1. Jak Pán popisuje strašné období bolesti, které král Babylonu přivede na Judu?

Jr 30,5-7.

2. Krátce poté, co anděl milosrdenství odletí, co přivede satan a jeho zástupy na novodobý Izrael?

„Jako byl vpád římského vojska pro učedníky znamením nadcházející zkázy Jeruzaléma, tak toto odpadnutí může být pro nás znamením toho, že Boží trpělivost dosáhla vrcholu. Míra nepravosti Ameriky je naplněna, a proto je anděl milosti připraven odletět, aby se již nikdy nevrátil. Pak Boží lid upadne do onoho stavu trápení a muk, který proroci popsali jako čas soužení Jákobova.“ 5T 451.

3. Kvůli čemu podnítí satan celý svět proti adventistům sedmého dne?

„Protože se sobota stane předmětem sporu v celém křesťanstvu a protože se církve spojí se světskými úřady, aby vynutily uctívání neděle, stane se předmětem všeobecného zatracování malá menšina, která bude vytrvale odmítat podvolit se názoru většiny.“ GC 615.

4. Co bude okamžitou příčinou tohoto času strasti?

a. „Viděla jsem, že čtyři andělé budou držet čtyři větry, dokud Pán Ježíš ve svatyni svatých neukončí své dílo, a potom přijde sedm posledních ran. Tyto rány popudí bezbožné proti spravedlivým, protože budou mít za to, že my jsme na ně uvalili tyto Boží soudy a že budou-li nás moci odstranit, tyto rány přestanou. Bylo vydáno nařízení, aby byli pobiti svatí, kteří dnem i nocí volali o vysvobození. To byla doba Jákobova soužení.“ EW 36,37.

b. „Nakonec bude proti světitelům pravé soboty vydáno nařízení, které určí, že si zaslouží nejpřísnější trest a po určité době budou moci být odsouzeni k smrti. Katolicizmus ve Starém světě a odpadlý protestantismus v Novém světě budou postupovat společně proti lidem, kteří dodržují všechna Boží přikázání.
„Pak pro Boží lid nastane doba soužení a utrpení, kterou popsal prorok Jeremiáš jako dobu Jákobova soužení.“ GC 615,616.

5. Proč se tato krize nazývá „doba Jákobova soužení“?

Gn 32,34-38.

„Jákob a Ezau představují dvě třídy: Jákob, spravedlivé a Ezau bezbožné. Jákobovo soužení, kdy se dozvěděl, že jde proti němu Ezau se čtyřmi sty muži, představuje soužení spravedlivých, když vyjde výnos, aby byli usmrceni, těsně před příchodem Páně. Jak se bezbožní shromáždí kolem nich, budou naplněni bolestí, stejně jako Jákob, že nemohou vidět pro své životy žádného východiska. Anděl se postavil před Jákoba, on se ho chopil, držel se ho a zápasil s ním celou noc. Tak stejně to bude se spravedlivými v jejich čase soužení a úzkosti, budou bojovat na modlitbě s Bohem, stejně jako Jákob bojoval s andělem. Jákob se ve svém rozrušení modlil celou noc o vysvobození z ruky Ezaovy. Spravedliví ve své duševní úzkosti budou volat k Bohu dnem i nocí o vysvobození z ruky bezbožných, kteří je obkličují.“ SR 97; 3SG 131,132.
„Jákobův zážitek z oné noci zápasu a úzkosti představuje zkoušky, jimiž musí projít lid Boží před druhým příchodem Kristovým. Prorok Jeremiáš, který ve svatém vidění spatřil tuto dobu, pravil: „… Ach, nebo veliký jest den tento tak, že nebylo žádnému jemu podobného. Ale jak koli čas jest soužení Jákobova, předci z něho vysvobozen bude.“
„Až Kristus skončí své dílo prostředníka ve prospěch lidí, pak začne tento čas úzkosti. Pak se bude rozhodovat o každé duši a nebude již krve smíření, která by smyla hřích. Až Kristus opustí své místo přímluvce za člověka u Boha, bude slavnostně oznámeno: „Kdo je spravedlivý, ospravedlní se ještě. …“ Pak ustoupí ze země Duch Boží, který zadržuje zlo. Tak jako Jákoba ohrožoval smrtí jeho rozezlený bratr, tak bude lid Boží ohrožován bezbožníky, kteří budou usilovat o jeho záhubu. A tak jako patriarcha zápasil celou noc, aby se vysvobodil z rukou Ezaových, tak budou spravedliví volat k Bohu dnem i nocí, aby je osvobodil od nepřátel, kteří je obklopují.“ PP 201.

