^{7T 182} Povinnost církve k vydavatelství

Členové sboru v jejichž okolí se nachází jedno z našich nakladatelství jsou poctěni tím, že mají mezi sebou jeden ze zvláštních Božích nástrojů. Této pocty by si měli vážit a uvědomit si, že to předpokládá tu největší odpovědnost. Jejich vliv a příklad může být velkou pomocí nebo překážkou této instituci při plnění jejího poslání.

Čím více se blížíme k poslední krizi, tím víc je životně důležité, aby Boží instituce pracovaly souladně a jednotně. Svět je naplněn bouřemi, válkami a nejednotou. A přece pod jedním vedením - papežskou mocí, se lidé spojí, aby se protivili Bohu v osobě Jeho svědků. Toto spojení je posíleno velikým odpadnutím. Zatímco se snaží spojit své bojové nástroje proti pravdě, bude pracovat, aby rozděloval a rozptyloval Jeho obhájce. On podněcuje žárlivost, podezírání a pomluvy, aby vytvořil neshodu a nejednotu. Členové Kristovy církve mají moc oslabit záměry nepřítele duší. V takové době jakou je tato, neměli by být nejednotní mezi sebou a s kýmkoli z Božích pracovníků. Uprostřed všeobecného nedorozumění by zde mělo být jediné místo, kde existuje soulad a jednota, neboť Písmo bylo učiněno vůdcem života. Boží lid by si měl uvědomit, že zodpovědnost spočívá na něm, aby budoval Jeho instituce.

Bratři a sestry, jistě se bude Pánu líbit, jestliže se celým srdcem chopíte toho, abyste podepřeli vydavatelství svými modlitbami a prostředky. Modlete se ^{7T 183} každého jitra a večera, aby se mu dostalo bohatého Božího požehnání. Nepodněcujte ke kritice a naříkavosti. Ať z vašich rtů nevyjde žádné reptání nebo naříkání či stížnost; pamatujte, že andělé slyší tato slova. Všichni by si měli uvědomit, že tyto instituce jsou zřízeny Bohem. Ti, kteří je znevažují, a slouží jen svým vlastním zájmům, se musí zodpovídat Bohu. On chce, aby se se vším nakládalo jako se svatým.

Bůh si přeje, abychom se mnohem více modlili a mnohem méně mluvili. Práh nebe je zaplavený světlem Jeho slávy a On tímto světlem ozáří srdce každého, kdo před Ním chodí v upřímnosti.

Každá instituce bude zápasit s těžkostmi. Zkoušky jsou dovoleny, aby zkusily srdce Božího lidu. Když nějaké protivenství dolehne na jeden Boží ústav, ukáže se jak doopravdy důvěřujeme Bohu a Jeho dílu. V takové době by neměl nikdo vidět věci v tom nejhorším světle a vyjadřovat pochybnosti nebo nedůvěru. Nekritizujte ty, kdo nesou břímě odpovědnosti. Vaše domácí rozhovory ať nejsou otráveny kritizováním Božích služebníků. Rodiče, kteří pěstují takového kritického ducha, nedávají dětem to co by jim bylo moudrostí ke spasení. Jejich slova otřesou víru a důvěru nejen dětí nýbrž i starších. Všichni mají málo respektu a úcty k svatým věcem. Satan se co nejochotněji spojí s těmi, kteří kritizují a pěstují nevěru, závist, žárlivost a neúctu. Satan vždy pracuje, aby lidi naplnil svým duchem, aby uhasil lásku, kterou by bratři měli ve vší svatosti pěstovat, aby znechutil důvěru, a vzbudil závist, předsudky ^{7T 184} a hádky. Ať nejsme nalezeni jako jeho spolupracovníci. Jedno srdce otevřené jeho našeptávání může rozsít mnoho semene nespokojenosti. Tak můžeme vykonat dílo, jehož zkázonosné následky na duše budou plně zjeveny až v onen veliký den posledního soudu.

