V noci den 2. března 1907 bylo mi zjeveno mnoho věcí o důležitosti našich spisů, pojednávajících o přítomné pravdě a o malém úsilí, které vyvíjí naši bratří a sestry ve sborech k rozsáhlému rozšiřování těchto spisů.

Bylo mi opětovně ukázáno, že naše tiskárny by se měly neustále zabývat vydáváním spisů, obsahujících světlo a pravdu. Dnešní doba je dobou duchovní temnoty v zesvětáčtělých církvích. Neznalost Božských věcí zatemnila Boží zjevení a pravdu. Síla zla se stále zvětšuje. Satan se chvástá svým spolupracovníkům, že vyvine úsilí, jimž se zmocní celého světa. Zatím co částečná nečinnost přišla na církev, satan a jeho zástupy jsou neustále činní. Vyznávající křesťanské církve neobracejí svět; neboť jsou samy proniknuty sobectvím a pýchou a je jim samotným třeba, aby pocítily moc Božího obrácení dříve než by mohly vést druhé k čistější a vyšší úrovni.

Povzbuzující zkušenost

Odpoledne dne 2. března jsem strávila s bratrem a sestrou S. N. Haskellovými v společném pohovoru o práci v Oaklandu a o jejich plánech jít na východ a strávit nějaký čas v jižním Lancastru. Po návštěvě jsem byla unavena a šla jsem časně spát. Pociťovala jsem revmatické bolesti na levé straně těla, takže jsem bolestí nemohla usnout. Obracela jsem ze strany na stranu, pokoušejíc si ulevit v bolesti. Srdce mne bolelo, a to neznamenalo pro mne nic dobrého. Nakonec jsem usnula. ⁽⁶⁶⁾

Asi kolem půl desáté jsem se pokoušela obrátit se a když jsem se obrátila, nepocítila jsem žádnou bolest. Jak jsem se obracela se strany na stranu a hýbala rukama, cítila jsem neobyčejnou volnost a lehkost, kterou nemohu popsat. Pokoj byl naplněn světlem nesmírně nádherným, jemným, modravým světlem a mně to připadalo, jako bych byla v náručí nebeských bytostí.

Toto zvláštní světlo jsem pozorovala dříve ve chvílích zvláštního požehnání, avšak tentokrát to bylo ještě zřetelnější, živější a já jsem cítila klid tak plný a tak nesmírný, že se to nedá slovy vyjádřit. Pozvedla jsem se a sedla si, a tu jsem viděla, že jsem obklopena širokým oblakem, bílým jako sníh, jehož okraje byly zbarveny sytě růžovou barvou. Nesmírně jemná, nejsladší hudba zněla v ovzduší a já jsem poznala, že tato hudba je zpěv andělů. Na to mne oslovil určitý hlas: "Neboj se, já jsem tvůj Spasitel. Svatí andělé jsou všude kolem tebe."

"Toto je tedy nebe", řekla jsem a nyní mohu odpočívat. Už nebudu muset hlásat žádné poselství a snášet žádné falešné výklady. Nyní bude všechno snadné a já se budu těšit z míru a klidu. Ó, jaký nevysvětlitelný klid naplňuje mou duši! Je to skutečně nebe? Jsem jedním z dítek Božích a budu mít vždycky tento klid?"

Hlas mi odpověděl: "Tvoje dílo není ještě ukončeno."

Opět jsem usnula a když jsem se probudila, slyšela jsem hudbu a chtělo se mi zpívat. Tu někdo prošel dveřmi a já jsem byla zvědavá, zda tato osoba zpozorovala světlo. Za nějakou dobu světlo přešlo, avšak klid mi zůstal.

Po nějaké chvíli jsem opět usnula. Tenkráte se mi zdálo, že jsem na poradě, kde se mluví o naší práci s knihami. Bylo tam mnoho našich vedoucích bratří díla ⁽⁶⁷⁾ a bratr Haskell a jeho manželka se radili spolu a s bratřími o rozšiřování našich knih a časopisů.

