Když naši zkušení pracovníci konají misijní dílo tam, kde žije náš lid, pak by naši věřící měli se vší vážnosti vynaložit všechno úsilí, aby otevřeli cestu Božímu dílu. Měli by modlitebně zkoumat svá srdce a připravit cestu Králi tím, že odloží všechen hřích, který by jim překážel v spolupráci s Bohem a bratřími.

Toto nebylo vždy plně pochopeno. Satan častokrát pronikal takovým duchem, který znemožnil členům církve postřehnout příležitosti k službě. Věřící častokrát dovolili, aby je nepřítel použil právě tehdy, kdy se měli cele posvětiti Bohu a pokroku Jeho díla. Nevědomky bloudili daleko od cesty spravedlnosti. Tím, že pěstovali ducha kriticismu, vyhledávání chyb, farizejské zbožnosti a pýchy, zarmucovali Ducha Božího a velice zabrzdili dílo Božích služebníků.

Na toto zlo bylo častokrát poukázáno na mnoha místech. Někdy ti, kteří povolili přísnému odsuzovačnému duchu, činili pokání a byli obráceni. Bůh je pak mohl použít k slávě a ke cti svého jména.

Žijeme ve zvláštním údobí těchto pozemských dějin. Ve velice krátké době musí být vykonáno veliké dílo. Každý křesťan má vykonat určitou část na podporu tohoto díla. Bůh vyzývá lidi, kteří se posvětí pro dílo záchrany duší. Když začneme ⁽¹²⁶⁾ chápat co Kristova oběť vykonala pro záchranu hynoucího světa, budeme svědky mocného zápasu o záchranu duší. Kéž by všechny naše sbory mohly vidět a uvědomit si tu nekonečnou oběť Kristovu.

Reformační hnutí

V nočních viděních probíhaly přede mnou obrazy velikého reformačního hnutí mezi Božím lidem. Mnozí chválili Boha. Nemocní byli uzdravování a konaly se i jiné divy. Bylo možno pozorovat ducha přímluvy jak se projevil před velikým dnem velikonoc. Bylo vidět jak stovky a tisíce navštěvují rodiny a otvírají jim Boží Slovo. Srdce byla přesvědčena o moci Svatého Ducha a působil duch pravého obrácení. Na každé straně byly dveře otevřené pro zvěstování pravdy. Svět zdál se být osvícen nebeským vlivem. Veliká požehnání přišla skrze pravý a pokorný lid Boží. Slyšela jsem hlasy díkůvzdání a chvály a viděla takovou reformaci jakou jsme zažili jen v roce 1844.

A přece někteří odmítli obrátit se. Nebyli ochotni kráčet po Boží cestě a když k vůli pokroku díla Božího odzněly výzvy k dobrovolným obětem, někteří sobecky lpěli na svých pozemských skutcích. Tito ziskuchtiví jednotlivci byli odloučeni od zástupů věřících.

Pracujme dokud je čas

Soudy Boží jsou na zemi a pod vlivem Svatého ducha musíme nést varovné poselství, které nám On svěřil. Toto poselství musíme přinést rychle, řádek za řádkem, poučení za poučením, příkaz za příkazem. Lidé se brzo budou muset rozhodnout ⁽¹²⁷⁾ - a je naší povinností vidět, že jim byla dána příležitost pochopit pravdu, aby mohli zaujmout rozumné stanovisko na straně pravdy. Pán vyzývá svůj lid k práci - pracovat vážně a moudře - dokud čas zkoušky ještě trvá.

Důležitost osobního úsilí

Členové našich sborů by se měli více věnovat práci dům od domu, dávat biblické hodiny a šířit literaturu. Křesťanský charakter může být současně a plně formován pouze když si lidé pokládají za přednost bez sobeckých zájmů působit při zvěstování pravdy a podporovat Boží dílo i svými hmotnými prostředky. Musíme rozsévat při všech vodách, zakotveni v lásce Boží pracovat dokud je den a používat prostředků, které nám Pán dal a splnit každou povinnost, která se naskytne. Každou práci máme vykonat věrně; jakákoliv oběť, kterou jsme povoláni přinést, máme přinést radostně. Když rozséváme při všech vodách, pocítíme, že "kdož rozsívá ochotně, ochotně i žíti bude." 2K 9, 5.

