Máme jen omezenou představu o moci, jaké bychom se mohli účastnit, kdybychom byli ve spojení s Pramenem moci a síly. Ve své slabosti znovu a znovu hřešíme a domníváme se, že není jiného východiska. Dokonce jsme hrdí na své slabosti. Spasitel říká, že chceme-li zvítězit, musíme nastavovat svou tvář, jako by byla z křemene. (Iz.50,7) On sám nesl na svém těle naše hříchy na kříž. (1.Petr 2,24) V Jeho síle, kterou nám dává, můžeme klást odpor světu, tělu, dokonce i samému ďáblu. Proto nemluvme tolik o své slabosti a nedokonalosti, ale o Kristu a Jeho moci. Mluvíme-li s obavami o síle satanově, tím větší silou na nás útočí. Mluvíme-li o síle Reka Mocného, nepřítel couvá do pozadí. Čím více se přibližujeme k Bohu, tím více nás přitahuje k sobě.

Mnozí z našich řad zanedbávají využít dané jim přednosti.Často s chabým úsilím chceme vykonat něco dobrého, ale potom znovu upadáme do starého, hříšného způsobu života. Dosažení nebeského království je možno jen těm, kteří dosáhli dokonalosti charakteru bez poskvrny, vrásky neb čehokoliv podobného. Čím více se přibližujeme ke konci, tím více satan stupňuje své úsilí. Nepozorovaně klade své sítě, aby naše duše polapil. Různými způsoby se snaží zastínit světlo Boží slávy před našimi zraky. Avšak úplně záleží jen na našem rozhodnutí, bude-li satan panovat v našem srdci i mysli, anebo budeme jako dítky Abrahamovy sídlit na nové zemi. ^{MYP 106}

Moc Boží spojená s lidským úsilím nám zajistí slavné vítězství. Neměli bychom podle toho jednat? Bůh nám daroval v Ježíši celé bohatství nebes. Rmoutí se, když bezbožní mluví, že mohl pro lidstvo udělat ještě víc. Jím stvořené světy a nebeští andělé potvrzují, že Bůh učinil pro člověka vše, co učinit mohl. Bůh je pramenem síly, o níž my nemáme ani potuchy. Je nám k dispozici tehdy, když ji potřebujeme. Svou snahu však musíme vždy spojit s mocí Páně. Všechny schopnosti a rozumové síly naší bytosti musíme stále zdokonalovat. Chceme-li dorůst do svého poslání a vyzbrojit se jako ti, kteří očekávají svého Pána, snažíme-li se odstranit všechny vady naší povahy, tehdy nám Bůh udělí více síly i světla ku pomoci.

- The Youths Instructor 4.ledna 1900

Víra a povinnost

Víra není pocit. Je to nadějných věcí podstata a důvod neviditelných. Pobožnost některých není nic jiného než sobectví. Účastní se světských radovánek a spokojují se pouhým přemýšlením o víře Kristově, nic však neznají o její přetvořující síle. Ti, jejichž pobožnost je takto povrchní, zlehčují si moc hříchu, neznají Ježíše. Pokud jsou v takovém duchovním rozpoložení, mají sníženou představu o povinnosti. Porozumět vírou povaze Kristově, předpokládá věrné plnění povinností.

- Review and Herald 28.února 1907