^{7T 150} Moc a působnost díla velkou měrou závisí na povaze literatury, která vychází z našich tiskáren. A proto bychom měli velice pečlivě vybírat a připravovat to, co hodláme vydat do světa. Potřebujeme tu největší opatrnost a soudnost. Své síly bychom měli věnovat vydávání literatury nejčistší kvality a nejušlechtilejší povahy. Naše časopisy by měly obsahovat pravdu, která má životně důležitý duchovní význam pro lidi.

Bůh vložil do našich rukou prapor na němž je napsáno: "Tuť jest trpělivost svatých, tu jsou ti, kteříž ostříhají přikázání Božích a víry Ježíšovy." Zj 14, 12. Toto je zvláštní, odlišné poselství - poselství, které nesmí znít neurčitě. Ono má odvádět lid od děravých cisteren, které nemají žádné vody k neklamnému prameni vody živé.

Cíl naších publikací

Naše publikace mají vykonat tu nejdůležitější práci; mají objasňovat, osvětlovat a zveřejňovat duchovní základ naší víry. Kdekoli se lid rozhoduje, řadí se buď pod prapor pravdy a spravedlnosti, nebo pod prapor odpadlých mocností, které bojují o nadvládu. V přítomné době má být Boží poselství světu zvěstováno tak pronikavě a mocně, že se lidé dostanou s pravdou tváří v tvář, myšlenka s myšlenkou a srdce se srdcem. Musí jim byt jasná její nadřazenost nad přemnohými bludy, ^{7T 151} které chtějí uchvátit pozornost, potlačit, bude-li to možné, Boží zvěst pro tuto slavnou dobu.

Hlavním cílem našich publikací je vyvýšit Boha, obrátit pozornost lidí k živým pravdám Jeho Slova. Bůh nás vyzývá, abychom pozvedli ne svůj vlastní prapor, ani prapor tohoto světa, nýbrž prapor Jeho pravdy.

Pouze tehdy, když toto konáme, může být Jeho žehnající ruka s námi. Uvažme, jak Bůh vedl svůj lid v minulosti. Povšimněme si, že když lid nesl Jeho prapor, Bůh je vyvýšil před jejich nepřáteli. Když se však sami chtěli vyvýšit a zpronevěřili se své věrnosti, když se spolehli na moc a zásady, Jemu odporující, byli ponecháni své vlastní zkáze a porážce.

Přemýšlejme o zkušenosti Danielově. Když se měl postavit před krále Nabuchodonozora, neváhal poukázat na pramen své moudrosti. Oslabilo toto věrné vyznání Boha Danielův vliv na královském dvoře? - Nikoli; v tom bylo tajemství jeho síly. To mu získalo přízeň v očích babylonského vládce. Ve jménu Božím Daniel oznámil králi nebeské varovné i výstražné poselství, a nebyl zapuzen. Dnešní Boží pracovníci by měli číst toto pevné, otevřené svědectví Danielovo a následovat jeho příklad.

Člověk nikdy neprojevuje větší pošetilost, než když se chce světu zalíbit a dojít u něho uznání tím, že jakoukoli měrou obětuje svou věrnost a čest, která náleží Bohu. Stavíme-li se tam, kde Bůh s námi nemůže spolupracovat, bude naše síla slabostí. Cokoliv se vykonalo pro obnovu Božího obrazu v člověku, bylo vykonáno proto, že Bůh byl onou hybnou silou pracovníků. Pouze Jeho moc může obnovit tělo, ^{7T 152} posílit mysl, nebo obnovit duši. V naší vydavatelské práci, jako v kterémkoli jiném odvětví díla i v křesťanském životě se osvědčí pravdivost Kristových slov: "Beze mne nemůžete nic učiniti." J 15, 5.

Bůh dal lidem nesmrtelné zásady, před nimiž se jednou skloní každá lidská moc. On nás vyzývá, abychom tyto zásady ukázali světu slovem i příkladem. Hlavní bude úděl těch, kdo Ho uctí věrností k Jeho Slovu. Znamená to mnoho stát na zásadách, které potrvají po celou věčnost.

