V noci jsem byla vyzvána, abych promluvila ke sborům, které znají pravdu: „Povstaň, zaskvěj se, poněvadž přišlo světlo tvé, a sláva Hospodinova vzešla nad tebou” (Iz.60,1)

Slova Hospodinova v 54. kapitole Izaiášově jsou určena pro nás: „Rozšiř místo stanu svého, a čalounů příbytků svých roztáhnout nezbraňuj, natáhni i provazy své a kolíky utvrď. Neboť na pravo i na levo se rozmůžeš a símě tvé národy dědičně vládnout bude, a města pustá osadí. Neboj se, neboť nebudeš zahanbena, aniž se zapyřuj, neboť nebudeš v potupu uvedena. Neboť manželem tvým je Učinitel tvůj, jehož jméno Hospodin zástupů a Vykupitel tvůj Svatý Izraelský Bohem vší země slouti bude”. (Iz 54,2-5)

A slova Kristova, jež řekl svým učedníkům, jsou také určena pro Jeho lid dnes: „Vy však pravíte, že ještě čtyři měsícové jsou a žeň přijde. Aj, pravím vám: Pozdvihněte očí svých a pohleďte na krajiny, že se bělají ke žni. Kdo pak žne, odplatu bere a shromažďuje užitek svůj k životu věčnému, aby i ten, kdo rozsívá, radoval se spolu i kdo žne.” (Jan 4,35-36)

Boží lid má před sebou veliké dílo, dílo, které musí neustále růst a nabývat stále většího významu. Naše misijní úsilí musí být mnohem rozsáhlejší. Před druhým příchodem našeho Pána Ježíše Krista se musí konat dílo s větší rozhodností než dosud. ^{6T 24} Boží lid nesmí ve svém úsilí polevit, dokud dílo nepronikne do celého světa.

Vinice zahrnuje celý svět a nutno opracovat každou její část. Na světě jsou místa, která jsou dnes mravní pouští a tato místa se mají stát zahradou Páně. Je třeba obdělat rozsáhlá území světa, aby rozkvetla jako růžový sad. Nová území mají opracovat lidé vedeni Duchem svatým. Nutno zřídit nové sbory, nutno organizovat nová shromáždění. V každém městě by měly být dnes představitelé přítomné pravdy, a to i v nejodlehlejších koutech země. Celá země má být osvícena slávou Boží pravdy. Světlo má pronikat do všech zemí, ke všem národům a má vyzařovat od těch, kteří ho přijali. Jitřenka vzešla a její světlo máme zrcadlit na cestu těm, kteří jsou ve tmě.

Jsme na pokraji krize. V moci Ducha musíme nyní rozhlásit veliké pravdy pro tyto poslední dny. Nebude dlouho trvat a každý uslyší výstrahu a učiní své rozhodnutí. Pak přijde konec.

Vykonat správnou věc ve správný čas je základem pravé víry. Bůh je ten veliký Mistr-Dělník a Jeho prozřetelností připravujeme cestu pro dokončení Jeho díla. On dává příležitosti, otevírá proudy vlivu a umožňuje práci. Dbá-li jeho lid na jeho prozřetelné vedení a je-li ochoten s ním spolupracovat, pak uvidí veliké dílo. Správné usměrnění přinese stonásobně větší výsledky, než lze stejnými prostředky a pomůckami dosáhnout bez tak zjevného Božího působení. Naše práce má mít reformační charakter a je Božím úmyslem, ^{6T 25} aby jedinečnost tohoto díla ve všech odvětvích byla příkladným naučením lidu. Obzvláště na nových místech je důležité, aby dílo bylo vybudováno tak, aby správně představovalo pravdu. Na tyto zásady bychom měli pamatovat ve všem svém plánovaném misijním úsilí.

Některé země mají přednosti, které je předurčují za střediska výchovy a vlivu. V anglicky mluvících a protestantských zemích Evropy je poměrně snadné si sjednat přístup k lidem a je mnoho příležitostí zřídit instituce a šířit naše dílo. V některých zemích, jako je Indie nebo Čína, musí pracovníci projít dlouhým výchovným procesem, než jim lid může porozumět, nebo oni lidu. A na každém kroku se staví do cesty veliké překážky. V Americe, Austrálii, v Anglii a některých jiných evropských zemích mnohé z těchto překážek neexistují. Amerika má mnoho institucí, které dávají dílu jistý ráz. Podobné pomůcky bychom měli zajistit v Anglii, Austrálii, Německu a Skandinávii a také v jiných kontinentálních zemích při šíření díla. V těchto zemích má Pán schopné dělníky a zkušené pracovníky. Ti mohou usměrňovat budovatelské úsilí, výchovu pracovníků a šířit dílo v různých odvětvích. Bůh chce, aby byli vybaveni prostředky a pomůckami. Tyto zřízené ústavy dají charakter dílu v těchto zemích a poskytnou příležitost pro výchovu pracovníků v temných pohanských národech. Takovým způsobem účinnost našich zkušených pracovníků bude stonásobně větší.

