^{AH 121} Ježíš nežádal celibát - Ti, kdož považují manželský svazek za svaté Boží zřízení, chráněné Jeho svatým zákonem, budou ovládaní rozumem. - Vážná výzva 139

Ježíš nevnucoval celibát nikomu. Nepřišel zrušit posvátný manželský svazek, nýbrž jej zvelebit a vrátit mu svatost. Pohlíží s radostí na manželství a rodinný svazek, kde panuje svatá a nezištná láska. - MS 126 1903

Manželství je zákonné a svaté - Jídlo a pití, anebo ženění a vdávání není samo o sobě hříchem; lidé za Noeho se klidně mohli ženit a mohou tak činit i dnes, počínají-li si správně a nezajdou do hříšných výstředností. Ale za dnů Noé se lidé ženili bez porady s Bohem, ani nehledali Jeho vedení….

Skutečnost, že veškeré lidské vztahy jsou prchavé, by mělo usměrňovat veškeré naše jednání a mluvení. Za dnů Noé se manželství stalo hříchem před Bohem proto, že lidé nestřídmě milovali to, co samo o sobě není hříchem. Mnozí dnes ztrácejí svou duši proto, že přemýšlejí jen o manželství a o manželském vztahu samém. - RH 25. 8. 1888

35
AH 121- 124

Manželský vztah je svatý, ale v tomto degradovaném věku přikrývá všemožnou špatnost. Je ponížené a stalo se zločinem, ^{AH 122} který patří mezi znamení posledních dnů, právě tak, jako byla zločinem manželství před potopou… Chápou-li lidé svatost manželství a jeho požadavky, mají i dnes přízeň nebes; výsledkem je štěstí pro obě strany a Bůh bude oslaven. - 2T 258

Přednosti manželského soužití - Vyznavači křesťanství… mají moudře uvažovat o následku každé přednosti (při jiné příležitosti mluví sestra White o „důvěrnosti a přednostech manželského soužití) manželského soužití a veškeré jejich počínání má být usměrněno posvěcenou zásadou. - 2T 380

Rodiče mnohdy… zneužívají svých manželských předností, ukojují své tělesné žádosti a tím je podporují. - 2T 391

Povinnost varovat se extrémů (výstředností) - Nemírné provádění toho, co je samo o sobě dovoleno, je hrozným hříchem. - 4T 505

Mnozí rodiče se dostatečně nepoučí o svém manželském životě. Nejsou na stráži, aby jich satan nevyužil a neovládal jejich mysl a život. Nenahlížejí, že Bůh od nich žádá, aby chránili svůj manželský život před nemírností. Málokteří cítí, že ovládání vášní je jejich náboženskou povinností. Vytvořili manželský svazek s vyvoleným partnerem a myslí si, že manželství posvěcuje holdování nižších chtíčů. Dokonce zdánlivě zbožní mužové a ženy povolují svým tělesným žádostem a nemyslí na to, že Bůh je činí zodpovědnými za výdej životní energie, jež má zeslabující vliv na jejich život a na celý nervový systém. - 2T 472

^{AH 123} Heslem musí být sebezapření a střídmost - Ach, kéž bych mohla vysvětlit, že jsou před Bohem povinni zachovat si duševní i tělesnou soustavu v nejlepším stavu, aby mohli svému Mistru dokonale sloužit! Žena - křesťanka nemá slovem ani činem vzbuzovat tělesné žádosti svého muže. Mnozí si v tomto směru nemohou dovolit plýtvání. Od mládí holdovali ukojení živočišných pudů a tím si zeslabili mozek a celou soustavu. Heslem jejich manželského života musí být sebezapření a střídmost. - 2T 477-478

Máme před Bohem vážnou povinnost, abychom si uchovali čistého ducha a zdravé tělo, abychom mohli být lidstvu ku požehnání a abychom mohli Bohu dokonale sloužit. Apoštol nás varuje: „Nepanujž tedy v smrtelném těle vašem hřích, abyste hověli žádostem jeho.“ Vybízí nás, abychom spěli k výšinám a praví, že „každý, kdo usiluje o vítězsví, ve všem je zdrženlivý; Napomíná všechny, kdož se nazývají křesťany, aby přinášeli těla svá „v oběť živou, svatou a Bohu libou.“ Praví: „Podmaňuji tělo své a v službu podrobuji, abych snad, jiným káže sám nebyl nešlechetný.“ - 2T 381

