Drahá sestro N, ve vidění 10. prosince 1871 jsem viděla, že některé věci byly velikou překážkou tvého uzdravení. Tvé zvláštní povahové rysy se vzpíraly tomu požehnání, kteréž si mohla přijmout, čímž by se byl tvůj zdravotní stav všestranně zlepšil. Máš svůj zaběhnutý způsob a nechceš se od něho uchýlit. ^{3T 68} Máš své představy, za nimiž jdeš, i když často neodpovídají fyzickým zákonům a jsou jen tvým vlastním úsudkem.

Máš pevné předsevzetí, umíněnou vůli a domníváš se, že si rozumíš lépe, než ti mohou rozumět jiní, protože bedlivě pozoruješ své pocity. Ony tě vedou a ovládají tvou zkušenost. Vyzkoušela jsi ten i onen plán k naprosté své spokojenosti a usoudila jsi, že v tvém případě bude nejlépe, přidržíš-li se vlastního úsudku. Jaká však byla tvá zásada? Odpověď: Tvé pocity. Nuže, moje sestro, co mají tvé pocity společného se skutečnostmi v tomto případě? Opravdu velice málo. Pocity jsou ubohým měřítkem, obzvláště tehdy, jsou-li ovládány silou, představivostí a umíněnou vůlí. Máš velice tvrdošíjného ducha a další cestu máš již rozvrhnutou, nevidíš se však ze správného stanoviska. Tvůj úsudek není ani pro tebe směrně spolehlivý.

Bylo mi ukázáno, že jsi udělala nějakou nápravu, ne však tak rozhodnou a tak kladnou, jak bys měla, protože o to usiluješ vlastními silami. Z toho důvodu a také proto, že jsi mohla pokládat za svoji povinnost dát se vést někým zkušenějším, chtěla jsem, abys přišla do našeho Zdravotního institutu. Lékaři tohoto ústavu poznají nemoci, jejich příčiny a lépe je dovedou léčit, než ty. Vzdáš-li se ochotně svých umíněných představ a spokojíš-li se s jejich úsudkem, pak je naděje na tvé uzdravení. Jestliže to však odmítneš, nevidím žádnou naději, že se staneš tím, čím by ses mohla stát při správné léčbě.

Milá sestro, jak jsem již dříve řekla, opíráš se výhradně o vlastní zkušenosti. Ty tě vedou jistým směrem. To však, co mnozí zkušeností nazývají, není vůbec žádná zkušenost; je to pouhý zvyk, nebo slepá a často nevědomě následovaná povolnost s pevným, umíněným rozhodnutím, bez rozumného uvážení nebo důkladného promýšlení zákonů, které vedou k cíli.

^{3T 69} Opravdová zkušenost je výsledkem prožitků bez předsudků pečlivě pozorovaných a předem neovlivněných ustálenými představami a zvyky. Výsledky se vyznačují pečlivou opatrností a úzkostlivou touhou se poučit, směřovat k lepšímu a napravit každý zvyk, který není v souladu s tělesnými a mravními zákony. Sama představa, že by někdo jiný mohl protiřečit tvé zkušenosti zdá se ti být pošetilostí a krutostí. Existuje však mnohem více bludů přijatých a pevně udržovaných z falešných představ o zkušenosti, neboť to, co se všeobecně nazývá zkušeností, není vůbec žádná zkušenost. Zde nikdy nešlo o poctivé ověření skutečným pokusem a důkladným průzkumem, jehož výsledkem by bylo poznání skryté zásady.

Tvá zkušenost mi byla ukázána jako nespolehlivá, protože odporovala přirozenému zákonu. Je v rozporu s nezměnitelnými zásadami přírody. Pověra, moje drahá sestro, pocházející z chorobné představivosti, tě vede do rozporu s vědou i zásadami. Co povolí? Tvé neústupné předsudky a velice umíněné představy o tom, kterým směrem bys sama měla jít, dlouho stály v cestě tvému blahu. Dlouhá léta jsem rozuměla tvému případu, necítila jsem se však dosti připravena vysvětlit tuto věc tak jasně, abys mohla nahlédnout a pochopit a prakticky uplatnit ti nabízené světlo.

