^{6T 404} Nastává veliká krize. Vyžaduje to neobyčejnou víru, neochvějnou víru,abychom dovedli čelit protivenstvím a pokušením a učinili zadost požadavkům víry, přece však můžeme dobýt nádherného vítězství. Ten, kdo bdí, modlí se a důvěřuje Pánu, nebude nepřítelem sveden.

V nastávající době zkoušky Pán ručí za bezpečnost těch, kteří zachovávali slovo jeho trpělivosti. Kristus řekne svým věrným: „Aj lide můj, vejdi do pokojů svých a zavři dveře své za sebou, schovej se na maličkou chvilku, dokud nepřejde hněv.” (Iz 26,20) I když lev z pokolení Judova je hrozný pro ty, kteří opovrhují Jeho milostí, však pro poslušné a věrné bude Beránkem Božím. Oblakový sloup, jenž pro přestupníka zákona znamená Boží hněv a hrůzu, přináší světlo, milost a záchranu všem, kteří zachovávali jeho přikázání. Mocné rámě, jež rozdrtí odbojníky, vysvobodí věřící. Všichni věrní budou bezpečně shromážděni. On „pošle anděly své s hlasem velikým trouby, i shromáždí vyvolené jeho ode čtyř větrů a od končin nebes až do končin jejich.” (Mat 24,31)

Vy bratři, kterým byly otevřeny pravdy Slova Božího, jakou roli budete hrát v závěrečném dramatu světových dějin? Je vám to slavnostně vážnou skutečností? Uvědomujete si mohutné dílo přípravy, jež se koná v nebi a na zemi? Kéž by všichni, kteří přijali světlo a mají příležitost slyšet a číst proroctví, dbali na to, co je v nich psáno, „neboť čas blízko jest”. Ať si nyní nikdo nezahrává s hříchem, jenž je pramenem vší bídy na světě. Nesetrvávejte déle v netečnosti a v nerozumné lhostejnosti. ^{6T 405} Nenechávejte osud svých duší vznášet v nejistotě. Uvědomte si, zdali zcela náležíte Pánu. Ať z upřímných srdcí a chvějících se rtů vystoupí otázka: „Kdo obstojí?” Udělali jste v těchto posledních vzácných hodinách doby zkoušky to nejlepší na vypěstování svého charakteru? Jsou vaše duše očištěny od všeliké poskvrny? Žili jste přiměřeně svému poznání? Je váš život v souladu s vaším vyznáním?

Působí tichý, zušlechťující vliv milosti Boží na vaše srdce? Máte srdce, které dovede cítit, oči, jež dovedou vidět a uši, jež dovedou slyšet? Uchvacuje vás to, co se hlásí jako věčná pravda o národech země? Stojí před zavržením, zrají pro soud Boží. V této době, která na sebe vztahuje následky věčného významu, by měly dítky Boží, jako vyvolení strážci nejvážnějších pravd, usilovat o to, aby zůstávaly v Kristu. Svítí vaše světlo, aby osvítilo temnotu národů, jež by jinak musely zahynout ve svých hříších? Jste si vědomi toho, že jste povoláni, abyste hájili přikázání Boží, která jiní pošlapávají?

Někdo může být přísný, navenek spravedlivý, věřící člověk a přece být přitom shledán lehkým, přece pozbýt věčný život. Chybí-li podstatné křesťanské vlastnosti, pak člověk může zahynout, ačkoliv žije podle některých biblických předpisů a je pokládán za křesťana. Zanedbáváš-li Bohem dané výstrahy, odbýváš-li je lhostejně, hájíš-li nebo omlouváš hříchy, pak jsi sám zapečetil svůj osud. Budeš zvážen na váze a shledán lehkým. Milost, odpuštění a pokoj ti budou navždy odňaty. Ježíš jde kolem tebe a od té chvíle ho nedosáhnou tvé modlitby a tvé úpění. Měli bychom se proto, pokud trvá doba milosti a Ježíš jako Přímluvce se nás zastává, důkladně připravit pro věčnost.

^{6T 406} Opětovný příchod Kristův na naši zem již nebude déle odkládán. To by mělo být základním tónem každého hlásání.

