Viděla jsem anděly v nebi sem i tam spěchající, sestupující na zem a opět do nebe vystupující. Zřejmě se chystali vykonat něco důležitého. Pak jsem uviděla jiného mocného anděla, který dostal příkaz, aby sestoupil na zem, spojil svůj hlas s hlasem třetího anděla a dodal tak jeho poselství více moci a důrazu. Veliká moc a sláva byla udělena tomuto andělu, a když sestoupil, byla země ozářena jeho slávou. Světlo, které tohoto anděla obklopovalo, pronikalo všude a on volal velikým hlasem: "Padl, padl Babylon, ten veliký, i učiněn jest příbytkem ďáblů a skrýší každého ducha nečistého a skrýší všelikého ptactva nečistého a ohyzdného." (Zj 18,2)

Poselství o pádu Babylona, jak je zvěstoval druhý anděl, jest opětováno s dodatkem o všech porušenostech, které se od roku 1844 vloudily do církví. Volání tohoto anděla přichází v pravý čas, aby se připojilo k hlásání posledního velikého poselství třetího anděla a spolu s jeho voláním zesílilo v mohutné hlasité volání. Lid Boží je takto připravován, aby obstál v hodině pokušení, která brzy nastane. Viděla jsem veliké světlo spočívati na nich a oni se spojili, aby bez bázně zvěstovali poselství třetího anděla.

Tomuto mocnému andělu z nebe byli posláni na pomoc další andělé a já jsem zaslechla hlas, který musel býti slyšen všude: "Vyjděte z něho, lide můj, abyste neobcovali hříchům jeho a abyste nepřijali z jeho ran. Neboť dosáhli hříchové jeho až k nebi a rozpomenul se Bůh na nepravosti jeho." (Zj 18,4.5) Toto poselství se zdálo býti jakýmsi dodatkem k poselství třetího anděla, připojujíc se k němu, podobně jako půlnoční volání připojilo se k poselství druhého anděla v roce 1844. Sláva Boží spočívala na trpělivě čekajících svatých a oni zvěstovali bez bázně poslední slavnostní výstrahu, oznamující pád Babylona a vyzývající lid Boží, aby vyšel z Babylona, aby ušli jeho hroznému osudu.

Světlo, které obestíralo očekávající duše, pronikalo všude a ty duše v církvích, které měly trochu světla a ještě tato tři poselství neslyšely a nezavrhly, uposlechly volání a opustily padlé církve. Mnozí, když byla zvěstována tato poselství, byli již dospělí a tedy za sebe plně zodpovědní; světlo je obklopovalo a oni měli možnost voliti život, nebo smrt. Někteří dali přednost životu a vstoupili do řad těch, kteří očekávali Pána a zachovávali všecka Jeho přikázání. Třetí poselství mělo vykonat své poslání; všichni skrze ně měli být prověřeni a ti, kteří se osvědčili, měli být vyzváni, aby vystoupili z různých náboženských společností.

Jakási neodolatelná síla zapůsobila na ty opravdové, zatímco jejich nevěřící příbuzné a přátele pojala bázeň a nedůvěra, když se moc Boží projevila, takže se neodvážili brániti těm, kteří na sobě pocítili působení Ducha Božího. Neměli k tomu ani sil. Poslední volání se dostalo i k ubohým otrokům. Ti poslušní mezi nimi s nadšením zpívali písně jásavé radosti, když hleděli vstříc svému vysvobození. Jejich páni je nemohli zadržet, neboť bázeň a úžas jim nedovolily promluvit. Děly se veliké zázraky, nemocní byli uzdravováni, znamení a divy provázely věřící. Projevovala se zde moc Boží. Každý svatý - bez jakýchkoliv obav před následky - šel za svým přesvědčením spolu s těmi, kteří zachovávali přikázání Boží, a všichni s velikou mocí zvěstovali poselství třetího anděla. Viděla jsem, že síla a moc tohoto poselství nakonec předčí půlnoční volání.

Boží služebníci, oděni mocí z výsosti, vyšli s rozjasněnou tváří a ve svaté odevzdanosti hlásali poselství s nebes. Duše, jež byly dosud rozptýleny v nejrůznějších církvích, odpověděly na toto volání a nejvzácnější z nich byly spěšně vyvedeny z odsouzených církví, jako byl kdysi Lot vyveden ze Sodomy, než byla zahubena. Boží lid byl posílen vše přesahující slávou, která na nich v hojné míře spočívala a umožňovala jim obstát v hodině pokušení. Ze všech stran bylo slyšet hlasy, které říkaly: "Tuť jest trpělivost svatých, tu jsou ti, kteříž ostříhají přikázání Božích a víry Ježíšovy." (Zj 14,12)