Kristův lid musí následovat Jeho příklad. Ulehčujte tělesnou bídu svých spolubližních a jejich vděčnost přelomí překážky a zpřístupní vám jejich srdce. Uvažte o tom se vší opravdovostí. Jako zbory měli jste možnost, spolupracovat s Bohem. Kdyby jste byli poslechli Boží Slovo, a rozhodli se vstoupit do tohoto díla, byli by jste požehnání a povzbuzení a měli by jste bohatou zkušenost. Byli by jste Božími nástroji se vší vážností obhajujícími spásný plán obnovy a záchrany. ⁽¹²⁸⁾ Toto úsilí by neustálo, nýbrž spělo kupředu od milosti k milosti a od síly k síle.

Pán mi představil dílo, které je třeba vykonat v našich městech. Věřící těchto měst mají pracovat na Božím díle v sousedství svých domovů. Mají pracovat klidně, pokorně a přinášet všude kam jdou ovzduší nebes. Jestliže sami budou v pozadí a budou vždy poukazovat na Krista, moc jejich vlivu bude citelná.

Není Božím úmyslem, abychom kazatele nechali konat největší část díla rozsévání semene pravdy. Lidé, kteří nejsou povolání ke kazatelské službě mají pracovat pro svého Mistra podle svých různých schopností. Když se pracovník odevzdá bezvýhradně do služby Páně, získá zkušenost, která jej uschopní pracovat čím dále tím úspěšněji pro Mistra. Vliv, který jej pudí ke Kristu pomáhá mu přitáhnout jiné ke Kristu. Snad mu nikdy nepřipadne úkol veřejného řečníka, není však o nic menším služebníkem Božím a jeho dílo svědčí, že se narodil z Boha.

Ženy jakož i mužové mohou se zabývat průzkumem, kde by se pravda mohla zvěstovat a působit. V této kritické chvíli mohou zaujmout své místo v díle a Pán bude skrze ně pracovat. Jestliže jsou proniknuti smyslem pravé povinnosti a pracují pod vlivem Ducha Božího, budou skutečně sebezapíraví, což je dnes velice žádoucí. Spasitel obrátí na tyto sebeobětavé ženy světlo své tváře a dá jim moc, která přesáhne i moc mužů. V rodinách mohou vykonat dílo, které nemohou konat mužové, dílo, které zasahuje vnitřní život. Mohou proniknout k srdcím, k nimž se mužové nemohou ⁽¹²⁹⁾ dostat. Jejich dílo je potřebné. Zdrženlivé, pokorné ženy mohou vykonat dobrou práci při vysvětlování pravdy lidu v jejich domovech. Slovo Boží takto vysvětleno uplatní svojí kvasnou působnost a jeho vlivem budou obráceny celé rodiny.

Drazí bratří a sestry, prostudujte své plány; uchopte každou příležitost k promluvení se svými sousedy a občany a přečtěte jim něco z knih, obsahujících přítomnou pravdu. Ukažte, že si za první povinnost pokládáte záchranu duší, za které Kristus přinesl tak velikou oběť.

V díle záchrany hynoucích máte doprovod andělů. Tisíce tisíců a desetkrát tisíc krát sto tisíců andělů chce spolupracovat s členy našich sborů při šíření světla, které Bůh tak štědře udílí, aby lid byl připraven. "Aj nyní jest čas příhodný, aj nyní dnové spasení." Ať každá rodina vážně prosí Pána, aby ji pomohl konat dílo Boží.

Nepřehlížejte nepatrné věci a očekávejte veliké dílo. Můžete vykonat nepatrnou práci úspěšně avšak naprosto zklamat při snaze o veliké dílo a upadnout do znechucení. Uchopte dílo kdekoliv vidíte, že má být něco vykonáno. Ať už jste bohatí nebo chudí, slavní nebo ponížení, Bůh vás vyzývá do aktivní služby. Půjde o to vykonat co je ve vaší moci, to, co se vám naskytne k práci, čímž se naše hřivny a schopnosti k dílu rozhojní. Zanedbávání každodenních povinností vás zeslabuje. To je důvod, proč je tak mnoho neužitečných stromů v Boží zahradě.