Bratr Haskell uváděl závažnější důvody, proč knihy, které obsahují poznání, jež bylo sděleno sestře Whiteové - knihy, obsahující zvláštní poselství, jež má v tento čas být sděleno světu - mají být více rozšiřovány. "Proč" - vysvětloval - "si naši lidé necení více knih obsahujících Boží zvěst a proč je více nerozšiřují? Proč není učiněna zvláštní smlouva o knihách obsahujících varování před satanovým dílem? Proč nevynakládáme větší úsilí, abychom rozšiřovali knihy, jež zvláště pojednávají o satanových plánech k zmaření díla Božího, knihy, které odhalují jeho plány a ukazují na jeho svody. Mravní škody způsobené jeho podvody, musí být odstraněny tím, že se otevřou oči lidu, aby poznal situaci a nebezpečí naši doby a mohl se cele opřít o víru v Krista a Jeho spravedlnost."

Jistý posel s nebe stál mezi námi a promlouval slova varování a poučení. Jasně nám vysvětlil, že evangelium o království je poselstvím, po kterém svět touží a že toto poselství, obsažené v naších publikacích jak vytištěných tak těch, které mají být vydány, mělo by se šířit mezi lidem na blízku i v dáli.

Nebezpečí spekulace

Světlo pravdy, které podle Božího rozhodnutí má se dostat světu v této době, není to světlo, které se snaží šířit učenci tohoto světa, neboť tito mužové ve svém badatelském úsilí často docházejí k mylným závěrům a při svém studiu mnoha ⁽⁶⁸⁾ autorů jsou nadšeni teoriemi satanského původu. Satan oděn rouchem anděla světlosti klade lidem k studiu věci, jež jsou plné vědeckého tajemství. Při sledování těchto otázek jsou lidé přivedeni k tomu, aby přijali mylné závěry a aby se spojili se svůdnými duchy v díle zvěstování nových teorií, které odvádějí od pravdy.

Je nebezpečí, že falešné názory vyjádřené v knihách, které přečetli, budou našimi kazateli, učiteli a vydavateli vnášeny do jejich důkazů, proslovů a publikací v představě, že v podstatě se shodují s učením Ducha pravdy. Kniha "Živý chrám" je ukázkou takového díla, o němž jeho spisovatel na svojí podporu prohlásil, že učení v ní hlásané je totéž jako ve spisech E. G. Whiteové. Znovu a znovu budeme muset čelit vlivu lidí, kteří studují vědu satanského původu, skrze něž satan pracuje, aby popřel existenci Boha a Krista.

Jak Otec tak i Syn mají svojí osobnost. Kristus prohlásil: "Já a Otec jedno jsme." Avšak na svět přišel Syn Boží v lidské podobě. Odložil svůj královský šat a korunu, přioděl své Božství lidskou přirozeností, aby se lidé Jeho nekonečnou obětí stali účastníky Božské přirozenosti a unikli porušenosti, která je na světě skrze žádostivost.

Kristus byl ve všem podobně pokoušen jako člověk, avšak nikdy se neobrátil proti pokušiteli nějakou výsměšnou obžalobou. Při každém pokušení poukázal na slova Hospodinova. "Psánoť jest" bylo Jeho zbraní, jež nikdy neselhala. My, jakožto zástupci Krista, musíme odrážet každý nápor nepřítele slovy živého Boha. Neměli ⁽⁶⁹⁾ bychom si nikdy dovolit, abychom si nechali vléci ve stopách hada a používali jeho vědeckých důvodů. Satan nemůže nikdy zvítězit nad dítkem Božím, které při své obraně spoléhá na Boží Slovo.

Náš Rádce vryl hluboce do našich myslí, že lidé, kteří zachovávají Boží přikázání musí být posvěceni pravdou a že pravdě patří vždy nejpřednější místo. Nesmíme zapomenout, že satan je stále ve střehu a že svojí svůdnou moc uplatňuje i skrze falešnou vědu.