6. Souhlasí všichni adventisté s tím, že „doba soužení“ začne s všeobecným trestem smrti poté, co bude ukončena doba milosti?

Ne, nesouhlasí. Jsou někteří, kteří věří, že čas Jákobova soužení začne s národním nedělním zákonem, předtím než bude ukončena doba milosti. Jejich závěr je založen na následujícím citátu:
„Aby si zajistili popularitu a přízeň, zákonodárci podvolí žádosti o nedělní zákon. … Jako byl vpád římského vojska pro učedníky znamením nadcházející zkázy Jeruzaléma, tak toto odpadnutí může být pro nás znamením toho, že Boží trpělivost dosáhla svého vrcholu. Míra nepravosti Ameriky je naplněna, a proto je anděl milosti připraven odletět, aby se již nikdy nevrátil. Pak Boží lid upadne do onoho stavu trápení a muk, který proroci popsali jako čas soužení Jákobova.“ 5T 451.
Ve skutečnosti se citát z 5T 541 dokonale shoduje s citáty už citovanými. Lid Boží „potom“ (poté, co anděl milosti odletí) dostane do času Jákobova soužení.

7. Můžeme si představit dokonalý obraz tohoto trpkého soužení z Ducha prorockého?

„Brzy nastane doba soužení, jakého dosud nebylo. Proto budeme potřebovat zkušenost, již dosud nemáme a kterou mnozí ani příliš netouží získat. Často bývá soužení daleko větší v představách než ve skutečnosti. O závěrečné zkoušce, která je před námi, to však neplatí. Ani nejživější obrazotvornost si nedokáže představit velikost této zkoušky. V ní bude muset každý člověk stát před Bohem sám.“ GC 622.

8. Bude proto čas Jákobova soužení příliš náročnou zkouškou dokonce i pro některé opravdové křesťany?

1 K 10,13.

a. „Není vždy bezpečné žádat o bezpodmínečné uzdravení. … On ví, zda jsou či nejsou schopni ti, za které jsou přinášeny prosby, snést prověření a zkoušku, která by na ně přišla, kdyby žili. On zná konec od začátku. Mnozí budou uloženi k spánku, dříve než přijde na svět ohnivá zkouška času soužení.“ CH 375.

b. „Pán mě častokrát poučil, že hodně maličkých bude uschováno před časem soužení. Opět své děti uvidíme. Setkáme se s nimi v nebeských dvorech.“ 2SM 259.

9. Kde bude v té době lid Boží?

Viz citáty na straně 106, otázka 14.

10. Je pro nás nyní vhodné činit nějaké opatření k zabezpečení našich dočasných potřeb pro dobu soužení?

a. „Pán mi znovu ukázal, že je to v rozporu s Biblí, jsou-li činěna nějaká opatření k zabezpečení našich časných potřeb během soužení. Viděla jsem, že kdyby svatí měli nějaké potraviny uschovány, buď u sebe, nebo na poli, pak v době soužení, až nastane na zemi násilí, hlad a mor, bylo by jim to násilně vzato a cizí lidé by posklízeli jejich pole.“ EW 56.

b. „Domy a pozemky svatým v době soužení nic neprospějí, protože budou muset před zuřící lůzou utíkat.“ EW 56.

11. Kdo nás bude živit?

a. „Tehdy pro nás nastane doba, abychom Pánu plně důvěřovali.“ EW 56.

b. „V čase soužení, těsně předcházející příchodu Krista, budou životy spravedlivých uchovány skrze službu svatých andělů.“ ST 2-26-1880, p. 85.

c. „Bůh, který se postaral o Eliáše, nezapomene ani na jediné své dítě, které přináší oběti. Pán, který zná počet vlasů na jejich hlavách, o ně bude pečovat i v době hladu a nedostatku. Zatímco bezbožní lidé budou umírat hladem a morem, andělé budou chránit a sytit spravedlivé. Pro každého, kdo „žije spravedlivě“, platí zaslíbení: „Tomu chléb dán bude, vody jeho stálé budou.“ GC 629.

