V sobotu a v neděli 18. a 19. dubna jsme měli pěkné shromáždění s našimi bratry v Greenville. Bratři Cornell a Kellog byli s námi. Můj muž pokřtil osm lidí. 25. a 26. dubna jsme byli ve sboru ve Wright. Tito milí lidé nás vždy mile uvítali. Zde můj muž pokřtil také osm lidí.

2. května jsme sed sešli s velkým počtem lidí ve shromáždění v Monterey. Můj muž mluvil jasně a mocně o podobenství o ztracených ovcích. Tato řeč přinesla bratrům velké požehnání. Někteří zbloudilí byli mimo církev a nikdo se nesnažil jim pomoct.

Skutečně strnulé, přísné a bezcitné stanovisko některých přispívalo k tomu, že zabránilo jejich návratu, když by se k němu rozhodli. Uvedený předmět se dotkl srdcí všech a všichni projevovali přání vrátit se ke správnému stanovisku. V neděli jsme mluvili třikrát k velkému shromáždění v Allegan.

Plánovali jsme shromáždění s Battle Creekským sborem na 9. května, cítili jsme však, že naše práce v Monterey teprve začala, a proto jsme se rozhodli vrátit se do Monterey a pracovat ještě další týden s oním sborem. Dobré dílo šlo kupředu a předčilo naše očekávání. Dům byl naplněn a neviděli jsme v tak krátké době tak velké dílo jako v Monterey. Prvního dne přišlo dopředu padesát lidí, abychom se za ně modlili. Bratři hluboce cítili, že jsou ztracenými ovcemi, vyznali svou chladnost a lhostejnost a zaujali správné stanovisko. Čtrnáct lidí bylo pokřtěno. Dílo šlo kupředu s vážností, vyznáváními a mnohým pláče a strhlo vše s sebou. Tak skončila namáhavá práce konferenčního roku.