Existuje mnoho invalidů, kteří jimi provždy zůstanou, protože je nelze přesvědčit, že jejich zkušenost není spolehlivá. Mozek je kapitálem těla, sídlem vší nervové energie a duševní činnosti. Nervstvo, vycházející z mozku, ovládá celé tělo. Mozkové nervy ovládají činnost celé nervové soustavy jakoby na způsob telegrafických spojů; ovládají životní činnost každé částky celého systému. Všechny pohybové orgány jsou ovládány signály přicházejícími z mozku.

Máš-li pevně ustálenou představu, že koupání ti může škodit, pak tato představa proniká celou tvojí nervovou soustavu. ^{3T 70} Nervy ovládají krevní oběh, ten je tou představou nesprávné ovlivněn v celém oběhovém systému a blahodárné účinky koupele se ztrácí. To všechno proto, že mysl a vůle překáží volnému průtoku krve a celkovému prokrvení. Máš například dojem, že budeš-li se koupat, nachladíš se. Mozek touto představou působí na tělesné nervstvo a krevní oběh, ovlivněn tvou vůlí nemůže konat své poslání a po koupeli vyvolává jistou reakci. Není vědeckého ani rozumného důvodu, proč by příležitostná koupel, pečlivě provedená, nemohla mít skutečně blahodárné účinky. Ovšem i to bývá, a to tehdy, když člověk má jen nepatrný tělesný pohyb, který by napomáhal krevnímu oběhu v celém tělesném systému. Koupel osvobozuje kůži od nahromaděné nečistoty a udržuje kůži patřičně vlhkou a pružnou, čímž se podporuje a vyrovnává krevní oběh.

Zdraví lidé by neměli na žádný způsob zanedbávat koupání. Měli by se každopádně alespoň dvakrát týdně koupat. Lidé nemocní mají nečistotu v krvi a kůže také nepracuje zdravě. Množství kožních otvorů a malých pórů, jimiž tělo dýchá, je ucpáno a zaneseno odpadovými látkami. Kůže musí být pečlivě a důkladně čištěna, aby póry mohly nezávadně pracovat a tělo zbavovat nečistot; proto slabí a nemocní lidé určitě a přednostně potřebují požehnání koupele alespoň dvakrát týdně a někdy i vícekrát. Je to pro ně nezbytně nutné. Lidé tlustší a dobře živení, dýchají také snadněji a lépe, budou-li se koupat. Koupelí se svalstvo stává ohebnějším, mysl a tělo se osvěžuje, rozum se zjasňuje a každá schopnost je čilejší. Koupel je masáží nervů. Všeobecně umožňuje lepší dýchání, povzbuzuje krevní oběh, překonává překážky v těle a blahodárně působí na ledviny a vylučovací orgány. Koupání pomáhá střevům, žaludku, játrům a celému tělu dodává novou energii a nový život. ^{3T 71} Podporuje také zažívání a nejenže tělo neoslabuje, nýbrž naopak, posiluje ho. Místo, aby podporovala náklonnost k nachlazení, koupel náležitě provedená, otužuje proti nachlazení, protože oběh je povzbuzen a vylučovací orgány mají usnadněnou práci, protože je prokrven i povrch a dosahuje se snadnějšího a pravidelnějšího průtoku krve celým krevním systémem.

Říká se, že zkušenost je nejlepším učitelem. Pravá zbožnost je opravdu nadřazena knižnímu poznání. Lidé jsou však svíráni zvyky a způsoby jakoby železnými pruty a přitom omlouvají svou představu zkušeností, jak se tomuto pojmu běžně rozumí. Mnozí velice zneužili převzácnou zkušenost. Povolili svým škodlivým návykům, které rozhodně oslabují tělesné, duševní a mravní síly a snažíte-li se je poučit, ospravedlňují své počínání odkazem na svoji zkušenost. Pravá zkušenost je však v souladu s přirozeným zákonem a vědou.