12. Kolik jídla bude svatým poskytnuto?

a. „Čas soužení je těsně před námi; a potom bude od Božího lidu přísně požadováno, aby zapřel sám sebe a jedl pouze dostatečně k tomu, aby si zachoval život; ale Pán nás připraví pro tento čas. V této strašné hodině naší nutnosti bude Boží příležitostí nám udělit svou posilující moc a zachovat svůj lid.“ 1T 206; CD 202.

b. „Chléb a voda, to je vše, co je zaslíbeno ostatku v čase soužení.“ 3SG 252; SR 129.

c. „Boží lid nebude ušetřen utrpení. Bude pronásledován a trápen, bude trpět nedostatkem a strádat hladem, Pán ho však nenechá zahynout.“ GC 629.

d. „Andělé je zásobili jídlem a vodou, zatímco bezbožní trpěli hladem a žízní.“ EW 282.

e. „Viděla jsem, že v té době chléb náš a vody naše budou stálé a že nebudeme trpět nedostatek nebo hlad, protože Bůh je schopen prostřít nám stůl na poušti. Kdyby to bylo potřeba, pošle i krkavce, aby nás živili, jak to udělal pro Eliáše, nebo nechá padat mannu z nebe, jak to udělal pro Izraelce.“ EW 56

f. „Ohrožuje je jistá zkáza a stejně jako Jákob nedopustí, aby jejich víra zeslábla, protože jejich modlitby nejsou okamžitě vyslyšeny. I když budou trpět pocitem hladu, nepřestanou prosit.“ 3SG 135.

13. Kolik morální podpory můžeme očekávat od našich přátel během doby zkoušky?

„Víra jednotlivých členů církve bude zkoušena tak, jako by na světě nebylo jiné osoby.“ 7BC 983.

14. Odpoví Pán okamžitě na modlitby svého lidu, když k němu budou volat o vysvobození?

a. „Právě toto prodlení, které jim působí soužení, je nejlepším vyslyšením jejich modliteb. Když se snaží ve víře čekat na Pána, projevují takovou víru, naději a trpělivost, jakou ve svém náboženském životě dosud neprojevili.“ GC 631.

b. „Doba soužení a úzkosti, která nás čeká, bude vyžadovat víru, která dokáže překonat námahu, čekání a hlad - víru, která neochabne ani v nejtěžších zkouškách.“ GC 621.

15. Čeho se někteří svatí začnou obávat?

Viz citáty na straně 107, otázka 16.

16. Navzdory pronásledování a hladu, co je ve skutečnosti hlavní příčinou jejich utrpení?

„I když Boží věrní budou obklopeni nepřáteli, kteří je budou chtít zničit, nebudou se bát utrpení pro pravdu, ale toho, že nevyznali všechny své hříchy a zda kvůli nějakému jejich nedostatku se na nich bude moci splnit Spasitelovo zaslíbení: „Jáť tebe ostříhati budu od hodiny pokušení, kteréž přijíti má na všechen svět.“ Kdyby Boží následovníci měli jistotu, že jim Pán odpustil všechny hříchy, nebáli by se mučení a smrti. Ukáže-li se však, že nejsou hodni Boží přízně, a ztratí-li život díky svým povahovým nedostatkům, bude tím zneuctěno svaté Boží jméno.“ GC 619.

17. Co si myslí sami o sobě?

„Spravedliví budou mít ve své úzkosti pocit vlastní nehodnosti a s mnohými slzami budou vyznávat svou naprostou nehodnost a jako Jákob se budou dovolávat zaslíbení Božích skrze Krista, učiněných pro takové závislé, bezmocné, kající se hříšníky.“ 3SG 132; SR 97; 1SP 121,122.

18. Budou si svatí sami schopni vzpomenout na nějaké jednotlivé hříchy, které spáchali?

a. „Nemohou si vzpomenout na žádné jednotlivé hříchy, ale v celém svém životě mohou vidět jen málo dobrého. Jejich hříchy je předešly na soud a bylo napsáno u nich odpuštění. Jejich hříchy byly odneseny do země zapomnění a nemohli si je přivést na mysl.“ 3SG 134,135; 1SP 123,124.

b. „Budou si plně uvědomovat svou nehodnost, nebudou však muset odhalovat žádné skryté nepravosti. Jejich hříchy se už dříve dostaly před soud a byly vymazány, Bůh na ně už více nevzpomene.“ GC 620.

