(Dne 12. Listopadu 1908 přišel do sv. Heleny v Kalifornii nějaký horlivý muž se svou ženou. Snažili se o rozhovor s pí Whiteovou a svěřili se jí s pozoruhodnými zážitky, které měli asi před třemi lety. Tyto zážitky se začaly dostavovat po několika dnech půstu a proseb o Ducha svatého. Podle jejich výpovědí byly to modlitby tak vroucí, že jim „na čele stály velké kapky potu.“ Věřili, že přijali Ducha svatého jako kdysi apoštolé. Tvrdili, že mluvili cizími jazyky a že horlivě usilovali o to, aby se podobného zážitku dostalo i jiným.

Byli obviněni, že léčili mesmerismem nějaké dítě a byli uvězněni. Když právní zástupce i starosta vyslechli případ, řekli, že jestliže nejsou na pokraji šílenství, jsou mu nebezpečně blízko. Oni dále tvrdili, že ve vězení jim bylo děleno „skrze Ducha“, mají předstírat šílenství a výsledkem že bude, že „Bůh sešle na tyto muže strach, že sami přijdou do vězení.“

Věřili, že ono dítě, které léčili mesmerismem a kvůli kterého byli obviněni, má dar Ducha proroctví a že jim ukazuje, jam mají jít. Tvrdili, že modlitbou uzdravovali nemocné, vymítali ďábly a konali mnohé jiné zázračné skutky. O své ženě řekl manžel: „Duch působí skrze ni a my věříme, že je to dar prorocký, který bude vylit na všechny“.

Následující výroky učinili pí Whiteové v souvislosti s tímto hnutím a jemu podobným.

- Sestavovatelé.

Pro Boží dílo je charakteristický klid a důstojnost . Před čtrnácti dny, právě když jsem psala, vešel do mého pokoje můj syn W.C.White a řekl, že dole jdou dvě osoby, které si přejí se mnou mluvit. Sešla jsem dolů do našeho obývacího pokoje a setkala se tam s nějakým mužem a jeho ženou, kteří tvrdili, že se řídí Slovem Božím a věří Svědectví. Po dvě nebo tři minulá léta měli nezvyklý náboženský zážitek. Zdálo se mi, že to jsou dobrosrdeční lidé.

Poslouchala jsem, jak referují o některých svých zážitcích a pak jsem jim pověděla něco práci, kterou jsme museli konat, když jsme se - brzy po skončení doby, kdy jsme očekávali, že spatříme našeho Pána, setkávali s fanatismem a bojovali proti němu. Během těch dnů zkoušek byli někteří s našich nejdražších věřících zachváceni fanatismem. Řekla jsem dále, že před koncem uvidíme nezvyklé projevy u těch, kdo hlásají, že je vede Duch svatý. Jsou takoví, kteří budou pokládat za velmi důležité tyto zvláštní projevy, které nejsou od Boha, ale jsou zaměřeny k tomu, aby odvracely mysl mnohých lidí od učení Písma.

V tomto stádiu našich dějin musíme být velmi opatrní, abychom se uchránili všemu, co zavání fanatismem a nekázní. Musíme se chránit před všemi zvláštními náboženskými úkony, které by mohly pohnout mysl nevěřících a vést je k přesvědčení, že my jako lid se necháme ovlivňovat chvilkovými nápady a libujeme si v hluku a zmatku, který je spojen s výstřednostmi. V posledních dnech bude nepřítel přítomné pravdy zavádět výstřední projevy, které nejsou v souladu s působením Ducha, ale zaměřují se na to, aby přiváděly na scestí ty, kdo ochotněji přijímají něco nového a nezvyklého.

Řekla jsem tomuto bratru a jeho ženě, že zkušenost, kterou jsem ve svém mládí - krátce po uplynutí doby v roce 1844 - prožila, mě vedla k tomu, abych byla velmi opatrná při přijímání čehokoliv, co by se podobalo tomu, s čím jsme se tehdy setkávali my a co jsme ve jménu Páně kárali.

