EllenWhiteova.cz  (Na úvodní stránku) EllenWhiteova.cz


Zvěstování pravdy v prostředí rasové nenávisti

Svědectví pro církev - svazek devátý


Rejstřík - na začátek na začátek

Zvěstování pravdy v prostředí rasové nenávisti

Velice jsem ustarána pro dílo mezi barevným lidem. Evangelium musí být zvěstováno utlačeným černochům. Ve snaze pomoci tomuto lidu musíme být velice opatrní. Mezi bělochy na moha místech, existují silné předsudky proti černochům. Můžeme se snažit ignorovat tyto předsudky, nemůžeme je však odčinit. Kdybychom si měli počínat tak, jakoby těchto předsudků nebylo, nemuseli bychom předkládat toto světlo bělochům. Musíme se vyrovnat se situací jaká je a jednat moudře a rozumně.

Po mnohá léta jsem nesla těžké břímě starosti o zájmy černochů. Srdce mne bolelo, když jsem pozorovala předsudky proti barevným a jak tyto sílí a stále se vzmáhají a když jsem viděla, že mnozí adventisté s. d. zřejmě nedovedou pochopit nutnost vážného úsilí, které třeba rozhodně vynaložit. Roky ubíhají do věčnosti a nepatrná je pomoc těm, kteří ještě nedávno byli otroky.

Jednou z těžkostí, které doprovází toto dílo je, že mnozí z bělochů, žijící mezi černochy si nepřejí, aby bylo vynaloženo zvláštní úsilí pro povznesení tohoto lidu. Když tito běloši vidí, jak se pro ně budují školy, když vidí, jak jsou vyučováni k soběstačnosti, řemeslům, aby se sami postarali o rodinné domy místo, aby nadále žili ve svých chatrčích, obávají se že jejich sobecké plány budou zmařeny, že (205) jim nebude možné černochy najímat za nuznou mzdu, - a proto ta nenávist. Cítí se poškozeni. Někteří si počínají, jako by otroctví nebylo zrušeno. Tento duch sílí tou měrou, jak Duch Boží ustupuje ze země a na mnoha místech není možné konat dílo, které mohlo být vykonáno pro barevný lid v minulých letech.

Americký lid mohl vykopat mnoho, kdyby vláda a křesťanské církve byly vynaložili přiměřené úsilí ve prospěch těchto osvobozených, hned po emancipaci (vysvobození) otroků. Měli použít prostředky a štědře se postarat o ně a jejich výchovu v čase, kdy tak velice potřebovali pomoci. Avšak vláda po nepatrném úsilí zanechala černochy bez pomoci překonat nesmírné těžkosti. Některé z mocných křesťanských církví započaly dobré dílo, žel však, že se jim nepodařilo zasáhnout více, než nepatrnou menšinu. Církev adventistů s. d. také nedokázala vykonat to, co měla. Některé vytrvalé úsilí bylo vynaloženo jednotlivci i společností o povznesení barevného lidu a určitá ušlechtilá práce byla vykonána, avšak jak málo členů se podílelo na tomto díle, které by mělo být v přízni všech a kde by měli pomáhat všichni.

Někteří adventisté s. d. vynaložili šlechetné úsilí a vykonali dílo, nutné pro barevný lid. Kdyby ti, kdo se zapojili do tohoto díla mohli se opřít o spolupráci všech svých bratří kazatelů, výsledek jejich práce by se nyní zcela lišil od toho, jaký je. Avšak veliká většina našich kazatelů, nespolupracovala tak, jak by měla s menšinou, která zápasila, aby do popředí uvedla potřebné dílo v tomto těžkém poli.

