^{AH 131} Hlavní zásady při volbě domova - Bůh si přeje, abychom při volbě nového domova v prvé řadě hleděli na morální a náboženské vlivy, které budou nás a naše rodiny obklopovat. - PP 169

Měli bychom si vybrat společnost, která by byla nejpříznivější pro náš duchovní růst, a využijme veškeré pomoci v tomto směru. Satan přijde totiž s mnohými překážkami, aby nám co nejvíce ztížil cestu k nebesům. Možná, že budeme v nesnadném prostředí, poněvadž si často nemůžeme své prostředí vybírat; avšak nevystavujme se dobrovolně vlivům, jež jsou nepříznivé pro tvorbu křesťanské povahy. Vyžaduje-li to od nás povinnost, buďme dvojnásob na stráži a na modlitbách, abychom z milosti Kristovy mohli obstát nezkaženi. - MYP 419

Evangelium … nás učí, abychom vše správně zvážili a abychom věnovali největší pozornost věcem nejhodnotnějším - věcem věčným. Toto naučení potřebují ti, kdož si musí založit domov. Nesmí dovolit, aby je něco vedlo od nejvyššího cíle…

Řiďte se při volbě Bydliště tímto měřítkem. Nenechte se strhnout touhou po majetku, diktátem módy nebo společenskými zvyklostmi. Uvažujte, co přispěje nejlépe k prostotě, zdraví a skutečné hodnotě….

Nebydlete tam, kde lze vidět jen dílo lidských rukou, kde na váš zrak a sluch působí častěji zlé vlivy, kde vřava a zmatek způsobuje únavu a neklid. ^{AH 132} Jděte tam, kde můžete spatřovat dílo Boží. Hledejte klid duše v kráse, klidu a míru přírody. Ať vaše oči patří na zelené pole, lesy a pahorky. Hleďte vzhůru k modré obloze, kde vás neobtěžuje prach a kouř velkého města, a dýchejte osvěžující, čerstvý vzduch. - MH 363.366-367

38
AH 132-134

Vzorem je první domov - Domov našich prarodičů měl být vzorem jejich dětem, jež měly zabydlet zemi. Tento domov, který zkrášlila ruka Boží, nebyl honosným palácem. Lidé si ve své pýše libují v honosných a skvostných stavbách a vychloubají se dílem svých rukou. Bůh však postavil Adama do zahrady, jež byla jeho střechou, země s jemnými květinami a s kobercem živé zeleně byla podlahou a košaté větve krásných stromů baldachýnem. Na zdech visely nejmistrnější ozdoby - výtvor velkého Mistra - Umělce. Prostředí svaté dvojice skýtá naučení pro všechny doby - že pravé štěstí nenalezneme v holdování pýše a přepychu, nýbrž v obecenství s Bohem a v Jeho přírodě. Kdyby lidé věnovali méně pozornosti vyumělkovanosti a kdyby měli více prostoty, splnili by mnohem více Boží úmysl, který s nimi při stvoření měl. Pýcha ctižádost nejsou nikdy ukojeny. Ti však, kdo jsou skutečně moudří, naleznou náhradu a vznešenou radost ve všem, co Bůh stvořil pro potěšení všech lidí. - PP 49-50

Jaký domov vybral na zemi Bůh pro svého Syna - Ježíš přišel na tuto zem, aby splnil největší dílo, jež kdy bylo vykonáno. Přišel jako Boží vyslanec, aby nám ukázal, jak máme žít, abychom v životě dosáhli nejlepších výsledků. Jaké podmínky vytvořil nekonečný Bůh pro svého Syna? ^{AH 133} Odlehlý domov v galilejských horách, domov, vydržovaný poctivou prací. Byl to život jednoduchý - denní zápas s těžkostmi a střádáním. Bylo to obětování se, šetrnost a trpělivá, ochotná služebnost. Ježíš se učil po boku své matky a držel otevřený svitek Písma. Za svítání nebo za šera chodil do zeleného údolí, do posvátné přírody. Tam studoval dílo stvoření a prozřetelnosti a rozmlouval s Bohem. Ano, takové podmínky a příležitosti měl Ježíš ve svém raném mládí. - MH 365-366

Venkovské domovy v zaslíbené zemi - V zaslíbené zemi se uplatnila i nadále kázeň, započatá na poušti, ovšem v příznivějším prostředí, aby nepodpořil rozvoj správných zvyklostí. Lidé se netísnili ve městech, ale každá rodina měla kousek svého pozemku, který všem zaručoval požehnání zdravého, přirozeného a nezkaženého života. - MH 280

Vliv prostředí na Janovu povahu - Jan Křtitel, předchůdce Pána Ježíše, byl v raném věku vychován svými rodiči. Větší část svého života strávil na poušti… Jan se rozhodl, že zamění radovánky a pohodlí městského života za strohou kázeň pouště. Zde byly příznivější podmínky pro rozvoj skromnosti, jednoduchosti a sebezapření. Zde mohl, nerušen jsa světem, uvažovat o naučeních přírody, zjevení a prozřetelnosti….

Od dětství věděl o svém poslání a přijal toto svaté povolání. Osamělost pouště byla pro něj vítaným únikem ze společnosti, kde vládla povážně nevěra, podezírání a nečistota. ^{AH 134} Nedůvěřoval si, že odolá sám pokušení a děsil se neustálého styku s hříchem, aby neztratil pojem jeho nesmírné hříšnosti. - 8T 221

Další odchovanci domova na venkově - Většina nejlepších a nejušlechtilejších lidí všech dob vyrostla na venkově. Čti životopis Abraháma, Jákoba, Josefa, Mojžíše, Davida a Elizea. Zkoumej životy lidí pozdější doby, kteří čestně splnili své poslání a odpovědnosti.

Mnozí byli vychováni v přírodním prostředí. Neznali přepych a zábavy planého mládí. Mnozí museli zápasit s bídou a strádáním. Naučili se záhy pracovat a jejich činnost na čerstvém vzduchu posilovala jejich schopnosti a dodávala jim pružnosti. Museli spoléhat na domácí zásoby. Tak se naučili překonávat těžkosti a překážky a učili se odvaze a vytrvalosti. Zvykli si spoléhat na sebe a ovládat se. Jelikož byli do značné míry chráněni před zlou společností, spokojili se s přirozenými radovánkami a se zdravou společností. Jejich chuť byla prostá a zvyky střídmé. Byli ovládáni zásadami a vyrůstali v čisté, silné a věrné lidi. Jakmile byli postaveni do života, měli tělesnou a duševní sílu, skvělého ducha, dovedli plánovat i jednat a odolávali tak věrně zlu, že se stali kladným přínosem pro dobro ve světě. - MH 366