^{AH 512} Křesťanská rekreace protikladem světských zábav - Mezi rekreací a zábavou je velký rozdíl. Je-li rekreace skutečným osvěžením, posiluje a vzdělává. Odpoutá nás od našich všedních starostí a práce, skýtá osvěžení tělu i mysli a umožňuje nám, abychom se znovu pustili do vážné práce.

Zábava však slouží lidem jen pro potěšení a zabíhá často do extrému, vyčerpává síly, potřebné k užitečné práci a stává se tak překážkou pravého životního úspěchu. - Ed 207

Mezi rekreačními schůzkami křesťanů a mezí zábavou světáků za účelem pobavení bude značný rozdíl. Z úst světáků neslyšíte slova modlitby, nic o Kristu a svatých věcech. Jen pustý smích a lehkomyslná slova. Jejich zábava začíná hloupostmi a končí marností. - RH 25. 5. 1886

I v zábavě, jako ve všem jiném, platí zásada střídmosti. Zamyslete se také řádně a důkladně nad charakterem zábav. Každý mladý člověk by si měl položit otázku: Jak budou tyto zábavy působit na mé tělesné, duševní a duchovní zdraví? Budu tak okouzlen, že zapomenu myslet na Boha a na Jeho slávu? - CT 333-334

^{AH 513} Pravidlo, kterým se můžeme řídit ve volbě přiměřené radosti - Neztraťme nikdy ze zřetele skutečnost, že Ježíš je zdrojem dobré radosti. Nemá zalíbení v bídě lidských bytostí, ale vidí je rád šťastné.

Křesťané mají k dispozici mnoho druhů radosti a mohou přesně říci, co je jim dovoleno a co je správné. Mohou využít takového způsobu osvěžení, který neublíží jejich mysli ani neposkvrní duši, který je nezklame a nezanechá smutné dozvuky, které ničí jejich sebeúctu nebo jim znemožní uplatnění. Mohou-li jít s Ježíšem a mohou-li se přitom modlit, mohou být zcela klidní. - RH 19. 8. 1884

Zábava, pro kterou si můžete ve víře vyprosit Boží požehnání, není nebezpečná. Ale zábava, která vám znemožňuje soukromou modlitbu nebo modlitbu u rodinné pobožnosti, či účast na modlitebních chvílích, je nebezpečná. - CT 337

Zábavy, které brání ve vykonávání běžných povinností - Patříme k lidem, kteří věří, že jejich předností je, aby mohli na každý den oslavovat Hospodina. Nežijeme na tomto světě jen pro svoji zábavu, nebo abychom se líbili sobě. Jsme zde proto, abychom lidstvu přinesli užitek a požehnání. Přemýšlíme-li však o věcech, kterými se zabývají lidé, milující marnost a pošetilost, jak potom můžeme být ku požehnání svému národu a pokolení? Nemůžeme se nevinně zúčastňovat na žádném pobavení, které nám znemožní věrnější plnění všedních povinností. - CT 336

Neohrožujeme blaho své duše uspokojováním pouhých sobeckých žádostí. Vyhýbejme se zábavám, které tak upoutají mysl, že se jí pak běžné životní povinnosti zdají být mdlé a nezajímavé. ^{AH 514} Holdování těmto zábavám vede mysl špatným směrem a satan tak převrátí myšlenky člověka, že mu špatnost připadá jako něco dobrého. Mladému člověku se pak zdá, že nemůže snést omezování rodičů a nemůže jim být poddán, jako byl Kristus poslušný svých rodičů. - Učitel mládeže, 27. 7. 1893

Nevhodné společenské schůzky - Mnohé věci jsou samy o sobě správné, ale jakmile je satan překroutí, stanou se nic netušícímu člověku osidlem. - Letter 144 1906

161
AH 514-517

Běžné schůzky za zábavou jsou překážkou opravdového růstu mysli a povahy. Vznikají lehkomyslné známosti, zvyky prostopášnosti, milování rozkoší i bezuzdnost, které mají na život špatný vliv. Učitelé mohou místo těchto zábav nařídit zdravé a životodárné radovánky. - Ed 211

Jistý druh společenských zábav je hanbou pro naši církev. Podněcuje parádivost a pýchu, samolibost, povrchnost a lehkomyslnost. Satan je čestným hostem a ovládá všechny účastníky.