V přítomné době by pro Boží dílo nemohlo být větší škody, než kdybychom dovolili, aby do našich sborů pronikl duch fanatismu spolu s podivnými výstředními projevy, které jsou nesprávně pokládány za projevy Ducha Božího.

Jak tento bratr a jeho žena líčili své zkušenosti, o nichž tvrdili, že se jim dostalo jako výsledku přijetí Ducha svatého s apoštolskou mocí; bylo to přesně totéž, co jsme my už tehdy vyvraceli a kárali.

V závěru našeho rozhovoru navrhl bratr abychom se společně pomodlili s tou možností, že při modlitbě upadne možná jeho žena do stavu, jak mi jej popsali a že já bych mohla potom určit, zdali je to působení Pána nebo ne. S tím jsem nemohla souhlasit, protože jsem byla poučena, že jestliže někdo nabízí, že předvede tyto zvláštní projevy, je to jasný důkaz, že to není dílo Boží.

Nesmíme dovolit, aby nás tyto zkušenosti odrazovaly. Budeme se s nimi čas od času setkávat. Nedávejme místo nezvyklým projevům, které ve skutečnosti odvracejí mysl od pravého hnutí Ducha svatého. Pro Boží dílo je vždy příznačný klid a důstojnost. Nemůžeme si dovolit dát svolení něčemu, co by vedlo ke zmatku a oslabilo naše zanícení pro velké dílo, které nám Bůh přikázal konat ve světě - totiž připravovat svět pro druhý příchod Kristův.

- Letter 338, 1908.

Výroky paní Whiteové při rozhovoru

Sděluji vám tyto zkušenosti, abyste poznali, čím jsme prošli.... Někteří (fanatici po roce 1844) stále jen tančili a přitom zpívali: „Sláva, sláva, sláva, sláva, sláva, sláva.“ Někdy jsem tiše seděla, dokud nepřestali a potom jsem vstala a řekla: „Takovým způsobem Pán nepracuje, takto On nepůsobí. My musíme obracet mysl lidu ke Slovu, jako základu naší víry.“

Byla jsem tehdy pouhé dítě, a přece jsem musela stále znovu vydávat svědectví proti těmto výstředním projevům. Od té doby jsem se snažila být co nejopatrnější, aby něco takového znovu neproniklo mezi náš lid. Jakýkoliv projev fanatismu odvádí mysl od důkazu pravdy, t.j. od Slova samého.

Vy byste možná zaujali důsledné stanovisko, ale ti, kteří by byli vámi ovlivnění, by mohli zaujmout stanovisko velmi nedůsledné a výsledkem by bylo, že bychom byli velmi brzy pně zaměstnáni něčím, co by skoro znemožňovalo poskytnout nevěřícím správnou představu o našem poselství a práci. Musíme jít k lidem se spolehlivým Božím Slovem. A když toto Slovo přijmou, přijde Duch svatý. On ale - jak jsem potvrdila předtím - přijde vždycky tak, že se sám vydává úsudku lidí. Při svém hovoru, zpěvu a při všech svých duchovních projevech máme projevovat klid, důstojnost a úctu, kterou projevuje každé pravé Boží dítko.

Existuje trvalé nebezpečí, že dovolíme, aby do našeho středu proniklo něco, co my možná budeme pokládat za působení Ducha svatého, ale co je ve skutečnosti ovocem ducha fanatismu. Pokud dovolujeme nepříteli pravdy, aby nás vedl po nesprávné cestě, nemůžeme doufat, že trojandělské poselství vloží do našich srdcí pravdu. Máme se zasvětit poslušnosti pravdě. Bojím se všeho, co by mělo sklon odvracet mysl od pevných důkazů pravdy, jak je zjevena v Božím Slově. Bojím se toho, velmi se toho bojím. Musíme ustálit svou mysl v mezích rozumu, aby satan nemohl vniknout dovnitř a nesvedl nás na scestí. Jsou lidé vznětlivého temperamentu, kteří se dají snadno svést k fanatismu a kdybychom dovolili, aby do našich sborů proniklo něco, co by takové jedince zmátlo, viděli bychom brzy, jak se tyto omyly víc a víc šíří a pak by kvůli nesprávnému způsobu života těchto lidí, spočinulo znamení hanby na celém těle církve adventistů sedmého dne.