Pracovníci potřebují osobní zkušenost

Vydavatelé našich časopisů, učitelé našich škol, předsedové naších konferencí, všichni potřebují pít z čistých proudů vody života. Všichni potřebují plněji pochopit slova, která Pán řekl Samaritánce: "Kdybys znala ten dar Boží, a kdo jest ten, kterýž praví tobě: Dej mi píti, ty bys prosila jeho a dal by tobě vody živé. ... Ale kdož by se napil vody té, kterouž já dám jemu, nežíznil by na věky, ale voda ta, kterouž já dám jemu, bude v něm studnicí vody prýštící se k životu věčnému." J 4, 10.14.

Dílo Boží potřebuje být odlišeno od běžných životních záležitostí. Bůh říká: "Pročež rozpáliv se prchlivostí Hospodin na lid svůj, a vztáhl ruku svou na něj, porazil jej, tak, že se hory zatřásly, a těla mrtvá jejich jako hnůj uprostřed ulic. V tom však ve všem neodvrátila se prchlivost jeho, ale přece ruka jeho jest vztažená. Nebo vyzdvihne korouhev národu dalekému, a zahvízdne naň od končin země, a aj, rychle a prudce přijde. Žádného ustalého ani klesajícího nebude mezi nimi; nebude dřímati ani spáti, aniž se rozepne pás beder jeho, aniž se strhá řemen obuví jeho." Iz 5, 25-27. Tato ^{7T 153} slova mají hluboký význam. Obsahuji naučení pro všechny vydavatele.

Mojžíšova slova mají hluboký význam. "Synové pak Aronovi, Nádab a Abiu, vzavše jeden každý kadidelnici svou, dali do nich oheň a položili na něj kadidlo, a obětovati před Hospodinem oheň cizí, čehož jim byl nepřikázal. Protož sstoupiv oheň od Hospodina, spálil je; a zemřeli tu před Hospodinem. I řekl Mojžíš Aronovi: Toť jest, což mluvil Hospodin, řka: V těch, kteříž přistupují ke mně, posvěcen budu, a před obličejem všeho lidu oslaven budu. I mlčel Aron." Lv 10, 1-3. Toto je naučení pro všechny, kteří mají co činit se zvěstí, vycházející z našich nakladatelství. Svaté věci se nemají mísit s obecnými. Tiskoviny, které jsou tak daleko rozšiřovány,by měly obsahovat vzácnější naučení, než jaké se objevuje v dnešních obvyklých publikacích. "Co jest té plevě do pšenice?" Jr 23, 28. Chceme čisté zrno, důkladně zbavené plev.

"Tak zajisté mluvil Hospodin ke mně, ujav mne za ruku, a dav mi výstrahu, abych nechodil cestou lidu tohoto, řka: Neříkejte: Spuntování, když lid ten praví: Spuntování; aniž se jako oni strachujte, nerci-li, abyste se děsiti měli. Hospodina zástupů samého posvěcujte; on budiž bázeň vaše i strach váš... Zavaž osvědčení, zapečeť zákon mezi učedlníky mými... K zákonu a svědectví! Pakli nechtí, nechať mluví vedle slova toho, v němž není žádné záře." Iz 8, 11-20.

Pozornost našich pracovníků obracím k šesté kapitole Izaiáše. Čtěte tuto zkušenost Božího proroka, když viděl Hospodina "sedícího na trůnu vysokém a vyzdviženém, a podolek jeho naplňoval chrám... I řekl jsem: Běda mně, ^{7T 154} jižť zahynu, proto že jsem člověk poškvrněné rty maje, k tomu uprostřed lidu rty poškvrněné majícího bydlím, a že krále Hospodina zástupů viděly oči mé. I přiletěl ke mně jeden ze serafínů, maje v ruce uhel řeřavý, kleštěmi vzatý z oltáře, a dotekl se úst mých, a řekl: Aj hle, dotekl se uhel tento úst tvých; nebo odešla nepravost tvá, a hřích tvůj shlazen jest. Potom slyšel jsem hlas Pána řkoucího: Koho pošli? A kdo nám půjde? I řekl jsem: Aj já, pošli mne." Iz 6, 1-8.

