„Neboť v oněch dnech bude takové soužení, jaké nenastalo od počátku stvoření, které stvořil Bůh, až do dneška a nikdy již nenastane.“ (Mar 13,19; Ns)

Brzy na nás má přijít „čas soužení, jakéhož nebylo,“ a my budeme potřebovat zkušenost, kterou nyní nevlastníme a mnozí jsou příliš leniví na to, aby ji získali. Často se stává, že očekávání těžkostí se snáší obtížněji než když potom skutečně přijde. Avšak s krizí, která je před námi, tomu tak není. Ani to nejživější vylíčení nemůže obsáhnout velikost této hrůzy. A nyní, kdy drahý Spasitel pro nás koná dílo smíření, musíme se snažit, abychom se stali dokonalými v Kristu. Boží prozřetelnost je školou, ve které se máme učit tichosti a pokoře Ježíšově. Pán před nás nikdy nestaví cestu, kterou bychom si sami vybrali - cestu, která je nám snazší a příjemnější. Staví před nás pravé cíle života. Nikdo nemůže nedbat tohoto díla či jej odložit, aniž by tím nejstrašnějším způsobem neohrozil svou duši.

Apoštol Jan ve vidění slyšel hlas veliký na nebi, volající: „Běda těm, kteříž přebývají na zemi a na moři; nebo ďábel sstoupil k vám, maje hněv veliký, věda, že krátký čas má.“ (Zj 12,12) Strašlivé jsou výjevy, které způsobily, že zaznělo toto zvolání nebeského hlasu. Satanův hněv narůstá, jak se jeho čas zkracuje, a jeho dílo podvodu a zkázy dosáhne svého vyvrcholení v čase soužení. Boží trpělivost skončila. Svět zavrhl Jeho milosrdenství, pohrdl Jeho láskou a pošlapal Jeho Zákon. Bezbožní minuli hranice své zkoušky a Pán odnímá svou ochranu a ponechává je na milost vůdci, kterého si vyvolili. Satan bude mít moc nad těmi, kdož se sami poddali jeho vládě a uvrhne obyvatele země do jednoho velkého posledního soužení. Až andělé Boží uvolní svou kontrolu nad divokými větry lidských vášní, budou rozvázány všechny svárlivé živly. Celý svět bude zatažen do zkázy strašnější, než byla ta, která přišla na starý Jeruzalém. (4SP 440, 441)

Uprostřed času soužení - soužení, jakého nebylo, jakž je národ - budou Jeho (Boží) vyvolení stát pevně. Satan se všemi svými zástupy zla nebude moci zahubit ani nejslabšího ze svatých Božích. (PK 513)