V domácím kruhu, u krbu svých přátel, u lože nemocných svým způsobem můžete ⁽¹³⁰⁾ číst Písmo a mluvit o Ježíši a o pravdě. Tak může být rozséváno převzácné símě, které vzklíčí a přinese ovoce po mnoha dnech.

Misijní dílo má být konáno na mnoha neslibných místech. Misijní duch se musí zmocnit našich duší a nadchnout nás dostat se k lidem, pro které jsme nehodlali pracovat a to způsobem a na místech o nichž se nám ani nezdálo. Pán má svůj plán pro rozsévání semene evangelia. Rozséváním podle Jeho vůle tak rozmnožíme toto símě, že Jeho Slovo může zasáhnout tisíce, kteří nikdy neslyšeli o pravdě.

Příležitosti se otvírají na každém kroku. Jděte všude, kam vám Prozřetelnost otvírá cestu. Oči musí být pomazány nebeskou mastí, aby viděly a uvědomily si, poskytnuté jim příležitosti. Bůh nyní vyzývá probuzení širé misijní činnosti. Cesty nám budou otevřeny. Máme hledat a postřehnout tyto Prozřetelnosti nám poskytnuté možnosti.

Boží pracovníci jsou pověřeni pokračovat v díle, které Kristus konal na zemi. Mají se věnovat té službě, kterou On zde konal. S opravdovostí a upřímností mají říct lidem o nevystižném bohatství a nehynoucím pokladu nebes. Mají být naplněni Svatým Duchem. Maji jim opakovat nebeské pozvání k pokoji a odpuštění. Při práci mají ukazovat k branám Božího města a říct: "Blahoslavení, kteříž zachovávají přikázání Jeho, aby měli právo k dřevu života a aby branami vešli do města." Zj 22, 14.

Pěstování sebezapíravého ducha

Každý člen církve měl by pěstovat ducha obětavosti. Každá domácnost by se ⁽¹³¹⁾ měla učit sebezapření. Otcové a matky, učte své děti šetřit, povzbuďte je, aby šetřili každým haléřem pro misijní dílo. Kristus je naším příkladem. Pro nás stal se chudým, abychom my Jeho chudobou zbohatli. On učil, že všichni by měli pracovat v lásce a v jednotě, jako On pracoval a milovat se jako dítky Boží.

Drazí bratří a sestry, musíte být obráceni, chcete-li být sebezapíraví jako Kristus. Odívejte se prostě avšak čistě. Vaše výdaje ať jsou co nejmenší. Ve svém domově mějte pokladnu sebezapření, kde budete odkládat peníze získané skromným sebezapřením. Den co den získávejte jasnější porozumění Slova Božího a využijte každou příležitost k svědectví o poznání, které jste obdrželi. Nebuďte unaveni konáním dobra neboť Bůh vám ustavičně uděluje to největší požehnání svého daru jež dal světu. Spolupracujte s Ježíšem a On vám dá neocenitelné poučení o své lásce. Čas je krátký; a tehdy kdy času již více nebude obdržíte svou odměnu.

Těm, kteří upřímně milují Boha a mají prostředky mám říci: Nyní je čas, abyste investovali své prostředky na podporů díla Božího. Nyní je čas podepřít ruce kazatelů v jejich sebezapíravém úsilí o záchranu hynoucích. Když se v nebeských příbytcích setkáte s těmi, jimž jste pomohli k záchraně, nebude to ta nejslavnější odměna?

Ať žádný nezadržuje své drobty a ať ti, kteří mají mnoho, těší se, do nebes vložit nehynoucí poklad. Peníze, které nechceme věnovat na Boží dílo zahynou. Žádný ⁽¹³²⁾ úrok k ním nebude připsán v nebeské bance. Apoštol Pavel následovně popisuje ty, kteří olupují Boha o to, co Mu patří: "Kteříž pak chtí zbohatnouti, upadají v pokušení, a v osídlo a v žádosti mnohé nerozumné a škodlivé, kteréž pohřížují lidi v zahynutí a v zvrácení. Kořen zajisté všeho zlého jestiť milování peněz, kterýchž někteří žádostiví byvše, pobloudili od víry, a sami se naplnili bolestmi mnohými." 1Tm 6, 9.10.

