Pavel nám představuje duchovní zápas a jeho odplatu v protikladu k různým hrám, pořádaným mezi pohany k poctě jejich bohů. Mladí mužové, kteří byli vychováni pro tyto hry, se museli přísně zapírat a co nejlépe udržovat sebekázeň. Každá povolnost, která by mohla oslabit tělesnou sílu, byla zakázána. Ti, kteří se podřídili přípravnému cvičení, nesměli užívat víno ani bohatá jídla, neboť toto by oslabovalo zdatnost, 4T 34 zdravou aktivitu, odvahu a vytrvalost. Těchto her se účastnili mnozí diváci, králové a šlechtici. Za nejvyšší čest se pokládalo získat vavřínový věnec, který zakrátko uvadl. Když však závodníci, usilující získat tuto hynoucí korunu, byli přísně zdrženliví a podrobili se přísné kázni, jen aby získali osobní zdatnost a výkonnost v naději že zvítězí, ani pak si nebyli jisti cenou. Cenu mohl dostat jen jeden. Někteří mohli vynaložit právě takové úsilí jako jiní a do krajnosti napínat své síly, aby si získali čest, ale když už napínali ruku po odměně, někdo jiný je mohl o zlomek sekundy předstihnout a uchopit vytouženou odměnu.
V křesťanském bojování tomu tak není. O závod mohou běžet všichni a všichni si mohou být jisti vítězstvím a věčnou slávou, podřídí-li se podmínkám. Pavel říká: „Tak běžte, abyste dosáhli“ 1K 9,24. Pak vysvětluje podmínky, které je nutno dodržovat, chceme-li mít úspěch: „A každý, kdož bojuje, ve všem jest zdrženlivý“ 1K 9,25.
Jestliže pohané, kteří se neřídili svědomím ani bázní Boží, se ochotně podřídili cvičnému sebezapření a kázni, odpírajíce všechno, co by je mohlo nějak oslabit, pouze pro hynoucí věnec a potlesk davu, o kolik ochotněji by se měli zříkat nezdravých dráždidel a zálib, které ponižují mravní schopnost, oslabují myšlení a vyšší schopnosti podřizují zvířecím choutkám a vášním lidé, kteří běží křesťanský běh v naději na nesmrtelnou a nebeskou odměnu.
Celé zástupy ve světě jsou svědky této hry života, křesťanského boje. A to není vše. Vládce vesmíru a miliardy nebeských andělů pozorují tento závod; pečlivě pozorují kdo zvítězí a získá neuvadlou korunu slávy. Bůh a nebeští andělé s velkým zájmem zaznamenávají sebezapření, sebeobětavost a krajní úsilí těch, 4T 35 kteří běží křesťanský běh. Odměna daná každému člověku, bude v souladu s vynaloženou energií a horlivostí plné víry, kterou splnil svůj podíl ve velkém zápase.
Při zmíněných hrách měl cenu zaručenou jen jeden. O křesťanském běhu apoštol říká: „Já tak běžím, ne jako do nejistoty“ 1K 9,26. Na konci běhu nás nečeká zklamání. Všichni, kteří cele splní podmínky Božího slova a uvědomí si svou zodpovědnost za udržení své tělesné zdatnosti a výkonnosti, za zachování vyváženého duševního a mravního zdraví, neběží na nejisto. Všichni mohou dostat cenu a získat nevadnoucí korunu nesmrtelné slávy.
Apoštol Pavel nám hovoří, že „jsme divadlem světu, andělům a lidem“. Oblak svědků pozoruje náš křesťanský běh. „Protož i my, takový oblak svědků vůkol sebe majíce,odvrhněme všeliké břímě, i snadně obkličující nás hřích, skrze trpělivost konejme běh předloženého sobě boje. Vzhlížejme na původce a dokonavatele víry Ježíše, který místo předložené sobě radosti strpěl kříž, opovážil se hanby, i posadil se na pravici trůnu Božího“ Žd 12,1.2.
Svět by nám neměl být vzorem. Lidé mají ve zvyku holdovat a užívat nepřirozená dráždidla, ale to jen posiluje zvířecí pudy a omezuje růst a rozvoj mravních schopností. Nerozhodnou-li se Adamovi potomci, že budou statečně vítězit v boji víry, a že tedy budou střídmí ve všem, nezískají nikde povzbuzení. Rozhodnou-li se správně, budou i dobrými bojovníky.