V Anglii nás čeká veliké dílo. Světlo zářící z Londýna by mělo svítit jasnými paprsky do okolí. Bůh pracoval v Anglii, ^{6T 26} avšak tento anglicky mluvící svět byl velice zanedbán. Anglie potřebovala mnohem více pracovníků a mnohem více prostředků. Londýna jsme se ztěží dotkli. Hluboce jsem byla dojata situací v tomto velikém městě, jak mi byla předložena. Cítím bolest při pomyšlení, že nebyly zajištěny lepší pomůcky pro dílo v Evropě. Bolí mne srdce, když pomyslím na dílo ve Švýcarsku, Německu, Norsku a Švédsku. Tam, kde je jen jeden nebo dva lidé zápasící o to, aby šířili dílo v různých oblastech, mělo by jich být v práci sto. V samotném Londýně by nemělo být méně než sto pracovníků. Pán zaznamenává zanedbání svého díla. Bude to jednou těžké účtování.

Když američtí pracovníci poskytnou jiným ze svého hojného požehnání, pak uzří ovoce i v Anglii. Budou soucítit s pracovníky, kteří tam zápasí s těžkostmi a budou mít srdce, které se projeví nejen slovy, nýbrž i činem: „Vy všichni jste bratří ” (Mat 23,8). Pak uvidí dokonané veliké dílo v Londýně i ve všech městech Anglie i v jiných evropských městech.

Bůh nás vyzývá, abychom vítězství kříže dobývali i v Austrálii. Otevírají se nová pole. Pro nedostatek pracovníků a prostředků bylo dílo brzděno. Nesmí se však již brzdit. Ze všech zemí se Austrálie nejvíce podobá Americe. Jsou tam lidé všech tříd. Varovné poselství tu nebylo zvěstováno ani zavrženo. Jsou tu tisíce upřímných duší prosících o světlo. Boží strážní mají stát na zdech Siona a varovat: „Přichází ráno a také noc. Noc, v níž žádný člověk nebude moci dělat.” Zatímco andělé drží čtyři větry, poselství má co nejrychleji proniknout do každého místa v Austrálii. ^{6T 27}

Posílení díla v těchto anglicky mluvících zemích poskytne naším pracovníkům stonásobně větší vliv, než měli při vztyčování praporu pravdy v mnoha zemích.

Zatímco se pokoušíme opracovávat tato opuštěná pole, z dalekých zemí přichází volání: „Přijď a pomoz nám.” Nemáme k nim snadný přístup a nejsou tak zralí ke žni, jako jsou pole v blízkosti našeho dohledu, nesmíme je však opomíjet.

Nedávno mi byla představena bída afrických misií. Misionáři vyslaní z Ameriky k africkým domorodcům trpěli a dosud trpí nedostatkem životních potřeb. Boží misionáři nesoucí poselství o milosti pohanským zemím, nejsou ve svém díle náležitě podporováni.

Naši bratři nepostřehli, že podporou díla v cizích zemích pomohou dílu doma. To, co se vloží do začátku díla v jednom místě, posílí nakonec dílo na místech jiných. Budou-li pracovníci zbaveni překážek, jejich úsilí bude umocněno, budou-li duše přivedeny k pravdě a zřízeny sbory, pak bude posílena finanční podpora. Tyto sbory budou brzy schopny nejen konat dílo ve své vlastní zemi, nýbrž pomáhat i jiným. Pak břímě spočívající na domácích sborech bude rozděleno.

Dílo vnitřní misie půjde mnohem rychleji kupředu v každém směru, když se tu projeví duch štědřejší, sebezapíravější a sebeobětavější ve prospěch zahraničních misií, neboť rozmach díla doma závisí velkou měrou v Boží milosti na zpětném vlivu evangelizačního úsilí konaného v dalekých zemích. Jedině aktivním úsilím o příliv nutných prostředků pro dílo boží uvádíme své duše do styku s Pramenem vší moci. ^{6T 28}

Ačkoliv dílo v misijních polích nepokračovalo tak, jak by mělo, přece to, co bylo dosaženo skýtá důvod k vděčnosti a povzbuzení. Mnohem méně prostředků bylo použito v těchto místech než v domácích a dílo bylo konáno za nejtěžšího tlaku a bez náležitých pomůcek. A přece - uvážíme-li pomoc, která byla odeslána těmto místům - je výsledek skutečně překvapující. Náš misijní úspěch byl plně úměrný našemu sebezapíravému a sebeobětavému úsilí. Jen Bůh může ocenit dosažené dílo při zvěstování poselství v jasných, přímých liniích. Vstoupili jsme do nových polí a zahájili útočné dílo. Símě pravdy bylo rozseto, světlo osvítilo mnohou mysl, otevřelo jasnější výhled k Bohu a správnější ocenění charakteru, jaký má být zformován. Tisíce lidí byly přivedeny k poznání pravdy, jaká je v Ježíši. Byly proniknuty vírou, která působí skrze lásku a očišťuje duši.

