Drahý bratře a sestro N, ačkoliv jsem od vás nedostala žádné potvrzení o tom, že jste můj dopis dostali, cítím se puzena psát vám opět. Bylo mi ukázáno vaše nebezpečí a nemohu vám nepřipomenout nutnost pokorného chození s Párem, dokud nebudete o sobě pokorně smýšlet. Vím však, že vaše duše je v nebezpečí. Šilháte po širší cestě, než je skromná stezka svatosti, královská cesta vedoucí do Božího města. Příliš pěstujete vlastní já, příliš málo Kristovu tichost a pokoru. Máte příliš mnoho sebeúcty a sebedůvěry a málo víry v Boha. Rušivé živly ve vaší povaze se velice rozmohly. Neovládané vášně mají moc. Pýcha a marnivost usilují o prvenství. Vím, že nepřítel vás velice pokouší. Vidím, že vaším bezpečím je naprosté přizpůsobení se Boží vůli a odevzdání se Jemu. Naprosté posvěcení se Kristu je vaší jedinou nadějí záchrany. Chodíte-li s pokornou myslí před Pánem, pak může pracovat prostřednictvím svého úsilí a jeho moc se dokoná ve vaší slabosti. Kristus je náš Spasitel. On řekl v zájmu vašem i mém: "Beze mne nic nemůžete udělat." Nechcete mít víc Ježíše a míň sebe?

Bratře N, ty nejsi od přirozenosti zbožný, a proto musíš vynakládat ustavičné úsilí na pěstování víry. Jsi nakloněn vyloučit Krista ze své zkušenosti. Pán tě žehnal svým požehnáním v minulosti a jak to bylo příjemné tvé duši! ^{5T 587} Jak tě to těšilo a povzbudilo! Tvá vášeň je vyvyšovat vzdělání, mluvím však pravdu, i když ti řeknu, že vzdělání nebude-li vyváženo náboženskými zásadami, bude mocí zla.

Nechci pasivně přihlížet a dívat se, jak odcházíš jako jiní, do svůdného klamu, že adventisté s.d. jsou myšlenkově příliš omezení a jdou příliš temnou stezkou, že musí získat větší poznání a pozvednout se k vyšší úrovni, že učitelé našich škol by měli důkladněji posvětit své síly vědě a nevnášet náboženství natolik do svého vzdělání. Když toto símě zaseješ do srdcí studentů, ono rychle přinese žeň, kterou nebudeš chtít sklízet.

Jsme skutečně na hranicích Božího města a budeš-li pracovat v této škole na tom díle, na němž byla založena, musíš vyučovat velkou měrou z Knihy všech knih. Nesmíš vyvyšovat žádné jiné studium nad studium Písma. Jiné školy v našich zemích nesmí být vzorem.

Bylo mi ukázáno, že jsi okouzlen tím výchovným odvětvím, z něhož je náboženství téměř zcela vyloučeno. Jsou četné školy tohoto druhu v naší zemi, kam studenti mohou jít, touží-li po takovém vzdělání. Tato škola však musí být zvláštní, musí být Bohem formovanou v každém odvětví.

Ježíš a Jeho láska by měly být vetkány do výchovy, která se tu podává jako to nejlepší poznání, jaké studenti mohou obdržet. "V bázni Hospodinově je počátek moudrosti." Pakliže vedoucí ve svých ctižádostivých plánech odvádí od zdroje vší moudrosti a domnívá se, že biblické náboženství přistřihne jeho křídla, zjistí, že se to nerovná ničemu více, než mýdlové bublině. V zájmu své duše tedy uveďte Kníže života do každého plánu, do každé organizace. Ježíše a biblických dějin ve své škole nemůžete mít nikdy nadbytek.

Máme pravdu? Žijeme v závěrečném údobí pozemských dějin? Je Kristus u dveří? Toto jsou otázky, ^{5T 588} na něž si všichni musíme dát odpověď. Vzdělání by vždy mělo být na vysoké a svaté úrovni a potřeba je nyní naléhavější, než kdykoli předtím. Víra z tohoto světa brzy vymizí. Proč tedy nepřinést všechny duševní síly cele v oběť Bohu?

Nikdy nestřídejte své barvy, nikdy neklaďte své světlo pod kbelec nebo pod postel, nýbrž na svícen, aby svítilo a osvěcovalo všechny, kdož jsou v domě. Snažil ses s učiteli, kteří byli s tebou ve ---, hledat příležitosti osvítit jiné? Snažil ses obrátit pozornost všech, jejichž vzdělání jsi formoval, na biblické pravdy? Neskrýval jsi své barvy, protože ses styděl patřit mezi zvláštní Boží lid? "Nebo kdož by se koli za mne styděl a za má slova ... i Syn člověka styděti se bude za něj, když přijde v slávě Otce svého s anděly svatými." Mk 8,38 Kdybys ses jen chtěl denně sytit Kristem, pak bys mohl být pravým vychovatelem.

