EllenWhiteova.cz  (Na úvodní stránku) EllenWhiteova.cz


9. Zapovězené manželství

Adventní domov


Rejstřík - na začátek na začátek

9. Zapovězené manželství

AH 61 Manželství křesťanů s nevěřícími - Žasneme, jak jsou křesťané lhostejní k učení Slova Božího o manželství křesťanů s nevěřícími. Mnozí, kteří tvrdí, že milují Boha a váží si Ho, jdou raději za sklony své mysli, než aby se radili s Nekonečnou moudrostí. Bůh musí jít stranou ve věci, která je tak rozhodující pro štěstí a blaho obou stran, a nedbají ani na rozum a soudnost. Dají se ovládat slepými pudy, umíněností a svéhlavostí.

Jinak rozumní a svědomití lidé si zakrývají uši před radou; jsou hluší k výzvám a prosbám svých přátel, známých a služebníků Božích. Považují slova výstrahy či napomenutí za nevhodné vměšování a takového věrného přítele za nepřítele. Tak si to satan přeje mít. Opřádá takovou duši sítí, takže upadá do okouzlení a poblouznění. Rozum přestává mít vliv na sebekázeň a vítězí vášeň; převládá neposvěcená náruživost, až se taková duše příliš pozdě probudí k životu v bídě a otroctví. Není to snad jen dojem, nýbrž obraz ze skutečnosti. Bůh neschválí svazky, které výslovně zapovídá. - 5T 365-366

Boží příkazy jsou jasné - Hospodin přikázal starému Izraeli, aby se nesměšoval s okolními modloslužebnými národy; „Neuzavřeš manželství s nimi. Nebudeš jim dávat dcer svých, ani nevezmeš synům svým dcery jejich za manželky.“ AH 62 A uvádí důvod. Nekonečná moudrost, která předvídá výsledek takových spojení, prohlašuje: „Nebo odvrátí syna tvého, aby mne nenásledoval, aby chodil za bohy cizími; a hněv Hospodinův rozpálí se proti tobě a zničí tě náhle.“ „Nebo jsi lid svatý Hodpodinu Bohu svému; nebo si tě vyvolil za lid zvláštní nade všecky lidi, kteří jsou na tváři země.“…

V Novém Zákoně jsou podobné zákazy, týkající se křesťanů s bezbožnými. Ap. Pavel prohlašuje v epištole ke Korintským: „Žena přivázaná je zákonem potud, pokud její muž živ jest. Pakli by umřel muž její, svobodná jest; může se vdát, za koho chce, toliko v Pánu.“ A v 2. epišt. 6, 14-18 pokračuje: „Netáhněte jha s nevěřícími. Nebo jaký je spolek spravedlnosti s nepravostí? A jaké je obcování světla a temností? A jaké srovnání Krista s Beliálem? Aneb jaký díl věrnému s nevěrným? A jaké spolčení chrámu Božího s modlami? Nebo vy jste chrám Boha živého, jak pověděl Bůh: Přebývati budu v nich a procházeti se, a budu jejich Bohem a oni budou mým lidem.“ A protož vyjděte z prostředku jejich, a oddělte se, praví Pán, a nečistého se nedotýkejte, a já vás přijmu. A budu vám za Otce, a vy mi budete za syny a dcery, praví Pán všemohoucí.“ - FE 102-103

Boží kletba spočívá na mnohých nevhodných svazcích dnešní doby. Kdyby Bible ponechala tuto otázku na pochybách, bylo by možno omluvit jednání mnohých mladých lidí. AH 63 Ale požadavky Bible nejsou polovičaté; vyžadují čistotu myšlení, slov i činů. Jsme Bohu vděčni, že Jeho Slovo je světlem našim nohám a že nikdo nemusí tápat ve svých povinnostech. Mládež by měla stále zkoumat její stránky a řídit se jejími radami. Uchýlí-li se od jejich předpisů, dopustí se vždy smutných omylů. - FE 102-103

Bůh zapovídá manželství věřících s nevěřícími - Lid Boží by se neměl nikdy odvážit vstoupit na zapovězenou půdu. Bůh zapovídá manželství mezi nevěřícími a věřícími. Neobrácené srdce se však často řídí vlastními přáními a vznikají manželství bez Božího souhlasu. Proto jsou mnozí mužové a ženy na světě bez naděje a bez Boha. Jejich ušlechtilé vzněty odumřely; a satan je poutá řetězy okolností. Ti, kdož jsou vedeni vášněmi a pudy, budou sklízet trpkou životní žeň, a mohou ztratit i svou duši. - FE 500-501

Berou-li si vyznavači pravdy nevěřící, pošlapávají vůli Boží; ztrácejí Jeho přízeň a hořce litují. Nevěřící může mít vynikající mravní charakter, leč skutečnost, že se nepřizpůsobil Božím požadavkům a zanechal tak vzácné spasení, je dostatečným důkazem, aby k takovému spojení nedošlo. Snad

