1. Od doby příchodu hříchu byla někdy doba, kdy by Bůh nepůsobil skrze svého Svatého Ducha?

Gn 6,3; Iz 63,10-11.

a. „Od počátku Bůh působil skrze svého Svatého Ducha. …“ AA 53.

b. „Od věků navěky je dílem Ducha svatého udělovat lidským srdcím lásku, protože láska je živým principem bratrství.“ 8T 139.

c. „Během patriarchálního věku se vliv Ducha svatého často projevoval zřetelným způsobem, ale nikdy ve své plnosti.“ AA 37.

2. Jaká působení přírody Pán používá k znázornění působení Ducha svatého?

Za 10,1; Oz 6,3; Jl 2,28.

„Přijde nám jako déšť jarní a podzimní na zemi“…. Pán používá tato přírodní působení, aby představil dílo Ducha svatého.“ TM 506.

3. Jaká je úloha ranného deště (který v Palestině přichází koncem října nebo v listopadu)?

„Na východě padá ranný déšť v době setí. Je to nutné, aby semeno mohlo vzklíčit. Pod vlivem úrodných dešťů jemný výhonek vypučí.“ TM 506.

4. Jaká je úloha pozdního deště (v březnu nebo začátkem dubna)?

„Pozdní déšť, padající téměř na konci období, dává dozrát zrnu a připravuje ho pro srp.“ TM 506.

5. Jak ranný déšť představuje dílo Ducha svatého v jednotlivém srdci?

a. „Tak jako jsou rosa a déšť nejprve k tomu, aby semeno vzklíčilo a potom dozrálo ke žni, tak je dán Duch svatý, abychom úspěšně pokračovali z jedné etapy do druhé, v procesu duchovního růstu.“ TM 507.

6. Jak pozdní déšť představuje dílo Ducha svatého v jednotlivcích?

a. „Dozrávání zrna představuje ukončení díla Boží milosti v duši. Mocí Ducha svatého má být morální obraz Boží v charakteru zdokonalen. Máme být cele přeměněni do podoby Kristovy.“ TM 506.

b. „Duch svatý chce přebývat v každé duši. Pokud je vítaným a váženým hostem, pak ti, kdo ho přijímají, budou učiněni dokonalými v Kristu. Dobrý začátek díla bude dokončen; svaté myšlenky, nebeské vlastnosti a křesťanský způsob jednání nahradí nečisté myšlenky, zvrácené touhy a vzpurný způsob jednání.“ CH 561.

c. „Když Boha žádáme o Ducha svatého, bude v nás působit tichostí, pokorou mysli a vědomou závislostí na Bohu pro přijetí zdokonalujícího pozdního deště.“ TM 509.

7. Při jakých příležitostech Pán svému lidu posílá svého Ducha?

„Shromáždění církve, jako jsou stanová shromáždění, sejití domovského sboru a všechny příležitosti, kde se osobně pracuje s lidmi, jsou Bohem ustanovené příležitosti pro udělení ranného a pozdního deště.“ TM 508.

8. Mohou samostatní jedinci mít pozdní déšť Ducha svatého ve svých vlastních životech, i když většina jejich bližních nepřijme toto požehnání?

Gn 5,24.

a. „Zbožný charakter tohoto proroka Enocha představuje stav svatosti, kterého musí dosáhnout ti, kteří budou „vykoupeni ze země“ v době Kristova druhého příchodu.“ PP 88,89.

b. „I v našich dnech žijí Enochové.“ COL 332.

9. Jak ranný déšť představuje dílo Ducha pro křesťanskou církev jako celek?

a. „Vylití Ducha ve dnech apoštolů bylo počátkem raného, nebo jarního deště, a výsledky byly slavné. Ke konci času bude v pravé církvi přebývat přítomnost Ducha.“ AA 54,55.

b. „Za staletí se nahromadilo zlo a může být zastaveno a přemoženo pouze mocnou silou Ducha svatého, třetí osobou Božství, který nepřijde jako nějaká omezená síla, ale přijde v plnosti božské moci.“ TM 392.

10. Jakou přípravu srdce a života učinili učedníci, aby umožnili raný déšť pro církev?

a. „Nečekali v nečinnosti. Záznam praví, že byli „neustále v chrámě, chválili a velebili Boha“.“ L 24,53.“ AA 35.

b. „Ponížili svá srdce v pravém pokání a vyznali svou nevíru.“ AA 37.

c. „Učedníci se modlili s intenzivní opravdovostí, aby se mohli setkat s lidmi v jejich denních rozhovorech a mluvit slova, která by vedla hříšníky ke Kristu.“ AA 37.

d. „Odložili stranou všechny neshody, všelikou touhu po nadřazenosti, spojili se v křesťanském společenství.“ AA 37.

e. „Tehdy, když se učedníci dokonale sjednotili, když už déle neusilovali o nejvyšší postavení, tehdy byl vylit Duch svatý.“ 8T 20.

f. „Byli zatíženi břemenem spásy duší.“ AA 37.