Je to zkušenost, kterou potřebují ti, kdo pracují ve všech našich ústavech. Existuje nebezpečí, že se nedovedou udržet živé spojení s Bohem a nebudou posvěceni pravdou. Takovým způsobem ztratí vědomí moci pravdy, ztratí schopnost rozeznávat mezi svatým a obecným.

Moji bratři na zodpovědných místech, kéž Pán nejen pomaže vaše oči, aby mohly vidět, nýbrž vlije do vašich srdcí svatý olej, aby z dvou oliv proudil zlatým potrubím do zlaté nádoby, která zásobuje lampy svatyně. Kéž by vám On sám "dal Ducha moudrosti a zjevení ku poznání jeho. A tak osvícené oči mysli vaší, abyste věděli, která by byla naděje povolání jeho... a kterak jest nesmírná velikost moci jeho k nám věřícím podle působení mocnosti síly jeho." Ef 1, 17-19.

Věrní správcové dávají pokrm v čas příhodný domácím Božím. Předkládejte pravdu lidu. Pracujte tak, jakoby na vás hleděl celý nebeský vesmír. Nemáme času nazbyt. A to ani chvilku. Brzy si musíme rozřešit důležité problémy a ukrýt se ve skále, abychom uzřeli Ježíše a byli uneseni, oživeni Jeho Svatým Duchem.

^{7T 155} Obsah publikací

V našich časopisech by se měly zveřejňovat články se živým, závažným obsahem. Každý článek by měl být plný praktických, povznášejících, ušlechtilých myšlenek, které čtenáři poskytnou pomoc, přinesou světlo a dají sílu. Je nutné si cenit náboženského života v rodině a svatosti rodiny jako nikdy předtím. Jestliže kdy lidé potřebovali enochovsky chodit s Bohem, pak adventisté s. d. to potřebují nyní; při tom by měli projevovat svojí upřímnost v čistých slovech, v jasné řeči, ve slovech plných soucitu, něhy a lásky.

Jsou chvíle, kdy si okolnosti vyžadují slova napomenutí a pokárání. Ti, kteří vybočili ze správné cesty, musí být probuzeni, aby viděli své nebezpečí. Musí je zasáhnout poselství, které je vyburcuje ze smrtelného spánku, který zachvátil jejich smysly. Musí nastat mravní obnova, jinak duše zahynou ve svých hříších. Poselství pravdy jako ostrý, dvojsečný meč si musí razit cestu do srdce. Zvěstujte poselství, které probudí lhostejnou a bloudící mysl a přivede ji zpět k Bohu.

Pozornost lidu musí být zaujata. Naše poselství je vůní života k životu nebo vůní smrti k smrti. Osud duše je na váze. Celé zástupy jdou údolím rozhodnutí. Měl by být slyšet hlas: "Jestliže jest Hospodin Bohem, následujte ho; pakli jest Bál, jděte za ním." 1Kr 18, 21.

Současně bychom neměli trpět ani stín nějakého nevlídného, tupícího ducha a to za žádných okolností. Naše časopisy by neměly obsahovat nic co by ostře ranilo, žádnou zdrcující kritiku nebo jízlivý výsměch. Satanu se téměř podařilo vypudit ze světa Boží pravdu a on se těší, když její obhájci prokazují, že nejsou pod vlivem pravdy, která si podrobuje a posvěcuje duši. ^{7T 156}

Dopisovatelé do našich časopisů by se měli pokud možno co nejméně zabývat námitkami nebo argumenty oponentů. V celém svém díle máme proti lži stavět pravdu. Proti všem osobním narážkám, urážkám a útokům postavte pravdu. Jednejte pouze podle nebeské slušnosti. Používejte pouze to, co nese Boží pečeť a podpis. Tiskněte pravdu novou a přesvědčující a tak podvracejte a odstraňujte blud.

