1. Co bylo Kristovým neoblíbenějším tématem?

„Kristus, ten Velký Učitel, měl nekonečnou rozmanitost témat, z kterých mohl vybírat, ale to o kterém hovořil převážně, bylo obdaření Duchem svatým.“ SM 156.

2. Jak je důležitý dar jeho Ducha v Božím plánu pro naše vykoupení?

a. „V daru Ducha dal Kristus člověku největší dobro, které mohla nebesa dát.“ OHC 150.

b. „Dříve než položil svůj život jako svatou oběť, myslel Kristus na nejdůležitější a nejdokonalejší dar, kterým obdaří své následovníky, dar, který jim přiblíží na dosah nezměrné zdroje milosti. „A já prosit budu Otce,“ pravil, „a jiného Utěšitele dá vám.“ DA 668,669.

c. „Duch svatý byl největším ze všech darů, které Kristus mohl vyprosit od svého Otce pro povznesení lidu Božího. Duch byl dán jako oživující činitel; bez něho by oběť Kristova byla marná.“ DA 671.

d. „Jedině těm, kdo pokorně očekávají Boha, kdož čekají na jeho vedení a milost, je dán Duch. Moc Boží očekává, že o něho budou žádat a že se pak budou podle něho řídit. Toto zaslíbené požehnání, požadované ve víře, s sebou nese všechna ostatní požehnání.“ DA 672.

3. Ceníme si tohoto zaslíbeného Daru, tak jak bychom měli?

„Těsně předtím, než opustil své učedníky a odešel do nebeských dvorů, je Ježíš povzbudil zaslíbením Ducha svatého. Toto zaslíbení nám náleží stejně tak, jako náleželo jim, a přesto jak zřídkakdy je představováno před lidmi a jak málo se o něm mluví v církvi. Následkem tohoto mlčení o tomto nejdůležitějším tématu, o jehož příslibu toho víme méně díky jeho praktickému naplnění, než o tomto bohatém zaslíbení Ducha svatého, jehož účinnost má provázet všechno naše duchovní úsilí? Zaslíbení Ducha svatého se dostává do našich řečí příležitostně, mimochodem se o něm zmíníme a to je vše. Mluvíme o proroctvích, vykládáme učení; ale to, co je pro církev důležité, aby mohla růst v duchovní síle a zdatnosti, aby kázání s sebou nesla i usvědčování a duše se obrátily k Bohu, se z velké části v našem misijním úsilí opomíjí.“ TM 174 (Viz také 8T 21).

4. Musíme se dříve, než přijmeme Ducha svatého, zbavit všech našich hříchů, nebo nám Duch svatý pomůže odstranit naše hříchy? J 16,7-9.

a. „Bez božského působení člověk nemůže vykonat nic dobrého. Bůh vyzývá každého člověka k pokání, přesto člověk nemůže ani učinit pokání, pokud Duch svatý nepůsobí na jeho srdce.“ 8T 64.

b. „Je to Duch, který usvědčuje z hříchu a se svolením lidské bytosti, hřích vypudí ze srdce.“ OHC 152.

c. „Pán Ježíš působí skrze Ducha svatého, protože je jeho zástupcem. Skrze něj vlévá duchovní život do duše, uschopňuje jeho schopnosti pro dobro, očišťuje od morálního poskvrnění a uschopňuje pro své království.“ OHC 152.

