Společné schůze jsou velmi důležité a poučné pokud je v srdcích shromážděných zažehnuta Boží láska, jestli jsou vyměňovány názory a myšlenky týkající se Božího díla, nebo metody jeho rozšiřování, nebo díla dobročinnosti potřebným bližním. Je-li Duch svatý na těchto schůzích vítaným hostem a oni nečiní ani nemluví nic, co by Ducha svatého odpuzovalo, tehdy se účastníci schůze posilní, osvěží a současně oslaví Boha.

Jsou však i schůze jiného rázu, kde je vidět jen pyšné vychloubání a marnivá veselost. Účastníci takových schůzí jsou vystaveni nebezpečí, že zapomenou na Boha a zúčastní se takových věcí nad nimiž budou plakat andělé, zatímco účastníkům setkání připadá toto místo jako ráj. Všichni budou zářit veselím, oči se budou lesknout, tváře hořet, zatímco svědomí bude klidně spát.

Nedostatek duchovnosti se projeví

Takové nadšení a vnuknutí nepramení z nebe. Tito bezstarostní patří cele světu. Andělé zarmouceně hledí na zapomnětlivost těch, pro něž Kristus tolik vykonal. Když je pak navštíví nemoc a smrt, poznají příliš pozdě, že nemají olej ve svých lampách a jsou naprosto neschopni uzavřít dějiny svého života. ^{MYP 388}

Na mnoha společných schůzích hovor prozrazuje, k jakým věcem je připoutáno srdce. Prázdné žerty a dvojsmyslné řeči, které mají jen jediný účel - probudit smích - nejsou dobrým znamením Kristových následovníků. Ti, kteří vedou tyto marné řeči, neradí slyší připomínku, že každé slovo je zaneseno do nebeských záznamů. Oni vrhají hanu na Krista a působí špatným dojmem na posluchače. Ó, kéž by si mládež dávala dobrý pozor na své řeči, protože podle nich budou odsouzeni nebo ospravedlněni. Pamatujte ať jste kdekoliv, že Ježíš je ve vaší přítomností, vidí vaše skutky, slyší každé slovo. Zastyděli byste se, kdyby jste slyšeli Jeho hlas, a kdyby jste věděli, že slyšel vaší rozmluvu...

Křesťan, který se zúčastnil světské zábavy, vstoupil na nebezpečné místo. Opustil území naplněné ovzduším nebes a vstoupil do ovzduší špíny a ve většině případech přinese účast na světské zábavě hanbu jemu samému a zvláště věci Kristově.

Ten, kdo udržuje spojení s Bohem, nemůže se zúčastnit ničeho takového. Slova, která tam slyší, mu nejsou vlastní, protože nejsou jazykem Kanaánu. Ti, kteří vedou takové prázdné řeči, nesvědčí o tom, že chválí Boha ve svém srdci.

Lstivé vlivy

Ti, kteří mají svůj život a náboženský charakter strojený, dají se lehce svést k zábavám a radovánkám a přitahují tam svým vlivem i jiné. Někdy podlehnou takovým pozváním i mladí mužové a ženy, kteří touží a usilují ^{MYP 389} se stát biblickými křesťany a zúčastní se zábav. Nechtějí být extrémní, dle své přirozenosti jsou náchylní následovat příkladu druhých a tak se dostanou pod vliv jiných, jejichž srdce se snad Bůh ještě nikdy nedotkl. Kdyby se modlili dle svého nebeského vzoru a vroucně prosili o pochopení toho, co mluvil Kristus o ovoci křesťanství, porozuměli by, že zábavy jsou zvláštní hody, které mají za cíl zaneprázdnit duše, aby nepřijali pozvání na svatbu Beránkovu...