Kristus říká: "Kdo by pak pohoršil jednoho z maličkých těchto věřících ve mně, lépe by jemu bylo, aby zavěšen byl žernov osličí na hrdlo jeho a pohřížen byl do hlubosti mořské. Běda světu pro pohoršení. Ačkoli musí býti, aby přicházela pohoršení, ale však běda člověku, skrze něhož přichází pohoršení." Mt 18, 6.7. Tímto je položena veliká zodpovědnost na členy sboru. Měli by dávat pozor, aby svou nepozorností k dušem mladých věřících rozséváním semene pochybnosti a nedůvěry ze satanova podnětu se neprovinili ztrátou některé duše. "A přímé kroky čiňte nohama svýma, aby což zkulhavělo, do konce se nevyvinulo, ale raději uzdraveno bylo. Pokoje následujte se všechněmi a svatosti, bez níž žádný neuzří Pána. Prohlédajíce, aby někdo neodpadl od milosti Boží, a aby nějaký kořen hořkosti nepodrostl, a neučinil překážky, skrze nějž by poškvrněni byli mnozí." Žd 12, 13-15.

Moc satanských nástrojů je veliká a Pán vyzývá svůj lid, aby jeden povzbuzoval a posiloval druhého, "budujíce se v té nejsvatější víře".

Místo spolupráce se satanem, by se měl každý člen naučit co znamená spolupracovat s Bohem. V těchto tísnivých dobách má Pán určité dílo, které má být vykonáno a které si vyžaduje pevnou odvahu a víru, která nás uschopňuje podepírat jeden druhého. Všichni potřebují stát jeden při druhém, srdce při srdci jako Boží spolupracovníci. ^{7T 185} Co všechno může Boží milost uskutečnit, jestliže členové sboru budou společně podpírat Jeho pracovníky, pomáhat jim svými modlitbami a svým vlivem, když ze všech stran doléhá znechucení. Je čas, abychom pracovali jako věrní hospodáři.

Když jde o některý Boží nástroj, měli by bratři a sestry místo kritizování a posuzování říci slovo povzbuzení a důvěry. Bůh je vyzývá, aby povzbudili srdce těch, kteří nesou břímě; neboť On pracuje s nimi. On vyzývá svůj lid, aby uznal tuto podpůrnou moc v Jeho nástroji. Uctěte Pána tím, že se vynasnažíte co nejlépe použít své schopnosti, abyste tuto instituci podepřeli potřebným dobrým vlivem.

Máte-li příležitost, promluvte k pracovníkům; mluvte to, co posílí a povzbudí. Nějak jsme velice lhostejní jeden k druhému. Příliš často zapomínáme, že naši spolupracovníci potřebují sílu a povzbuzení. V dobách zvláštních zmatků a těžkostí dbejte o to, aby jste je ujistili, že se o ně zajímáte a s nimi cítíte. I když se jim snažíte pomoci svými modlitbami, přece by i oni měli vědět, že to konáte. Pošlete Boží poselství Jeho pracovníkům: "Buď silný a měj odvahu." Joz 1, 6.

Správcové našich institucí mají nejtěžší úkol udržet pořádek a moudrost v ukázňování mládeže, která je jim svěřena. Členové sboru mohou vykonat mnoho, aby podepřeli jejich ruce. Když se mladí lidé nechtějí podřídit řádu daného ústavu a v některé otázce prosazují odlišný názor než mají jejich nadřízení a jsou rozhodnuti jít svou vlastní cestou, rodiče by neměli slepě podporovat a projevovat soucit se svými dětmi.

Lépe, daleko lépe by bylo vašim dětem, kdyby něco snesly, ba i v hrobě by jim bylo lépe, než aby si zvykly lehkovážně zacházet ^{7T 186} se zásadami, které jsou základem věrnosti k pravdě, k jejich spolubližním a k Bohu.

V případech nedorozumění s jednotlivci, kteří je měli na starosti, jděte přímo k těm, kteří mají autoritu a dovězte se pravdu. Pamatujte, že správcové různých odvětví mnohem lépe vědí než kdokoli jiný, která pravidla jsou nezbytně nutná. Důvěřujte jejich úsudku a respektujte jejich autoritu. Učte své děti, aby respektovaly a ctily ty, jimž Bůh ukázal respekt a čest tím, že je postavil na důvěryhodná místa.