Postup času a přibývající těžkosti nám připomínají, že opatrnost má větší cenu. (206) Jestliže jsme si nerozumně počínali v díle pro barevný lid, nebylo to proto, že bychom nebyli varováni. Z Austrálie přes vody Pacifiku docházely varovné výstrahy, že se nutno varovat každé akce, že pracovníci nemají konat politické přednášky a nepodněcovat sociální rovnost bílých s černými. V shromáždění r. 1895 v Armadale v předměstí Melborne, Victoria, mluvila jsem o těchto problémech jako v odpověď na dotazy bratří a zdůrazňovala jsem potřebu opatrnosti. Řekla jsem, že přicházejí nebezpečné časy a že to, co o misijním úsilí pro barevné mohlo být vyjádřeno, nemůže být vyjádřeno v budoucnosti bez nebezpečí života. Řekla jsem otevřeně, že pomoc barevnému lidu musíme poskytnout jinak, než v dřívějších letech.

Mělo by se mluvit co možno nejméně o barevné čáře a barevní pracovníci by měli pracovat hlavně mezi svým lidem.

Pokud jde o bílé a barevné lidi scházející se k bohoslužbám v jedné místnosti, to se nemůže stát všeobecným zvykem s užitkem pro obě části - obzvláště na Jihu. To nejlepší, co můžeme udělat je: barevnému lidu, který přijal pravdu, postavit modlitebny v nichž si budou konat bohoslužby sami. Toto je obzvlášť nutné na Jihu, aby zde dílo mezi bělochy nenarazilo na překážky.

Barevní věřící by měli být vybaveni čistými, vkusnými modlitebnami. Měli bychom se poučit o tom, že toto se nekoná proto, aby byli vyloučeni ze společných bohoslužeb (207) s bílými proto, že jsou černí, nýbrž proto, aby zvěstování pravdy mohlo spět ku předu. Musí pochopit, že tento plán platí jen dotud, pokud nám Pán neukáže lepší cestu.

Třeba povzbudit zkušené a schopné barevné lid, aby vedli bohoslužby svého vlastního lidu a třeba je vyslechnout, i při velikých shromážděních.

Mezi barevnými věřícími jsou mnozí, kteří mohou pracovat ve prospěch svého vlastního lidu - pracovníci - jimž Pán dal světlo a poznání a kteří skvělé mají schopnosti. Tito by měli pracovat vytrvale a každým možným způsobem. Měli by použít naši literaturu a pořádat stanová shromáždění, jakož i shromažďování v místnostech. A někdy, (kde je to možné) bílí kazatelé měli by jim poskytnout pomoc. Obzvláštní úsilí by mělo být vynaloženo ve prospěch barevných pracovníků. Barevní lidé mají být důkladně vychováni a vzděláni, aby dávali biblické hodiny a pořádali stanová shromáždění mezi svým lidem. Jsou mnozí, kteří mají schopnosti a mohli by být připraveni pro toto dílo.

Měli bychom se hluboce zajímat o zřizování škol pro barevný lid. Nesmíme přehlížet důležitost přítomné pravdy učitelům a studentům velkých kolejí pro barevný lid, který byly zřízeny světskými lidmi.

Měli bychom vybudovat školy a sanatoria pro barevný lid a v těchto by se měla vychovat barevná mládež a vycvičit k službě nejlepšími učiteli, které lze zaměstnat.

Barevní kazatelé by měli vynaložit všemožné úsilí, aby svému lidu pomohli pochopit pravdu, pro tento čas. Postupem času a přibýváním rasových předsudků v mnoha (208) místech, se téměř stane nemožným, aby bílí pracovníci vykonali něco pro barevný lid. Někdy běloši, kteří nesympatizují s našim dílem, spojí se s barevným lidem v oposici, tvrdíc, že naše učení chce odstranit církve a přivést je do zmatku v sobotní otázce. Bílí i barevní kazatelé nás budou pomlouvat a budou se snažit vzbudit u lidu takovou nenávist, že lid bude hotov ničit a zabíjet.

Mocnosti pekla všemožně usilují zabránit zvěstování posledního poselství milosti mezi barevným lidem. Satan se snaží všemožně překážet v díle kazatelů a učitelů evangelia, pracují-li tito bez jakýchkoli předsudků, které existují mezi bílými a barevnými.