Kristus byl Majestátem nebes. Knížetem života a přece se snížil a jako člověk byl poslušen všem zákonům Božím. Prošel po cestě, po které musí každý člověk, který vzývá Jeho jméno, projít a vyšel z této zkoušky čistý a neposkvrněný hříchem. Stal se našim příkladem ve všem.

První příchod Krista a Jeho život služby nejsou studovány tak, jak by být měly. Jeho život byl životem sebezapření, životem, v němž se ukázala pravda ve všech svých nejušlechtilejších vlastnostech. Žil k požehnání lidem každým dobrým slovem a činem.

Důstojnost spisovatelské práce

Spisovatelská činnost je vznešená a dobrá, avšak nebyla vždy v tom vysokém a posvátném postavení, které by měla mít podle Božího určení, neboť někteří do tohoto díla vetkávali vlastní já. Publikační činnost by měla být prostředkem rychlého rozšíření Božího světla přítomné pravdy ve světě. Spisy, jež vycházejí dnes z naších tiskáren mají být takové, aby posílily každou třtinu a sloup víry, která byla vštípena Slovem Božím a zjevením Jeho Ducha.

Pravda, kterou Bůh dal svému lidu v těchto posledních dnech, by je měla utvrdit ⁽⁷⁰⁾ pro případ rozšiřování falešných nauk v církvi. Pravda, která obstála pevně proti útokům nepřítele více než půl století, musí být i nadále důvěrou a posilou lidu Božího.

Nevěřícím podáme nejlepší důkaz v tom, že obhajujeme pravdu Božího Slova tehdy, budeme-li žít přísně sebezapíravě. Nesmíme se vysmívat své víře, nýbrž vždy mít před sebou příklad Toho, který i když Pánem nebe, snížil se k životu plnému sebezapření a obětavosti, aby obhájil pravdivost slova svého Otce. Nechť každý z nás se rozhodne konat vše, co může, aby světlo našich dobrých skutků zářilo na světě.

Jednota a pokrok

Máli být světlo obsažené v našich publikacích rychle přineseno církvím i světu, musí být v plánech vydávání našich knih a časopisů dokonalý soulad. Mnohem víc by mělo být vykonáno v prodeji naších knih, než to vidíme dnes.

Naši kazatelé by měli vyzývat členy církve, aby dovolili pravdě vítězit. "Povstaniž, zaskvěj se, poněvadž přišlo světlo tvé, a sláva Hospodinova vzešla nad tebou. Nebo aj, tmy přikryly zemi a mrákota národy, ale nad tebou vzejde Hospodin, a sláva Jeho nad tebou vidína bude. I budou choditi národové ve světle tvém, a králové v blesku, jenž vzejde nad tebou." Iz 60, 1-3. Jednota a láska vykoná obdivuhodné věci pro věřící. Neměli by se naše sbory probudit a přinést světu poslední varovné poselství?

Naše pomocné knihy

"Kristova podobenství" je kniha, jež mluví za sebe a vykonala dobré dílo. ⁽⁷¹⁾ Když byla tato kniha prodávána a cíl jejího prodeje objasněn, utržené peníze pomohly, naším školám vyjít z dluhu. Co víc, četba této knihy pro svůj obsah pravdy byla požehnáním mnohým, a takovým požehnáním bude v budoucnu i pro další čtenáře.

Kniha "Ve šlépějích velikého lékaře" může znamenat pro naše sanatoria a zdravotní ústavy totéž, co kniha "Kristova podobenství" znamenala pro naše školy. Tato kniha obsahuje moudrost Toto Velikého lékaře. Pokládala jsem si za vzácnou příležitost věnovat svou práci při napsání těchto knih dílu Božímu. V budoucnosti měli bychom dobře plánovat a vytrvale usilovat o rozšířený prodej těchto knih.