Používá-li manžel svoji ženu jako nástroj svých žádostí, není veden čistou láskou. Tělesné vášně touží po ukojení. Jak málo mužů dokazuje svou lásku k ženě tak, jak to apoštol napsal: „Tak, jako Kristus miloval církev a vydal sebe samého za ni; aby ji (nepošpinil) posvětil a očistil… aby byla svatá a bez poskvrny.“ Takovou manželskou lásku považuje Bůh za svatou. Láska je čistá a svatá zásada, ale tělesná vášeň nezná omezení a nenechá se vést rozumem. Je slepá k následkům; neuvažuje, co z ní vyplyne. - 2T 473

^{AH 124} Proč se satan snaží potlačit sebeovládání - Satan se snaží snížit úroveň čistoty a zeslabit sebeovládání těch, kdož vstupují do manželství. Ví, že vzestupem tělesných vášní zeslábnou mravní síly a nemusí mít obavy o jejich duchovní růst. Ví rovněž, že takto může nejlépe vštípit svůj odporný obraz jejich potomkům a ovlivnit jejich charakter dokonce lépe, než by se mu dařilo u rodičů. - Křest. střídmost, 130

Následek nestřídmosti - Mužové a ženy, jednou poznáte, co je žádost a následek jejího ukojování. V manželství lze najít právě tak nízkou vášeň jako mimo manželství. - 2T 473

Co se stává, když někdo povoluje uzdu svým chtíčům?... Ložnice, kde by měli přebývat Boží an-

36
AH 124-127

dělé, je nesvatými obyčeji znesvěcena. Převládáním ohavných, zvířecích pudů kazí se lidské tělo; odporné zvyklosti vedou k odporným nemocem. To, co Bůh dal člověku jako požehnání, se stalo kletbou. - MS 1 1888

Pohlavní nestřídmost posléze zničí lásku k pobožnostem, odebere mozku mízu, potřebnou k výživě organismu a zaručeně člověka vyčerpá. Žádná žena by neměla svému muži pomáhat v tomto ničivém díle. Je-li osvícena a má-li k němu pravou lásku, nikdy to neučiní.

Čím více člověk hoví tělesným vášním, tím více tyto sílí a tím výrazněji se dožadují o svá práva. ^{AH 125} Bohabojní mužové a ženy, probuďte se a poznejte svou povinnost! Mnozí vyznavači křesťanství trpí nervovým ochromením a tupostí mozku, poněvadž jsou v tomto směru nestřídmí. - 2T 477

Manželé, buďte ohleduplní - Manželé mají být starostliví, pozorní zásadní, věrní a soucitní. Mají mít lásku a sympatie (ke své ženě). Budou-li se řídit Kristovými slovy, jejich láska nebude mít ráz nízký, zemský, smyslný a nebudou škodit svému tělu a působit své ženě slabost a nemoci. Nebudou propadat hovění nízkým vášním a nebudou chtít, aby jim žena byla ve všem poddána (odvolávajíc se na tento výrok). Je-li manžel ušlechtilý, čistý a duchovní, jak tomu má být u každého křesťana, pozná se to i v manželském styku. Má-li ducha Kristova, nebude tělo hubit, nýbrž bude mít něžnou lásku a bude usilovat o dosažení nejvyšší úrovně v Kristu. - MS 17 1891

Když vzniknou pochybnosti - Žádný muž nemůže opravdově milovat svou ženu, když se trpělivě stává jeho otrokyní a slouží jeho zkaženým vášním. Tím, že se trpně poddává, ztrácí v jeho očích cenu, kterou u něj mívala. On vidí, že klesla z výšin na nízkou úroveň, a záhy ji podezírá, že se právě tak krotce dá zotročit kýmkoli jiným. Pochybuje o její věrnosti a čistotě, znudí se mu a vyhledá si proto nový předmět své „touhy“, aby se jeho pekelné vášně mohly stupňovat. Zákon Boží je přehlížen. Tito muži jsou horší než zvířata; jsou to ďáblové v lidské podobě. Neznají zásady povznášející, zušlechťující, pravé, posvěcené lásky.