Fanatismus se objeví znovu

Už dlouho přemýšlím nad tím, jak znovu otisknout některé z těch starých zkušeností, aby bylo více našich lidí informováno, protože já jsem dávno poznala, že fanatismus se v různých odměnách projeví znovu. Svůj stav víry máme posilovat rozhovory o Slově a tím, že se vyvarujeme jakýchkoli podivných a výstředních projevů, které by někteří velmi rychle přebrali a prováděli. Kdybychom dovolili, aby do našich řad vnikl zmatek, nemohli bychom své dílo upevnit tak, jak bychom měli....

V letech, kdy Kristus chodil po naší zemi, byly některé zbožné ženy činné jako pomocnice při díle, které konal Spasitel a jeho učedníci. Kdyby ti, kdo tomuto dílu nepřáli, mohli v chování těchto žen najít něco, co bylo proti pravidelnému řádu, znamenalo by to pro to sílo okamžitý konec. Ženy však pracovaly s Kristem a apoštoly a celé dílo bylo vedeno na tak vysoké úrovni, že na něm neulpěl ani stín podezření. Nenaskytla se žádná příležitost pro jakékoliv obvinění. Pravda byla hlásána tak jasně, že všichni jí mohli porozumět.

Nemůžeme dovolit lidem, kteří podněcují neklid, aby se mezi námi projevovali takovým způsobem, že by to zničilo náš vliv u těch, které si přejeme oslovit pravdou. Trvalo nám léta než jsme překonali nepříznivý dojem, který nevěřící získali o adventistech proto, že v dřívějších letech naší existence, jako lidu zvláštního, poznali mezi námi podivnou a nesprávnou činnost fanatických živlů.

- MS 115, 1908.

Rada bratrovi a jeho ženě

Drahý bratře a sestro L:

Nedávno mi byly v nočním vidění vysvětleny některé věci, které vám musím sdělit. Bylo mi zjeveno, že se dopouštíte několika smutných omylů. Při svém studiu Písma a Svědectví jste došli k chybným závěrům. Dílo Páně by bylo pochopeno naprosto nesprávně, kdybyste dál pracovali tak, jako jste začali. Vykládáte Slovo Boží i tištěné Svědectví nesprávně a potom se své podivné dílo snažíte provádět ve shodě s tímto vaším nesprávným pojetím. Dokonce jste se domnívali, že jste dostali moc vymítat démony. Vaším působením na lidskou mysl jsou muži i ženy vedeny k tomu, aby uvěřili, že jsou posedlí ďáblem a že Pán ustanovil vás jako své pomocníky k vyhánění těchto zlých duchů.

Vaše žena napomáhá fanatismu svou mluvou, zpěvem i nezvyklými projevy, které nejsou v souladu s pravým dílem Ducha svatého. Kdyby se tomuto fanatismu v našich sborech dopřálo místo, bylo by to Boží věci velmi na škodu.

Milý bratře a sestro, mám pro vás poselství: stavíte na nesprávném předpokladu. V tom, jak se předvádíte, je obsaženo mnoho s vašeho „já“. Tyto výstupy umožní satanovi uplatnit svou okouzlující moc. Je nejvyšší čas, abyste s tím přestali. Kdyby vám dal Bůh zvláštní poselství pro svůj lid, pak byste chodili a pracovali ve vší pokoře, ne jako byste byli někde na jevišti, ale v tichosti, jako následovníci pokorného Ježíše Nazaretského. Měli byste na lidi úplně jiný vliv než jaký máte teď....

Upřímné přání dělat jiným dobře přiměje křesťanského pracovníka k tomu, aby se vzdal jakékoliv myšlenky vnášet do poselství přítomné pravdy nějaké neznámé učení, které by vedlo muže a ženy k fanatismu. V tomto období světových dějin musíme vyvíjet co největší péči v tomto směru.

