Byli tu někteří, jenž vyznávali velikou pokoru a jako důkaz toho lezli po zemi jako malé děti. Tvrdili, že slova Kristova u Mat. 18,1-6 se musí doslovně splnit v této době, kdy očekáváme druhý příchod Spasitele. Lezli ve svých domech, na ulici, po mostech ba i ve shromáždění. Jasně jsem jim řekla, že se od nich toto nepožaduje, že pokora, kterou si přeje Bůh u svého lidu, má být dokázána životem podobným Ježíšovu a ne lezením po zemi. Ke všem duchovním věcem se máme chovat se svatou uctivostí. Pokora a tichost se shodují s životem Kristovým a mají se projevovat úctyhodným způsobem.

Křesťan dokazuje pravou pokoru tím, že projevuje tichost Kristovu, je vždy připraven pomoct jiným, mluví přátelsky a koná nezištné služby, které povznášejí a zušlechťují největší poselství, jaké kdy bylo v našem životě zvěstováno.