Úvod

Za svého pobytu v Austrálii (1891-1900) byla paní Ellen Whiteová požádána, aby poradila jednomu významnému pracovníku našeho vydavatelství, který byl velmi činný ve společnosti zvané Masinic Lodge (v zednářské loži). Rada paní Whiteové způsobila, že se své styky s touto organizací přerušil, ačkoliv v ní dosáhl nejvyššího stupně hodnosti.

Paní Whiteová zdůraznila bez jakéhokoliv odsuzování, že křesťan nemůže sloužit dvěma pánům, ani prokazovat svou oddanost dvěma autoritám. Náš bratr, který pro svou činnost ve společnosti zanedbával práci pro sbor, uznal jednoduchou pravdu rady paní Whiteové a jeho důvěra v poselství se ještě utvrdila, když paní Whiteová nevědomky užila tajného znamení, které bylo známo pouze členům společnosti. Vzdal se okamžitě svého členství, ačkoliv před tím mnohokrát prohlásil, že jeho důvěru v bratrskou organizaci nic neotřese, ani ho nic nepřiměje, aby se s ní rozešel. Když v pozdějších letech na tuto zkušenost vzpomínal, dosvědčoval že Duch prorockého poselství úplně změnil jeho život.

V této době a v této souvislosti psala paní Whiteová velmi podrobně o vztahu adventistů sedmého dne k takovým organizacím. Tyto stati byly vydány pod názvem „Měli by křesťané být členy tajných společností?“ Tento spisek koloval po Austrálii i USA ve formě pamfletu, ale byl dlouho rozebrán. V této knížce je očištěn v plném znění.

Druhá kapitola obsahuje rady z pera paní Whiteové o tom, jaké stanovisko by měl Adventista sedmého dne zaujímat vůči dělnickým organizacím. Tento materiál byl vydán v r. 1946 jako oddíl II v pojednání „Country Living“ (Život na venkově), i to se dočtete v této knize.

- VADAVATELÉ.