11. Jak raný déšť ovlivnil duchovní stav členů církve?

a. „Pod vlivem Ducha, se slova pokání a vyznání prolínala s písněmi chvály za odpuštění hříchů.“ AA 38.

b. „Ti, kdož byli o letnicích nadáni mocí shůry, nebyli tím osvobozeni od dalšího pokušení a dalších zkoušek. … Byli nuceni nasadit do boje všechny své síly, jichž se jim dostalo od Boha, aby dosáhli úrovně mužů a žen v Kristu Ježíši.“ AA 49.

c. „Denně se modlili o novou milost, aby se směli přiblížit vyšší a stále vyšší dokonalosti.“ AA 49.

d. „Vliv Ducha svatého způsobil, že i ti nejslabší se vírou v Boha naučili rozmnožovat své schopnosti jim svěřené a stávali se posvěcenějšími, čistšími a ušlechtilejšími. Když se v pokoře poddávali přetvářejícímu vlivu Ducha svatého, přijímali z plnosti Boží a měnili se k božskému obrazu.“ AA 49,50.

12. Jak raný déšť ovlivnil jejich moc svědčit druhým?

a. „A co se pak stalo? Meč Ducha, čerstvě nabroušený mocí a zakalený blesky nebes, proťal nevěru. Tisíce lidí se obrátilo v jednom dni.“ AA 38.

b. „Duch svatý … jim umožnil, aby plynně mluvili jazyky, jež do té doby neznali.“ AA 39.

c. „Jejich srdce přetékala dobročinností tak velikou, tak hlubokou a obětavou, že je pudila jít až na konec světa, aby tam svědčili o moci Kristově.“ AA 46.

d. „Zjevení ohně bylo symbolem vřelosti a zanícenosti, s níž budou apoštolé pracovat, a mocí, jež bude provázet jejich dílo.“ AA 39.

e. „Jaký následek mělo vylití Ducha o letnicích? Radostná zvěst o vzkříšeném Spasiteli se dostala do nejzazších končin obydleného světa.“ AA 48.

f. „Do církve proudili obrácení ze všech stran. Odpadlíci byli znovu obráceni na víru.“ AA 48.

g. „Věřící začali usilovat o to, aby nabyli Kristovy povahy a začali pracovat na rozšíření Kristova království.“ AA 48

13. Odňal Pán Ducha svatého po letnicích?

„Bůh neuzavřel nebeské pokladnice poté, co vylil svého Ducha na první učedníky. … Pokud nemáme jeho moc, je to kvůli naší duchovní lhostejnosti, vlažnosti, pohodlnosti. Vyjděme z tohoto formalismu a prázdnoty.“ 6BC 1055.

14. Jak pozdní déšť představuje dílo Ducha svatého pro křesťanskou církev jako celek?

a. „V době konce, kdy už se Boží dílo na zemi bude uzavírat, bude nejhorlivější úsilí vynakládané zasvěcenými věřícími pod vedením Ducha svatého, doprovázeno zvláštními projevy božské přízně.“ AA 54.

b. „Velké dílo evangelia neskončí menším projevem Boží moci, než jakým se vyznačoval jeho začátek. Proroctví, která se splnila při seslání raného deště na počátku křesťanských dějin, se znovu splní v pozdním dešti na konci křesťanských dějin. Bude to „čas odpočinutí“, rozvlažení, které předpověděl apoštol Petr, když prohlásil: „Protož čiňte pokání, a obraťte se, aby byli shlazeni hříchové vaši, když by přišli časové rozvlažení od tváři Páně, a poslal by toho, kterýž vám kázán jest, Ježíše Krista.“ … Jeho působení se bude podobat tomu, co se odehrálo o letnicích.“ GC 611,612.

c. „Vylití Ducha ve dnech apoštolů bylo „raným deštěm“, a výsledky byly slavné. Ale pozdní déšť bude ještě požehnanější.“ 8T 21.

d. „Co Pán učinil pro svůj lid v té době je podstatně důležité a ještě důležitější je, aby to činil pro svůj lid dnes. Všechno, co konali apoštolé, může i dnes konat každý člen církve. A my máme pracovat s mnohem větším zápalem, abychom byli vedeni svatým Duchem v mnohem větší míře, jelikož rozmach bezbožnosti vyžaduje ještě rozhodnější výzvy k pokání.“ 7T 33.