Viděla jsem jednu takovou skupinu lidí, kteří tvrdí, že věří pravdě. Jeden seděl u hudebního nástroje a všichni zpívali takové písničky, až andělé plakali. Bylo tam nezřízené veselí a pustý smích, plno nadšení a radosti, ale byla to radost ďábelského původu. Za toto nadšení se musí stydět všichni, kteří milují Boha. ^{AH 515} Nevede to k posvátným myšlenkám a činům. Domnívám se právem, že někteří přítomní litovali hanebného programu.

Viděla jsem mnoho takových schůzek. Viděla jsem jejich domýšlivost, zálibu ve strojení a ozdobování. Všichni chtějí vypadat úžasně, proto mluví pošetile, vtipkují, pronášejí prázdné, laciné lichotky a nehorázně se smějí. Oči září, tváře se rdí, svědomí spí. Jedí, popíjejí a veselí se, a přitom zapomínají na Boha. Zábava je jejich rájem. A nebesa na to hledí a všechno vidí a slyší. - CT 339-340

Zábavné schůzky podrývají víru a rozptylují dobré pohnutky. Pán nepřijme rozdělené srdce. Chce mít celého člověka. - CT 345

Málo běžných zábav je nezávadných - Nejedna dnešní zábava světa, kterou pěstují i Kristovi vyznavači, má stejný cíl jako staré pohanské zábavy. Věru, satan využívá takřka všeho ke zničení duší. Používá po celé věky dramatických vystoupení, jež vzbuzují vášně a oslavují neřest. Působí i skrze kouzelně vybavené operní představení a vzrušující hudbu, maškarády, tanec, ples, karetní hry a strhuje přehrady zásad a otvírá dveře smyslným rozkoším. Všude tam, kde převládá pýcha a kde lidé holdují chuti, zapomínají na Boha a ztrácejí ze zřetele věčné zájmy, poutá satan duše svými okovy. - PP 459-460

Pravý křesťan nevkročí nikdy do zábavních místností a nezúčastní se ničeho, k čemu by si nemohl vyprosit Boží požehnání. Nenajdeme ho v divadle, u kulečníku, v hernách. ^{AH 516} Nebude mezi ctiteli valčíků a nechce prožívat žádné jiné omamné radosti, jež vypuzují Krista z mysli.

Těm, kteří to nemohou pochopit, odpovídám: Nemůžeme tam jít ve jménu Ježíše Nazaretského. Nemůžeme si vyprosit Boží požehnání pro chvíle v divadle či u tance. Žádný křesťan by se nerad v takových chvílích setkal se smrtí. Nikdo by se tam nechtěl nalézat, až Kristus přijde. - RH 28. 2. 1882

Divadlo pařeništěm nemravnosti - Nejnebezpečnější zábavou je divadlo. Není školou mravnosti a ctnosti, jak se často tvrdí, ale pařeništěm nemravností. Probouzí a podporuje neřesti a smyslné sklony. Oplzlé písně, nevhodná gesta, výraz a pozice kazí obrazotvornost a špiní mravy.

Všichni mladí lidé, kteří pravidelně navštěvují tato představení, budou mít narušené zásady. Nic nepůsobí tak ohavně na mysl člověka, tak zhoubně na náboženské dojmy a nebere tak chuť na zábavy a vážné životní zkušenosti, jako divadelní představení.

Záliba v těchto scénách časem roste, tak jako u pijana pitím neustále sílí touha po alkoholu. Jedinou zárukou bezpečí je vyhnout se divadlům, cirkusům a všem pochybným místům zábavy. - CT 334-335

Tanec - škola zkaženosti - V mnoha rodinách se pěstuje tanec a karetní hry. Tvrdí, že je to klidná domácí zábava pod dohledem rodičů a proto nezávadná. Ale tím vzniká záliba v této vzrušující rozkoši a to, co se doma považuje za nevinné, ztratí zanedlouho své bezpečí i venku. ^{AH 517} Přesvědčme se ještě, skýtají-li tato zábavy něco dobrého. Neposilují tělo a neosvěží ducha, nevštěpují do srdce ani jednu ctnost či posvátné myšlenky. Naopak, maří potěšení ze vzácného přemýšlení a jiných nábožen-

162
AH 517-519

ských úkonů. Je sice pravda, že je nesmírný rozdíl mezi zábavou vybrané společnosti a mezi pochybnou a nízkou zábavou v nočních lokálech. Ale všechny vedou ke hříchu. - RH 28. 2. 1882

Neodvolávejte se na tanec Davida - Milovníci zábavy se snaží ospravedlnit moderní tanec tím, že David tančil ve zbožné úctě před Bohem. Ale to nemohou. Dnes je tanec spojen s bláznovstvím a hýřením dlouho do noci. Lidé obětují rozkoši zdraví i morálku. Návštěvníci taneční síně nemyslí na Boží čest a neváží si Ho, do jejich společnosti se nehodí modlitba ani chvalozpěv. Tato zkouška je rozhodující.

