Rodinu bratra Hastingse jsme našli velmi zkormoucenou. Sestra Hastingsová k nám přišla se slzami v očích a volala: "Pán vás k nám poslal v době velké nesnáze." Měli asi osm týdnů staré dítě, které když nespalo, stále křičelo. Toto a její špatný zdravotní stav ubíralo rychle její síly.

Modlili jsme se vroucně k Bohu za matku, přičemž jsme uposlechli návodu daných Jakubem a dostali jsme ujištění, že naše modlitby budou vyslyšeny. Ježíš byl v našem středu, aby zlomil moc satanovu a vysvobodil zajaté. Byli jsme však přesvědčeni, že matka nezesílí, dokud neztichne křik dítěte. Pomazali jsme tedy dítě, modlili se nad ním a věřili, že Pán dá klid nejen matce, ale i dítěti. Stalo se právě tak. Křik dítěte ustal a když jsme odcházeli, dařilo se oběma dobře. Matka nenacházela slov pro svou vděčnost.

Měli jsme s touto rodinou velmi vzácný rozhovor. Naše srdce se spojila, zvláště se sestrou Hastingovou jsem si velmi dobře rozuměla, podobně jako David s Jonatou. Rozuměly jsme si až do konce jejího života.

Po návštěvě rodiny Hastingové v New Ipswich se Whiteovi vrátili přes Boston do Maine a dojeli do Tpsamu 21. března 1849. Následující sobotu, když byli na tomto místě shromážděni s malou skupinou při bohoslužbě, obdržela sestra White vidění, v němž viděla, že víra některých bratrů v Paris, Maine, kolísá. Cítila, že jej její povinností navštívit onu skupinu . "Šli jsme", psala v jednom dopise Hastingonovým, a zjistili, že potřebují posílení... Strávili jsme u nich týden... Bůh mi dal u nich dvě vidění, která jim přinesla mnoho útěchy a síly. Bratr Stowell byl v utrvzen v přítomné pravdě, ve které kolísal.

Když se vrátili do Topshamu, nevěděli, kde by měli strávit léto. Přišlo pozvání od bratrů z New Yorku a Connecticut, a když neměli žádné přímé světlo, rozhodli se poslechnout volání New Yorku. Napsali dopis s pokyny o jejich příjezdu do Utica a kde by je mohli někteří z bratrů najít. Sestra Whiteová se brzy cítila velmi zatížená a stísněná. Její muž, když viděl její stísněnost, spálil dopis, jež právě napsali, poklekl a modlil se, aby stísněnost odešla. Příštího dne jim pošta doručila list od bratra Beldena v Rocky Hill, Conn., který obsahoval dost prostředků, aby mohli jet do Connecticut a nutil je přijmout pozvání. V tomto pozvání viděli jasně ruku Boží a rozhodli se jet. Věřili, že jim Pán otevře cestu.