Odstraňte dluhy

Bůh chce, abychom se poučovali z chyb minulosti. Nelíbí se Mu, když jsou Jeho ústavy zadluženy. Nadešel čas kdy si nemůžeme dovolit šířit dílo výstavbou Velikých a příkladných budov. Nesmíme opakovat omyly minulosti a čím dále, tím více upadat do dluhu. Musíme se spíše vynasnažit vyrovnat dluhy našich ústavů. Naše sbory mohou pomoci v této věci, budou-li chtít. Ti členové, jimž Pán dal majetek mohou vložit své prostředky do díla bezúročně nebo na nízký úrok a svými dobrovolnými obětmi mohou pomáhat vydržovat dílo. Pán chce, abyste Mu radostně vrátili část toho, co vám propůjčil a tak se stali Jeho šafáři.

Jiný pohled na knižní dílo

Po návštěvě stanových i velkých shromáždění v našich sborech, kde kazatelé ⁽⁷²⁾ jasně ukázali nebezpečí doby, ve které žijeme a velikou důležitost spěšnějšího rozšiřování naši literatury. Po těchto výzvách přišli bratři a sestry a nakoupili mnoho knih. Někteří si vzali jen několik, zatím co jiní si jich koupili víc. Většina nákupců vyplatila zakoupené knihy hned. Někteří se zavázali obnos zaplatit později.

Jelikož knihy byly prodávány za nízké ceny, snížení některých bylo zaměřeno pro tuto příležitost, mnoho knih se prodalo a to i lidem ne z našich řad. Ti říkali: "V těchto knihách je jistě poselství pro nás. Když jsou tito lidé ochotni přinášet oběti, abychom ty knihy měly, koupíme si je pro sebe i pro své přátelé."

Avšak někteří z našich lidí nebyli s tím spokojeni. Jeden z nich řekl: "S tímto musíme přestat jinak doplatíme. Když si jistý bratr odnášel plnou náruč knih, jeden kolportér jej poklepal po rameni a řekl: "Milý bratře, co budeš dělat s tolika knihami?" Pak jsem slyšela hlas našeho Rádce, který řekl: "Nebraňte jim. Toto dílo by jste měli konat. Konec je blízko. Bylo již promarněno mnoho času, kdy tyto knihy mohly být rozšířeny. Prodávejte je všude. Rozšiřte jich jako listí na podzim. Toto dílo musí pokračovat bez zákazu kohokoliv. Duše hynou bez Krista. Nechť jsou varovány o Jeho brzkém příchodu na nebeských oblacích."

Někteří z pracovníků byli i nadále velice ustaraní. Jeden z nich dokonce plakal a řekl: "Prodejem těchto knih za tak nízkou cenu je naše vydavatelská práce poškozována a kromě toho zbavuji nás části příjmu, kterou je naše dílo podporováno." ⁽⁷³⁾ Hlas odpověděl: "Nijak nejste poškozeni. Tito pracovníci, kteří kupují knihy za snížené ceny, nemohli by je tak rychle prodat, kdyby nebylo této tak zvané oběti. Mnozí nyní kupují tyto knihy pro své přátelé i pro sebe, kteří by jinak na ně ani nepomyslili."

Opatrnost

Bratr Haskell byl pak upozorněn, že ve své úzkostlivé snaze poskytnout lidu vzácnou pravdu, obsaženou v jeho knihách, ve své touze, aby všichni poznali, že tyto knihy mají větší cenu, než stojí, a že by všichni měli být povzbuzeni pilněji je rozšiřovat, prodával své knihy příliš lacino a tím si svoji situaci nadmíru znesnadnil.

Náš Rádce řekl: "Knihy by měly být prodávány tak, aby autor nebyl nechán bez prostředků a aby nakladatelství mělo přiměřený zisk a mohlo ve svém díle pokračovat."