Budou-li křesťané ovládat své tělo a položí všechny své chutě a vášně pod kontrolu osvíceného svědomí, cítíce to jako povinnost, kterou jsou zavázáni vůči Bohu a svým bližním, aby se podrobili zákonům, jež ovládají zdraví a život, budou mít požehnání tělesné i duševní síly. 4T 36 Budou mít mravní sílu v boji proti satanu a ve jménu Toho, který zvítězil nad chutí v jejich zájmu, mohou být sami velkými vítězi. Tento boj je přístupný pro všechny, kteří se ho chtějí zúčastnit.
Byl mi ukázán případ bratra B, kterého obklopuje temný mrak. V jeho příbytku se nenachází světlo nebes. Ačkoli vyznával, že věří pravdě, ve svém bezpříkladném denním životě nemá posvěcující vliv na srdce. Přirozeně nevlastní shovívavost, laskavost, něžnost a zdvořilost. Jeho temperament je velmi nepříznivý jak pro něho samého, tak i pro jeho rodinu, a také sbor pociťuje jeho vliv. Musí na sobě vykonat to, co za něho nemůže vykonat nikdo jiný. Potřebuje přetvořující vliv Ducha Božího. Svatou povinností našeho vyznání jako Kristových následovníků, je zkoumání našich cest a činů a jejich porovnávání s příkladem našeho Vykupitele. Náš duch a chování musí souhlasit se vzorem, který nám poskytl náš Spasitel.
Bratr B nemá takovou povahu, aby do své rodiny přinášel sluneční svit. Rodina je vhodným místem, kde by mohl začít pracovat. Podobá se víc mraku, než paprsku světla. Je příliš sobecký, než aby projevil souhlas členům své rodiny, hlavně k jednomu ze všech ostatních, který by ho miloval a vážil si jej. Je mrzutý, panovačný, diktátorský, jeho slova jsou často ostrá a zanechávají rány, které se nepokouší hojit zjemněním svého ducha, uznáním vlastních chyb a vyznáním svých přestupků. Neprojevuje touhu po světle. Nezkoumá své srdce, pohnutky, povahu, řeč a chování, aby poznal, zda jeho život odpovídá příkladu. Ve svém životě a charakteru neuplatňuje Boží zákon jako pravidlo svého jednání. Pán bude mít před sebou čestné a upřímné lidi.
Sestra B má mnoho trápení a slabostí své vlastní povahy nad kterými musí zvítězit. Její úděl by se neměl ztěžovat víc, než je skutečně nezbytné. Bratr B by měl být jemnější, měl by pěstovat taktnost a laskavost. Měl by být velmi něžný a dobrotivý ke své ženě, která je s ním v každém ohledu rovnocenná; 4T 37 neměl by vyslovit nic, co by zarmoutilo její srdce. S dílem reformace by měl začít již doma; měl by být něžný a měl by překonávat hrubé, strohé, necitlivé a nelaskavé povahové rysy, které jsou větší než on. Jestliže my, ubozí smrtelníci chceme dosáhnut nebes, musíme zvítězit tak, jako zvítězil Kristus. Musíme se přizpůsobit Jeho obrazu, náš charakter musí být bez poskvrny.
Bylo mi ukázáno, že bratr B nemá pravé mínění o dokonalosti charakteru, který je pro křesťana nutný. Nemá správný názor na svou povinnost vůči svým bližním. Je v nebezpečí, že bude prosazovat své vlastní zájmy, jestliže se mu k tomu naskytne příležitost, přičemž nebere ohled na ztrátu, nebo škodu svých bližních. Velice dbá na svůj vlastní prospěch, ale nezajímá se o štěstí nebo neštěstí svých bližních, jak by se slušelo na Kristova následovníka. Pro bezcennou osobní výhodu jej satan může připravit o neporušenost. Tato temnota jeho vlastní duše přenáší temnotu na sbor. „Toto všechno“, říká satan, „bude tvé, jestliže se uchýlíš od přísné neporušitelnosti. Toto vše ti dám, jestliže mne v tom uspokojíš, anebo když budeš takto pracovat a hovořit“. A bratr B byl protivníkem také ke své vlastní škodě velmi často oklamán a tím bylo zatemněno myšlení jiných.
V církvi jsou někteří, kteří potřebují vidět věci z vyššího hlediska, kteří mohou být na duchovní výši a v tomto postavení mohou rozeznat názory a vůli Boží, přičemž místo vrhání stínů budou šířit světlo. Bratr B potřebuje, aby jeho oči byly pomazány, aby mohl jasně rozeznat duchovní věci a také satanovy úskoky. Křesťanská úroveň je vysoká a vznešená. Ale běda, povrchní vyznavači Krista ji snižují, a to až do prachu!