°°°°

Slavná naděje na opětovný Kristův příchod musí být lidem stále a stále zvěstována v celém svém významu a s příslušnými pravdami. Čekání na brzký příchod našeho Pána nás přiměje k tomu, že na pozemské věci budeme pohlížet jako na prázdné a nicotné.

°°°°

Brzy bude svedena bitva u Armageddonu. Již zanedlouho se zjeví v čele nebeských vojsk a zástupů Ten, na jehož rouchu je napsáno: Král králů a Pán pánů.

Dnes služebníci Páně již nemohou říct jako kdysi prorok Daniel: „Uskuteční se za mnoho dnů.” (Dan 8,26) Ještě krátký čas a svědkové Boží dokončí své dílo a připraví cestu Pánu.

°°°°

Naše krátkozraké a sobecké úmysly bychom měli nechat padnout a pamatovat na to, že máme tu nejvýznamnější úlohu. Tím, když plníme tuto úlohu zvěstujeme první, druhé a třetí andělské poselství a budeme takto připraveni na zjevení onoho jiného anděla, který má sestoupit s nebe a osvítit zemi svým jasem.

°°°°

Den Hospodinův se blíží nepozorovatelnými kroky. Muži, kteří jsou považováni za velké a moudré však nepoznávají znamení opětovného příchodu Krista a konce světa. Nespravedlnost nabývá převahy a láska v mnohých vychladla.

Tisíce, ba miliony se nyní rozhodují pro věčný život nebo pro věčnou smrt. Kdo je zcela zabrán do svého povolání, ^{6T 407} své největší potěšení nachází u herního stolu, otročí převrácené chuti, touží po rozkoších nebo je častým hostem v divadle a tanečních síních, ten nepočítá s věčností. Jedinou starostí takových lidí je: Co budeme jíst, co budeme pít, co si oblečeme? Oni neputují s tím malým zástupem k nebi. Jejich vedoucím je ten veliký škůdce, se kterým budou také zničeni.

°°°°

Nezískáme-li pochopení pro to, jak důležité jsou tyto poslední okamžiky, které letí kvapem a nepřipravíme-li se na ten velký den Hospodinův, pak budeme označeni jako nevěrní šafáři. Strážný musí vědět, jak daleko pokročila noc. Každý, kdo je uchvácen poselstvím pro naši dobu by měl přiznat, jaký slavnostní ráz se nyní rozprostírá nade vším. Při všem svém zaměstnání by měl myslet na den Hospodinův. Boží soudy se připravují postihnout svět. Proto je naléhavě nutné být zvlášť připraven na onen veliký den.

Náš čas je drahocenný. Jen ještě málo, velmi málo času milosti je nám dáno, v němž se můžeme připravit na budoucí život, na věčnost. Nesmíme nyní lehkomyslným jednáním ztratit žádný čas a měli bychom se bát toho, že nebereme dost vážně Slovo Boží.

°°°°

Nyní je právě tak pravda, jako tehdy, když Kristus žil na zemi, že každé pronikání evangelia na území vlády nepřítele narazí na rozhořčený odpor u jeho mohutných zástupů vojska. Boj, jenž nám nyní nastává, bude tím nejstrašnějším, který kdy byl prožit. Ačkoliv satanova moc se přirovnává k síle obrněného muže, utrpí přece úplnou porážku. S ním budou zničeni všichni, kteří si vyvolili odpadnutí, místo věrnosti Bohu. ^{6T 408}

Ochraňující Duch Boží se již nyní víc a více vzdaluje od světa. Vichřice, bouře, nepohoda, požáry, povodně, velké nehody na moři a na zemi následují rychle za sebou. Věda se pokouší to všechno vysvětlit. Avšak znamení kolem nás, jichž neustále přibývá a ohlašují brzký příchod Syna Božího, jsou připisována všemu možnému, jen ne té skutečné příčině. Lidé nemohou poznat anděly, kteří drží ty čtyři větry, aby se nerozpoutaly, dokud nejsou zapečetěni služebníci Boží. Když ale Bůh rozkáže svým andělům, aby větry uvolnili, pak bude válečná vřava, kterou nedovede popsat žádné pero.