^{AH 126} I žena počne žárlit na svého manžela a podezírá ho, že naskytne-li se mu příležitost, bude svou pozornost snadno věnovat jiné ženě. Vidí, že není ovládán svědomím ani bázní Boží. Tělesné žádosti strhly všechny tyto posvěcené přehrady a vše, co je na muži božského, propadlo nízké, zvířecí vášni. - 2T 474-475

Problém nerozumných požadavků - Nyní je třeba vyřešit jedno: Je žena povinna prostě uposlechnout manžela, vidí-li, že je veden pouze nízkým chtíčem a rozum i soudnost ji praví, že by si uškodila na zdraví těla, které si má podle Božího příkazu uchovávat ve svatosti a cti, jako živou oběť Bohu?

Není to čistá, svatá láska, jež vede ženu, aby ukojila tělesné požadavky svého muže na úkor svého zdraví a života. Má-li pravou lásku a moudrost, bude se nažit mluvit o zajímavých duchovních bodech, aby obrátila jeho mysl od ukojování tělesných žádostí k vyšším a duchovním věcem. Snad se bude muset i ponížit a s něhou mu vyložit - i za cenu jeho nelibosti - že nemůže vyhovět jeho nestřídmým požadavkům v pohlavním životě, protože by se snižovala. Měla by mu něžně, mile připomenout, že Bůh má na její bytost prvé a nejvyšší právo a že je nemůže přehlížet, poněvadž bude muset ve veliký den Boží vydat počet…

Bude-li žena dvojnásob přívětivá a uchová si své ušlechtilé, důstojné ženství v svatosti a cti, může svým posvěceným vlivem přispět k posvěcení svého manžela. Tím splní své důležité poslání. Tak může chránit sebe i manžela a vykoná dvojí dílo. ^{AH 127} V této intimní a velmi složité záležitosti je zapotřebí mnoho moudrosti, trpělivosti, ale i mravní odvahy a síly. Modlitba k tomu dodá sílu a milost. Hlavní zásadou srdce má být upřímná láska. Jedině láska k Bohu a láska k manželovi může být správnou pohnutkou…

Jakmile se žena poddá svým tělem a myslí trpně ve všem manželově nadvládě a obětuje své svědomí, své zásady a dokonce svoji totožnost, přestává mít možnost působit na svého manžela v dobrém a povznášet ho. Měla by zjemňovat jeho přísnou povahu a mohla by ho svým posvěcujícím vlivem zu-

37
AH 127-132

šlechťovat a očišťovat. Má ho vést k tomu, aby se poctivě snažil ovládat své vášně a byl více duchovní. Tak budou spolu účastni božské přirozenosti, uniknuvše zkažení, které na světě vládne skrze vášně. Moc vlivu může být veliká. Může vést mysl k vysokým a ušlechtilým tématům nad nízké, smyslné ukojení, po němž neobnovené srdce od přirození touží. Cítí-li žena, že má-li se zalíbit svému muži, musí sestoupit na jeho úroveň, kde je tělesná žádost hlavním podkladem jeho lásky a ovládá jeho počínání, přestává se líbit Bohu; nešíří totiž posvěcující vliv na svého manžela. Cítí-li, že se musí bez odmluvy podřídit jeho zvířecím pudům, nechápe svou povinnost k němu ani ke svému Bohu. - 2T 475-477

Naše těla vykoupeným vlastnictvím - Nižší vášně mají své sídlo v těle a používají si je za nástroj. Slova „tělo“, „tělesný“ nebo „tělesné žádosti“ znamenají nižší, zkaženou přirozenost; tělo samo o sobě nemůže jednat proti vůli Boží. Bůh nám přikázal, abychom křižovali své tělo s jeho vášněmi a žádostmi. ^{AH 128} Jak to dokážeme? Máme si snad působit fyzickou bolest? Nikoli. Máme však usmrcovat pokušení ke hříchu. Musíme zapuzovat zkažené myšlení. Podrobujme veškeré své myšlenky Ježíši Kristu. Veškeré živočišné sklony musí být podřízeny vyšším silám duše. Hlavní slovo má mít Boží láska. Kristus se nemůže s nikým dělit o trůn. Musíme svá těla považovat za Jeho vykoupené vlastnictví. Údy těla se mají stát nástroji spravedlnosti. - MS 1 1888