Bůh Jeremiášovi rozkázal, aby do jednoho z pokojů domu Božího shromáždil Rechabitské a nabídl jim víno. Jeremiáš vykonal to, co mu Pán rozkázal. “Kteříž řekli: Nepíjíme vína. Nebo Jonadab syn Rechabův, otec náš, zapověděl nám, řka: Nepíjejte vína, vy, ani synové vaši na věky“ Jr 35,6.

„Tedy stalo se slovo Hospodinovo k Jeremiášovi, řkoucí: Takto praví Hospodin Zástupů, Bůh Izraelský: Jdi a rci mužům Judským a obyvatelům Jeruzalémským: Což nepřijmete naučení, abyste poslouchali slov mých? dí Hospodin. K vykonání přichází všeliké slovo Jonadaba syna Rechabova, kterýž přikázal synům svým, aby nepili vína. Nepili zajisté až do tohoto dne, nebo poslouchají přikázání otce svého“ (verše 12-14).

Zde Bůh ukázal rozdíl mezi poslušností Rechabitských a neposlušností a vzpourou Jeho lidu, který nechce přijmout Jeho slova napomenutí a výstrahy. Rechabitští uposlechli příkazu svého otce a nechtěli přestoupit jeho požadavek. ^{4T 175} Avšak Izraelští neuposlechli Hospodina. Pán řekl: „Já pak mluvím k vám, ráno přistávaje, a to ustavičně, a však neposloucháte mne. Nadto posílám k vám všecky služebníky své proroky, ráno přivstávaje, a to ustavičně, říkaje: Navraťte se již jeden každý z cesty své zlé, a polepšte předsevzetí svých, a nechoďte za bohy cizími, sloužíce jim, a tak přebývejte v zemi této, kterouž jsem dal vám i otcům vašim; však nenakloňujte uší svých, aniž posloucháte. Ježto synové Jonadabovi, syna Rechabova, plní přikázání otce svého, kteréž přikázal jim, lid pak tento neposlouchají mne. Protož takto praví Hospodin Bůh zástupů, Bůh Izraelský: Aj, já uvedu na Judu a na všecky obyvatele Jeruzalémské všecko to zlé, kteréž jsem vyřkl proti nim, proto že jsem mluvíval k nim, a neposlouchali, a volával jsem na ně, ale neohlásili se.“

Rodině pak Rechabitských řekl Jeremiáš: „Takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Protože posloucháte přikázání Jonabada otce vašeho, a ostříháte všech přikázání jeho, anobrž děláte všecko, jak přikázal vám, protož takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Nebude vypleněn muž z rodu Jonadabova syna Rechabova, ježto by nestál před obličejem mým po všecky dny“ (v.14-19).

Rechabitští byli pochváleni za svou ochotnou a poddajnou poslušnost, zatímco Boží lid odmítl napomenutí svých proroků. Bůh k nim hovořil, ale neposlouchali, volal na ně, ale neodpověděli, proto nad nimi vynesl rozsudek. Věrným Rechabitským předal Jeremiáš Boží zaslíbení a v Jeho jménu jim požehnal. Tak Bůh svůj lid použil, že věrnost a uposlechnutí Jeho požadavků by jim přinesly požehnání, podobně jako Rechabitským, kterým bylo požehnáno za věrné plnění příkazu jejich otce.
Jestliže příkazy dobrého a moudrého otce, který použil nejlepšího a nejúčinnějšího prostředku, aby zachránil své potomstvo před zlem nestřídmosti, musely být tak přísně zachovávány, ^{4T 176} pak Boží autoritu bychom měli mít v mnohem větší vážnosti, protože Bůh je světější než člověk. Je naším Stvořitelem i vládcem, má nekonečnou moc a jeho soud je hrozný. Ve svém milosrdenství využívá různé možnosti, aby lidem pomohl, aby viděli a projevili lítost nad svými hříchy. Jestliže stále nedbají Jeho napomenutí a nadále jednají v rozporu s Jeho vůlí, kterou jim zjevil, pak musí následovat pád, protože Boží lid může mít úspěch jen z Jeho milosrdenství prostřednictvím péče jeho nebeských poslů. Nebude podpírat a chránit lid, který si nevšímá Jeho rad a opovrhuje Jeho napomenutím.