Křesťané nevyhledávají zábavu, která zeslabuje lásku ke svatým věcem a zmenšuje naší radost ve službě Bohu. Hudba a radostný tanec při odnášení truhly smlouvy se ani v nejmenším nepodobaly moderním tancům. Dnešní tanec je satanovým nástrojem, aby lidé zapomněli na Boha a neměli Ho v úctě. - PP 707

Hraní karet předehrou zločinnosti - Hraní karet by se mělo zakázat. V hernách a u karet je sám Kníže temnosti. ^{AH 518} Andělé temnosti jsou tam známými hosty. Tyto zábavy nikterak neprospívají duši ani tělu, nepovzbuzují rozum, nevštěpují mu cenné myšlenky pro budoucnost. Rozhovor se točí kolem věcí malicherných a nízkých.

Zručnost ve hraní karet záhy vzbudí v člověku touhu, aby z ní něco vytěžil. Začne nejdříve s malou částkou, pak s větší, až v něm vznikne touha po hráčství, jež vede zaručeně do záhuby. Kolik lidí se dostalo touto zhoubnou zábavou k dalším hříšným zvyklostem, do chudoby, do vězení, k vraždám a na šibenici. Přesto mnozí rodiče nevidí zející propast zhouby a zkázy, která hrozí mládeži. - 4T 652

Strach z odlišnosti - Povrchní vyznavači Ježíše Krista se stávají hlavním terčem satanových nástrah.

Tito lidé jsou vždy ochotni zúčastnit se nějaké zábavy a jejich vliv působí na druhé. Navádějí mladé muže a ženy, kteří se snaží být biblickými křesťany, aby se připojili k jejich společnosti, a vtáhnou je třeba násilím. Neuvažují na modlitbách o Boží úrovni, jaké ovoce očekává Kristus na křesťanském stromě. Nechápou, že tyto zábavy jsou stanovým dílem, jímž chce duším zabránit, aby nepřijaly pozvání na svatební večeři Beránkovu, a aby nedostaly bílé roucho charakteru - spravedlnost Ježíše Krista. Nemají jako křesťané jasno, co je správné a co nikoli. Nechtějí být zvláštní a automaticky se řídí příkladem ostatních. Tím se dostávají pod vliv lidí, jejichž mysl ani srdce nebyly dotčeny vánkem Božím. - CT 340-341

^{AH 519} Varujte se prvního kroku k povolnosti - Snad nevidíte nebezpečí, které vám hrozí v prvním kroku k lehkomyslnosti a rozkoším, a myslíte si, že jakmile budete chtít, budete zase klidně jednat správně jako dříve. Ale to je omyl. Mnozí se dostali se špatnou společností krok za krokem z cesty ctnosti do hlubin neposlušnosti a hýření, jak by to dříve nikdy nepomysleli. - CT 224

Správné prohlášení křesťanských zásad: Jsem dítko Boží - Náležíte-li skutečně Kristu, budete mít možnost vydávat pro Něj svědectví. Budete zváni na světské zábavy a snad právě tehdy budete moci svědčit pro Pána. Budete-li Mu pak věrni, nebudete se vykrucovat, ale prostě a klidně prohlásíte: Jsem dítko Boží a mé zásady mi nedovolují chodit ani příležitostně na taková místa, kam si nemohu přizvat svého Pána. - Učitel mládeže, 4. 5. 1893

Bůh chce skrze svůj lid zjevovat zásady svého království. Aby mohli svým životem a charakterem zjevovat tyto zásady, přeje si Pán, aby se oddělili od zvyků, obyčejů a způsobů světa.

Před námi jsou úchvatné scény, a v této době musí lid Boží přinášet svým životem živé svědectví. Svět musí vidět, že i v tomto věku, kdy všude vládne zlo, existuje lid, který odloží svou vůli a snaží se plnit vůli Boží - lid, v jehož srdcích a životech je vepsán Boží zákon.

163
AH 519-523

Bůh žádá od těch, kteří mají jeho jméno, aby Ho respektovali a reprezentovali. ^{AH 520} Jejich mysl má být čistá, ušlechtilá a povznášející. Vše, co činí a mluví, musí být prodchnuto Kristovým náboženstvím. Bůh chce, aby Jeho lid, svým životem dokázal, že křesťanství je výhodnější než světáctví, že jeho úroveň je vysoká a svatá. - CT 321.324