Božím záměrem je, aby se prostřednictvím Jeho lidu zjevovaly zásady Jeho království. Aby se tyto zásady mohly projevovat v životě a v povaze, Pán chce, aby se Jeho lid svým chováním, zvyky a činy lišil od světa. Snaží se táhnout jej k sobě, aby ho obeznámil se svou vůlí.

To bylo jeho cílem, když Izrael vysvobodil z Egypta. U hořícího keře Mojžíš dostal příkaz pro egyptského krále: „Propusť lid můj, aby sloužil mi.” (Ex 7,16) Mocnou rukou a vztaženým ramenem Bůh vyvedl hebrejské zástupy ze země otroctví. Obdivuhodná byla záchrana, kterou jim připravoval, zatímco jejich nepřátele, kteří se zdráhali slyšet jeho slovo, potrestal úplným zničením.

Bůh chtěl oddělit svůj lid od světa a připravit jej na přijetí Jeho slova. Z Egypta je vedl k hoře Sinaj, kde jim zjevil svou slávu. Zde nebylo nic, co by mohlo upoutat smysl nebo odvádět myšlenky od Boha, a když ohromné množství pohlíželo vzhůru k vysokým horám, jež se nad ním kupily, mohli pochopit svoji nicotu před Bohem. U těchto skal, které se pnou jen mocí božské vůle, ^{6T 10} stýkal se Bůh s lidmi. Aby Jeho slovo stále podrželi jasně a zřetelně v mysli, oznámil jim za blesku a hromu s úžasnou velebností zákon, který dal v ráji a který byl výrazem Jeho podstaty. Tato slova byla napsána Božím prstem na kamenné desky. Takovým způsobem byla vůle nekonečného Boha sdělena lidu, jenž byl povolán, aby zásady jeho vlády na nebi i na zemi oznamoval všem národům, jazykům a pokolením.

Ke stejné úloze povolal svůj lid v dnešní době. Oznámil mu svou vůli a očekává jeho poslušnost. V těchto posledních dnech stále mluví k lidem týž hlas, který kdysi mluvil ze Sinaje: „Nebudeš míti bohů jiných přede mnou.” (2Moj 20,3) Člověk postavil svou vůli proti vůli Boží, ale toto přikázání nemůže umlčet. Lidský rozum nikdy nemůže plně pochopit svůj závazek vůči vyšší moci, ale může se tomu závazku vyhnout. Mohou se hromadit důmyslné poučky a výpočty, lidé se mohou snažit vynášet vědu proti Zjevení a takovým způsobem zákon Boží přehlížet, avšak Duch Svatý jim bude stále mocněji připomínat přikázání: „Pánu Bohu svému klanět se budeš a jemu samému budeš sloužit.”(Mat. 4,10)

Jak svět zachází se zákonem Božím? Všude se vystupuje proti božským předpisům. Ve snaze vyhnout se nesení kříže v důsledku poslušnosti, i církve přecházejí na stranu velikého odpadlíka a tvrdí, že zákon Boží byl změněn nebo zrušen. Lidé se ve své slepotě honosí svým podivuhodným pokrokem a svou vzdělaností, avšak nebeští strážní vidí zemi plnou zkaženosti a násilí. Ovzduší našeho světa se díky hříchu stalo ovzduším morového domu. ^{6T 11}

Veliké dílo musí být vykonáno, aby se lidem předložily spasitelné pravdy evangelia. To je prostředek, který zařídil Bůh, aby zastavil příliv mravní zkaženosti. Je to prostředek, kterým obnovuje v člověku svůj mravní obraz. Je to lék na všeobecnou dezorganizaci. Je to moc, která přitahuje lidi do vzájemné jednoty. Hlásání těchto pravd je dílem třetího andělského poselství. Pán chce, aby zvěstování tohoto poselství bylo nejvyšším a největším dílem, jež se v naší době na tomto světě koná.

Satan neustále naléhá na lidi, aby přijali jeho zásady. Tím chce zmařit dílo Boží. Nepřetržitě ukazuje na Boží dítky jako na zmatený lid. On je žalobcem bratří, který ustavičně obžalovává ty, jež usilují o spravedlnost. Pán chce prostřednictvím svého lidu vyvrátit žaloby satanovy tím, že ukazuje na výsledky dodržování správných zásad.