Podobenství k našemu poučení

Kristus prohlásil: "Nebo podobno jest království nebeské člověku hospodáři, kterýž vyšel na úsvitě, aby najal dělníky na vinici svou. Smluvil pak s dělníky z peníze denního, odeslal je na vinici svou. A vyšed okolo hodiny třetí, uzřel jiné, ani stojí na trhu zahálejíce. I těm řekl: "Jdětež i vy na vinici a co bude spravedlivého dám vám." A oni šli.

Opět vyšed při šesté a deváté hodině, učinil též. Při jedenácté pak hodině vyšed, nalezl jiné ani stojí zahálejíce. I řekl jim: "Pročež tu stojíte, celý den zahálejíce?" Řkou Jemu: "Nebo nižádný nás nenajal." Dí jim: "Jdětež i vy na vinici, ⁽⁷⁴⁾ a což by bylo spravedlivého vezmete." Večer pak řekl pán vinice šafáři svému: Zavolej dělníků a zaplať jim, počna od posledních až do prvních. A přišedši ti, při jedenácté hodině najati, vzali jeden každý po penízi.

Přišedše pak první domnívali se, že více vezmou, ale vzali i oni jeden každý po penízi. A vzavše reptali proti hospodáři, řkouce: Tito poslední jednu hodinu dělali, a rovné jsi je nám učinil, kteříž jsme nesli břímě dne i horko. On pak odpovídaje, řekl jednomu z nich: "Příteli nečiním tobě křivdy. Zdaliž jsi z peníze nesmluvil se mnou? Vezmiž, což tvého jest, a jdi předce, já pak chci tomuto poslednímu dáti jako i tobě. Zdaliž mi nesluší v mém učiniti, co chci? Čili oko tvé nešlechetné jest, že já dobrý jsem? Takť budou poslední první, a první poslední; nebo mnoho jest povolaných, ale málo vyvolených." Mt 20, 1.16.

Milosti budou požehnaně odměněni ti, kteří pracovali pro Pána v prostotě víry a lásky. Hodnota služba pro Pána se měří spíše duchem v kterém byla konána, než časem, kterým si práce vyžádala.

Světlo pro všechny

Velice toužím, aby světlo obsažení v mých knihách dostalo se každému; vždyť Bůh dal poselství pro všechny. Tyto knihy obsahují vzácné poučení z křesťanské zkušenosti. Neodvažovala bych se zakazovat prodávat tyto knihy při zvláštních příležitostech za sníženou cenu, abych neznemožnila četbu těchto knih a tím zabránila světlu posvítit některé duši, která by mohla přijmout pravdu. Rozšiřování našich ⁽⁷⁵⁾ knih nemáme omezovat žádným zákazem. Světlo má být postaveno na svícen a má svítit všem v domě.

Poučení o obchodním jednání

I všel Ježíš do chrámu Božího a vymítal všechny prodávající a kupující v chrámě a stoly penězoměnců a stolice prodávajících holubice převracel. A řekl jim: Psánoť jest: Dům můj, dům modlitby slouti bude, ale vy učinili jste jej peleší lotrovskou.

I přistoupili k Němu slepí a kulhaví v chrámě, a uzdravil je. Vidouce pak přední kněží a zákoníci divy, kteréž činil, a dítky any volají v chrámě a praví? Hosana synu Davidovu, rozhněvali se. A řekli Jemu: Slyšíš-liž, co tito praví? Ježíš pak řekl jim: I ovšem. Nikda-liž jste nečtli, že z úst nemluvňátek a těch, kteříž prsy požívají, dokonal jsi chválu?" Mt 21, 12-16. - Sanatorium, Cal., 4. 5. 1908.

Naši pracovníci by nikdy neměli zapomínat, že Pán Ježíš Kristus je naši hlavou. On nám vyznačil plán, jímž se naše školy mohou dostat ze svých dluhů; a On nikdy neospravedlní jednání těch, kteří z nedostatku důvěry v Jeho úspěch, tento plán přehlížejí. Když Jeho lid jednotně pomůže božímu dílu na zemi, nic z toho dobrého co Pán zaslíbil, nebude jim odňato. ⁽⁷⁶⁾