Bůh si přeje, abychom vždy byli klidní a trpělivě snášenliví. Ať jiní jdou jakýmkoliv směrem, my máme představit Krista a jednat tak, jako by On jednal za podobných okolností. Moc našeho Spasitele nespočívá v prudkých střelách ostrých slov; právě pro svoji ušlechtilost, nesobeckost a skromnost, stal se dobyvatelem srdcí. Tajemství našeho úspěchu spočívá v projevování téhož ducha.

Jednota

Ti, kteří mluví k lidu prostřednictvím našich časopisů, měli by být mezi sebou jednotní. Nic, co zavání nejednotou, nebo nejednomyslností, nemělo by mít místo v našich publikacích. Satan se vždy snaží o různice, neboť ví, že takto může co nejúčinněji podkopat dílo Boží. Neměli bychom brát zřetel na jeho vynálezy. Kristus se modlil za své učedníky "aby všichni jedno byli, jako ty Otče ve mně, a já v tobě, aby i oni v nás jedno byli, aby uvěřil svět, že jsi ty mne poslal." J 17, 21. Všichni věrní pracovníci Boží budou jednat podle této modlitby. Ve svém úsilí o pokrok díla všichni projeví onu jednotu smýšlení a činu, která zjeví, že jsou Božími svědky, že jedni druhé milují. Světu, který je rozleptán nejednotou a bojem, bude jejich láska a jednota svědčit o jejich spojení s nebesy. ^{7T 157} Je to přesvědčující důkaz o jejich božském poslání.

Zkušenosti

Vydavatelé našich časopisů musí spolupracovat s pracovníky misijních polí a s našim lidem z daleka i okolí. V našich časopisech bychom měli najít zprávy od pracovníků ze všech částí světa - články, opisující živé zkušenosti. Nepotřebujeme výmysly, avšak v každodenním životě se vyskytující opravdové zkušenosti, které v podobě krátkých článků a prostými slovy budou mocněji působit, než různé literární výplody a přitom budou nedocenitelnou pomocí pro křesťanskou zkušenost a praktickou misijní práci. Přejeme si rozhodnou pravdu od posvěcených mužů, žen a mládeže.

Vy, kteří milujete Boha, a svojí mysl máte zásobenou převzácnými zkušenostmi a živými skutečnostmi věčného života, zapalte plamen lásky a světla v srdci Božích dítek. Pomožte jim řešit životní problémy.

Články, které jdou k tisícům čtenářům, měli by svědčit o čistotě, vznešenosti a posvěcení těla, duše i ducha pisatelů. Pero by měli nechat ovládnout Duchem Svatým jako prostředek k rozsévání semének k věčnému životu. Místo v našich časopisech mělo by být vyplněno hodnotnými články. Naplňte je bohatým obsahem s hodnotou věčnosti. Bůh nás vyzývá, abychom na výšinách mluvili s Ním, a když vírou uzříme toho Neviditelného, naše slova budou vskutku vůní života k životu.

Poselství pro tuto dobu

Všichni by měli více mluvit, psát a uveřejňovat o těch věcech, které se mají ^{7T 158} nyní naplnit, a které se týkají věčného blaha duší. Dávejte pokrm v čas příhodný mladým i starým, svatým i hříšným. Nechť vše, co může být řečeno k probuzení církve z jejího spánku, je dáno neodkladně do popředí. Neměli bychom ztrácet čas přešlapováním u toho, co není podstatně důležité a co se netýká přítomných potřeb lidu. Čtete první tři verše ze Zjevení a pohleďte jaká práce se požaduje od těch, kdo věří Božímu Slovu: -

"Zjevení Ježíše Krista, kteréž dal jemu Bůh, aby ukázal služebníkům svým, které věci by se měly díti brzo, on pak zjevil, poslav je skrze anděla svého služebníku svému Janovi, kterýž osvědčil slovo Boží, a svědectví Jezukristovo, a cožkoli viděl. Blahoslavený, kdož čte, i ti, kteříž slyší slova proroctví tohoto, a ostříhají toho, což napsáno jest v něm; nebo čas blízko jest." Zj 1, 1-3.