5. Jak dojde k zázraku znovuzrození? J 3,5; 1 K 6,11.

a. „Znamená to konec sobectví a hříchu a současně nový život. Tuto změnu může přivodit jen působení Ducha svatého.“ DA 172.

b. „O působení Ducha svatého na srdce … nelze říci více než o pohybech větru. Někdo třeba nedovede udat přesný čas a určité místo, kdy a kde byl obrácen nebo nedovede určit všechny okolnosti, jež působily na jeho obrácení, to však nedokazuje, že nebyl obrácen. Způsobem, jenž je právě tak neviditelný jako vítr, působí Kristus stále na lidská srdce. Poznenáhlu, aniž si to uvědomuje, působí na člověka dojmy, jež přitahují jeho duši ke Kristu. Tyto dojmy může člověk získat, když rozjímá o Kristu, když čte v Písmu nebo naslouchá kazateli. A náhle, když Duch přijde s větší naléhavostí, odevzdá se duše blaženě Ježíši. Mnozí to nazývají náhlým obrácením, je to však výsledek pozvolného působení Ducha Božího - výsledek trpělivého, dlouhého procesu.“ DA 172.

c. „Když Duch Boží ovládne srdce, změní i život. … Požehnání přichází, když se duše vírou odevzdává Bohu. Teprve pak moc, již lidské oko nemůže uzřít, vytváří novou bytost k obrazu Božímu.“ DA 173.

d. „Skrze Ducha přebývá Kristus v nás a Duch Boží, přijatý vírou do srdce, je počátkem věčného života.“ DA 388.

6. Jak často potřebujeme být Duchem svatým proměňováni?

„Následovat Ježíše vyžaduje celé obrácení na počátku a opakované obrácení každý den.“ SD 207.

7. Pouze jakým způsobem můžeme jako křesťané odolat pokušením, kterým čelíme denně? Ř 8,1.4.9.13-14.

a. „Hříchu se může vzepřít a přemoci jej pouze skrze mocné působení Třetí božské osoby. …“ DA 671.

b. „Přišel, aby mařil dílo ďáblovo, a stará se o to, aby Duch svatý přispěl ku pomoci každé kající se duši a uchránil ji před hříchem.“ DA 311.

c. „Kristus dal svého Ducha jako božskou moc, aby přemohl všechny zděděné i vypěstované sklony ke zlému a aby vštípil své církvi svou povahu.“ DA 671.

8. Kdo v nás skrze přítomnost Ducha svatého, ve skutečnosti přebývá?

a. „Kristus přebýval skrze Ducha trvale v srdcích svých dětí. Jejich jednota s ním byla těsnější, než když byl s nimi osobně.“ SC 75.

b. „Duch svatý je Utěšitel, jako osobní přítomnost Kristus duši.“ RH 11-29-1892.

c. „Když o letnicích přišel slíbený Utěšitel, učedníci obdrželi Boží moc a získali jistotu, že jejich Pán, který vystoupil na nebesa, je s nimi.“ GC 351.

9. Když nám Duch svatý činí Ježíšovu přítomnost skutečnou, jak to ovlivní naše charaktery?

2 K 3,18; Ga 5,22-23; 1 Pt 1,2; 2 Te 2,13.

a. „Udělení Ducha je udělení života Kristova. Naplní příjemce Kristovými vlastnostmi.“ DA 805.

b. „Lidské srdce nikdy nepozná štěstí, dokud se nepoddá přetváření Duchem Božím. Duch přizpůsobuje obnovenou duši obrazu Ježíše Krista. Skrze jeho vliv se nepřátelství vůči Bohu změní na víru a lásku a pýcha na poníženost. Duše pochopí krásu pravdy a Kristus je ctěn v dokonalosti charakteru.“ OHC 152.

c. „Duch měl oslavovat Krista odhalením světu bohatství jeho milosti. V lidstvu má být obnoven dokonalý obraz Boží. Čest Boží, čest Kristova je zahrnuta do dokonalosti charakteru jeho lidu.“ OHC 154.

d. „Skrze víru působí Duch svatý v srdci, aby tam způsobil svatost; ale toto se nemůže stát, pokud lidský činitel nespolupracuje s Kristem. Můžeme být uschopněni pro nebe pouze skrze působení Ducha svatého na srdce. … Je úkolem Ducha svatého povznést chuť, posvětit srdce, pozdvihnout celého člověka.“ RH 11-1-1892.