Naše první shromáždění v západní části státu New York, které začalo 18. srpna, se konalo ve stodole bratra D. Arnolda ve Volney. Bylo nás tam asi 35 - vesměs přátelé, kteří v oné části státu mohli být svoláni. Avšak mezi nimi bylo těžko najít alespoň dva, kteří by se shodovali ve své víře. Někteří se pevně drželi vážných bludů a každý stál pevně na svých vlastních názorech a prohlašoval je za správné podle Písma.

Jeden bratr učil, že tisíc let z 20. kapitoly Zjevení je již v minulosti a že 144.000, o nichž je psáno v 7. a 14. kapitole Zjevení, jsou ti, kteří byli vzkříšeni při zmrtvýchvstání Krista. Když jsme měli před sebou symboly našeho umírajícího Spasitele a chtěli jsme slavit památku jeho utrpení, tento bratr povstal a řekl, že vůbec nevěří tomu, co chceme dělat a že večeře Páně je pokračováním slavnosti velikonoc a že se má dělat jen jednou v roce.

Tyto zvláštní rozdíly v názorech mi působily velké starosti. Viděla jsem, že je mnoho bludů předkládáno jako pravda. Připadalo mi to, jako by byl Bůh zneuctěn. Byla jsem velmi zarmoucena a padla jsem pod tímto břemenem do mdlob. Někteří se obávali, že zemřu. Bratři Bates, Chamberain, Gurney, Edson a můj muž se za mě modlili. Pán vyslyšel modlitby svých služebníků a přišla jsem opět k sobě.

Potom na mně spočinulo světlo nebes a brzy jsem byla vytržena ze všeho pozemského. Provázející anděl mi představil některé bludy přítomných a též pravdu v protikladu k jejich bludům. Odporující si názory, které předkládali jako by souhlasily s Písmem svatým, byly jen jejich názory a bylo mi přikázáno říct jim, aby zanechali svých omylů a spojili se v pravdách trojandělského poselství.

Naše shromáždění skončilo vítězně. Pravda zvítězila. Naši bratři odložili své bludy a spojili se v třetím andělském poselství, Bůh jim bohatě požehnal a mnohé k nim připojil.