(Část dopisu,. Který byl psán v Napisru na Novém Zélandě 2.10.1893 a adresován jednomu studentu koleje).

Veďte muže a ženy k tomu, aby vštěpovali svým dětem, že se nemají zaměstnávat činností, která je právě v módě, ale že mají být užiteční. Matky by měly učit dcery, aby konaly užitečnou práci nejen doma, ale i mimo dům. Stejně tak by také mohly vést své syny do určitého věku, aby byli užiteční v domácnosti i mimo ni.

Na světě je třeba udělat tolik potřebných, užitečných věcí, že kdyby je lidé dělali, nepotřebovali by skoro žádnou zábavu. Mozek, kosti a svaly zpevní a zesílí tehdy, když se je používá k nějakému účelu. Je dobré, když se mladí pořádně zamyslí a když vymýšlejí plán, při kterých si zvyknou rozvíjet rozumové i tělesné síly a prakticky využívat darů, které jim Bůh dal, aby Ho jimi mohli chválit.

To bylo jasně vyloženo našemu zdravotnímu zařízení i naší koleji jako pádný důvod, proč by měla být tato mládež umístěna u nás. Ale jak tomu bylo za dnů Noe a Lota, tak je tomu i nyní. Lidé vymysleli mnoho vynálezů a značně se odchýlili od Božích cílů a Jeho cest.

Nebezpečí sportů

Neodsuzuji obyčejnou hru s míčem, ale může se při své jednoduchosti přehánět. Obávám se vždy výsledku těchto zábav. Bývá to spojeno s peněžitým nákladem, jenž by se měl spíš věnovat na to, aby lidé, kteří hynou bez Krista, dostali světlo pravdy. Zábavy a vynakládání prostředků pro pobavení našeho já vedou krok za krokem také k oslavování tohoto já. Záliba pro takové věci a vášeň, která se v nás při výchově k takovým hrám budí, nepřispívají k dokonalosti povahy křesťana.

Cesta, po níž byli mladí v koleji vedeni, nenese na sobě pečeť nebes. Neposiluje rozum, nezjemňuje ani neočisťuje povahu. Tato světská činnost působí na účastníky tak, že se snaží na sebe upoutat pozornost a jsou tak poblázněni, že v nebi jsou považováni víc za milovníky zábav než za to, kdo milují Boha. Místo aby intelekt studentů sílil a oni lépe pracovali, aby i jejich příprava jako křesťanů ke konání křesťanských povinností byla co nejlepší, zaměstnává se jejich mozek myšlenkami na tyto hry, a tím se jejich mysl odvádí od studií.

Existuje mnohem lepší cesta

Tatáž síla, která cvičí myšlení a svaly, by mohla vymýšlet způsoby a prostředky pro mnohem vyšší druh cvičení, tj. jak konat misijní dílo, které by z nich vytvářelo Boží spolupracovníky a vedlo by k vyšší užitečnosti v přítomném životě. Vždyť dělat užitečnou práci je nejpodstatnější části výchovy.

Je mnoho způsobů, jimiž mohou mladí splácet úrok za hřivny, které jim Bůh svěřil proto, aby budovali dílo a pracovali pro Boží věc, ne pro vlastní potěšení, ale k oslavě Boha. Vládce nebes, Král slávy, vykonal nekonečnou velikou oběť tím, že přišel na svět, aby lidstvo pozvedl a zušlechtil. Byl vytrvalým, pilným dělníkem. Čteme, že „chodil, dobře čině! (Sk 10,38).

Není právě toto práce, kterou by se měli všichni mladí snažit dělat - totiž žít podle Kristových zásad? Kristus vám pomůže. Myšlenkový obzor studentů se bude rozšiřovat, bude zasahovat stále širší okruhy a také i v životě vašich studentů bude přibývat užitečné síly. Těch paží a rukou, které dal Bůh, se musí použít ke konání dobra, které ponese pečeť nebes, abyste nakonec mohli slyšet: „To dobře, služebniče dobrý a věrný“ (Mt 25,21).