Znamená to mnoho, rozsévat při všech vodách. Znamená to ustavičné přinášení darů s obětí. Bůh dá schopnosti tak, že věrný šafář nebude mít nikdy nedostatku a bude se rozhojňovat v každém dobrém skutku. Jakož psáno jest: "Rozsypal a dal chudým, spravedlnost jeho zůstává na věky. Ten, pak, kterýž dává símě rozsívajícímu, dejž i vám chléb k jedení, a rozmnožíš símě vaše, a příspořiž úrody spravedlnosti vaši." 2K 9, 9.10. Símě rozsévané plnou, štědrou rukou požehnává Pán. Ten, kdo přisluhuje semenem rozsévači, dává božímu pracovníku to, co mu umožní spolupracovat s Dárcem semene.

Pán nyní vybízí adventisty s. d. na každém místě, aby se zasvětili Jemu a vykonali co jen mohou podle svých možností a přispěli na Jeho dílo. Jejich štědrostí, přinášením darů a obětí chce, aby projevili jak se cení Jeho požehnání a jejich vděčnost za Jeho milost.

Mojí drazí bratří a sestry, všechny peníze, které máme, patří Pánu. Ve jménu Páně vás vyzývám, abyste se spojili a dovedli k úspěšnému zakončení to, co bylo podniknuto ⁽¹³³⁾ podle rady Boží. Žádné dílo budované pro Pána na mnoha místech nemělo by být zdržováno a zastaveno z nedostatku potřebných prostředků. Ti, kdo usilují o vybudování důležitých objektů, neměli by se dát znechutit liknavostí našeho podnikání v zájmu užitečné služby. Náš lid by se měl probudit a uvědomit si co může vykonat. Měl by dosvědčit, že mezi adventisty s. d. je jednota a duchovní síla.

Podmínky přijatelné služby

Jako lid musíme přijít do posvátné blízkosti Boží. Potřebujeme nebeské světlo, které by ozářilo naše srdce a mysl; potřebujeme moudrost, kterou jedině Bůh může dát, zvěstujeme-li úspěšně poselství ve městech. Všechny naše sbory by měly být na svém místě. Nikdo, kdo při křtu slavnostně sliboval žít pro službu a slávu Boží neodvolává tento svůj vážný závazek. Svět má být zachráněn: Tato myšlenka nás má nabádat k větším obětem a vážnějšímu úsilí o záchranu těch, kteří jsou mimo cesty.

Když se snažíte následovat zásady Slova Božího, váš vliv bude mít cenu pro kterýkoli sbor a pro kteroukoliv organizaci. Máte přijít na pomoc Hospodinu, ku pomoci proti silným. Všechna nemístná slova, všechna lehkovážnost a žertování jsou vnadidlem nepřítele, aby vás zbavil duchovní síly. Opažte se proti tomuto zlu, ve jménu Boha Izraelova. Jestliže se pokoříte před Bohem, On vám dá poselství pro ty, kteří jsou na cestách a mezi ploty a pro ty, kteří jsou v cizích zemích a potřebují vaši pomoci. Zvedněte své lampy a nechte je svítit, aby kamkoli přijdete, řečí i svými skutky šířili jste převzácné paprsky světla. ⁽¹³⁴⁾

Odevzdáme-li se do služby Boží, On nás poučí, co máme činit. Jestliže přijdeme do užšího spojení s Bohem, On bude působit v nás. Nebuďme tak pohřížení do sebe a svých sobeckých zájmů, že zapomeneme na ty, kdo teprve začínají na žebříku křesťanské zkušenosti a potřebují naši pomoci. Musíme stát pohotově, abychom použili Bohem nám dané schopnosti v díle Páně, musíme být hotovi promluvit včas i v nevčas slova, která pomohou a budou k požehnání. Mojí bratří a sestry, uvažujeme o potřebách velkých měst na východě naši vlasti? Neuvědomujeme si, že jim musíme přinést zvěst o blízkém příchodu? Dílo, které máme konat, je velice rozsáhlé dílo. Svět má být zachráněn; jsou zde lidé, pro které je nutno pracovat ve východních městech i ve státech kde zvěst o druhém příchodu Krista byla zvěstována na začátku. Kdo se rozhodne pro tuto misijní práci? Mezi naším lidem jsou stovky těch, kteří by měli být v poli a kteří konají málo pro pokrok tohoto poselství. Ti, kteří měli každou příležitost poznání pravdy, kteří přijali napomenutí za napomenutím, příkaz za příkazem, tu trochu a tam trochu, mají velikou zodpovědnost, která spočívá na nich, za tyto duše, které nikdy neslyšeli toto poslední poselství evangelia.

