Plánovali jsme návštěvu stanových shromáždění v Ohio a na západě, ale naši přátelé mysleli, že by to bylo vzhledem k mému zdravotnímu stavu opovážlivé. Rozhodli jsme se tedy zůstat v Battle Creek. Protože jsem většinou velmi trpěla, šla jsem se léčit do sanatoria.

Můj muž pracoval nepřetržitě, aby urychlil zájmy věci Boží v různých odvětvích díla, které měly středisko v Battle Creek. Dříve než jsme si toho byli vědomi, byl velmi vyčerpaný. Jednou brzy ráno dostal závrať a byl ohrožen ochrnutím. Velmi jsme se obávali této strašné nemoci, ale Pán byl milostiv a ušetřil nás této bolesti. Po záchvatu mého muže následovala velká tělesná i duševní slabost a nyní se nám zdálo skutečně nemožné, abychom navštívili východní stanová shromáždění společně nebo abych je navštívila sama a zanechala svého muže sklíčené s podlomeným zdravím.

Nemohla jsem se však smířit s myšlenkou, že bych zůstala mimo pracovního pole. Přednesli jsme věc na modlitbě Pánu. Věděli jsme, že mocný lékař by zase mohl uzdravit nejen mého muže, ale také mne, kdyby to bylo k jeho oslavě. Oba jsme se rozhodli jít s vírou vpřed a všeho se odvážit, opíraje se o zaslíbení Boží.