Počínejme si moudře. Nepodnikejme nic, co by mohlo zbytečně vzbudit odpor, nic, co by překáželo zvěstování poselství evangelia. Kde si to vyžaduje zvyk, anebo kde bude mít větší úspěch odděleně shromažďování bílých od černých, ať se scházejí odděleně. Pěstujme tichost Kristovu. On byl Majestátem nebes, jednorozeným Synem Božím. A přece "tak Bůh miloval svět, že Syna svého jednorozeného dal, aby každý, kdo věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný." J 3, 16.

Jestliže pro spásu hynoucího světa Bůh sestoupil, aby vydal svého Syna na "strašnou potupnou smrt" zdaž by Boží služebníci neměli ochotně vynakládat všechno své úsilí, aby získali a pomohli těm, kteří jsou v hlubinách hříchu, přinésti světlo těm, kteří jsou v temnotě a ukázati jim, co je pravda? Své božství Kristus zahalil lidskou přirozeností, aby mohl sestoupit na zem, - pozvedl padlé lidstvo. (209) Nebudou Jeho následovníci pro Něj ochotni vzdát se mnohých nespravedlivých a zarmucujících věcí, aby pomohli právě těm, kdo potřebují pomoc? Dílo je třeba konat tak, aby nevzbudilo předsudky, které by uzavřely cesty, nyní otevřené pro vstup pravdy.

Nadaní lidé mezi barevnými věřícími mají spolupracovat s Pánem pro svůj lid. A přece někdy budou mít příležitosti v stanových shromážděních a při velkých sjezdech vydat svědectví, které zasáhne mnoho a mnoho duší. Tyto příležitosti se naskytnou, bude-li zahájena práce v jižních polích a jakmile bude zvěstováno hlasité volání. Když bude vylit Svatý duch, pak bude vítězit lidskost nad předsudkem při zachraňování hynoucích. Bůh bude usměrňovat mysl, lidská srdce budou milovat, jako Kristus miloval. Na barevné se pak bude pohlížet zcela jinak, než jako se na ně pohlíží dnes. Milování, jakým Kristus miluje, pozvedá mysl k čistému, nebeskému, nesobeckému ovzduší.

Ten, kdo je s Kristem spojen, povznese se nad rasové předsudky a společenské kastovnictví. Jeho víra se bude přidržovat věčných skutečností. Božský Původce pravdy má být vyvýšen. Naše srdce mají být naplněna vírou, která skrze lásku koná a očišťuje duši. Dílo milosrdného samaritána je příkladem, který máme následovat.

Nemáme přetřásat otázku rasové diskriminace, že vzbudíme předsudky a dostaneme se do nesnází. Světlo třetího andělského poselství má být zvěstováno těm, kdo světlo potřebují. Máje pracovat klidně, tiše a důvěřovat svému staršímu Bratru. Nemáme unáhleně a s konečnou platností snažit se pro budoucnost rozřešit těžkou (210) problematiku vztahů bílých a černých. Pravda pro tento čas má být zvěstována tisícům v jižních státech. Cesta má být zbavena, pokud je to jen možné, všech překážek. Poselství evangelia je třeba zvěstovat tomuto lidu. Pracujme pro bílé i černé v různých odvětvích a to ostatní přenechme Pánu. Pravda se musí dostat před bílé muže i ženy v Jižních státech, pak bude vykonáno určité dílo v jejich rodinách, což povede k záchraně mnohých.

Ve všem moudrost a opatrnost

Zatím, co se snaží lidé urovnat otázku rasové diskriminace, čas ubíhá a lidé odcházejí do hrobu bez varování a bez záchrany. Tak by to dál nemělo být. Mužové a ženy by měli jít pracovat a to tak, jak Duch Boží usměrňuje jejich mysl. Potřebujeme nadané barevné věřící, každou jeho tečku v tomto díle. Barevní pracovníci by měli pracovat mezi svým lidem, kde jim bílí pracovníci mohou příležitostně vypomoct. Častokrát budou potřebovat radu a poučení. Barevní věřící by měli mít své modlitebny a bílí věřící také svá bohoslužebná místa. Každá skupina ať je horlivá v skutečné misijní práci pro svůj lid, i pro barevné, kdekoliv a kdykoliv mohou.