Právě zde jsme narazili na největší těžkosti v náboženských otázkách. Mohou být předloženy nejjasnější skutečnosti, nejzřetelnější pravdy. Ověřeny Božím Slovem, mohou být předloženy rozumu, avšak ucho a srdce je zavřeno a všemocným důvodem je „moje zkušenost“. Někteří řeknou: „Pán požehnal mé jednání podle mé víry, proto se nemohu mýlit.“ Přidržují se „své zkušenosti“, a pro tuto tzv. zkušenost zavrhují i ty nejvýznamnější pravdy Písma. Ve jménu zkušenosti pěstují mnozí nejpověrčivější zvyky. Mnozí nedosahují toho tělesného, rozumového a mravního rozvoje, kterého by přednostně směli a mohli dosáhnout, protože obhajují spolehlivost a bezpečnost své zkušenosti, i kdyby tato nepravá zkušenost odporovala nejjasnějším zjeveným skutečnostem. Mnozí, lidé, jejichž zlé zvyky ničí jejich tělesné i duševní zdraví, budou doporučovat svou zkušenost jako bezpečnou i pro jiné, zatímco právě tato zkušenost jim podlomila život a zdraví. ^{3T 72} Mohli bychom uvést mnoho příkladů na důkaz toho, jak byli lidé svedeni, když spolehli na podobné zkušenosti.

Hospodin na počátku stvořil člověka dokonalého. Člověk byl vybaven zdravou myslí, míra a síla všech jeho orgánů byla dokonale rozvinuta. Adam byl dokonalým vzorem člověka. Každá myšlenková schopnost byla dobře vyvážena a každá měla své zvláštní poslání. A přece plné a náležité použití každé z nich bylo vzájemnou podmínkou všech. Adam a Eva směli jíst ze všech stromů zahrady kromě jednoho. Tomuto svatému páru Pán řekl: „Nebo v který bys koli den z něho jedl, smrtí umřeš.“ Had oklamal Evu a ona uvěřila, že Bůh neučiní, co řekl. Had tvrdil: „Nikoli nezamřete smrtí.“ Eva okusila a domnívala se, že cítí projevy nějakého nového a vznešenějšího života. Přinesla ovoce svému manželovi, a to, co je podmanivě ovlivnilo, to byla ta jejich zkušenost. Had řekl, že nezemřou, a ona hned nepocítila žádné zhoubné účinky ovoce, nic, co by bylo možno vykládat ve smyslu smrti, nýbrž právě tak, jak to řekl had, určitý a snad v její představě andělský pocit blaženosti. Její zkušenost tu stála v protikladu s určitým Božím příkazem a Adam se také nechal svést zkušeností své ženy. Tak je tomu v náboženském světě všeobecně. Boží výslovné příkazy jsou přestupovány. „Nebo že ne i hned ortel dochází pro skutek zlý, protož vroucí jest k tomu srdce synů lidských, aby činili zlé věci.“ (Kaz. 8,11.)

I přes ty nejjasnější příkazy Boží, lidé chtějí jít za svými vlastními sklony a pak se ještě odvažují prosit a žádat od Boha, aby jim dovolil jít proti Jeho výslovné vůli. Takové modlitby se Pánu nelíbí. K těmto lidem přichází satan, jako v ráji přišel k Evě a vnucuje jim představu, že jde o duchovní zkušenost, a oni o tom mluví jako o nejobdivuhodnější zkušenosti s Pánem. Pravá zbožnost bude v naprosté shodě s přirozeným i mravním zákonem Božím. ^{3T 73} Falešná zkušenost bude sama odporovat vědě a Božím zásadám. Náboženský svět je pohroužen v mravní temnosti. Pověra a fanatizmus ovládají mysl mužů a žen a oslepují jejich moudrost tak, že nepostihují svou povinnost k svým bližním a nutnost poslušně se podřídit zjevné vůli Boží.

Balám prosil Boha o možnost zlořečit Izraeli, protože měl za to slíbenou velikou odměnu. Bůh řekl: „Nepůjdeš“, poslové ho však nutili a předkládali mu velikou odměnu. Balám mohl vidět zřejmou vůli Boží. On však toužil po odměně, takže se odvažoval žádat Boha o to i podruhé. Hospodin dovolil Balámovi jít. Pak ale získal obdivuhodnou zkušenost; kdo by se však chtěl dát vést takovou zkušeností? Jsou lidé, kteří by rádi jasně viděli svoji povinnost, kdyby byla v souladu s jejich přirozenými sklony. Okolnosti i rozum mohou jasně naznačovat jejich povinnost, když se to však příčí jejich přirozeným sklonům, zůstávají i tyto důkazy stranou. Pak se tito lidé odvažují jít k Bohu, aby se dověděli, jaká je jejich povinnost. Bohu se však nikdo nebude posmívat. On dovolí těmto lidem jít podle přání vlastního srdce. V Žalmu 81, 12-13 čteme: „Ale neposlechl lid můj hlasu mého, a protož pustil jsem je v žádost srdce jejich, i chodili po radách svých.“