Vydávání knih

Více času bychom měli věnovat vydávání a rozšiřování knih, obsahujících přítomnou pravdu. Obracejte pozornost na knihy, které pojednávají o praktické víře a zbožnosti a ty, které pojednávají o prorockém slovu. Lid má být veden k četbě přepevného Slova prorockého ve světle živých zaslíbení. Potřebuje poznat, že se naplňují znamení času.

Jedině Bůh sám může dát úspěch v přípravě nebo rozšiřování našich publikací. Jestliže u víře zachováváme Jeho zásady, On bude spolupracovat s námi při šíření knih mezi těmi, jimž mají posloužit. Měli bychom prosit o Svatého Ducha, důvěřovat Mu, věřit v Něho. Pokorná a vroucí modlitba ^{7T 159} učiní více pro rozšíření našich knih, než veškerá, jakkoli nákladná úprava.

Bůh má veliké a mocné zdroje, z nichž člověk může čerpat a nejjednodušším způsobem se rozvine působnost Božích nástrojů. Božský Učitel říká: "Pouze můj duch může poučit a přesvědčit o hříchu. Vnějšek může pouze dočasně zaujmout mysl. Já pravdou zasáhnu svědomí a lidé budou mými svědky po celém světě; budou upozorňovat na nároky, na čas, prostředky a schopnosti člověka. Všechno toto jsem vydobyl na golgatském kříži. Použijte mých, vám svěřených darů ke zvěstování pravdy v její prostotě. Ať se evangelium roznese do všech koutů světa a vzbudí v unavených duších otázku: "Co mám činit, abych byl spasen ?"

Ceny

Naše časopisy byly nabízeny jistou dobu na zkoušku za velmi nízkou cenu; toto však nedosáhlo zamýšlený cíl - získat mnoho trvalých předplatitelů. Toto úsilí vyžaduje značný náklad. Častokrát se pracuje ztrátově i při nejlepších pohnutkách; jestliže by nebyla učiněna žádná sleva, byli bychom získali větší počet trvalých předplatitelů.

Byly učiněny plány na snížení ceny našich knih, aniž bychom učinili patřičnou změnu ve výrobních nákladech. Toto je omyl. Toto dílo by se mělo držet na pevném základu. Ceny knih by neměly být snižovány zvláštními příspěvky, které lze označit jako nekalá konkurence. Tyto způsoby Bůh neschvaluje.

Potřebujeme levné knihy a musíme se proto rozhodnout. Správné by však bylo snížit výrobní náklady. ^{7T 160}

V nových polích mezi nevzdělanými nebo částečně civilizovanými lidmi je veliká potřeba menších knih, zvěstujících pravdu prostým jazykem s mnohými ilustracemi. Tyto knihy nutno prodávat za nízkou cenu a ilustrace ovšem nesmí být nákladné.

Překlady

Mnohem větší úsilí by mělo být věnováno rozšíření literatury do všech částí světa. Varovné poselství musí být zvěstováno ve všech zemích a všemu lidu. Naše knihy mají být přeloženy a vydávány v mnoha různých jazycích. Měli bychom rozmnožit publikace o naší víře v angličtině, němčině, francouzštině, norštině, švédštině, španělštině, italštině a v mnoha jiných jazycích. Lidé všech národností by měli být osvícení a vzdělaní, aby se také i oni zapojili do díla.

Nechť naše nakladatelství učiní vše co mohou, pro rozšíření nebeského světla ve světě. Všemi možnými způsoby obracejte pozornost lidí, každého národa a jazyka k těmto publikacím, které obrátí jejich mysl ke Knize knih.

°°°°

S velikou péčí bychom měli volit členy vydavatelských výborů. Těch, kteří mají posuzovat vydávaní knihy by mělo být málo a dobře volených. Pouze zkušení autoři, zběhlí spisovatelé mají předpoklady pro toto dílo. Vybráni by měli být pouze ti, jejichž srdce ovládá Duch Boží. Měli by to být modlitebníci, lidé, kteří nevyvyšují sami sebe, kteří však milují a bojí se Boha a mají v úctě bratry. Pouze ti, kteří nespoléhají na sebe, nýbrž nechají se vést Boží moudrostí, mohou vyplnit toto důležité místo.