Bůh stvořil lidi, umístil je na tom světě a jejich předností je, aby jedli, pili, pracovali, ženili se a vdávaly se; toto vše se může s bázní Boží bezpečně konat, žijeme-li pod zorným úhlem věčnosti. Hřích v uzavírání manželství v době Noemově spočíval v tom, že synové Boží si brali dcery lidské. Ti, kteří vyznávali že znají a ctí Boha, se bez rozmýšlení spojili s lidmi zkaženého srdce. I dnes jsou mnozí, kteří postrádají hloubku náboženské zkušenosti a chtějí činit totéž, co lidé za dnů Noeho. Vstupují do manželství bez rozvahy, bez vzájemného poznání, bez modlitby. Mnozí na sebe berou odpovědnost svatého slibu manželského s takovou lehkomyslností, jakoby se jednalo o nějakou obchodní záležitost. Pohnutkou ke vstupu do manželství není pro ně pravá láska.

Nesvaté zamilování

Možno pozorovat, jak myšlenka o manželství působí na mládež okouzlující silou. Dva lidé se seznámí a slepě do sebe zamilují a tato láska zabere veškerou jejich pozornost. Ztrácí schopnost uvažování, nepřijímají žádnou radu, nestrpí žádnou kontrolu, naopak slepě, bez ohledu na následky pokračují svou vlastní cestou.

Jsou napadení takovou zaslepeností a oznámením, jako ^{MYP 457} nějakou nakažlivou chorobou nebo epidemií která se nedá léčit a vypadá to, jako kdyby nebylo síly, která by mohla její průběh a následky zadržet. Snad i jejich okolí to zřetelně vidí, že vstoupí-li v takovém omámení do manželského svazku, přinese jim jejich čin jen celoživotní neštěstí. Marné jsou však prosby, marná všechna varování. Toho člověka, který mohl okoušet Boží požehnání v Jeho službě snad učiní takové manželství neužitečným, neprospěšným, ba úplně jej zničí. Rozumné přesvědčování, odůvodňování a výstrahy působí jako hrách házený na stěnu.

Slova a výstrahy zkušených mužů a žen zůstávají bez účinku, nemohou změnit jejich záměry, vedené nezkrotnou touhou. Modlitebna, shromáždění a vše, co patří k náboženství je již nezajímá. Jeden druhého úplně okouzlil, zastínil povinnosti života, které jsou zanedbávány jako méněcenné věci. Tito mladí lidé tráví večer co večer pospolu do noci. Myslíte, že mluví o věcech vážných a důležitých? Ó, nikoli. Baví se o věcech povrchních, podřadných.

Přestupování zákona zdraví a cudnosti

Satanovi andělé bdí s těmi, kteří věnují velkou část noci dvoření. Kdyby jejich zrak mohl být otevřen, viděli by, jak anděl zaznamenává jejich slova a činy. Přestupují zákony zdraví i cudnosti. Bylo by mnohem vhodnější, kdyby si několik hodin námluv před manželstvím nechali do manželského života. Ale obvykle se stává, že manželstvím končí veškeré city projevované ve dnech námluv.

Tyto noční chvíle pobavení vedou v dnešní zkažené době ^{MYP 458} často k záhubě obou zúčastněných. Satan jásá a Bůh je zneuctěn, když mužové a ženy zneuctí sebe. Okouzlení se věnuje dobré jméno i čest a manželství takových osob nemůže být Bohem schváleno. Vzali se proto, že je podnítila jejich vášeň. Jakmile vyprchá novota věci, počínají si uvědomovat co učinili. Za půl roku po slovech příslibu se jejich vzájemné city úplně promění. Oba se v manželství povahově lépe poznávají. Oba objevují nedokonalosti, které v zaslepenosti a pošetilosti jejich dřívějšího společenství neviděli. Sliby u oltáře je nepojí. Ukvapená manželství způsobují i mezi vyznavači lidu Božího rozchody, rozvody a velký zmatek v církvi.

Bezohlednost vůči radě

Výše uvedený způsob uzavírání manželského svazku je zvláštní satanovou metodou a má svůj úspěch. Nezměrný pocit lítostí a žalu mne trápí, když ke mně přicházejí snoubenci a žádají radu v těchto otázkách. Když jim však oznámím to, co mi Pán přikázal, často pochybují o všech bodech ponaučení a nakonec přece učiní dle svých názorů, které pokládají za správné.

Zdá se, že nemají sílu k překonání svých žádostí a náklonností a berou na sebe riziko odpovědnosti manželského ^{MYP 459} života. Nevěnují se rozhodování v této věci na modlitbě, neporoučí se do ochrany Boží a pod vedení Ducha sv., aby je vedl a usměrňoval. Zdá se, že nemají bázeň Boží. Domnívají se, že dokonale rozumí svým záležitostem bez lidské rady a moudrosti jež pochází od Boha.

Příliš pozdě přijdou na to, že učinili chybu a ohrozili štěstí svého pozemského života i spasení své duše. Zatajují nyní pravý stav věcí, kdyby však přijali radu, mohli být ušetřeni dlouhých let žalu a utrpení. Radit těm kteří jsou odhodláni chodit jen po svých cestách znamená "házet hrách na stěnu." Vášeň svým mocným proudem provalí u nich hráze zdravého, rozumného úsudku.

Charakteristika pravé lásky

Láska je rostlina nebeského původu. Není slepá a nerozvážná. Je čistá a v povaze svatá. Náruživost tělesného srdce je však něco zcela jiného. Zatímco čistá láska nechává se vést Bohem a činí vše v souladu "s Jeho Duchem" - náruživost jest svéhlavá, ukvapená, nerozumná, zaslepená, odporuje každému omezení a pokládá předměty svého obdivu za vzor a dokonce za svou modlu.

Chování toho, v němž žije pravá láska, bude svědčit o Boží milosti, přebývající v srdci. Všechny jejich přípravy ke vstupu do manželství bude vyznačovat skromnost, jednoduchost, upřímnost, mravnost a zbožnost. Ti, kteří takto jednají, nebudou cele

^{MYP 460} zaujati a okouzleni svými osobnostmi a jejich zájem o shromáždění, modlitební chvíle a náboženskou službu nebude snížen...

Proste o Boží vedení

Pokud se mužové a ženy modlí dvakrát denně, dokud neuvažují o manželství, měli by se modlit čtyřikrát denně, čeká-li je tento krok. Manželství ovlivní váš život časný i budoucí. Upřímný křesťan nebude ve svých plánech v tomto směru pokračovat, dokud nepozná, že Bůh schvaluje jeho jednání. Nebude si chtít vybírat sám. Cítí, že Bůh musí volit za něj. My se nemáme líbit sobě, neboť ani Kristus se nelíbil sám sobě. Nechci snad říci, že člověk má uzavřít manželství s osobou, kterou nemiluje. To by byl hřích. Ale obrazotvornost a vzrušující pocity nesmí vést ke zkáze. Bůh si žádá celá srdce a největší lásku.

Většina dnešních manželství a způsob jakým jsou prožívána, tvoří znamení posledních dnů. Mužové a ženy jsou tak umínění a tvrdohlaví, že s Bohem vůbec nepočítají. Náboženství ustupuje stranou, jakoby v této důležité a vážné záležitosti nemělo co dělat. Nebudou-li ti, kteří tvrdí, že věří pravdě, pravdou posvěceni a nebudou-li mít vznešené myšlenky a charakter, nebude jejich postavení před Bohem o nic lepší, než postavení hříšníka, který nikdy nebyl osvícen pravdou.

- Review and Herald 25.září 1888