Žádným způsobem nemohou členové sboru účinněji napomáhat úsilí správců našich institucí než tím, že ve svých domovech dají příklad správného pořádku a kázně. Rodiče svými slovy a chováním dávají svým dětem příklad, co z nich chtějí mít. Čistota, mluvení a pravá křesťanská zdvořilost by se vždy měly projevovat. Nemělo by se žádným způsobem povzbuzovat k hříchu, špatnému mluvení nebo domýšlivosti. Učte děti a mládež respektovat jedni druhé, učte je věrnosti zásadám a věrnosti Bohu. Učte je respektovat a poslouchat Boží zákon a pravidla domova. Pak budou tyto zásady uplatňovat ve svém životě a vnesou je do všech svých společenských styků. Budou milovat své bližní jako sami sebe. Vytvoří čisté ovzduší a dobrým vlivem budou povzbuzovat duše na cestě svatosti vedoucí do nebe.

Děti, jimž se dostane takového naučení, nebudou břemenem, příčinou úzkostí v naších institucích a budou oporou těm, kdo nesou odpovědnost. Správně vychovaní pohotově vyplní důležitá místa a naučením i příkladem budou ustavičnou oporou jiným na cestě spravedlnosti. Správně budou oceňovat své vlastní hřivny a co nejlépe použijí své ^{7T 187} tělesné, duševní i duchovní schopnosti. Takové duše jsou ohrazeny proti pokušení, a nejsou tak snadno přemoženy. Z Boží milosti jsou takové charaktery nositeli světla a jejich vliv výchovně působí na jiné a vede k činnému životu, který je praktickým křesťanským životem.

Členové sboru naplněni Kristovou láskou k duším, vědomi si svých výhod a příležitostí, mohou v našich ústavech působit na mládež dobrým vlivem, který se nedá docenit. Jejich vliv věrnosti v domově, v obchodu a ve sboru, jejich projev společenské laskavosti a křesťanské zdvořilosti spojen s pravým zájmem o duchovní blaho mládeže bude dalekosáhlý a velice pomůže při tvorbě charakteru těchto mladých lidí k službě Bohu a svým spolubližním, nejen v tomto ale i v budoucím životě.

Povinnosti nakladatelství ke sboru

Jestliže sbor má určité povinnosti k nakladatelství, má je i nakladatelství ke sboru. Vzájemně se mají podpírat.

Ti, kdo jsou na zodpovědných místech v nakladatelství, neměli by dovolit, aby sami byli prací tak zaneprázdněni, že nebudou mít žádný čas pro pěstování duchovního života. Když se tento zájem pěstuje v nakladatelství, pak se to mocně projeví ve sboru; a živá duchovní úroveň ve sboru silně ovlivní nakladatelské dílo. Boží požehnání spočine na takovém úsilí, které sleduje získávání duší pro Krista.

Všichni pracovníci nakladatelství vyznávající Krista, měli by být pracovníky sboru. Je podstatně důležité pro jejich vlastní duchovní život, aby uplatnili každý dar milosti. Žádný pozorovatelský postoj jim nedodá sílu, ^{7T 188} nýbrž aktivní účast v díle. Každý by měl být zapojen do některého odvětví systematické práce ve sboru. Všichni by si měli uvědomit, že je to jejich křesťanskou povinností. Svým křestním slibem se zavázali, že budou konat všechno, co je v jejich silách pro budování Kristovy církve. Ukažte jim, že si to vyžaduje láska a věrnost k jejich Vykupiteli, věrnost zásadám pravého mužství a ženství, věrnost k ústavu, v němž pracují. Nemohou být věrnými Kristovými služebníky, nemohou být skutečně poctivými muži a ženami, nemohou být opravdovými pracovníky v Božím ústavě, zanedbávají-li tyto povinnosti.

Správcové různých odvětví by měli obzvláště dbát na to, aby mládež pěstovala správné návyky v těchto odvětvích. Jsou-li sborová shromáždění zanedbávána nebo práce s tím související není vykonána, měla by se zjistit příčina. Laskavě a taktně snažte se probudit nedbalé a oživit v nich ochabující zájem.

Nikdo by si neměl dovolit omlouvat nedbalé dílo v Boží svaté službě. Mnohem spíše mohou odsunout své vlastní zájmy, než zanedbat svoji povinnost k Bohu.