17
AH 63- 66

se nevěřící podobá povahou onomu mladému muži, kterému Ježíš řekl: „Jednoho se ti nedostává“. Ukázal mu na to podstatné. - 4T 505

Příklad Šalamouna - Bůh by rád přijal životy mnohých prostých a nenápadných lidí, takže by se na světě stali užitečnými a získali by slávu nebes. AH 64 Satan se však neustále snaží mařit jeho úmysly a strhnout je do záhuby sňatkem s těmi, jejichž charakter je přímou překážkou na cestě k životu. Málokdo vyjde z tohoto osidla jako vítěz. - 5T 124

Satan dobře věděl, jaké ovoce přináší poslušnost; a snažil se proto v prvních letech Šalamounovy vlády - v letech, kdy vynikal moudrostí, dobrotou a upřímností - zavést vlivy, jež by nenápadně podryly Šalamounovu zásadnost a oddělily ho od Boha. A že se to nepříteli podařilo, víme ze zprávy: „Šalamoun se spříznil s faraonem, králem egyptským a vzal si jeho dceru a uvedl ji do města Davidova.“

Tím, že Šalamoun učinil smlouvu s pohanským národem a zpečetil ji sňatkem s pohanskou princeznou, rychle zapomněl na moudrá opatření, jež Bůh dal v zájmu zachování čistoty jeho lidu. Naděje, že se tato Egypťanka obrátí, byla pouze chabou výmluvou - hřích zůstal hříchem. Král přestoupil přímý rozkaz, aby zůstal oddělen od ostatních národů a spojil svou sílu s tělem.

Bůh ve svém soucitu a milosrdenství nějaký čas dohlížel na tento strašný omyl. Šalamounova žena se obrátila; a král mohl moudrým počínáním velmi přispět k zadržení zlých sil, jež pro jeho ukvapenost nabývaly vrchu. Ale Šalamoun přestal ztrácet ze zřetele Zdroj své moci a slávy. Jeho rozum počal ustupovat náklonnostem. A jak rostla jeho sebedůvěra, snažil se provádět Boží úmysly posvém…

Mnozí domnělí křesťané si myslí jako Šalamoun, že se mohou spojit s bezbožnými a budou moci uplatnit nad nimi svůj dobrý vliv. AH 65 Příliš často však sami upadnou do osidla, podlehnou a vzdají se své svaté víry, svatých zásad a oddělí se od Boha. Jeden falešný krok vede k dalšímu, až se posléze octnou tam, kde již nemají naději na zlomení okovů. - FE 498-500

Výmluva - „Je nakloněn náboženství“ - Někdy se mladí vymlouvají, že nevěřící je náboženství nakloněn a splňuje veškeré předpoklady pro vytvoření krásného životního společenství, až na to - že není křesťanem. Ačkoli lepší soudnost věřícího připouští, že je nevhodné spojit svůj život s nevěřícím, přece v devíti případech z deseti vítězí náklonnost. Duchovní úpadek nastává ve chvíli, kdy oba slavnostně vyslovují při sňatku své „ano“; náboženská horlivost ochabne a jedna přehrada za druhou padá, až oba svorně stojí pod satanovou korouhví. Již o svatební slavnosti vítězí duch světa nad svědomím, vírou a pravdou. Ženich a nevěsta si vyvolili sami sebe a pohrdli Ježíšem. - 4T 505

Změna nastává u věřícího - Z počátku snad nevěřící nečiní žádné zvláštní překážky; ale jakmile je upozorněn na biblické pravdy a má jevit o ně zájem, ozve se: „Vzal/a/ sis mne a věděl/a/, jaký/á/ jsem. Nepřeji si, abych byl/a/ vyrušován/a/. Pamatuj si, že vyřadíme provždy rozhovory o tvých zvláštních názorech.“ Kdyby se věřící nějak zvlášť snažil projevovat svoji víru, vypadalo by to jako nevlídnost vůči tomu, kdo nemá zájem o křesťanskou zkušenost.

AH 66 Věřící část se domnívá, že se musí poněkud svému životnímu druhu přizpůsobit. Pak přijdou na řadu společenské, světské zábavy. Zprvu tak činí s velkým zdráháním, ale postupně je zájem o pravdu menší a místo víry nastupuje nevěra a pochybnost. Nikdo by neuvěřil, že kdysi pevný, svědomitý křesťan a oddaný následovník Ježíše Krista může tak začít pochybovat a upadat v zásadách. Ach, jakou to změnu způsobilo nemoudré manželství! - 4T 505-506

Přátelství se světem je velmi nebezpečné. Satan velmi dobře ví, že uzavření sňatku znamená pro nejednoho mladíka a dívku konec náboženské zkušenosti a užitečnosti. Jsou pro Krista ztraceni. Snad se po nějakou dobu snaží žít křesťansky, ale veškeré jejich snažení naráží na mohutný opačný vliv. Dříve mluvili o své víře s radostí a poznenáhlu se tohoto bodu neradi dotýkají, vědouc, že ten, s nímž sloučili svůj život, nemá o to zájem. Následkem toho vymírá jejich víra v drahocennou pravdu a satan je úskočně opřádá vlákny pochybování. - 4T 504-505

18
AH 66-69

Riskuješ radosti nebes - Mohou jít dva spolu, leč by se shodli?“ „Budou-li dva prositi zač ve jménu mém, vyslyší je Otec můj, který je v nebesích.“ Ale jak je to zvláštní! Zatím co jeden z manželů se modlí, druhý je lhostejný a bezstarostný; jeden chce jít cestou k životu věčnému, druhý kráčí po široké cestě smrti.