15. Jak ovlivní pozdní déšť duchovnost a rozvoj charakterů členů církve?

a. „Pozdní déšť, dozrání žně země, představuje duchovní milost, která připravuje církev na příchod Syna člověka. Ale dokud nespadne jarní déšť, nebude žádný život; zelené stéblo nevyraší. Dokud rané spršky nevykonají své dílo, pozdní déšť nemůže přivést semeno k dokonalosti.“ TM 506.

b. „Téměř na konci žně země, je zaslíbeno zvláštní udělení duchovní milosti, aby připravilo církev na příchod Syna člověka. Toto vylití Ducha je připodobněno padaní pozdního deště. …“ AA 55.

c. „Je to pozdní déšť, který učiní oživení a připraví je, aby mohli projít časem soužení.“ 1T 353; 7BC 984.

d. „Přijmou pozdní déšť a takto budou připraveni na proměnění.“ 1T 187.

e. „Boží lid splnil svůj úkol, obdržel „pozdní déšť“, „čas odpočinutí“, rozvlažení od Hospodina, a je připraven pro nastávající dobu zkoušky.“ GC 613.

f. „V té době přijde od přítomnosti Páně „pozdní déšť“, neboli občerstvení, aby hlasitému volání třetího anděla dodal sílu a aby svatí byli připraveni obstát v době sedmi posledních ran.“ EW 86.

g. „Dříve než na zem dopadnou konečné Boží soudy, dojde mezi Božím lidem k takovému oživení původní zbožnosti, jaké se neprojevilo od doby apoštolů. Na Boží lid sestoupí Boží Duch a moc.“ GC 464.

16. Jak pozdní déšť ovlivní moc církve pro svědeckou službu?

a. „Pod sprškami pozdního deště vynálezy člověka, lidské stroje, budou tentokrát smeteny, hranice lidské autority budou jako rozeklané skály a Duch svatý bude promlouvat skrze živé lidské nástroje s přesvědčující mocí. Nikdo nebude potom dávat pozor na to, jsou-li věty hezky ucelené, zda je gramatika bezchybná. Živá voda poteče vlastními Božími průduchy.“ 2SM 58,59.

b. „Budou vyhlašovat pravdu s mocí Ducha. Zástupy přijmou pravdu a přidají se k vojsku Páně.“ Ev 700.

c. „Během hlasitého volání, církev, podporovaná prozíravými zásahy jejího vyvýšeného Pána, bude rozšiřovat poznání o spasení tak hojně, že se světlo dostane do každého města a městečka. Země bude naplněna poznáním o spasení.“ Ev 694.

d. „Boží sluhové s tváří zářící svatým nadšením budou spěchat z místa na místo, aby všude ohlásili Boží poselství. Po celém světě budou varování šířit tisíce hlasů. Budou se dít zázraky, nemocní budou uzdravováni, věřící budou provázet znamení a zázraky.“ GC 612.

17. Přijde pozdní déšť až poté, co bude lid Boží zapečetěn, anebo předtím, než bude zapečeťování dokončeno?

„Dříve než bude dílo uzavřeno a zapečeťování lidu Božího bude dokončeno, bude na nás vylit Duch Boží.“ 1SM 111.

18. Přijde pozdní déšť před nebo po ukončení doby milosti?

„Počátek doby soužení“, který je zde uveden, se nevztahuje na dobu, kdy bude vylito sedm posledních ran, nýbrž na krátkou dobu předtím, kdy bude Kristus ještě ve svatyni. V tu dobu, kdy se ukončí dílo zachraňování duší, přijde na svět soužení a národy se rozhněvají, budou však zadrženy, aby nebránily dílu třetího andělského poselství. V té době přijde od přítomnosti Pána „pozdní déšť“, neboli rozvlažení, aby hlasitému volání třetího anděla dodal sílu, a aby svatí byli připraveni obstát v době sedmi posledních ran.“ EW 85,86

19. Přijmou všichni naši členové církve moc Ducha svatého?

a. „Doufáme, že uvidíme celou církev oživenou? Ten čas nikdy nenastane.
„V církvi jsou osoby, které nejsou obrácené a které se nespojí v opravdové, vítězné modlitbě. Musíme se ujmout díla jednotlivě. Musíme se více modlit a méně mluvit.“ 1SM 122.

b. „Ti, kdo nevykládají žádné rozhodné úsilí, ale jednoduše čekají na Ducha svatého, že je vypudí k činnosti, zahynou v temnotě. Nemáte klidně sedět a v díle Božím nic nedělat.“ ChS 228.

