém by její fyzické schopnosti nebyly vedeny k aktivnímu cvičení. Fyzické cvičení je velmi podstatné, bude posilovat její tělo a mysl. Když se probudí k této zodpovědnosti vyplývající z jejího postavení a uvidí prospěch, který bude následkem toho, že se bude snažit hledat cíl v životě, nebude mít sklony k takovému padání do netečnosti a vyhýbání se těžkostem. Nevkládá své srdce do toho, co dělá, tudíž se pohybuje jako stroj a práci pociťuje jako břemeno. Nemůže, zatímco tak cítí, si uvědomit tento nový život a sílu, která je její výsadou. Postrádá ducha a energii. Má příliš často sklon k tomu, aby se ztrácela v tuposti a olovnaté necitlivosti. Těžkou tupost, kterou pociťuje, překonat může jen šetřící dietou, dokonalou kontrolou vlastní chuti a všech svých pudů a tím, že zavolá na pomoc svou vůli ke cvičení. Potřebuje vůli, která bude elektrizovat její nervovou sílu tak, aby mohla odolat netečnosti.

Sestro P, nikdy nemůžeš být užitečná světu, jestliže tvé úmysly nejsou dost silné, aby ti umožnily překonat tuto neochotu k péči a nesení břemen. Jestliže denně cvičíš síly v sobě, úkol bude stále méně obtížným tak dlouho, dokud se pro tebe nestane druhou přirozeností činit povinnost, být pečlivá a pilná. Můžeš si zvyknout 2T 429 myslet, když budeš méně zatěžovat svůj žaludek. Přetížení žaludku zatěžuje mozek.

Měla bys také mít cíl, smysl života. Kde není žádný účel, je sklon k netečnosti, ale kde je dostatečně důležitý cíl na zřeteli, všechny síly mysli přejdou ve spontánní činnost. Abys mohla učinit svůj život úspěšným, musíš své myšlenky pevně upřít na životní cíl a nenechat je rozbíhat se a zabývat se nevýznamnými věcmi nebo být spokojena s nečinným dumáním, které je ovocem vyhýbání se zodpovědnosti. Stavění vzdušných zámků kazí mysl.

Věnuj se současné povinnosti. Dělej celou svou vůlí, celým svým srdcem. Měla by ses rozhodnout činit něco, co bude vyžadovat úsilí stejně tak duševní jako fyzické. Tvé srdce by mělo být u tvé současné práce. Tvou současnou povinností je pracovat tak, jak si nebesa přejí, abys pracovala. Snít o práci, která je v dálce, a představovat si a plánovat budoucnost je neužitečné a neposlouží tvé práci, ať už je jakkoli malá, kterou však před tebe nyní postavily nebesa. Není tvým úkolem konat velikou práci, nýbrž konat vesele a dobře práci, kterou je třeba udělat už dnes. Hřivny, které byly svěřeny tvé péči, budou znásobeny. Jsi zodpovědná za jejich správné použití, nebo za jejich zneužití. Nemáš toužit po velkých věcech, abys vykonala velkou službu, nýbrž konat malou práci, zdokonalovat své schopnosti, i když jich není mnoho, a nechat spočívat na sobě vědomí své zodpovědnosti za jejich správné použití vůči Bohu.

Nemusíš očekávat, že se vyhneš bolestem a vyčerpanosti, lopotě a zkouškám života. Syn Boží se podílel na lidském těle. Byl často unaven tělesně i duševně. Pravil: „Já musím dělat dílo toho, kterýž mne poslal, dokud den jest. Přichází noc, když žádný nebude moci dělat.“ Jan.9,4. Měla bys přestat se svým sněním, které je vzdálené současnosti a přivést svou mysl ke stávajícím povinnostem a radostně je vykonávat.

2T 430 Tento svět není křesťanským nebem. Je pouze jakýmsi přechodným místem. Je scénou našich životních bojů, našich konfliktů a zmatků a je nutné, abychom my všichni pevně zápasili o lepší svět, který bude učiněn, až boj skončí, a mír, radost a požehnání budou trvat věčně. Viděla jsem, že oba, jestliže budete spojeni, budete ve velkém nebezpečí ztroskotání víry, protože na věci budete pohlížet ve špatném světle. Oba máte před sebou k vykonání velkou práci, ale jste v nebezpečí, že zavíráte oči před vzájemnými chybami.

Sestra P by se měla mít na pozoru, aby nepodněcovala prchlivého ducha svého manžela tím, že by mu vyprávěla o svém domnělém žalu, aby si získala jeho soucit. Ona nahlíží na věci v silném světle a hluboce prožívá věci, které nejsou hodny pozornosti. Bude se muset naučit a pochopit, že je rozumné mlčet. Potřebuje sílu vytrvalosti. Je mnohem snadnější pojmout věc do mysli, než ji z mysli vypudit, když už tam jednou je. Je snazší ulpět na domnělé křivdě, než uklidnit a ovládnout pocity, když již jednou byly vzbuzeny.

Bratr P má schopnosti, které by byly výborné, kdyby byly očištěny povznášejícím vlivem čistého náboženství. Může být užitečnější. Upřímná zbožnost sama ho může předurčit k tomu, aby vykonával své povinnosti na tomto světě dobře, a učinila ho způsobilým pro nebesa. Nebeská povaha musí být získána zde na zemi, můj bratře, neboť jinak ji nebudeš mít. Proto by ses měl ihned zabývat prací, kterou musíš vykonat. Musíš pracovat opravdově na tom, abys získal způsobilost pro nebesa. Žij pro nebesa. Žij vírou.

Bratře P, jsi neopracovaný kámen, ale spočívá na tobě ruka zkušeného pracovníka. Dovolíš mu, aby tě opracoval do hran a vyleštil tě pro budovu, která roste bez zvuku dláta a kladiva? Pak až 2T 431 skončí zkouška, nepadne už ani úder. Nyní v hodině zkoušky musíš překonat svou impulzivní povahu, anebo budeš navždy oddělen od Boha.

Ježíš vás oba miluje a zachrání vás, jestliže chcete být spaseni způsobem, jaký On stanovil. Můžete mít cílevědomou víru, jestliže opravdu po ní žízníte a hladovíte. Jděte k Bohu ve víře a pokoře; žádejte a obdržíte. Ale pamatujte, že žák není lepší nad svého učitele, ani služebník není větší než jeho Pán. Potřebujete pěstování této tichosti a pokory ducha, která přebývala v Kristu.

Battle Creek, Michigan, 9. února 1869

Rejstřík - na začátek na začátek

EllenWhiteova.cz - Zajímavé webové odkazy