Ti, kteří chtějí jít podle svých vlastních nápadů, jsou v nebezpečí, že půjdou za svými sklony a budou to pokládat za vedení Ducha Božího. Některým lidem okolnosti a skutečnosti jasně naznačují a objasňují jejich povinnosti, avšak pod vlivem přátel a v souladu s vlastními náklonnostmi uhýbají z cesty odpovědnosti a přehlížejí jasné důkazy v tom kterém případě; pak okázalou svědomitostí dlouze a pobožně prosí o světlo. Hluboce to prožívají a připisují to Duchu Božímu. Jsou však svedeni. Takové počínání zarmucuje Ducha Božího. ^{3T 74} Mají světlo a právem by měli rozumět, jaká je jejich povinnost, avšak malicherný líbivý svod vede je nesprávným směrem a oni o to prosí Pána, prosazují to a Pán jim dovoluje jít vlastní cestou. Mají k tomu tak silný sklon, že Pán jim to povolí a oni pak musí za to nést následky. Představují si, že mají obdivuhodnou zkušenost.

Milá sestro, vytrvalost je silnou a rozhodující vlastností v tvém duševním životě. Získala jsi sílu stát pevně proti opozici a jít přes těžké a zmatené situace. Nemiluješ spory. Jsi vrcholně citlivá, až přecitlivělá. Jsi přísně svědomitá a tvůj úsudek musí být nejdřív důkladně vyvrácen, než povolíš názoru jiných. Kdyby tvé tělesné zdraví nebylo poškozeno, byla by z tebe jedinečně užitečná žena. Dlouho jsi byla nemocná a to ovlivnilo tvoji představivost natolik, že ses myšlenkově soustředila na sebe a tvá představivost ovlivnila tělo. Tvé zvyky v mnohém ohledu nebyly správné. Nemělas dostatečný a vhodný pokrm. Jedla jsi příliš mnoho a nevýživného pokrmu, a proto tvá krev nemohla být zdravá. Zvykla jsi svůj žaludek na tuto stravu. Podle tvého úsudku to bylo to nejlepší, protože jsi pak pociťovala nejmenší potíže. To však nebyla správná zkušenost. Tvůj žaludek nebyl vyživován, čím být měl. Tekutý pokrm ti neposkytl dostatek zdravé síly a odolnosti, potřebné pro celé tělo. Když však měníš tento svůj návyk a jíš více pevné a méně tekuté stravy, tvůj žaludek není v pořádku. Přesto všechno bys neměla povolit; měla bys vychovat svůj žaludek, aby snášel víc pevné stravy. Oblékala ses do několika šatů a tím jsi oslabovala činnost své pokožky. Nedopřála jsi svému tělu dostatek vzduchu. Kožní póry a nepatrné otvory, jimiž tělo dýchá, byly uzavřeny a tělo bylo přeplněno vlastní nečistotou.

^{3T 75} Tvůj zvyk jezdit na čerstvém vzduchu a slunci byl velice užitečný. Na tvé zdraví příznivě působil pohyb venku, takže máš určitou fyzickou sílu, z níž se nyní těšíš. Zanedbala jsi však jiný výcvik, mnohem důležitější, než tento. Dokonce i na malé vzdálenosti jsi byla závislá na svém povozu. Domnívala ses, že by ti i zcela malá procházka mohla škodit a cítila ses po ní unavena. Zde však tvoje zkušenost není spolehlivá.

