Na mládeži spočívá vážná odpovědnost. Bůh žádá mnoho od mladých lidí, kteří žijí v této generaci, kdy je rozmnoženo světlo a poznání. Přeje si, aby obdržené světlo a poznání udíleli jiným. Ještě mnohé mají vyvésti z temnoty bludu a pověr, které zastiňují mysli mnohých. K tomuto úkolu mají používat všechny své schopnosti. Za správné použití všech těchto předností jsou Bohu zodpovědní. Před nimi ležící práce vyžaduje vážné úsilí.

Mládež může úspěšně pracovat jen tehdy, obětuje-li službě Boží srdce i duši. To je míra Bohem požadované služby. Vykonat méně, znamená zanedbat příležitosti, zradit věc Boží a promarnit vzácný čas k práci pro záchranu lidstva.

Příprava ke službě

Ti, kteří mají touhu pracovat pro Pána a snaží se získat potřebné vědomosti k šíření pravdy, určitě obdrží od Boha světlo a budou schopni být jeho nositeli. Když mladí mužové a ženy - podobně jako Daniel - usměrní své zvyky, záliby a touhy podle Božích požadavků, budou uschopněni ^{MYP 42} pro vznešené poslání. Ze svého srdce mají odstranit všechno, co je nízké a povrchní. Touhu po světských radovánkách a hodování mají vymýtit, neboť tyto věci nemají mít místo v srdci těch, kteří požívají tělo Kristovo a pijí Jeho krev.

Mají si být vědomi toho, že jejich pozemské vědomosti je nečiní schopnými a oprávněnými k práci na vinici Boží. V Boží službě mohou pracovati jen takoví, jejichž vzdělání dosáhlo Bohem požadované úrovně. Jestli se ještě účastní světských radovánek a zábav namísto toho, aby zdokonalovali své drahocenné schopnosti vznešenými a šlechetnými záměry, oslabují své schopnosti, které obdrželi od Boha a stahují na sebe Boží hněv. Bůh hledí na ně s nelibostí, neboť zamezili možný rozvoj a zavinili úpadek.

Jejich porušený a zakrnělý duchovní život je urážkou Boha a působí neblahým vlivem na jejich okolí. Jejich řeč a chování ještě utvrzuje bezstarostnost a lehkomyslnost druhých vůči svatým věcem. Jejich špatným chováním není vážně ohrožen jen jejich duchovní život, ale život všech, s nimiž přijdou do styku. Takoví nemohou býti vyslanci Kristovými. Mají znaky služebníků hříchu: bezstarostnost, lehkomyslnost, nemoudrost a nezodpovědnost v Božích věcech.

Ti, kteří se spokojí s nízkou úrovní, nejsou schopni být spolupracovníky Božími. Těm, kteří nechávají svoji mysl bloudit, kam ona chce, přibližují se do sféry satanova vlivu, kde jsou vychováváni ke svádění jiných duší. Vštěpuje jim takové podněty, které tak naplňují jejich mysl, že je vycvičena v jeho armádě. ^{MYP 43} Oni mohou slovy úspěšně vyznávat víru, mohou mít zdání pobožnosti; jsou však více milovníky požitků a radovánek, než milovníky Boha.

Chytrost není zbožnost

Jsou mladí lidé, kteří mají jistý druh chytrosti, která je uznávána a obdivována jejich společníky, avšak jejich schopnost není posvěcena. Chybí jim životní zkoušky a zkušenosti, v nichž by se otužili, aby je Bůh mohl použít pro blaho lidstva a oslavení svého jména. Podobně jako nevěřící používají k obhájení svých špatných cest nesprávného měřítka, taktéž se někteří povrchní křesťané pod pláštíkem pobožnosti snaží zakrýt své stanovisko. Satan je vede, aby bavili své společníky svými nesmysly a takzvanou vtipností. Všechno čeho se ujmou je ponižující, protože jsou pod kontrolou a vedením pokušitele, který utváří a řídí jejich povahu, aby mohli konat jeho dílo.

Jsou schopní, ale nepraktičtí, zdatní, ale dále se nerozvíjejí. Získané schopnosti svým myšlením snižují a zneužívají. Jiné svým příkladem snižují na svou úroveň. Kristus sebeobětováním, sebezapřením, pokorou a utrpením zaplatil za všechny vysokou cenu výkupného. Učinil to z lásky, aby všechny vysvobodil z otroctví hříchu a zajetí toho mistra svodu, jehož jediná starost je používat své poddané ke svádění duší. Jak smutně pohlíží Spasitel na práci těch, kteří zneužívají jeho lásku pro své vlastní zájmy.

Taková mládež spěje k věčnému zahynutí. Jak nerozumná se jim zjeví jejich žertování a rozpustilost v den, kdy ^{MYP 44} Soudce vší země udělí odměnu každému dle jeho skutků, které ve svém těle učinil. Stavěli na svěřený základ dřevo, slámu, seno, strniště, nyní jejich celoživotní práce shoří. Jaká ztráta!

O mnoho lepší je postavení těch, kteří se zasvětili Boží službě, a váží si uznání svého Pána. Ti, kteří denně vyznávali své chyby a umyli je v krvi Beránkově, zvítězili nad pokušením a přijímali radost a pokoj prýštící od Krista, se jednou nebudou muset stydět při čtení záznamů svého života.

- The Youths Instructor 22.června 1899

Vyvolený Boží nástroj

Naše vyznání, že Bůh je věrný, je nebem zvolený způsob, jak zjevovat světu Krista. Máme potvrzovat jeho milost, jako to činili svatí mužové v dávných dobách. Nejúčinnějším svědectvím je však náš vlastní život. O Bohu vydáváme svědectví tím, že ukazujeme, jak v nás samotných působí Boží moc. Každý člověk prožívá život jinak a má zážitky, které se podstatně liší od zkušeností jiných lidí. Bůh chce, aby k němu stoupala naše chvála, poznamenaná naší vlastní individualitou.

- MH 100