°°°°

Zodpovědným bratřím v nakladatelstvích -

Připomínám vám důležitost navštěvování našich výročních shromáždění. Je to nejen shromáždění, které poslouží k vašemu duchovnímu osvícení. Neuvědomujete si, jak je nutné mít úzké spojení s nebem. Bez tohoto spojení není ani jeden z vás bezpečný; ani jeden není způsobilý náležitě pracovat v Božím díle.

V této práci, víc než v kterémkoli jiném běžném zaměstnání, je úspěch ^{7T 189} úměrný posvěcení a sebeobětování, s jakým se toto dílo koná. Zodpovědní lidé jako jsou správcové díla musí být lidé plní Ducha Svatého. Měli byste se starat mnohem víc, než kdokoli jiný, abyste přijali křest Svatého Ducha a poznávali Ducha a Krista, a to tím víc, čím je vaše postavení odpovědnější, než zodpovědnost jiných pracovníků.

Přirozené i získané nadání jsou jistě Božím darem a musíme je ustavičně podřizovat vlivu posvěcující moci Jeho Ducha. Musíte si mnohem hlouběji uvědomit svůj nedostatek zkušeností v tomto díle a vynaložit opravdové úsilí, abyste získali potřebné poznání a moudrost, abyste mohli použít každou tělesnou i duševní schopnost k oslavě Boží.

"A dám vám srdce nové." Kristus musí přebývat ve vašich srdcích, jako krev - ona životodárná moc, obíhající v těle. Toto nestačíme dostatečně zdůrazňovat. I když pravda musí být naší výzbrojí, naše přesvědčení musí být neseno účinnou láskou, kterou se vyznačoval život Kristův. Jestliže pravda, ta živá pravda, není zpříkladněna v povaze, neostojí žádný člověk. Existuje pouze jediná moc, která nás může utvrdit a zachovat v pravdě, a tou je Boží milost. Ten kdo se spoléhá na cokoliv jiného, určitě ztroskotá.

Pán chce, abyste cele spoléhali na Něho. Co nejlépe zužitkujte každou příležitost přístupu ke světlu. Budete-li utíkat před svatým Božím vlivem, jak můžete postřehnout duchovní věci?

Bůh nás vyzývá, abychom využili každou příležitost a připravili se pro Jeho dílo. On očekává, že na to vynaložíte všechny své síly a zachováte své srdce živé pro jeho svatost ^{7T 190} a ohromnou zodpovědnost, která s tím souvisí. Boží oko hledí na nás. Není bezpečné, aby Mu kdokoli z vás přinesl povrchní oběť, oběť, která nestojí žádné studium ani modlitbu. Takovou oběť nemůže přijmout.

Prosím vás, abyste se probudili a ve vlastním zájmu hledali Pána. Dokud Ježíš Nazaretský jde vedle vás, volejte k Němu se vší opravdovostí: "Smiluj se nade mnou, ó Pane, Synu Davidův." Prohlédněte a z Boží milosti obdržíte to, co pro vás bude mnohem cennější než zlato, stříbro a drahé kamení.

°°°°

Jestliže kdy lidé potřebují zachovat své spojení s Bohem, pak je to tehdy, když jsou povoláni ke zvláštním zodpovědnostem. Jdeme-li do boje, není bezpečné odhazovat zbraně. Právě tehdy musíme být vyzbrojeni celým oděním Božím. Každý kus této výzbroje je podstatně důležitý.

Zavrhněte myšlenku, že můžete být křesťany a přitom ustupovat. Každý jednotlivec je částí toho velikého tkaniva lidstva a o povaze a kvalitě vašich zkušeností velkou měrou rozhodnou zkušenosti těch, s nimiž se spolčujete. Ježíš říká: "Nebo kdežkoli shromáždí se dva neb tři ve jménu mém, tuť jsem já u prostřed nich." Mt 18, 20. Nezapomeňme proto na společná shromáždění, jako někteří mají ve zvyku; nýbrž napomínejme jedni druhé a to tím víc, vidíme-li, že ten den se již přibližuje. (Žid.10,25.)

Společná shromáždění učiňte co nejzajímavějšími: Každý z přítomných nechť cítí, že je povinen mít živou účast v tomto shromáždění. Spolupracujte s nebeskými anděly, kteří se snaží správně usměrnit každého pracovníka.