Ve věci té záležitosti, která mi byla předložena, si myslím, že vaše hry s míčem nejsou takové, aby svědectví o studentech, kteří je hrají, bylo oceněno u toho, který bude jejich činy posuzovat.

Měla by se založit křesťanská společnost, která by měla v plánu jednat tak, aby ukázala, co může vykonat každý zodpovědný člověk, jestliže využívá každé příležitosti k práci pro svého Mistra. Pán má vinici, na níž může každý člověk konat dobré dílo. Trpící lidstvo potřebuje pomoci všude. Studenti mohou proniknout k srdci několika slovy, které vysloví ve vhodnou chvíli, laskavou službou těm, kdo potřebují i fyzickou práci. Toto nikoho z vás neponíží a budete se radovat z vědomí, že Bůh naše konání schvaluje. Hřivny, které vám byly svěřeny k moudrému užívání se rozmnoží, protože se s nimi bude hospodařit.

Existují zdravé metody cvičení, které se mohou plánovat tak, aby byly užitečné tělu i duši. Je třeba vykonat velké dílo a hlavní je, aby každý zodpovědný člověk vychovával sebe k tomu, aby toto dílo konal k Boží spokojenosti. Je toho mnoho, čemu se musí všichni naučit. Mozek, kostí i svaly nejlépe využijeme tehdy, když uznáme Boží moudrost a budeme konat dobro, při čemž přijmeme i některé lidské nápady, které usilují o nápravu špatnosti této rozmařilé výstřední doby.

Je naší povinností snažit se vždy o to, aby mládež užívala své svaly i mozek, který dostali od Boha, jen k dobrým věcem, tj., aby byli druhým užiteční tím, že jim ulehčí jejich práci, zmírní žal, pozvednou klesající, dodají útěchy lidem bez naděje a budou odvracet mysl studentů od vtipů a rozpustilosti, které je často zahánějí do hanby a potupy nedůstojné jejich lidství. Pán chtěl, aby lidská mysl byla vždy povznesena nad všednost a hledala vyšší, ušlechtilejší cesty k prospěchu druhých.

Je ohrožena duchovnost

Jde mládeži při těchto hrách o Boží slávu? Vím, že tomu tak není. Boží cesta a Boží cíle se ztrácejí z dohledu. To, čím se inteligentní bytosti zaměstnávají v čase zkoušek, nahrazuji zjevenou Boží vůli a její místo zaujímají domněnky a výmysly člověka, jemuž stojí po boku satan, který ho inspiruje svým duchem. Držte se pevně Božího slova. Pod Jeho vedením budete moudří, pevní, nepohnutelní, vždy ochotni pracovat na díle Pána. V těchto posledních dnech musíme bdít a modlit se. Nebeský Bůh protestuje proti tomu, jak vášnivě se při hrách bojuje o převahu a kolik pozornosti na sebe tyto hry strhují.

Ještě nikdy nebylo vaše postavení kritičtější než je nyní, kdy konáte svá lékařská studia v Ann Arboru. Satan dává pozor na každou cestičku, kterou by se mohla vloudit jeho zvenčí pěkná lákadla do vašeho nitra a zkazit ho. I u velmi inteligentních lidí, kteří o sobě říkají, že jsou křesťané, se setkáte s pohanskými názory. Držte se pevně moudrosti, která je zjevená v Božím Slově, protože když budete následovat Jeho učení, přiblíží vás k Božímu trůnu.

Víc než kdy jindy se teď obávám, aby se křesťané jako jednotlivci neodlučovali od Boha, protože ztrácejí z dohledu svůj vzor. Ježíše Krista. Myslí si, že jdou bezpečně, když jdou svou vlastní cestou a klamou sami sebe, když si myslí, že je to cesta Pána.

- Letter 17a, 1893.