°°°°

Lhostejným lidem našich dnů platí výstraha Kristova: „A tak že jsi vlažný, a ani studený a ani horký, vyvrhnu tě z úst svých.” (Zj. 3,16) Obraz vyplivnutí z úst znamená, že tvé modlitby a ujištění o tvé lásce k Bohu nemůže zprostředkovat. I kdybys učil Slovu Božímu, nebo byl nějak duchovně činný, přece tě nemůže podporovat. Tvým modlitbám nemůže žehnat s prosbou o milost pro tebe.

°°°°

Kdyby se mohla rozhrnout opona, která zakrývá neviditelný svět a my bychom mohli poznat úmysly Boží a soudy, jež brzy postihnou odsouzený svět, jakož i náš osobní stav, pak bychom se báli a chvěli se o spásu našich bližních. Ve veliké duševní úzkosti bychom k nebi vysílali vážně modlitby. Mezi síní a oltářem bychom vyznali svou slepotu a své opětné provinění.

°°°°

„Trubte troubou na Sionu, uložte půst, svolejte shromáždění. Shromažďte lid, posvěťte shromáždění, shromažďte starce, shromažďte maličké…. Kněží, služebníci Hospodinovi, ať pláčí mezi síňcí a oltářem a řeknou: Odpusť, ó Hospodine, lidu svému, a nevydávej dědictví svého v pohanění.” (Joel 2,15-17)

„Obraťte se ke mně samému celým srdcem svým a to s postem a s pláčem i s kvílením. A roztrhněte srdce vaše a ne roucha vaše a navraťte se k Hospodinu Bohu vašemu, neboť on je milostivý a lítostivý, dlouhočekající a hojný v milosrdenství a kterýž lituje zlého. Kdo ví, neobrátí-li se a nebude-li želeti, a nenechá-li po sobě požehnání?” (Joel 2,12-14)

°°°°

Po odpadnutí Izraele a trpkém trestu, znělo Boží poselství milosti pro kající lid: „Protož aj, já namluvím ji, když ji uvedu na poušť; nebo mluviti budu k srdci jejímu. A dám jí vinice její od téhož místa, i údolí Achor místo dveří naděje, i bude tam zpívati jako za dnů mladosti své, totiž jako tehdáž, když vycházela z země Egyptské.” (Oz 2,14-15)

°°°°

„I stane se v ten den, dí Hospodin, že volati budeš: Manželi můj, a nebudeš mne volati více: Pane můj.… I zasnoubím tě sobě na věčnost, zasnoubím tě sobě, pravím, v spravedlnosti a v soudu a v dobrotivosti a v hojném milosrdenství. Zasnoubím tě sobě také u víře, abys poznala Hospodina.” (Oz 2,16-20)

°°°°

„A poznáte, že já jsem uprostřed Izraele a že já Hospodin jsem Bohem vaším a že není žádného jiného, neboť nebude zahanben lid můj na věky.” (Joel 2,27) ^{6T 410}

Varování, napomenutí, zaslíbení, všecko je pro nás, které zastihl konec světa. „Nespěme tedy, jako jiní, ale bděme, a střízliví buďme.” (1Tes 5,6)

°°°°

„Pilně se pak varujte, aby snad nebyla obtížena srdce vaše obžerstvím a opilstvím a pečováním o tento život, a v náhle přikvačil by na vás ten den.” (Lk 21,34)

°°°°

„Bděte a modlete se, abyste nevešli v pokušení.” (Mk 14,38) Bděte před pokradmým plížením se nepřítele, bděte před starými zvyky přirozených náklonností, aby vás nepřemohly, zatlačte je zpět a bděte. Bděte nad myšlenkami, bděte nad plánováním, aby nebylo sobecké. Bděte nad dušemi, které Kristus vykoupil svou vlastní krví. Bděte nad příležitostmi, abyste jim mohli posloužit.

°°°°

Bděte, „aby snad přijda v nenadále, nenalezl vás, a vy spíte.” (Mk 13,36)