Kananejští byli modloslužebníky. Pán proto svému lidu přikázal, aby se s nimi nepříznili, aby lid nebyl vtažen do modloslužebnictví. Abraham zestárl a očekával svůj brzký konec. Zbývalo mu však učinit ještě jedno, aby zajistil splnění zaslíbení pro své potomstvo. Izák byl jediným od Boha ustanoveným, který měl nastoupit po Abrahámovi jako strážce zákona Božího a otec vyvoleného národa; byl však stále ještě svobodný. Patriarcha se obával, že zhoubné vlivy, jimiž byl jeho syn obklopen, by na něho mohly působit. Toužil proto vyhledat Izákovi za manželku ženu, která by jej neodvedla od Boha. Tuto věc svěřil svému věrnému a zkušenému služebníku, který vládl celým jeho majetkem.
Přiměl jej k přísaze před Hospodinem, že nevybere pro Izáka ženu z Kananejských, nýbrž dívku z rodiny Náchorovy v Mezopotámii, Abrahamových příbuzných, kteří věřili v pravého Boha. Přikázal mu, aby nebral Izáka s sebou. Nenajde-li tam dívku, která by byla ochotná opustit své příbuzné, bude přísahy zproštěn. Izák v této tak důležité věci nemohl sám nezávisle na otci vybrat si svou vyvolenou. Abraham řekl svému služebníku, že Bůh sám pošle svého anděla před ním a sám bude řídit celou záležitostí. Posel se bez meškání vydal na dalekou cestu. Když přibyl do Cháran, "města Náchorova", Abrahamova příbuzného, usadil se před hradbami u studny, kam přicházely večer ženy pro vodu. Vědom si vážnosti svého úkolu, modlil se vroucně k Bohu, aby sám řídil celou záležitost výběru manželky pro Izáka. Prosil o znamení, aby neučinil nějakou chybu. V rodině svého pána si zvykl na laskavé chování a pohostinnost a modlil se tudíž, aby dívka, kterou vyvolí Bůh, se mu prozradila nějakým laskavým skutkem.
Účinek jeho modlitby byl okamžitý. Mezi ženami, které se shromáždily u studny, upoutala jeho pozornost jedna dívka svým způsobným chováním a ochotou, s jakou mu na jeho prosbu vyhověla. Rozpoznal v tomto setkání znamení, o něž prosil Boha, a byl si jist, že Rebeka je tou, kterou se Bohu zalíbilo vybrati Izákovi za manželku. Pozvala jej laskavě do domu svého otce. Zde sdělil jejímu otci i bratru Lábanovi důvod své návštěvy a také naplnění znamení, že Rebeka je tou, jež se má státi manželkou Izáka, syna jeho pána.
Eliezer, služebník Abrahamův potom řekl: "Povězte mi nyní, chcete-li mému pánu prokázat milosrdenství a věrnost. Ne-li, povězte mi, a já se obrátím napravo nebo nalevo." (1Moj 24,49) "Lában a Betúel odpověděli: "Toto vyšlo od Hospodina a my nemůžeme tobě říci ani zlé, ani dobré. Hle, tady je Rebeka. Vezmi si ji a jdi, ať se stane ženou syna tvého pána, jak mluvil Hospodin. Jakmile Abrahamův služebník uslyšel jejich slova, poklonil se Hospodinu až k zemi." (1Moj 24,50-52)
Když již byly zařízeny všechny potřebné věci a byl získán souhlas otce i bratra, byla Rebeka otázána, zda souhlasí jít s Eliezerem, služebníkem Abrahamovým daleko od rodiny svého otce a jejího domova a stát se manželkou Izáka. Na základě všech okolností, jaké se v této záležitosti odehrály, Rebeka uvěřila, že Bůh sám ji vybral Izákovi za manželku a odpověděla: "Půjdu". (1Moj 24,58)
Manželské svazky v této době byly uzavírány otci, kteří však nečinili žádné nátlaky nebo donucení ke sňatku s někým, komu nebylo možno darovat své city. Děti zcela důvěřovaly svým rodičům, následovaly jejich rady a věnovaly své city těm, které jim vybrali jejich bohabojní a zkušení otcové. Postupování proti tomuto obyčeji bylo považováno za přestoupení.
Synova poslušnost
Aby mohl vést život plný poslušnosti Boží vůle, Izák se denně cvičil v bázní Boží. Když mu bylo 40 let, souhlasil, že otcův bohabojný a zkušený služebník Eliezer mu sám vybere manželku. Věřil, že sám Bůh bude řídit tuto pro něj vážnou záležitost.
Poslušenství Izáka má sloužit jako příklad pro děti příštích pokolení, především těm, kteří se bojí Boha. Metoda, kterou používal Abraham při výchově Izáka, která vedla syna k životu plnému šlechetné poslušnosti, je napsána k poučení a užitku rodičů; měli by se věrně řídit tímto nádherným příkladem ve vedení svých domovů. Měli by učit a vést své děti k tomu, aby byly poslušné a ctily jejich rodičovskou autoritu. Měli by si uvědomit, že oni jsou zodpovědní za to, jakými pocity se jejich dětí řídí, a takové děti si potom samy vyvolí za druha svého života toho, kterého jim vybrali bohabojní rodiče.
Copyright © 2010-2016 - Tisk - Kontakt