Hodnota těchto duchovních příležitostí přesahuje naše chápání. Co může změřit hlubinu zvěstovaného Slova? Co může správně zvážit hodnotu vlivu těch, kteří jsou obráceni k pravdě? Oni se opět stali misionáři, vstoupili do služby pro jiné. Na mnoha místech byly vybudovány modlitebny. Studuje se Písmo, převzácné Písmo. Stánek Boží je mezi lidmi a On bydlí s nimi.

Těšme se, že v těchto místech bylo uděláno to, čeho si Bůh cení. Ve jménu Páně pozvedněme své hlasy k chvalořečení a díkuvzdání za výsledky úsilí v jiných zemích.

A přece, náš Generál, který se nikdy nemýlí, nám říká: „Jděte vpřed. Vstupujte do nových území. Pozvedněte prapor v každé zemi. ^{6T 29} Povstaň a sviť, neboť světlo a sláva Hospodinova vzešla nad tebou.”

Naším heslem má být: „Vpřed, stále vpřed.” Andělé Boží půjdou před námi a budou nám připravovat cestu. Naši starost o zahraniční území nemůžeme nikdy zanechat, dokud celá země nebude osvícena slávou Páně.

°°°°

Misijní duch musí být v našich sborech oživen. Každý člen sboru by měl zkoumat, jak pomoci k pokroku Božího díla doma i v cizině. Sotva je udělána tisícina toho, co má být v misijních polích uděláno. Bůh vyzývá své pracovníky, aby pro Něj získali nová území. Je mnoho náročných míst, která čekají na věrné pracovníky. Andělé budou spolupracovat s každým členem církve, který chce nesobecky pracovat pro Pána.

°°°°

Kristova církev na zemi byla zorganizována k misijnímu záměru a Pán chce vidět, jak celá církev vymýšlí způsoby a prostředky, jimiž vysoce postavení i nízcí, bohatí i chudí mohou uslyšet poselství pravdy. Ne všichni jsou povoláni k osobní práci v misijních polích. Všichni však mohou něco vykonat svými modlitbami a dary, aby misijnímu dílu pomohli.

Jistý Američan, podnikatel a opravdový křesťan, v rozhovoru se svým spolupracovníkem poznamenal, že sám pracuje pro Krista dvacet čtyři hodin denně. Řekl: V celém svém zaměstnání se snažím představovat svého Mistra. A když mám příležitost, ^{6T 30} snažím se získat jiné pro Něho. Celý den pracuji pro Krista. A v noci, když spím, mám muže, který pro mne pracuje v Číně.”

Na vysvětlenou dodal: „Ve svém mládí jsem se rozhodl jít jako misionář k pohanům. Avšak při smrti svého otce jsem musel převzít podnik, abych mohl uživit rodinu. Dnes místo sebe podporuji misionáře. V jednom městě, v jisté provincii v Číně pracuje můj zástupce. A tak, i když spím, svým zástupcem stále pracuji pro Krista.”

Nemáme takové adventisty sedmého dne, kteří by chtěli konat podobně? Místo aby zaměstnávali kazatele prací ve sborech, které již poznaly pravdu, měli by členové sborů říci těmto pracovníkům: „Jděte, pracujte pro záchranu duší hynoucích v temnotě. My sami se postaráme o pokrok díla ve sboru. Budeme se shromažďovat a díky zakotvení v Kristu budeme podporovat náš duchovní život. Budeme pracovat pro záchranu duší kolem sebe a vysílat své modlitby a dary na podporu pracovníků v potřebnějších a nuznějších polích.”

Proč by se nemohli členové církve několika malých sborů spojit a vydržovat misionáře v cizích zemích? Budou to moci udělat, jestliže si odepřou sobecké choutky a vzdají se zbytečných a škodlivých věcí. Bratři a sestry, nechcete pomoci v tomto díle? Prosím vás, udělejte to pro Krista a pracujte s Ním. Prostřednictvím učitele, kterého mohou vaše peníze udržet v tom poli, mohou být duše zachráněny od zkázy, aby zářily jako světla ve Spasitelově koruně.