Všechno světlo, jenž zářilo v minulosti a všechno světlo, které svítí v přítomnosti a rozlévá se až do budoucnosti, jak je zjeveno v Božím slově, je pro každou duši, která ho chce přijmout. Sláva tohoto světla je vlastní sláva podstaty Kristovy a má se odrážet v životě každého křesťana, v rodině, v církvi, v kazatelském úřadu a v každém ústavu založeném lidem Božím. Podle Boží vůle všichni tito křesťané mají být symbolem toho, co lze pro svět vykonat. Tyto ústavy mají být předobrazem správné moci pravd evangelia. Ony jsou nástroji, jimiž Bůh vyplní své záměry s lidským pokolením.

Boží lid má být zprostředkovatelem těch nejlepších vlivů vesmíru. Ve vidění byly Zachariášovi ukázány dvě olivy stojící před Bohem, jak z nich vytéká olej čistý jako zlato zlatými nálevkami do nádoby ve svatyni. Z této nádobky jsou naplňovány lampy ve svatyni, ^{6T 12} aby mohly svítit jasným a čistým světlem. Tito pomazaní, kteří stojí před Bohem, zprostředkují plnost božského světla, božské lásky a síly, aby se jiní mohli podílet na tomto světle radostí a občerstvení. Prostřednictvím lidu Božího chtějí Boží služebníci v nebesích sdělovat světu příval Boží lásky.

Prostřednictvím svého lidu chce Bůh uskutečnit stejný záměr jaký měl s Izraelem, když jej vyvedl z Egypta. Svět má získat představu o Jeho povaze tak, že uvidí dobrotu, spravedlnost a lásku Boží, jak se projevuje v církvi. Když se církev bude v životě takto příkladně řídit zákonem Božím, pak i svět pozná, že ti, kteří Boha milují, bojí se Ho a slouží Mu, vynikají nad každý jiný národ na zemi. Oko Boží spočívá na každém Jeho dítku, pro každého má svůj plán. On chce, aby ti, kteří plní jeho svatá přikázání, byli zvláštním lidem. Tak, jako pro Izrael, platí i dnes lidu Božímu slova, která vnuknutím Ducha svatého napsal Mojžíš: „Neboť lid svatý jsi Hospodinu Bohu svému, tebe vyvolil Hospodin Bůh tvůj, abys jemu byl lidem zvláštním, mimo všecky národy, kteréž jsou na zemi.” (Dt 7,6) „Vizte, učil jsem vás ustanovením a soudům, jak mi přikázal Hospodin Bůh můj, abyste tak činili v zemi, do které vejdete k dědičnému držení jí. Ostříhejte tedy a čiňte je, neboť to je moudrost vaše a opatrnost vaše před očima národů, kteříž, slyšíc všecka ustanovení tato, řeknou: Jistě lid moudrý a rozumný národ veliký tento jest! Neboť který národ tak veliký jest, kterýž by měl bohy sobě tak blízké, ^{6T 13} jako je Hospodin Bůh váš ve všem volání našem k němu? A který národ je tak veliký, který by měl ustanovení a soudy spravedlivé, jako jest všechen zákon tento, který já vám dnes předkládám?” (Dt 4,5-8)

Ani tato slova nevystačí, aby vyjádřila velikost a slávu Božích úmyslů, které by chtěl uskutečnit prostřednictvím svého lidu. Nejen před tímto světem, nýbrž před celým vesmírem máme oznamovat zásady jeho království. Skrze Ducha svatého říká apoštol Pavel: „Mně nejmenšímu ze všech svatých dána je milost ta, abych mezi pohany zvěstoval ta nevystižitelná bohatství Kristova, a vysvětlil všechněm, jaká by byla správa tajemství skrytého od věků v Bohu, který všecko stvořil skrze Ježíše Krista, aby nyní oznámena byla knížatstvu a mocnostem na nebesích skrze církev rozličná moudrost Boží.” (Ef 3,8-10)

Milí bratři a sestry, „učiněni jsme divadlo tomuto světu, i andělům i lidem” (1Kor 4,9) „Jací pak vy býti máte v svatých obcováních a v pobožnostech, očekávajíce a chvátajíce ku příští dne Božího?” (2Pt 3,11-12)

°°°°

Musíme znát Boha osobně, abychom mohli představovat Jeho povahu a abychom ani sebe a ani svět neklamali falešným křesťanstvím. Máme-li společenství s Bohem, jsme Jeho kazateli, i když nikdy nekážeme před shromážděním. Jsme spolupracovníci Boží v představování dokonalosti Jeho charakteru v lidské přirozenosti.