19. Avšak, když budou spravedlivým připomenuty jejich minulé hříchy, do jakých hlubin blízkých zoufalství se dostanou?

a. „Jákob se ve svém zoufalství pevně uchopil anděla a nechtěl ho nechat odejít. Jak tak prosil v slzách, anděl mu připomněl jeho minulé chyby a snažil se Jákobovi uniknout, aby ho vyzkoušel a prověřil. Tak stejně spravedliví ve dni své úzkosti budou zkoušeni a prověřováni, aby prokázali svou víru, svou vytrvalost a neochvějnou důvěru v moc Boží, která je vysvobodí.
„Jákob neodešel pryč. Věděl, že Bůh je milosrdný a dovolával se jeho milosrdenství. Poukázal na své minulé utrpení a pokání ze svých chyb a dožadoval se své prosby o vysvobození z ruky Ezaovy. Takto jeho naléhání trvalo celou noc. Když tak vzpomínal na své minulé hříchy, dostal se téměř do zoufalství. Ale věděl, že musí získat pomoc od Boha, jinak zahyne. Pevně se držel anděla a dožadoval se své prosby s mučivými, vroucími vzlyky, dokud nezvítězil. Tak to bude i se spravedlivými. Jak budou vzpomínat na události svého minulého života, jejich naděje téměř poklesnou.“ 3SG 132,133; SR 97,98.

b. „Satan obviňuje Boží lid za hříchy, které spáchali, a Bůh mu dovoluje, aby jeho lid zkoušel do krajnosti. Jejich víra a důvěra v Boha i jejich vytrvalost bude tvrdě zkoušena. Když sledují svou vlastní minulost, jejich naděje se tenčí. V celém svém životě vidí totiž jen málo dobrého.“ GC 618,619.

20. Jak se budou spravedliví obracet na Boha, co se týká jejich mnohých hříchů?

a. „Když si ale uvědomí, že je to věc života nebo smrti, budou vážně volat k Bohu a prosit ho, co se týká jejich minulých utrpení, a budou se pokorně vyznávat ze svých mnohých hříchů a potom se odvolají na zaslíbení: „Zdali sváže sílu mou, aby učinil se mnou pokoj, aby pravím, učinil se mnou pokoj?“ Takto budou dnem i nocí Bohu předkládat své opravdové prosby. …“ 3SG 133.

b. „Trápí své duše před Bohem, poukazujíce na své minulé pokání svých mnohých hříchů.“ GC 619.

21. Kolik nevyznaných hříchů je jim připomenuto?

a. „Budou si vědomi své nehodnosti, ale nebudou mít žádné skryté chyby, které by měly být zjeveny. Pokud měli hříchy, nevyznané a neodčiněné, které by se jim měli zjevit, zatímco budou mučeni strachem a úzkostí, s živým pocitem své nehodnosti, byli by přemoženi.“ 3SG 134; SR 98.

b. „Podobně by byli přemoženi v době soužení Boží věrní, které bude trápit strach a úzkost, kdyby měli nějaké nevyznané hříchy. Zoufalství by je zbavilo víry a neměli by jistotu, že mohou prosit Boha o vysvobození. Budou si plně uvědomovat svou nehodnost, nebudou však muset odhalovat žádné skryté nepravosti.“ GC 620.

22. Jaké kolísání se objeví v úzkosti svatých?

„Lidem, kteří nyní projevují málo víry, hrozí největší nebezpečí, že podlehnou satanským podvodům a nařízením znásilňujícím svědomí. Pokud ve zkoušce obstojí, budou v době soužení prožívat hlubší utrpení a octnou se ve větší úzkosti, protože se nenaučili spoléhat na Boha. Nenaučili se věřit a budou se tomu muset učit v hrozných podmínkách strachu.“ GC 622.

23. Jak Pán odpoví na modlitby svého lidu ještě předtím, než budou vysvobozeni od svých nepřátel?

a. „Nepřátelé je mohou vsadit do vězení, vězeňské zdi však nemohou přerušit jejich spojení s Ježíšem Kristem. Pán, který vidí každou jejich slabost a zná každou jejich zkoušku, stojí nade všemi pozemskými silami. V pustých vězeňských celách je navštíví andělé a přinesou jim nebeské světlo a pokoj. Vězení se stane palácem, protože v něm budou lidé bohatí ve víře, a jeho temné stěny se rozzáří nebeským jasem jako tehdy, když se Pavel a Síla modlili a zpívali chvalozpěvy o půlnoci ve vězení ve Filipis.“ GC 627 (Viz také PK 512,513).

b. „Když bojující věrní vysílají své prosby k Bohu, zdá se, že je téměř stržen závoj, který je odděluje od neviditelného světa. Nebe se rozhořívá úsvitem věčného dne a jako píseň andělského sboru znějí slova: „Vytrvejte ve své věrnosti. Přichází pomoc.“ … Drahý Spasitel nám pošle pomoc právě včas, když ji budeme potřebovat.“ GC 632,633.

c. „Kdyby se lidé mohli dívat nebeským zrakem, viděli by zástupy mocných andělů, jak pečují o ty, kdo zachovávají Kristovo slovo. Se soucitem sledují andělé jejich soužení a naslouchají jejich modlitbám. Čekají na rozkaz svého Velitele, aby je mohli vysvobodit z hrozícího nebezpečí.“ GC 630.