Můj bratře, je nebezpečí, že se snažíš povědět příliš mnoho najednou. Nikdo od tebe nežádá, abys dělal příliš dlouhé přednášky, anebo mluvil o předmětech, které běžný lid nepochopí a neocení. Je nebezpečí, že budeš ulpívat na tématech vrcholně těžkých, zatímco ti, které učíš, potřebují poučit, jak se úspěšně vyšplhat po prvních stupních. Mluvíš o věcech, které ti, kdož nejsou obeznámeni s našimi zásadami nemohou chápat, proto tvé přednášky nejsou zajímavé. Nejsou pokrmem pro ty, k nimž mluvíš.

Ježíš byl největším vychovatelem, jakého svět kdy znal. V porovnání s Jeho poznáním je i největší lidské poznání bláznovstvím. Avšak jeho poučování bylo tak prosté, že mu rozuměli všichni, učení i neučení. Nijak se nesnažil vystavovat na odiv své hluboké poznání, neboť toto by oni nebyli pochopili. Zdá se, že si myslíš, že tvoje dlouhé mluvení má ^{5T 589} zvláštní vliv na utváření a formování tvých posluchačů podle tvého přání, ale určitě se ti to nepodaří. Měl bys mnohem větší vliv, kdybys mluvil méně a více se modlil;Bůh je pramenem tvé síly.

Tvé dlouhé přednášky o vzdělání jsou únavné i pro Boží anděly, kteří se neustále a pilně snaží obrátit myšlenky a zájem k nebeským věcem. Duše hynou, zatímco ty zanedbáváš pracovat s hřivnami, které ti byly svěřeny, podle Kristova vzoru. Duše budou ztraceny přes všechny tvé dlouhé proslovy bez Krista. Tvá vlastní duše zakrněla a ochrnula v poznání Krista. Ztrácíš příliš mnoho, protože jsi oslepen duchem a zvyky vzdělání, které nezachrání tvou duši.

Mládež potřebuje tvou práci. Kdybys byl obráceným člověkem, denně se učil v Kristově škole, pak tvá práce by byla vůni života k životu. Pak bys mohl pracovat trpělivě a laskavě a v Boží moci pro duše mladých, které jsou vystaveny pokušení. Věnuj určitou část času, který ti zabírají tvé dlouhé proslovy, osobní práci pro mládež, která potřebuje tvé pomoci. Poučuj je o tom, co od nich žádá Bůh, modli se s nimi. Jsou mnozí, kteří jsou spoutáni zlými zvyky, okovy pevnějšími než ocel. Ubohé oběti, oklamané kouzly satanských svodů a neschopné je přetrhnout a postavit se do Bohem dané svobody. Ztratili roky, mají snad ztratit také i tento nový rok? Uvědomí si představitel školy svou zodpovědnost a věnuje svou mysl i srdce záchraně žáků? Jestliže ne, pak ať jeho místo zaujme někdo jiný. Vydání nemohou ustavičně stoupat a přitom se nic, nebo téměř nic nedělá v kterémkoli odvětví, pro něž škola byla zřízena.

Mají být duševní síly nesprávně použity? Promarníme příležitosti a budeme pokračovat ve formě a rutině den co den, aniž bychom něco získali? Ó, probuďte se, probuďte se, učitelé ^{5T 590} a žáci, dřív než bude příliš pozdě. Probuďte se dřív, než uslyšíte z bledých a smrtelně zápasících rtů strašný nářek: "Pominula žeň, dokonalo se léto a my nejsme vyproštěni!" Jr 8,20.

Jsou dary a hřivny každého vychovatele použity pro největší dobro žáků? Kdo střeží vhodný okamžik, aby promluvil slova něhy a lásky? Kdo miluje, mluví rád o Tom, který tak miloval svět, že svůj život dal, aby vykoupil ztracené a hynoucí hříšníky? Vychovávejte mládež, formujte charakter, vzdělávejte, vzdělávejte, vzdělávejte pro budoucnost, nesmrtelný život. Často se modlete. Zápaste s Bohem, aby vám dal ducha modlitby. Nedomnívejte se, že vaše práce učitelů je u konce, dokud nemůžete vést své žáky ve víře a lásce k Ježíši. Kristova láska nechť ovládne vaši duši a pak ji budete učit i jiné. Když se jako učitelé bezvýhradně svěříte Ježíši, aby On vedl, On usměrňoval, On vládl, nikdy nezklamete. Učit své žáky být křesťany, je největší úkol, který je před vámi. Jděte k Bohu, On slyší a vyslyší modlitbu. Vzdejte se své nedůvěry, pochybování a nevěry. Nechť žádná ukvapenost nevstupuje do vašeho učení. Nebuďte příliš nároční, nýbrž pěstujte něžný soucit a lásku. Buďte radostní. Nekřičte, nekritizujte příliš přísně; buďte pevní, velkorysí, podobní Kristu, soucitní, zdvořilí. "Cožkoli rozsíval by člověk, to bude i žíti." Ga 6,7

Nejsem schopná vyjádřit, jak hluboce touží má duše, abyste všichni hledali Pána se vší opravdovostí, dokud může být nalezen. Žijeme ve dnech Boží přípravy. Nechť nic není pokládáno za dostatečně vzácné, co by vaši mysl odvrátilo od díla přípravy pro veliký den soudu. Připravte se! Nedovolte, aby chladná nevěra držela daleko vaše duše od Boha, nýbrž nechť Jeho láska hoří na oltáři vašich srdcí. ^{5T 591}