Někdy se stane, že mladí lidé, kteří byli dobře vychovaní, podlehnou vlivu těch, jichž výchova byla vedena ve světském duchu a jedinou návštěvou zábavného podniku jsou odvedeni od Boha. Žel, spojí-li se s takovými osobami, jimž chybí duchovní Kristova krása, zaprodají se na celý život službě hříchu. Ti, kteří Krista skutečně milují a z lásky mu slouží, nedovolí si upadnout na úroveň světa, aby si hledali přátele mezi těmi, kteří nepřijali Krista do svého srdce. Směle budou stát za Kristem i když budou muset jít cestou sebezapření a sebeobětování.

Prostředek proti lehkomyslnosti

Kristus žil pro nás životem práce a sebeobětování. Nemůžeme zapřít sebe pro Něho? Není Jeho smírčí oběť, kterou za nás přinesl a jeho spravedlnost, kterou nás chce ospravedlnit, vhodné téma k přemýšlení? Bude-li mládež čerpat z Biblického pokladu a ^{MYP 390} přemýšlet o odpuštění hříchů, o pokoji, o věčné spravedlnosti, která korunuje život sebezapření, nebude toužit po dobrodružství a marných zábavách.

Kristus se raduje, když se mládež zabývá ve svých myšlenkách vznešeností a velkolepostí spasení. On vstoupí jako host do příbytku jejich srdce a bude šířit radost a pokoj. Pak je láska Kristova v srdci "vodou prýštící se k životu věčnému." Jan 4,14 Lidé jejichž srdce je naplněno touto láskou, budou rádi mluvit o tom, co "Bůh připravil těm, kteří jej milují." 1.Kor.2,9

Věčný Bůh určil dělící čáru mezi svatým člověkem a hříšníkem,mezi obráceným a neobráceným. Tyto dvě třídy nezapadají do sebe nepozorovaně jako barvy duhy, ale jsou tak odlišné, jako poledne a půlnoc. Boží lid se nemůže bezpečně, důvěrně stýkat s těmi, kteří znají pravdu, ale neprožívají ji. Když patriarcha Jákob pravil o jistých činech svých synů, na které myslel s hrůzou zvolal: "Do tajné rady jejich nevcházej duše má, k shromáždění jejich nepřipojuj se slávo má!" 1.Mojž.49,6 Cítil, že kdyby se spojil s hříšníky v jejich počínání, že by obětoval vlastní čest. Upozornil na nebezpečí a varoval nás, abychom se vyhýbali zlé společnosti, abychom se neposkvrnili hříchem. Duch svatý nám dává skrze apoštola Pavla podobnou výstrahu: "Neobcujte s neužitečnými skutky temnosti, ale raději je trescete." Efez.5,11

- The Youth‘s Instructor 4.února 1897

^{MYP 391} Vhodná společenská setkání

Každou schopnost našeho vlivu máme ve svatosti vypěstovat a použít k tomu, abychom přivedli duše ke Kristu. Ať se mladíci a dívky nedomnívají, že jejich večerní schůze, sportovní a hudební zábavy přijímá Kristus s radostí.

Znovu a znovu mi bylo dáno světlo o tom, že každý náš sbor se má vyznačovat působením vlivu náboženství. Kdyby se mladí shromáždili, aby porozuměli Písmu a tázali se: "Co máme činiti, abychom spaseni byli?" a postavili se cele na stranu pravdy, udělil by jim Ježíš své požehnání.

Ó, kdyby si každý člen našeho sboru a každý pracovník našich ústavů, byl jist tím, že tento život je pouze přípravou, školou ke složení přijímacích zkoušek do nebes z čistoty, nezištnosti a neposkvrněnosti myšlenek. Každé naše slovo, skutky i myšlenky jsou zaznamenány v nebeských knihách...

Je třeba, abychom byli posvěceni mocí pravdy a povzneseni na vysokou životní úroveň, jakou nám předkládá Slovo Boží. Cestu Páně můžeme poznat jen poslušností Jeho Slova. Proto studujme Písmo.

- The Youth‘s Instructor 14.srpna 1906