Se svými mladými přáteli jsem uspořádala shromáždění. Někteří z nich však byli mnohem starší než já a někteří byli dokonce ženatí a vdané. Někteří z nich byli marniví a bezmyšlenkovití, má zkušenost jim zněla jako prázdné žvastání a neposlechli mé prosby. Přesto jsem se rozhodla, že ve svých snahách neustanu, dokud se tyto milé duše neodevzdají Bohu, neboť jsem o ně měla velký zájem. Několik nocí jsem strávila na vážné modlitbě za ty, které jsem vyhledala a shromáždila, abych pro ně působila a modlila se s nimi.
Někteří z nich se s námi shromáždili ze zvědavosti, aby poslechli, co jim chci říct, jiní se domnívali, že to nemám v hlavě v pořádku, protože jsem byla ve svém úsilí tak vytrvalá, zvláště když oni neprojevovali žádný zájem. Ale v každém našem malém shromáždění jsem pokračovala v napomínání a v modlitbě za každého zvlášť, až se všichni odevzdali Ježíši a uznali zásluhy jeho odpouštějící lásky. Všichni se obrátili k Bohu.
Noc za nocí se mi zdálo, že působím pro spásu duší. V těchto dobách mi byly představeny jisté osoby, ty jsem potom vyhledala a s nimi se modlila. Všichni, jen s jedinou výjimkou, se odevzdali Pánu. Někteří z našich povrchních bratří se obávali, že jsem příliš horlivá v práci pro obrácení duší, mi se však zdál čas tak krátký, že všichni, kteří mají naději na nesmrtelnost a očekávají brzký příchod Kristův, mají bez ustání působit pro ty, kteří byli ještě ve svých hříších a stáli u propasti hrozné zkázy.
Ačkoliv jsem byla velmi mladá, byl mi plán vykoupení tak jasný a má osobní zkušenost byla tak zvláštní, že jsem při přemýšlení o té věci věděla, že je mou povinností svým úsilím dále působit pro spásu draze vykoupených duší, modlit se a vyznávat Krista při každé příležitosti. Má celá bytost byla oddána službě Mistra. Kdyby přišlo cokoli, byla jsem rozhodnuta líbit se Bohu a žít jako ten, kdo očekává Spasitele a odměnu věrných. Jako malé dítě jsem přišla k Bohu jako k Otci, abych se ho zeptala, co mám dělat. A když mi potom byla objasněna má povinnost, bylo mým největším štěstím ji vykonat. Často na mě přicházely zvláštní zkoušky. Ti, kteří byli zkušenější než já se pokoušeli držet mne zpět a zchladit vroucnost mé víry, protože však laskavý úsměv Ježíšův ozařoval můj život a v mém srdci byla láska Boží, šla jsem s radostnou myslí svou cestou.
Copyright © 2010-2016 - Tisk - Kontakt