Bratr B, potřebuje vytrvalou bdělost, aby nebyl přemožen satanovým pokušením, které tě vede k tomu, abys žil jen pro sebe, abys byl žárlivý, závistivý, podezíravý a puntičkářský. Jestliže půjdeš s neustálým reptáním, pak na nebeské cestě neučiníš ani jediný krok vpřed. Ale jestliže se na chvíli zastavíš ve svém modlitebném a vážném úsilí, 4T 38 aby ses podrobil sebekontrole, jsi v nebezpečí, že budeš přemožen, nějakým silným pokušením; můžeš vykonat nerozvážné kroky, můžeš projevovat nekřesťanského ducha, který nepřinese trpkost pouze tvé duši, ale i do mysli jiných. Můžeš je zatížit zmatky a mrzutostmi, které budou ohrožovat jejich duše přičemž budeš zodpovědný za tento zhoubný vliv. Bratře B, jestliže bys chtěl uniknout porušenosti, která je na světě v žádosti, pak musíš ve všech věcech ozdobit svůj křesťanský charakter.
Řekneš: To je tvrdá práce, cesta je příliš těsná, nemohu po ni kráčet. Je v tomto dopise naznačena užší cesta, než ta, kterou nalézáš jasně vytyčenou ve Slově Božím? Nebesa - to je cena doživotního, vytrvalého a neúnavného úsilí. Jestliže nyní ustoupíš a zbavíš se odvahy, jistě ztratíš nebesa. Pozbudeš nesmrtelný život a nevadnoucí korunu slávy. Ti, kteří mají místo po Spasitelově boku na Jeho trůnu, jsou v té třídě, která zvítězila tak, jako zvítězil On. Čistá láska, posvěcující pravda a láska drahého Vykupitele usnadní námahu k vítězství. Jeho síla bude srdečně poskytnuta všem, kteří po ni opravdově touží. Bude korunovat milostí a pokojem každé vytrvalé úsilí, uskutečněné v Jeho jménu.
Jestliže tvé denní studium povede k Boží oslavě a k vlastnímu přemáhání, On doplní tvou slabost svou silou a budeš moci žít tak, že tvé svědomí tě nebude odsuzovat. Budeš mít dobrou pověst u všech, kteří jsou kolem tebe. Obezřetný život nepřinese velký prospěch pouze tvé vlastní duši, ale bude jasným světlem, svítícím na cestu jiným a bude jim ukazovat cestu k nebesům.
Bratře B, jak jsi ovládal svou vlastní povahu? Hledal jsi možnost, jak zvítězit nad svým ukvapeným duchem? V nynějším stavu a přesvědčení budeš v nebi chybět tak jistě, jako že nebesa existují. Pro svou vlastní duši a pro Krista, který ti poskytl neklamný důkaz své nekonečné lásky, přibliž se k Němu, abys mohl být naplněn Jeho Duchem. 4T 39 Pěstuj ducha bdělosti a modlitby, abys řádně představoval svatou víru svého vyznání jako následovník našeho drahého Vykupitele, který nám zanechal příklad svého vlastního života. Napodobuj našeho Spasitele. Uč se od Krista. Snášej těžkosti jako dobrý rytíř Ježíše Krista, přemáhej satanovo pokušení tak, jak je přemáhal On a staň se vítězem nad všemi svými charakterovými vadami.
Kristus byl dokonalým vítězem; i my musíme být dokonalí a neporušitelní. Nesmíme toužit po ničem, co má skvrnu nebo vadu. Vykoupení, které Kristus dokázal pro člověka, bylo Jeho nekonečnou cenou. Vítězství, které jsme dosáhli nad naším vlastním zlým srdcem a nad satanovými pokušeními, nás bude stát veliké úsilí, stálou bdělost a vytrvalé modlitby. Jenom pak budeme nejen přijímat odměnu, kterou je dar věčného života, ale bude růst i naše štěstí na zemi s vědomím vykonané povinnosti a budeme pociťovat i větší vážnost a lásku od našich bližních.