Když pravda byla zvěstována na určitém místě a všichni bílí, kteří ji slyšeli, uvěřili a také ji přijali, pak se příležitosti budou někdy jevit příznivě pro klidné a nehacené úsilí bílých pracovníků pro barevný lid. Takové příležitosti bychom neměli přehlížet.

Nesmíme zbytečně vzbuzovat předsudky, které by zavírali cestu pro zvěstování třetího andělského poselství bělochům. Oni potřebují toto poselství, neboť před námi je čas soužení, jakého ještě nebylo. (211)

Musíme být velice pečliví, abychom nic neřekli nebo nevykonali, co by podněcovalo nenávist barevných proti bílým. Z nynějších těžkostí nečiňme těžkosti ještě větší. Avšak jakkoli rozumně si pracovníci počínají, stále budou narážet na protivenství aniž by vytvářeli těžkosti v otázce rasové diskriminace. Připravme stezku Králi. Dejme příležitost, aby Bůh pracoval. Lidé by tu měli ustoupit z cesty. On bude plánovat a vše zařídí lépe, než lidé. Pamatujme, že našim prvním velikým úkolem je zvěstovat Slovo Boží, oznamovat varování Písma.

Pán nás všechny vyzývá, abychom se chopili díla v pokorném duchu. Ne každý kazatel je posvěcen pravdou. Pán vyzývá všechny, aby zavrhli své předsudky. Lidé by neměli znát to, co by mohlo zmařit naši poslední naději na vstup do nesnadných polí, kde jsou rasové předsudky a nenávist.

Abychom překonali předsudky a získali přístup k srdcím, musíme konat lékařské misijní dílo nejen na jednom nebo dvou místech, kde pravda ještě nebyla zvěstována. Máme pracovat jako zdravotní evangelisté, abychom uzdravovali hříchem nemocné duše, zvěstujíc jim poselství Boží. Toto dílo překoná předsudky, které nemůže nic překonat.

Sobota

Zvěstování soboty si vyžaduje velikou pečlivost a moudrost. Bude třeba mnoho milosti a moci Boží, aby byla svržena modla, která byla postavena v prospěch falešného dne odpočinku. Vyzvedněte prapor, zvedněte ho výše a ještě výše. Poukažte (212) lidu na 20. kap. druhé knihy Mojžíšovy, kde je zaznamenán Boží Zákon. První čtyři přikázání mluví o naší povinnosti k našemu Stvořiteli. Kdo není věrným svému bohu, nemůže být věrným ani svému bližnímu. Ten, kdo miluje Boha nadevše, bude milovat svého bližního, jako sebe samého. Pýcha přerůstá do ješitnosti, vede člověka, aby zbožňoval sám sebe. Evangelium Kristovo posvěcuje duši, vypuzuje sebelásku.

"Pomni na den sobotní, abys jej světil." Ex 20, 8. Sobota byla zřízena v ráji poté, co Bůh stvořil svět." A tak dokonána jsou nebesa a země, i všecko vojsko jejich. A dokonal Bůh dne sedmého dílo své, kteréž dělal a odpočinul v den sedmý ode všeho díla svého, kteréž dělal. I požehnal Bůh dni sedmému a posvětil ho, neboť v něm odpočinul Bůh ode všeho díla svého, kteréž byl stvořil, aby učiněno bylo." Gn 2, 1-5.

Mluvil také Hospodin k Mojžíšovi řka: Ty pak mluv k synům Izraelovým a rci: A však sobot mých ostříhati budete. Nebo to znamením jest mezi mnou a vámi po rodech vašich, aby známo bylo, že já jsem Hospodin, kterýž vás posvěcuji. Protož ostříhati budete soboty, nebo svatá jest vám. Kdož by ji poškvrnil, smrtí umře a kdo by koli konal v ní dílo, vyhlazena bude ta duše z prostředku lidu svého." Ex 31, 12-14. (213)

19. října 1908

Rejstřík - na začátek na začátek

EllenWhiteova.cz - Zajímavé webové odkazy