c. „Pouze ti, kdo žijí podle světla, které vlastní, obdrží větší světlo. Dokud nebudeme denně růst v představování křesťanských ctností, nerozpoznáme projevy Ducha svatého v pozdním dešti. Bude možná dopadat na srdce kolem nás, ale my si ho nepovšimneme, ani ho nepřijmeme.“ TM 507

d. „Viděla jsem, že mnozí zanedbali nutnou přípravu a na dobu „rozvlažení“ a „pozdního deště“ se dívají jako na dobu, která je připraví, aby v den Páně obstáli a zůstali před jeho obličejem živí. Ó, jak mnoho jsem viděla těch, kteří byli v době soužení bez jakékoliv ochrany. Oni zanedbali potřebnou přípravu, a proto nemohli obdržet rozvlažení, které musí všichni mít, aby je uzpůsobilo pro život před tváří svatého Boha.“ EW 71.

20. „Jakou přípravu srdce a života musíme vykonat, abychom byli připraveni na zvláštní vylití Božího Svatého Ducha?

(1) Opravdová modlitba.

a. „Měli bychom se modlit za vylití Ducha svatého tak opravdově, jako se modlili učedníci o letnicích. Pokud ho potřebovali tehdy, o co více ho potřebujeme my dnes. … Bez pomoci Ducha naše úsilí představovat božské pravdy bude marné.“ RH 8-25-1896, p. 533.

b. „Oživení pravé zbožnosti mezi námi, je největší a nejnaléhavější ze všech našich potřeb. Usilovat o to by mělo být naší prvořadou snahou. Musí se projevit opravdové úsilí získat požehnání Páně, ne proto, že by nám Bůh nebyl ochoten udělit svá požehnání, ale protože nejsme připraveni je přijmout. Náš nebeský Otec je ochotnější dát svého Ducha svatého těm, kdo ho o něj prosí, než jsou pozemští rodiče ochotni dát svým dětem dobré věci. Ale je našim úkolem skrze vyznání, ponížení se, pokání a upřímnou modlitbu splnit podmínky, za kterých nám Bůh zaslíbil udělit požehnání. Oživení se může očekávat pouze jako odpověď na modlitbu.“ 1SM 121.

c. „Možná, že jsme měli do určité míry Ducha Božího, ale modlitbou a vírou se máme snažit mít více a více Ducha. Naše úsilí by nikdy nemělo přestat. Pokud nepostupujeme vpřed, pokud nezaujímáme postoj k přijetí jak ranného tak pozdního deště, ztratíme své duše a zodpovědnost bude u našeho prahu.“ TM 508.

d. „Míra Ducha svatého, kterou přijímáme, bude úměrná míře naši touhy a víry na to vynaložené a tomu, jak upotřebíme naše světlo a naše poznání nám udělené. Budeme pověřeni Duchem svatým podle naši schopnosti přijmout a předat to ostatním.“ RH 5-5-1896, p. 273.

(2) Očistěte chrám duše od každé poskvrny.

a. „Kéž Pán pomůže svému lidu, aby očistil chrám duše od všeliké poskvrny a zachoval si takové úzké spojení s Ním, aby se mohl stát účastníkem pozdního deště, když bude vylit.“ 6BC 1055; RH 7-20-1886.

b. „Ani jeden z nás nikdy nepřijme pečeť Boží, zatímco naše charaktery budou mít na sobě jedinou poskvrnu nebo vadu. Je to na nás, abychom odstranili vady našich povah, abychom očistili chrám duše od všelikého znečištění. Potom na nás padne pozdní déšť tak jako ranný déšť padl na učedníky o dni padesátém.“ 5T 214.

c. „Pozdní déšť přijde a požehnání Boží naplní každou duši, která je očištěna od všelikého poskvrnění. Je našim úkolem odevzdat své duše Kristu dnes, abychom mohli být připraveni na dobu rozvlažení od přítomnosti Páně - připraveni na křest Duchem svatým. …“ Ev 702; 1SM 191.

d. „Bylo mi ukázáno, že pokud lid Boží nevykoná ze své strany žádné úsilí, ale bude čekat na rozvlažení, které odstraní jejich vady a napraví jejich omyly, pokud byli na tom závislí, že je to očistí od nečistoty těla a ducha a uschopní je to, aby se zapojili do hlasitého volání třetího anděla, budou nalezeni nedokonalými. Rozvlažení nebo moc Boží přichází pouze na ty, kdo se na to připravili tím, že konali dílo, které jim Bůh přikázal, jmenovitě, očistili se od všeliké nečistoty těla a ducha, zdokonalovali svatost v bázni Boží.“ 1T 619.