Bylo mi ukázáno, že v církvi se projevuje všeobecná potřeba oddanosti, opravdovosti a horlivého úsilí. Je mnoho těch, kteří potřebují obrácení. Bratr C není v církvi stálý a pevný. Nepokračuje v duchovním životě tak, jak tomu bylo dříve. Vyznával pravdu mnoho let, ale pomalu přijímal zásady, aby podle nich žil; proto nebyl pravdou posvěcen. Satan měl stále možnost, aby ho pokoušel. Ve zkušenosti je ještě stále jako dítě. Pozoruje druhé a věnuje pozornost jejich chybám, zatímco by měl pečlivě zkoumat své vlastní srdce. Tato pohotovost ke zkoumání a k pozorování chyb na svých bratřích a hovoření o nich jiným je kárána Kristovými slovy, pronesenými k jednomu učedníku, kterého viděl, že je více zaujat svými bratřími, než péčí o bdělost a modlitby, aby nebyl přemožen satanem. Kristus svému učedníku řekl: „Co tobě po tom? Ty pojď za mnou!“ J 21,22
To je vše, co bratr C může vykonat v chatrnosti své povahy, totiž střežit svou vlastní duši a uzavřít každou cestu a přístup, kterým by jej satan mohl získat k postupnému uvedení do pochybnosti vůči druhým. Je ve velkém nebezpečí ztráty vlastní duše pro nedostatek dokonalého křesťanského charakteru v době zkoušek. 4T 40 Je pomalý při následování Krista. Jeho smysly jsou jakoby zastřené a téměř ochrnuté, takže nerozpozná správné ocenění svatých věcí. Dokonce i nyní může napravit své chyby a zvítězit nad svými vadami, bude-li o to usilovat v Boží síle.
Ve sboře v --- jsou někteří, jejichž jména nemohu uvést, kteří musí zvítězit nad svou chutí a žádostí. Někteří mluví příliš mnoho, zastávají tento názor: „Oznamte to, ...my to oznámíme dále“. Opravdu, ubohý názor! Kdyby všichni tito klevetníci měli na paměti, že je pozoruje anděl, který zaznamenává jejich slova, pak by bylo méně mluvení a více modliteb.
Někteří světitelé soboty mají děti, které jsou vyučovány od své mladosti, aby také světili sobotu. Některé z nich jsou velmi hodné děti, věrné k povinnostem, pokud se týká časných záležitostí, ale necítí hluboké usvědčení z hříchů a necítí potřebu pokání z hříchů. Takoví jsou v nebezpečném stavu. Vidí chování a úsilí osvědčených křesťanů. Sledují některé, kteří činí velké vyznání, ale kteří nejsou zásadními křesťany. Srovnávají své názory a činy s těmito pohoršeními, a tak nejsou zlomeny hříchy v jejich vlastních životech, neboť si lichotí, že vše je v pořádku.
Těmto mladým lidem jsem pověřena říci: Čiňte pokání a obraťte se, aby byly shlazeny vaše hříchy. Nemáte čas na zahálení. Nebe a věčný život jdou drahocenné poklady, které nemůžete získat bez vlastního úsilí. Jako hříšníci učiňte opatření za každou cenu, aby vaše životy mohly být bez poskvrny. Potřebujete pokání, víru a křest. Kristus byl úplně spravedlivý, a proto On, Spasitel světa, dal člověku osobní příklad, když přijal podmínky, které hříšník musí splnit, aby se stal Božím dítětem a dědicem nebes.
Jestliže Kristus, čistý a neposkvrněný Vykupitel člověka, se snížil, aby učinil kroky, které hříšníci potřebují k obrácení, proč by kdokoli, při tom světle, 4T 41 které září na jeho stezku, váhal poddat své srdce Bohu, a v pokoře vyznal, že je hříšný a osvědčil svou víru v Kristovo smíření slovy i činy, ztotožňujíce se s těmi, kteří vyznávají, že jsou Jeho následovníky? Vždy budou někteří, kteří nežijí podle svého poznání, kteří denně životem ukazují, že jsou cokoli, jen ne křesťany; ale byl by to pro některé dostatečný důvod, aby odmítli odevzdání se Kristu skrze křest ve víře v Jeho smrt a zmrtvýchvstání?
Dokonce když Ježíš byl na této zemi, když chodil a učil své učedníky, byl mezi dvanácti jeden, který byl jako ďábel. Jidáš zradil svého Pána. Kristus měl dokonalé poznání o Jidášově životě. Věděl o žádosti, nad kterou Jidáš nezvítězil, a ve svých kázáních jiným mu dal mnoho lekcí ohledně této věci. Pro požitkářství Jidáš dovolil, aby tento jeho charakteristický rys rostl a zapustil tak hluboký kořen, že udusil dobré símě pravdy, zaseté do jeho srdce. Pro lásku k penězům zlo získalo převahu, což vedlo až k tomu, že Jidáš prodal svého Pána za několik stříbrných mincí.
