^{AH 162} Velké zlo pro matky, děti a společnost - Někteří rodiče neuvažují, stačí-li se starat o potřeby velké rodiny a plní své domovy těmito bezmocnými stvořeníčky, jež jsou zcela závislá na rodičovské péči a výchově…. To je velmi velká křivda, páchaná nejen na matce, nýbrž i na jejich dětech a společnosti….

Rodiče by měli uvažovat o budoucím dobru svých dětí. Neměli by být nuceni věnovat každičkou chvíli namáhavé práci, aby svou rodinu uživili. - RH 24. 6. 1890

Než zvětší svoji rodinu, měli by uvažovat, bude-li Bůh oslaven či zneuctěn tím, když přivedou na svět děti. Měli by od začátku a po celý manželský život usilovat o to, aby jejich spojení oslavilo Boha. - 2T 380

Důležité je matčino zdraví - Jelikož odpovědnost rodičů je velmi velká, měli by pečlivě uvažovat o tom, je-li to nejvhodnější, budou-li mít děti. Má matka dost síly, aby se starala o své děti? A může mu otec poskytnout tolik, aby dítě bylo správně usměrněno a vychováno? Jak málo se uvažuje o osudu dítěte! Lidé myslí jen na ukojení své vášně, a žena a matka je přetížena. To ji podrývá zdraví a ochromuje její duchovní sílu. Musí se se zlomeným zdravím a malomyslně starat o houf dětí, na něž nestačí její síly. Nedostává se jim dostatečného poučení a ony vyrůstají tak, že nejsou k Boží slávě a svoji zlou povahu přenášejí zase na další. ^{AH 163} Tak vyrůstá armáda, které si používá satan dle své libosti. - RH 25. 10. 1892

48
AH 163-166

Myslete ještě na další činitele - Bůh si přeje, aby se rodiče chovali jako rozumní lidé a aby žili tak, aby každému dítěti mohli poskytnout vhodnou výchovu, aby matka měla dostatek síly a času na výchovu svých maličkých pro společnost andělů. Potřebuje odvahu, aby mohla statečně vykonat svůj úkol v Boží lásce a bázni, aby se její děti staly rodině a společnosti ku požehnání.

Manžel a otec by měl na to vše pamatovat, aby jeho žena a matka jeho dětí nebyla přetížena a nepropadla skleslosti. Měl by dbát na to, aby se nedostala do situace, kdy by zřejmě nestačila svědomitě na své četné děti a museli by vyrůstat bez vhodné výchovy. - RH 24. 6. 1890

Rodiče by neměli rozmnožovat svou rodinu rychleji, než jak dobře stačí na jejich péči a výchovu. Musí-li matka každým rokem chovat dítě, je to velká nespravedlnost vůči ní. Zmenšuje to často i maří společenskou radost a zvyšuje to domácí bídu. Olupuje to děti o péči, výchovu a štěstí, jež jim rodiče mají prokazovat. - Vážná výzva, 110-111

Rada rodičům početné rodiny - Musíte si vyřešit otázku: „Zakládám rodinu, abych posilnil vliv a řady mocností temnosti, nebo vychovávám děti pro Krista?“

^{AH 164} Neovládáš-li své děti a nepřizpůsobuješ jejich charakter Božím požadavkům, bude pro vás, jako pro rodiče lepší, čím méně jich budete mít, aby netrpěly vaší nedostatečnou výchovou. Bude to lepší i pro společnost. Nemůže-li se o děti starat od nejútlejšího věku moudrá a rozumná matka, svědomitá a inteligentní, jež v bázni Boží spravuje svou domácnost a vytváří jejich charakter, aby splnili požadavky spravedlnosti, je rozmnožování rodiny hříchem. Bůh vám dal rozum a chce, abyste ho uplatňovali. - 5T 323-324

Otcové a matky, víte-li, že neumíte pořádně vychovávat své děti pro Mistra, proč se tomu neučíte? Proč neustále přivádíte na svět děti, aby rozmnožovaly řady satana? Je tím Bůh oslaven? Vidíš-li, že velká rodina bude pro vás nesmírným zatížením, že matka se musí stále starat o malé kojence a že nemá mezi jednotlivými porody čas na práci, kterou si každá matka musí vykonat, proč se nad výsledkem nezamyslíš? Každé dítě odebírá matce sílu, a neuplatňují-li otcové a matky v tomto směru svůj rozum, jakou příležitost mají rodiče anebo děti v tomto ke vhodné kázni? Pán vyzývá rodiče, aby v této věci uvažovali ve světle příštích věčných hodnot. - Dopis 107 1898

Hospodářská stránka - (Rodiče) mají klidně uvažovat, jak se mohou o své děti postarat; ^{AH 165} nemají právo přivádět na svět děti, jež by byly ostatním břemenem. Mají pořádné zaměstnání, aby mohli vydržovat rodinu a nemuseli být přítěží? Není-li tomu tak, dopouštějí se zločinu, když přivádějí na svět děti, jež budou trpět nedostatečnou péčí, stravou a chatrným oděvem. - 2T 380

Obvykle mají spoustu dětí ti, kteří jsou v práci velmi nešikovní a nedovedou se v životě uplatnit a lidé, kteří jsou schopní, mívají jen tolik dětí, o něž se mohou postarat. Ti, kteří se nedovedou postarat o sebe, neměli by mít děti. - Vážná výzva, 103

Jak tím často vznikají církvi potíže - Mnozí stěží živoří jako svobodní, přesto se ožení a založí rodinu, ačkoli vědí, že na to nestačí. A navíc nemají v rodině žádný pořádek. Celý rodinný život se vyznačuje jejich nedbalostí a lajdáctvím. Neovládají se a jsou vášniví, netrpěliví a mrzutí. Když přijmou pravdu, mají dojem, že by je majetnější bratři měli podporovat. Nestane-li se tak, reptají na církev a obviňují ji, že nežije podle své víry. Kdo tedy má trpět? Má být Boží dílo vyznáváno a pokladna vyčerpávána, aby mohly být podporovány tyto početné rodiny? Nikoli. Rodiče musí trpět. Obvykle nebudou po přijetí sobotní pravdy trpět víc než před tím. - 1T 273

Jak se omezuje misijní služba - Vysíláme-li misionáře do různých zemí, vyšleme lidi hospodárné, kteří nemají početnou rodinu a kteří si uvědomují krátkost času a potřebu velikého díla. ^{AH 166} Majíce toto na zřeteli, nebudou svůj domov plnit dětmi, ale budou dle možnosti prosti všeho, co by jejich mysl odvracelo od nesmírného díla. Posvěcená žena může po boku svého muže vykonat právě tolik jako on, má-li možnosti. Bůh dal ženám požehnání hřivny, aby dokázaly přivádět k Němu mnoho synů a dcer; avšak mnozí, kteří byli úspěšnými pracovníky, musí se držet domova a pečovat o své maličké.

49
AH 166-169

Potřebujeme misionáře v pravém slova smyslu, kteří odloží sobecké úvahy a budou dávat přednost dílu Božímu; kteří budou mít na zřeteli Jeho slávu a půjdou přesně tam, kam je povolá a budou horlivě šířit známost pravdy. Misijní pole potřebuje muže, jejichž manželky milují Boha a bojí se Ho a mohou jim v práci pomáhat. Mnozí půjdou do díla, ačkoli mají velkou rodinu, ale nevěnují se mu cele. Jejich mysl je rozpolcená. Žena a děti je přitahují více než práce a často ani nejdou do polí, kde by mohli pracovat, kdyby neměli pocit, že musí být poblíž domova. - RH 8. 12. 1885