e. „Kéž Pán pomůže svému lidu, aby očistil chrám duše od všeliké poskvrny a zachoval si takové úzké spojení s Ním, aby se mohl stát účastníkem pozdního deště, když bude vylit.“ 6BC 1055.

f. „Není nic, čeho se satan bojí tak moc, jako toho, že lid Boží očistí cestu tím, že odstraní každou překážku, aby mohl Pán vylít svého Ducha na ochabující církev. … Každé pokušení, každý nepřátelský vliv, ať už otevřený nebo tajný, může být úspěšně přemožen „ne silou ani mocí, ale Duchem mým, praví Hospodin zástupů“. Za 4,6.“ 1SM 124.

g. „Ti, kdo se vyrovnají s každým problémem a obstojí v každé zkoušce, a zvítězí, ať to bude stát cokoliv, dbali na radu Pravého svědka a přijmou pozdní déšť a takto budou připraveni na proměnění.“ 1T 187.

(3) Odložte všechny neshody.
a. „Nechť křesťané odloží všechny neshody a odevzdají se Bohu pro zachraňování ztracených. Ať u víře žádají o zaslíbené požehnání a ono přijde. Vylití Ducha ve dnech apoštolů bylo „raným deštěm“ a výsledky byly slavné. Ale pozdní déšť bude ještě hojnější.“ 8T 21 (Viz také Ev 698).
b. „Když naše srdce dostaneme do jednoty s Kristem a naše životy do souladu s jeho dílem, Duch, který padl o dni padesátém, sestoupí na nás.“ 8T 246.

(4) Vítězství nad každým špatným slovem a činem.
„Viděla jsem, že nikdo, kdo nezvítězil nad hříchem, pýchou, sobectvím, láskou ke světu, nepravým slovem a činem, nemůže mít podíl na „občerstvení“. Měli bychom proto stále blíže a blíže přicházet k Pánu a opravdově se snažit o dosažení potřebné přípravy, která nás uschopní, abychom obstáli v boji ve veliký den Páně.“ EW 71.

(5) Studujte Slovo Boží.
„Když my jako lid pochopíme, co pro nás tato kniha (kniha Zjevení) znamená, bude mezi námi vidět velké oživení.“ TM 113.

(6) Staňte se aktivními pracovníky ve službě Kristu.

a. „Velké vylití Ducha Božího, které osvítí celou zemi svou slávou, nepřijde, k dokud nebudeme mít osvícený lid, který zná z vlastní zkušenosti, co to znamená být Božími spolupracovníky. Když se celým svým srdcem zasvětíme do služby Kristu, Bůh tuto skutečnost uzná vylitím svého Ducha v neomezené míře; ale toto se nestane, zatímco většina naší církve nebude s Bohem spolupracovat.“ ChS 253; RH 7-21-1896 (Viz také Ev 699).

b. „Když se sbory stanou živými, pracujícími sbory, bude dán Duch svatý jako odpověď na jejich nejupřímnější prosby. … Potom se otevřou nebeské průduchy pro spršky pozdního deště.“ RH 2-25-1890, p. 113.

c. „Když z církve vymizí potupa lhostejnosti a lenivosti, Duch Páně se milostivě projeví. Božská moc bude zjevena. Církev uvidí jednání prozřetelnosti Pána zástupů. Světlo pravdy zazáří vpřed jasnými, silnými paprsky a stejně jako ve dnech apoštolů se mnohé duše odvrátí od bludu k pravdě. Země bude osvícena slávou Páně.“ 9T 46.

21. Když vykonáme svou část, co udělá Bůh?

a. „Když je cesta připravena pro Ducha Božího, přijde požehnání. Satan už déle nemůže bránit, aby spršky požehnání sestoupily na lid Boží, stejně tak jako nemůže uzavřít nebeské průduchy, aby na zemi nepadal déšť.“ 1SM 124.

b. „Odpověď může přijít s nenadálou rychlostí a s přemáhající mocí; anebo se může zpozdit o dny i týdny, a naše víra je zkoušena. Ale Bůh ví jak a kdy odpovědět na naše modlitby. Je naší částí úkolu být ve spojení s božským průduchem. Bůh je zodpovědný za svou část díla. Věrný jest ten, kterýž zaslíbil. Velkou a důležitou věcí pro nás je být jednoho srdce a jedné mysli, odložit stranou všechnu závist a zlobu, a jako pokorní prosebníci bdít a čekat. Ježíš, náš Zástupce a Hlava, je připraven pro nás udělat to, co udělal pro modlící se bdící o dni padesátém.“ Citace z Our Firm Foundation, Vol. II, p. 683.