Jestliže v tomto příhodném čase se členové sboru pokoří před Bohem a ze svých srdcí vyklidí všechno zlo, a od Něj budou žádat radu pro každý svůj krok, On se jim zjeví a dá jim nalézt odvahu v něm. Když členové sboru konají své dílo věrně, Pán povede své vyvolené kazatele, posílí je pro jejich důležité dílo. V mnoha ⁽¹³⁵⁾ modlitbách spojme se všichni, a podpírejme jejich ruce, přijímaje jasné paprsky nebeské svatyně.

Konec je blízko. Blíží se nepozorovaně jako bývá nehlučný příchod zloděje v noci. Kéž by Pán dal, abychom již nespali jako jiní, nýbrž bděli a byli střízliví. Pravda brzy slavně zvítězí a všichni, kteří se nyní snaží spolupracovat s Bohem, budou s Ním vítězit. Čas je krátký. Brzy přijde noc, kdy žádný nebude moci pracovat. Ti, kteří se nyní těší ze světla Boží pravdy, měli by si pospíšit zvěstovat pravdu jiným. Pán se táže: "Koho pošlu?" Ti, kdo se chtějí obětovat pro dílo pravdy měli by nyní odpovědět: "Aj já, pošli mne." Iz 6, 8.

Ti, kdo nesou určitou odpovědnost neměli by zapomínat, že je má formovat Duch Svatý. Pán je pozoruje. Nemáme se snažit podle svých představ formovat ty, k nímž přistupujeme, nýbrž přenechat to Kristu. On si při tom nepočínal podle žádného lidského vzoru. Pracoval podle své představy a ducha. Člověk se má snažit o to, aby světu zjevil to, co Kristus vložil do jeho srdce, Jeho milostí člověk se stává účastníkem Božské přirozenosti, a uniká porušenosti, která je na světě skrze žádostivost. Vyšší schopnosti toho, který přijal Krista jsou posíleny a zušlechtěny a uzpůsobeny pro Boží službu.

Mnozí ze světských učených mužů přijali tak vysoké vzdělání, že se nemohou stýkat s obecným lidem. Jejich vědomosti jim překáží. Vznáší se vysoce nikde však nespočinou. I nejvzdělanější zaměstnaní lidé touží po jednoduché pravdě jakou ⁽¹³⁶⁾ dal lidu Kristus, když byl na této zemi, pravdu, o níž řekl, že je duchem a životem. Jeho slova jsou listí ze stromu života. Co svět dnes potřebuje, je světlo Kristova příkladu odražené v životě Kristu podobných mužů a žen. Nejmocnější rozumové schopnosti, obhajující pravdu jsou ty, které Kristus usměrňuje, zušlechťuje a očišťuje posvěcením Svatého Ducha.

Kristus vyzval své učedníky: "Jděte do celého světa." Mk 16, 15. Všichni musí slyšet varovné poselství. Cena největší hodnoty slíbena těm, kdo běží křesťanský závod - ti, kdo běží vytrvale, obdrží nehynoucí korunu života.

Pěstujte klidnou povahu, svěřte zachování své duše Bohu jako věrnému Stvořiteli. On zachová co bylo svěřeno Jeho důvěřivé péči. On nemá zálibu v tom, když Jeho oltář skrápějí naše slzy a nářky. Spokojte se s oslavováním Pána, nevidíte-li další duši obrácenou. Dílo Boží však půjde vpřed, budete-li sami spět kupředu a nebudete-li se snažit všechno upravit podle svých představ. Ať Boží pokoj ovládá vaše srdce, a buďte vděční. Dovolte Pánu pracovat. Nepřekážejte Mu. On bude pracovat dovolíte-li Mu to.

Zatím co bychom měli připravit rozsáhlé plány, musíme vynaložit velikou péči, aby práce v každém odvětví díla byla harmonicky zladěna s dílem jiného odvětví a tvořila dokonalý celek. ⁽¹³⁷⁾