Stovky lidí obětovaly Krista a nebesa, protože si vzali neobrácené lidi za manžela/ku/. AH 67 Je to možné, že Kristova láska a přátelství znamená pro ně tak málo, že dali přednost společenství s ubohým smrtelníkem? Váží si nebe tak málo, že jsou ochotni riskovat jeho radosti kvůli někomu, kdo nemiluje drahého Spasitele? 4T 507

Spojíš-li se s nevěřícím, stavíš se na půdu nepřítele. Zarmucuješ Ducha Božího a připravuješ se o jeho ochranu. Můžeš se odvážit pustit se do boje o život věčný proti takové přesile? - 5T 364

Taž se: „Neodvede nevěřící manžel mé myšlenky od Ježíše? Miluje víc zábavy než Boha; nebude chtít, abych měla stejné zájmy jako on? Cesta k životu věčnému je příkrá a kamenitá. Nepřidělávej si proto zbytečná břemena. - 5T 363

Domov, z nějž nikdy nemizí stíny - Srdce touží po lidské lásce, ale tato láska není tak silná nebo čistá a vzácná, aby mohla nahradit lásku Pána Ježíše. Žena může nalézt moudrost, sílu a milost pro své starosti, odpovědnosti a zármutek života jedině ve svém Spasiteli. On by měl být její silou a vůdcem. Mladá dívko, ženo, než se odevzdáš pozemskému příteli, odevzdej se dříve Kristu a neuzavírej žádné svazky, jež by s tím byly v rozporu. Ti, kdož chtějí mít pravé štěstí, musí mít požehnání nebes ve všem, co mají a co podnikají. Neposlušnost Boha naplňuje tolik srdcí a domů bídou! Milá sestro, nechceš-li mít domov, z nějž by nikdy nemizely stíny, nespojuj se s člověkem, který je Božím nepřítelem. - 5T 362-363

Uvažování křesťana - Co má činit křesťan, octne-li se v těžkosti, která vyzkouší pravost jeho náboženských zásad? AH 68 Měl by říci pevně, tak aby mohl být příkladem druhým: „Jsem svědomitý křesťan. Věřím, že sobota - sedmý den týdne, je biblickým dnem odpočinutí. Naše víra a naše zásady se zcela rozcházejí. Nemůžeme být spolu šťastni, neboť budu-li já stále více poznávat dokonalou vůli Boží, bude stále nepodobnější světu, zato však se více podobat Kristu. Nebudeš-li i nadále spatřovat na Kristu nic milého, nebude-li tě pravda poutat, budeš milovat svět, který já nemohu milovat. Já však budu milovat věci Boží, jež ty nemůžeš mít rád/a/. Duchovní věci musí být pojímány duchovně. Nebudeš-li mít duchovní rozhled, nebudeš chápat Boží požadavky vůči mně, ani neuznáš mé závazky k Mistru, kterému sloužím; proto se budeš domnívat, že tě pro svoje náboženské povinnosti zanedbávám. Nebudeš šťasten/a/; budeš žárlit na mé city k Bohu a já budu ve svém náboženském přesvědčení osamocen/a/. Změníš-li své názory, odpoví-li i tvoje srdce na Boží požadavky a zamiluješ si Spasitele, můžeme své společenství obnovit.“

Tak věřící přináší pro Krista oběť a jeho svědomí s tím souhlasí. Dokazuje tím, že si příliš váží věčných hodnot, než by riskoval jejich ztrátu. Cítí, že lépe je zůstat svobodný/á/, než spojit své životní zájmy s člověkem, který dává přednost světu před Ježíšem a který by odváděl od Kristova kříže. - 4T 506-507

Bezpečný manželský svazek - Jedině v Kristu lze bezpečně uzavřít manželský svazek. Lidská láska má čerpat svá nejužší pouta z lásky Boží. Jedině tam, kde panuje Kristus, může být i pravý, nezištný cit. - MH 358

Jedna strana se po svatbě obrátí -

Ten, kdo uzavřel manželství v době, AH 69 kdy nebyl obrácen, je svému manželskému druhovi věren, bez ohledu na náboženské rozdíly; avšak musí klást požadavky Boží nad veškeré lidské vztahy, byť mu to vyneslo těžkosti a pronásledování. Jeho věrnost, lásky a tichost mohou však ovlivnit nevěřící část a získat ji. - PP 175

Rejstřík - na začátek na začátek

EllenWhiteova.cz - Zajímavé webové odkazy