Skutečnost, že Jidáš nebyl ve svém srdci opravdový, že byl tak zkažený sobectvím a láskou k penězům, že byl veden k tomu, aby spáchal velký zločin, není žádným důkazem pro to, že nejsou praví křesťané, nebo praví Kristoví učedníci, kteří by milovali svého Spasitele a snažili se napodobovat Jeho život a příklad a poslouchat Jeho naučení.
Bylo mi ukázáno, že skutečnost, že Jidáš byl započten mezi dvanácti se svými chybami a vadami charakteru, je názorná lekce ke studiu, ze kterého může mít nejeden křesťan prospěch. Když byl Jidáš vybrán naším Pánem, jeho případ nebyl beznadějný. Měl některé dobré vlastnosti. Ve spojení s Kristem, v práci a při naslouchání jeho projevům měl vhodnou příležitost, aby viděl své chyby a obeznámil se se svými charakterovými vadami, jestliže opravdově toužil stát se pravým učedníkem. Byl dokonce v takovém postavení u našeho Pána, že si mohl vybrat - buď rozvíjet svou žádostivost, anebo ji poznat a napravit. 4T 42 Získal malé prostředky, jež byly sebrány pro chudé a pro nutná vydání potřebná pro Krista a učedníky při jejich kazatelské práci.
Těchto několik prostředků bylo pro Jidáše stálým pokušením a čas od času, když vykonal malou službu pro Krista, nebo zasvětil krátkou chvíli náboženským účelům, uhradil si to z této skromné zásoby, shromážděné pro postup světla evangelia. Konečně se stal tak skoupým, že si hořce stěžoval, když na Ježíšovu hlavu byla vylita drahá mast. Přemítal o tom ve své mysli a o počítal peníze, které mohly být v jeho rukou na útraty, kdyby tato mast byla prodána. Jeho sobectví sílilo, až cítil, že jeho pokladna skutečně utrpěla ztrátu tím, že nedostali hodnotu masti v penězích. Nakonec vyslovil svou stížnost o výstřední drahé oběti pro Krista. Náš Spasitel ho pokáral za tuto žádostivost. Toto pobouření v Jidášově srdci pro malý obnos peněz způsobilo, že zradil svého Pána. Mezi světiteli soboty budou takoví, kteří ve svém srdci nejsou opravdovější než byl Jidáš; ale takové případy by jiné neměly odradit od následování Krista.
Bůh miluje děti bratra D, ale ony jsou ve velkém nebezpečí, že se budou cítit úplně zdrávy a nebudou pociťovat potřebu lékaře. Důvěřují své vlastní spravedlnosti, která je nikdy nespasí. Musí cítit potřebu Spasitele. Kristus přišel proto, aby spasil hříšníky. Ježíš řekl: „Nepřišel jsem volat spravedlivých, ale hříšných ku pokání“ Mk 2,17. Farizeové, kteří se cítili spravedlivými a důvěřovali svým dobrým skutkům, necítili potřebu Spasitele. Cítili, že jsou dost dobří i bez Krista.
Drahé děti bratra D, by měly žádat Ježíše, aby jim zjevil jejich hříšnost a pak Ho prosit, aby se jim zjevil jako hříchy odpouštějící Spasitel. Tyto drahocenné děti nesmí být podvedeny a tak ztratit věčný život. Bez toho, že by byly obráceny, nemohou vstoupit do království nebeského. Musí očistit roucho svých charakterů v krvi Beránkově. Ježíš je zve, aby učinily tento krok, jež musí hříšníci vykonat, aby se mohli stát Jeho dětmi. Dal jim příklad svým životem v tom, 4T 43 že se podřídil obřadu křtu. On je naším příkladem ve všech věcech.
Bůh tyto děti žádá, aby Mu obětovaly ty nejlepší a nejsvětější city svého srdce. Vykoupil je svou vlastní krví. Požaduje jejich službu. Nejsou samy svoji. Ježíš za ně přinesl nekonečnou oběť. Lítostivý, milující Spasitel je přijme, když k Němu přijdou takové jaké jsou, a když spolehnou na Jeho spravedlnost a ne na vlastní zásluhy.
Bůh má soucit a miluje mládež v ---, chce, aby v Něm našla své štěstí. Zemřel, aby vykoupil tyto mladé lidi. Požehná jim, když k Němu přijdou v pokoře a v upřímnosti. Dovolí, aby Jej našli, když Ho budou hledat celým srdcem.
Copyright © 2010-2016 - Tisk - Kontakt