Týž pohyb, který vykonáváš při nastupování a sestupování z kočáru a při chůzi nahoru i dolů po schodech, mohla bys právě tak vykonávat při chůzi a při plnění běžných a nutných povinností života. V domácích pracích jsi byla velice bezmocná. Neuvědomila sis, že by ses měla postarat o oděv a pokrm pro svého manžela. Nuže, milá sestro, tato neschopnost je spíše v tvé představě, než ve skutečné nemohoucnosti. Domníváš se, že tě to unaví a vysílí, kdybys to dělala a pak se to skutečně tak děje. Máš však sílu, s kterou při správném a šetrném uplatnění bys mohla udělat mnoho dobrého a byla bys mnohem užitečnější a šťastnější. Tak velice se obáváš toho, aby ses nestala neužitečnou, že necvičíš sílu, jíž tě Pán požehnal. V mnoha věcech jsi pomohla svému manželovi. Současně jsi zatížila jeho trpělivost a sílu. Když ti naznačil, že bys mohla změnit některé ze svých zvyků a k lepšímu změnit svoji situaci. Domnívala ses však, že ti nerozumí. Tvoji přátelé si uvědomovali, že bys mohla být užitečnější ve svém domě a ne tak bezmocná. To tě zarmoutilo. Domnívala ses, že tě nechápou. Někteří ti nerozumně vnucovali svůj názor a to tě tak uráželo. Domnívala ses, že Bůh vyslyší tvou modlitbu a častokrát se to skutečně tak stalo. Nedosáhla jsi však oné tělesné síly, z níž ses mohla přednostně těšit, protože jsi nesplnila svoji povinnost. Nespolupracovala jsi cele s Duchem Božím.

^{3T 76} Pán ti svěřil určité dílo a nechce, aby ho za tebe udělal někdo jiný. Měla bys jednat zásadně v souladu s přirozeným zákonem, bez ohledu na své pocity. Měla bys začít jednat podle světla, které ti dal Bůh. Najednou to snad nepůjde, postupně však můžeš udělat mnoho s vírou, že Bůh bude tvým pomocníkem a že tě bude posilovat. Měla bys častěji chodit vykonávat povinnosti, které vyžadují lehkou námahu ve vlastní domácnosti a nebýt natolik závislá na jiných. Vědomí, že to můžeš vykonat, umocní tvoji sílu. Kdyby tvé ruce byly více zaměstnány a tvůj mozek méně plánoval za jiné, tvá tělesná a duševní síla by byla mnohem větší. Tvůj mozek není líný, avšak tvé ostatní tělesné orgány nemají dostatečný pohyb. Má-li mít cvik pro tebe rozhodující význam, měl by být systematický a tak usměrněn, aby ovlivnil oslabené orgány, aby byly používáním posíleny. Léčba pohybem je velikým dobrodiním pro ty, jímž se nedostává pohyb. Bylo by však velikým omylem, kdyby se všichni nemocní spoléhali jen na tuto léčbu a přitom by zanedbávali i svalový pohyb.

Tisíce lidí je nemocných a umírá kolem nás. Mohli být zdraví a živí, kdyby byli chtěli - ovládá je však jejich představivost. Obávají se, že práce a cvik jim mohou uškodit, zatímco právě tato změna je potřebná k jejich blahu. Bez toho nikdy nemohou přijít k lepšímu. Měli by uplatnit moc vůle, povznést se nad své bolesti a slabosti, pustit se do užitečného zaměstnání a zapomenout, že je bolí záda nebo boky, plíce nebo hlava. Zanedbávání cviku celého těla, nebo jeho části, vede k mnohým těžkostem. Nečinnost kteréhokoli z tělesných orgánů bude mít za následek snížení svalové síly a ochabnutí krevního oběhu.

Jakmile je nutno vykonat domácí práce, domníváš se, že je vykonat nemůžeš a spoléháš na druhé. Někdy je to krajně těžké sehnat potřebnou pomoc. ^{3T 77} Přemýšlením a hledáním někoho, kdo by za tebe vykonal určitou práci, častokrát utrácíš dvojnásobnou energii, než jaká je potřebná k provedení práce samotné. Kdybys jen svoji mysl chtěla soustředit na tyto nepatrné rodinné povinnosti, byla bys požehnána a posílena, tvůj vliv v díle Božím byl by mnohem větší. Bůh stvořil Adama a Evu v ráji a obklopil je vším užitečným a nádherným. Zřídil jim překrásnou zahradu. Nechyběla zde žádná užitečná nebo ozdobná rostlina, květina či strom. Stvořitel člověka věděl, že dílo jeho rukou nemůže být šťastné bez zaměstnání. Ráj oblažoval jejich duše. To však nestačilo. Museli pracovat, aby do pohybu uvedli předivný systém těla. Pán stvořil orgány k činnosti. Kdyby štěstí spočívalo v nicnedělání, člověk by byl ve své svaté nevinnosti ponechán v nečinnosti. Ale Ten, který učinil člověka, věděl, že k štěstí mu nejlépe poslouží práce. Proto hned po stvoření mu dal práci, aby byl šťasten. Má-li být člověk šťasten, musí pracovat.