24. Jak Pán nakonec vysvobodí svůj lid?

a. „Davy zlých lidí se budou chystat vrhnout se na své oběti s vítězoslavným pokřikem, s posměchem a proklínáním, ale vtom padne na zem hustá mlha, černější než nejtemnější noc. … Bude to o půlnoci, kdy Bůh zjeví svou moc a vysvobodí svůj lid. … Uprostřed rozbouřeného nebe se objeví jedno místo nepopsatelného jasu. Z něho zazní silný Boží hlas a prohlásí: „Stalo se!“ GC 635,636.

b. Viz citáty na straně 108, otázka 19.

25. Jaký je počet těch, kdo vítězně projdou časem Jákobova soužení?

Zj 7,4; 14,1.

26. Jak se jejich zkušenost bude lišit od jakékoliv jiné skupiny křesťanů od počátku času?

„Budou zpívat „novou píseň“ před Božím trůnem, píseň, kterou se nikdo kromě sto čtyřiačtyřiceti tisíc nemůže naučit. Je to píseň Mojžíše a Beránka - píseň vysvobození. Jen sto čtyřiačtyřicet tisíc vykoupených se může naučit této písni, protože je to píseň jejich života - života, jaký nikdo jiný neprožil. „Toto jsou ti, kteříž… následují Beránka, kam by koli šel.“ Byli přeneseni ze země živí jako „prvotiny Bohu a Beránkovi“. „To jsou ti, kteří přišli z velikého soužení“, prošli dobou soužení, jakého nebylo na zemi od doby, kdy na zemi žijí lidé. Vytrpěli úzkost Jákobova soužení, byli bez přímluvce při konečném vylití Božích ran.“ GC 649.

27. Kolik hříchů spáchají během celého období velké doby soužení - od ukončení doby milosti až do příchodu Ježíše na oblacích?

„Náš Spasitel se ani myšlenkou nepoddal moci pokušení. … V takovém stavu musí být lidé, kteří chtějí obstát v době soužení.“ GC 623.

28. Pro čí blaho byla tato úžasná ukázka bezhříšnosti představena?

a. „Tím, že ušetřil života prvního vraha, dal Bůh celému vesmíru naučení o velkém sporu. …
„Jeho úmyslem bylo nejen potlačit vzpouru, ale i ukázat celému vesmíru její povahu. … Nevinní obyvatelé ostatních světů sledovali události, k nimž došlo na zemi, s nejhlubším zájmem. …
„Bůh získává sympatie a souhlas celého vesmíru, jak se jeho velký plán krok za krokem blíží svému splnění.“ PP 78,79.

b. „Plán vykoupení měl však ještě širší a hlubší účel než jen spásu člověka. Nejen pro ni sestoupil Kristus na zemi, nejen proto, aby obyvatelé tohoto malého světa ctili zákon Boží tak, jak jej třeba ctít, ale i proto, aby před celým vesmírem obhájil povahu Boží. Takový výsledek své oběti - její vliv na rozumné bytosti jiných světů právě tak jako na člověka - očekával Spasitel, když právě před svým ukřižováním pravil: „Nyní jest soud světa tohoto, nyní kníže světa tohoto vyvrženo bude ven. A já budu-liť povýšen od země, všecky potáhnu k sobě.“ J 12,31-32. Smrt Kristova pro spásu člověka nejen zpřístupní nebe lidem, ale před celým vesmírem ospravedlní jednání Boha a jeho Syna proti vzpouře satanově.“ PP 68,69.

c. „Nepadlé světy a nebeští andělé sledovali s nejhlubším zájmem, když se spor chýlil ke konci.“ DA 693.

d. „My jsme jako lidé odsouzeni k smrti v aréně, divadlem tomuto světu, i andělům, i lidem.“ 1 K 4,9.

e. „Celý vesmír sleduje s nevýslovným zájmem závěrečné scény velkého sporu mezi dobrem a zlem.“ PK 148.

f. „Náš malý svět je učebnicí vesmíru.“ DA 19.