"Kolik jsi dlužen Pánu svému?" Chceme snad přijímat veškerá požehnání z Boží ruky a nic Mu nevracet - dokonce ani desátek, který si vyhradil jako svůj podíl? Stalo se již zvykem,že člověk místo pravé obětavosti holduje sobě. Chceme neustále lhostejně přijímat Jeho přízeň a neoplatíme Mu jeho lásku?

Milá mládeži. Chcete být Božími misionáři? Chcete se naučit více než doposud vzácné úloze a dát Bohu do Jeho pokladnice určitou část z toho, co vám v hojnosti dal? Ze všeho co jsi z Jeho ruky přijal, obětuj část jako zápalnou oběť svému Dárci. Druhou část věnuj na vnitřní a zahraniční misii.

Budeš mít poklad v nebesích

Nesme Boží dílo na srdci. Světlo pravdy, které přineslo požehnání jedné rodině, rozšíří se a přinese požehnání další rodině jedině tehdy, jestli ji rodiče a děti rozšiřují. Zadržíme-li však část, která patří Bohu, z darů jež jsme od Něho obdrželi, pro své sobecké účely, pocítíme místo požehnání kletbu; Pán tak řekl a tak se ^{MYP 307} také stane. Nejdříve máme splnit požadavky Boží, které u nás mají zaujímat první místo. Pak máme pečovat i o chudé a nuzné. Nesmíme na tyto věci zapomínat, i kdyby vyžadovaly jakoukoli oběť.

"... aby byla potrava v domě mém." Mal 3,10 Naší povinností je být střídmí v jídle, pití, odívání se i ve všech ostatních věcech. Zařízení našich bytů by mělo být skromné a v našem srdci touha dát Bohu vše což Jeho jest, nejen v desátcích, ale i v obětech. Mnozí by si shromáždili poklad v nebesích, kdyby odevzdali Pánu Jeho díl ze svých příjmů a přidali dary a oběti.

Těm, kteří chtějí upřímně poznat, co Pán od nich žádá z těch věcí, které pokládají za své, ať vyhledají místo ve Starém Zákoně, kde Kristus, neviditelný Vůdce Izraele, poučil o této věci svůj lid, putující po poušti. Raději trpme nouzi a strádání, než bychom odejmuli onu část, která patří Jemu. Ti, kteří denně čtou s vírou Bibli, jistě porozumí tomu, co jsi Pán v tomto směru přeje.

Bez výmluvy

V den, kdy bude každý člověk souzen podle skutků, které v životě učinil, všechny námitky těch, kteří chtějí odůvodnit zadržování darů, desátků a obětí z Božího oltáře, ^{MYP 308} vyschnou jako rosa na slunci. Jak mnozí by chtěli vše vrátit a napravit svou povahu, ale žel, bude pozdě, nedá se nic změnit na přesných záznamech, jež jasně mluví, že Bůh byl dny, měsíce a léta, soustavně okrádán. Jejich osud je zpečetěn, nedá se již nic měnit...

Sobectví je zlo, přinášející ovoce smrti. Sebeláska a bezstarostná lhostejnost člověka vůči Bohu, odepření mu poslušnosti být věrným šafářem, má za následek Boží kletbu, tak jak Bůh pravil. Lidé se však svými činy sami odloučili od Boha. Svým špatným příkladem svedli i jiné k přestupování Boží vůle, proto Bůh na ně nemohl své požehnání vylít.

Desátky

Pán přesně oznámil: "Desátý díl tvého vlastnictví mi náleží. Do mé pokladnice máš přinést své dary a oběti k podporování mého díla, aby mohli být vysíláni kazatelé, kteří by otevírali Slovo Pravdy těm, kteří jsou v temnotách.

Našel by se ještě někdo, kdo by chtěl nést následky za sobecké zadržování Božího vlastnictví podobně jako nevěrný šafář, který svěřenou hřivnu zakopal do země? Chceme i my ospravedlňovat svoji nevěrnost a obviňovat Boha slovy: "Pane, věděl jsem, že jsi člověk přísný, žna, kde jsi nerozsíval a sbíraje, kde jsi nerozsypal. I boje se, odešel jsem, a skryl jsem hřivnu tvou v zemi. Aj, teď máš, což tvého jest." Mat.25,24-25 Nebo raději přineseme naše oběti vděčnosti Bohu?

- The Youths Instructor 26.srpna 1897