Užitečná manuální práce je součástí plánu evangelia. Veliký Učitel zahalený do oblakového sloupu dal příkazy židovskému národu, podle kterých by měla být veškerá mládež vyučena nějakému oboru užitečného zaměstnání. Proto bylo zvykem židů, jak bohatých tak i chudších tříd, učit své syny a dcery nějakému užitečnému povolání, aby nebyli závislí na jiných, kdyby měli nastat nepříznivé okolnosti, ale aby byli schopni postarat se sami o své vlastní potřeby. Mohli být literně vzdělaní, ale museli být též vyučeni nějakému řemeslu. To bylo považováno za nezbytnou součást jejich výchovy.

Vyvážená výchova

Nyní, právě tak jako v dobách židovského národa, měla by být veškerá mládež vyučena povinnostem praktického života. Každý by měl získat znalost v nějakém odvětví manuální práce, pomocí které by v případě potřeby mohl získávat své živobytí. To je důležité nejen z hlediska ochrany před výkyvy života, ale též z hlediska jeho vztahu k fyzickému, duševnímu a morálnímu vývoji. I kdyby bylo jisté, že nebude nikdy nutné se uchýlit k manuální práci jako k podpoře, přece by měl být každý veden k práci. Bez fyzického cvičení nemůže mít nikdo zdravou tělesnou konstituci a pevné zdraví; a kázeň dobře řízené práce je neméně důležitá k sebezapření silné, činné mysli a ušlechtilého charakteru. ^{MYP 178}

Studenti, kteří získali knižní znalosti aniž by získali znalost praktické práce, si nemohou činit nárok na vyvážené vzdělání. Energie která mohla sloužit různým oborům zaměstnání, byla zanedbána. Vzdělání nespočívá pouze v používání mozku. Fyzické zaměstnání je součástí vzdělání, důležité pro každou mládež. Není-li student poučen, jak se zaměstnávat užitečnou prací, nedostává se mu důležité fáze výchovy.

Zdravý výcvik celé bytosti poskytne výchovu, která je všeobecná a obsažná. Každý student by měl věnovat část každého svého dne činné práci. Tak se u mládeže vyvinou návyky píle a bude povzbuzen duch k samostatnosti, a zároveň bude ochráněná před mnohým zlem a nízkými návyky, které bývají často důsledkem zahálky. A toto vše se velmi dobře pojí s nejvyšším cílem výchovy; neboť tím, že povzbuzujeme činnost, píli a čistotu, vcházíme do souladu se Stvořitelem.

Prospěšnost užitečné práce

Kdo provozuje tělesné cvičení jen jako hru, nebo jako pouhé cvičení, ten nemá z toho žádný odpovídající užitek. Z pobytu na čerstvém vzduchu nějaký užitek je a rovněž ze cvičení svalů, ale umožněte, aby totéž množství energie bylo vynaloženo na užitečnou práci a užitek bude mnohem větší. Dostaví se pocit uspokojení, neboť taková činnost přináší s sebou pocit prospěšnosti a uspokojené svědomí z dobře vykonané povinnosti.

Studenti by měli odcházet z našich škol s takovými ^{MYP 179} schopnostmi, aby když jsou odkázáni sami na sebe, měli takové znalosti, jichž mohou použít, a které jsou nezbytné, aby v životě bylo dosaženo úspěchu. Pilné studium je zrovna tak důležité jako pilná tvrdá práce. Hra není důležitá. Věnování fyzických sil zábavám, není pro dobře vyrovnanou mysl nejpříznivější. Kdyby doba věnovaná fyzickému cvičení, která vede krok za krokem k degeneraci, byla použita k práci pro Krista, požehnání Boží podle Jeho zaslíbení by spočinulo na pracovníkovi.

Výchova k praktickému životu, která se získává fyzickou prací spojenou s duševní činností, je zpříjemňována pomyšlením, že takto jsou tělo i duch uzpůsobeny k dílu, které Bůh uložil člověku. Čím dokonaleji bude mládež rozumět tomu, jak uskutečňovat povinnosti praktického života, tím větší bude den ode dne její potěšení, že prospívá jiným. Mysl vychovaná k tomu, aby se radovala z užitečné práce zesílí; výcvikem a kázní se stává schopnou pro užitečný život, neboť získala znalost důležitou pro to, aby učinila jejího vlastníka požehnáním pro jiné.

V životě Kristově nelze nalézt příklad, kde by se věnoval hrám a zábavám. Byl velkým Vychovatelem pro nynější i budoucí život; přesto jsem však nebyla schopna nalézt jediný příklad toho, že by učil své učedníky zabývat se tělesným cvičením…

Učte se vařit

Jak mladé ženy, tak i mladí muži by měli být zaučováni, jak vařit hospodárně a jak se obejít ^{MYP 180} bez jakékoli masité potravy. Nechť nejsou povzbuzováni k přípravě jídel z masa; neboť toto ukazuje spíše na Egyptskou temnotu a nevědomost, než na reformu a čistotu zdraví.

Zejména ženy by se měly učit vařit. Neboť která část výchovy je důležitější pro ně, jestliže ne tato? Nechť jsou jejich životní okolnosti jakékoli, toto je znalost, kterou mohou uplatnit v praktickém životě...

Na misijním poli

Vzdělanost ve všech bodech praktického života učiní naši mládež užitečnou pro službu v cizích polích, až opustí školu. Nebudou potom muset být závislí na lidech, ke kterým se odebírají, aby pro ně vařili a seli, nebo aby pro ně stavěli jejich obydlí. A budou mít daleko větší vliv, jestliže dokážou, že mohou zaučovat nevědomé, jak se má pracovat s použitím nejlepších metod k dosažení nejlepších výsledků. Bude zapotřebí menšího fondu k vydržování takových misionářů, kteří se naučili nejlepším způsobem upotřebit své fyzické síly spolu se získanými vědomostmi. To bude oceňováno tam, kde není snadné získat prostředky. Dokážou, že misionáři se mohou stát vychovateli tím, že učí, jak se má pracovat. A nechť jdou kamkoli, vše, co získají tímto způsobem, jim přinese uznání.

- Rady učitelům…. CT 307-314