Bůh nám všem dal určitý úkol. Vykonáváním různých povinností, které nám leží v cestě, náš život se stane užitečným a budeme požehnáni. Nejen tělesné orgány budou cvikem posíleny, nýbrž duševní schopnosti také zmohutní a rozvinou své poznání skrze činnost těchto orgánů. Cvik jednoho svalu a nečinnost ostatních neposílí tyto o nic víc, než ustavičné jednostranné duševní přepínání; nerozvine a neumocní ostatní duševní složky. Každá duševní schopnost a každý sval má své zvláštní poslání a všechno si vyžaduje určitou činnost, má-li být náležitě rozvinuta a zachována zdravá síla. V živém organismu má každý úd i sval svůj zvláštní úkol. Každé kolečko v mechanismu musí být živým, činným, pracovním kolem. Krásné a obdivuhodné skutky přírody musí být udržovány v činném pohybu, má-li být splněn cíl, pro který byly určeny. ^{3T 78} Každá schopnost má jistý význam pro ostatní schopnosti a všechny potřebují cvik, mají-li být náležitě rozvinuty. Pakliže jeden sval těla je víc namáhán, než ostatní, zbytní a bude mařit soulad a krásu rozvoje celého systému. Různé cviky mohou zaměstnat všechno tělesné svalstvo.

Slabí a líní by neměli podporovat svoji náklonnost k nečinnosti a tím se zbavovat čerstvého vzduchu a slunečního světla, nýbrž měli by, pokud možno, pracovat venku, chodit a obdělávat zahradu. Snad se velice unaví, to jim však nebude škodit. Ty, moje sestro, zkusíš únavu, ta ti však neuškodí; bude po ní tím sladší odpočinek. Nečinnost oslabuje orgány, které nejsou činné. Používáme-li tyto údy, zakusíme snad bolest a únavu, protože svalstvo bylo oslabeno. Není správné přestat používat některé svaly, protože při cviku pociťujeme bolest. Tato bolest je často působena úsilím přírody o oživení a posílení těch částí, které byly částečně ochablé v důsledku nečinnosti. Pohyb těchto dlouho neužívaných svalů působí bolest, protože příroda je probouzí k životu.

Chůze je ve všech možných případech tím nejlepším lékem pro zesláblé tělo, neboť tímto cvikem se všechny tělesné údy dostávají do pohybu. Mnozí, kteří spoléhají na pohybovou léčbu, měli by větší užitek ze svalového cviku, než jim mohou poskytnout jisté vybrané cviky. V některých případech nedostatek cviků vede k ochabnutí a scvrknutí střev a svalstva. Tuto ochromenost v důsledku nedostatečného pohybu lze odstranit a tělo posílit cvikem. Žádný cvik nemůže nahradit chůzi. Ona velice blahodárně působí na krevní oběh.

Sestro N, pohyb končetin bude pro tebe největším dobrodiním. Měla jsi mnoho malicherností a byla jsi příliš horkokrevná - to všechno ti škodilo. Nemáš-li důvěru svěřit se i do péče lékařů, a domníváš se, že lépe rozumíš sobě, než ti mohou porozumět oni, nemůžeš mít z jejich léčby užitek, nýbrž jen škodu. ^{3T 79} Lékaři nemohou pomoci trpícím, kteří jim nedůvěřují. Léčíš-li se sama a domníváš-li se, že víš, který léčebný způsob by ti lépe vyhověl než jejich léčba, nemůžeš mít z toho užitek. Musíš ukáznit svou vůli a své představy a neodporovat jejich úsudku a radě v tvém případě. Milá sestro, kéž ti Pán pomůže nejen věřit, nýbrž i správně konat.