Některé z těch fází zkušenosti, kterou prožíváte, ohrožují nejen vaše duše, ale i duše mnoho jiných, protože se odvoláváte na vzácné slova Krista, jak jsou zaznamenána v Písmu a na Svědectví, abyste dokázali, že vaše poselství je pravé. Domníváte-li se, že vaší autoritou je pravdivé a pravé Slovo spolu se Svědectvími, které dal Pán svému lidu, podléháte klamu. Podněty, které na vás působí, jsou nesprávné, proto i vaše prohlášení svádějí s pravé cesty. Pokoušíte se působit tak, aby Boží pravda podpírala falešné postoje a nesprávné činy, které jsou nesmyslné a fantastické. To církvi která seznamuje lid s pravdami trojandělského poselství, nesmírně znesnadňuje práci.

- Letter 358a, 1908.

Poselství sborům v Kalifornii

Našim bratřím v Kalifornii:

Včera večer jsem dostala příkaz pro náš lid. Byla jsem jakoby na nějakém shromáždění, kde právě L se svou ženou konali svá představení. Dostalo se mi poučení, že jejich činnost se podobá tomu, co se po roce 1844 provozovalo v ----- ve státě Maine a na různých jiných místech. Byla jsem požádána, abych se postavila se vší rozhodností proti této fanatické činnosti.

Bylo mi zjeveno, že to není Duch Páně, který inspiruje bratra a sestru L, ale týž duch fanatismu, který neustále hledá, jak by pronikl do ostatku církve. To tak se oni dovolávají Písma, aby vysvětlili své výstřednosti, je vlastně zneužíváním Písma. Činnost těchto dvou lidí posedlých ďáblem, modlení se s nimi a jejich tvrzení, že vymítají zlé duchy, je fanatismus, který přivede do špatného světla každý sbor, který dá k takové činnosti svolení.

Dostala jsem zprávu, že nesmíme tyto projevy nijak povzbuzovat, ale musíme lid rozhodným svědectvím chránit před tím, co by poskvrňovalo jméno adventistů sedmého dne a ničilo důvěru lidu v poselství pravdy, které musí světu zvěstovat. Pán vykonal pro svůj lid velké dílo tím, že mu dal výjimečné postavení. Je povinností církve, aby si své autority vážila. Ježíšova slova: „ptejte se na písma; nebo vy domníváte se v nich věčný život míti, a tať svědectví vydávají o mně“ (j 5,39) jsou pro nás vzácná. Pro dobré skutky nás může dokonale připravit jen inspirované Slovo, které budeme pečlivě studovat a zbožně podle něj žít.

Jako oddělená církev potřebujeme neustále hledět na Boha, aby nás vedl. Žijeme ve zlé době. Nebezpečí posledních dnů je blízko. Protože nepravost převládá, představuje si satan, že veškeré klamné učení vloží na bedra těch, kteří se snažili chodit pokorně s Bohem a kteří nemají sebedůvěru. Mají troufalí fanatikové přicházet k těmto pokorným duším a ujišťovat je, že jsou posedlí zlými duchy a že když se s nimi pomodlí, tvrdit, že ďábla vyhnali? Takové projevy nepocházejí z Božího Ducha, ale z jiného ducha.

Vyzývám každý sbor k opatrnosti, aby se nedal svádět ke špatnému smýšlení o těch, kteří - protože si nedůvěřují - se bojí, že nemají Ducha svatého. Jsou takoví, kteří šli vlastními cestami, místo aby šli po cestách Božích. Neuznávali světlo, které Bůh milostivě dával, proto ztratili schopnost rozeznávat mezi světlem a tmou. Je mnoho těch, kteří nemálo slyšeli o cestě, po níž by měli jít, ale neznají požadavky, které na ně Bůh klade. Jejich světlo nesvítí ve skutcích, které odhalují základy pravdy a svatosti. Tato skupina lidí přijme v čas zkoušky místo Boží pravdy lež a bludné učení.

Lidu Božímu se dostalo velikého světla. Ať náš lid bdí a snaží se o dokonalost. Budete vystaveni úskočnosti ďábelského působení. Zvednou se strašné vlny fanatismu, ale Bůh vytrhne lid, který bude opravdově hledat Pána a posvětí jej ke své službě

- Pacific Union Recorder, 31.12.1908.