"A Ochoziáš spadl skrze mříži paláce svého letního, kterýž byl v Samaří a stonal. I poslal posly, řka jim: "Jděte, pilně se ptejte Belzebuba, boha Akaron, povstanu-li z nemoci této? Ale anděl Hospodinův řekl Eliášovi Tesbitskému: Vstana, jdi vstříc poslům krále Samařského a mluv k nim: Zdali není Boha v Izraeli, že jdete dotazovati se Belzebuba, boha Akaron? Protož takto praví Hospodin: S ložce, na kterémž se složil, nesejdeš, ale jistotně umřeš. I odešel Eliáš." 2Kr 1,2-4.
Tento příběh co nejvýstižněji ukazuje Boží nelibost vůči těm, kteří se odvracejí od Boha a utíkají se k satanským nástrojům. Krátce předtím, co se odehrály výše uvedené události, izraelské království vystřídalo panovníka. Achab zahynul soudem Božím a po něm následoval jeho syn Ochoziáš, člověk bezcenného charakteru, který činil jen to, co je zlé v očích Hospodinových, chodil po cestách svého otce a matky a sváděl Izraele do hříchu. Sloužil Bálovi, uctíval ho a popouzel Pána Boha k hněvu, jak to dělal jeho otec Achab. Soudy však následovaly neodkladně po nepravostech odbojného krále. Válka s Moábskými a potom nehoda, jíž byl 5T 192 ohrožen jeho vlastní život, svědčí o Božím hněvu proti Ochoziášovi.
Kolik divů Nejvyššího viděl izraelský král v době svého otce. Jaký strašný důkaz své přítomnosti a své horlivosti dal Bůh odpadlému Izraeli! To vše sice Ochoziáš věděl, avšak jednal, jakoby tyto hrozné události a dokonce děsný konec jeho otce byly planou řečí. Místo aby pokořil své srdce před Pánem, odvážil se nejopovážlivějšího bezbožného činu, kterým se vyznačoval jeho život. Poručil svým služebníkům: "Jděte a pilně se ptejte Belzebuba, boha Akaron, povstanu-li z nemoci."
Věřilo se, že modla Akaron prostřednictvím svých kněží dá zprávu o budoucích událostech. Nabyla takové všeobecné důvěry, že mnozí lidé ze značné vzdálenosti hledali u ní útočiště. Tyto zde dávané předpovědi a zprávy pocházely bezprostředně od knížete temnoty. Satan zavedl a udržoval uctívání model, aby odvrátil mysl lidí od Boha. Jeho činností je podporována říše tmy a lži.
Zpráva o hříchu a trestu krále Ochoziáše obsahuje výstrahu, kterou nikdo nemůže beztrestně přehlédnout. Ačkoliv my neuctíváme pohanské bohy, přece tisíce modlí se u satanova oltáře právě tak jako izraelský král. Tentýž duch pohanské modloslužby vládne dnes, ačkoliv vlivem vědy a vzdělání přijal jemnější a přitažlivější formu. Každý den přináší smutný důkaz o tom, že rychle ubývá víry v pravé slovo proroctví a místo toho duch člověka upadá do zajetí pověry a satanských kouzel. Všichni, kteří nezkoumají vážně Písmo a každé přání a každý záměr nezkoušejí oním neklamným zkušebním kamenem, všichni, kteří nehledají Boha na modlitbách, aby nabyli poznání Jeho vůle, se docela jistě uchýlí od správné cesty a propadnou satanovu klamu. 5T 193
Pohanské věštby mají svůj protějšek v dnešních spiritistických médiích, jasnovidcích a věštcích. Tajuplné hlasy, které mluvily v Ekron a Endor, dosud svádějí lidské dítky svými lživými slovy. Kníže tmy se zjevuje jen pod novou maskou. Mystéria (tajemství) pohanských bohoslužeb jsou nahrazena tajemnými schůzkami a seděními, tajemstvími a divy kouzelníků naší doby. Jejich odhalení jsou dychtivě přijímána tisíci těch, kteří se zdráhají přijmout světlo ze Slova Božího nebo od Jeho Ducha. Zatímco se s pohrdáním vysmívají kouzelníkům starověku, veliký podvodník se vítězně směje, protože se oddávají jeho trikům v odlišné podobě.
Jeho pomocníci stále ještě tvrdí, že dovedou vyléčit nemoc. Připisují svou moc elektřině, magnetismu nebo takzvaným "soucitným prostředkům". Doopravdy jsou však jen vodiči satanových elektrizujících sil. Těmito prostředky okouzluje tělo a duši lidí.
Čas od času jsem dostávala dopisy od kazatelů a členů církve s otázkou, zda považuji za nesprávné žádat spiritistické a jasnovidecké lékaře o radu. Já jsem z nedostatku času na tyto dopisy neodpovídala. Ale právě teď se tento předmět znovu vnucuje mé pozornosti. Satanovi pomocníci jsou tak početní a zvyk hledat u nich radu se stal tak všeobecný, že slova varování jsou naprosto nutná.
Bůh nám umožnil poznání zdravotních zákonů. Uložil nám za povinnost, abychom své tělesné síly udržovali v co nejlepším stavu, abychom Mu úspěšně mohli sloužit. Ten, kdo odmítá zdokonalovat se ve světle a poznání, které je mu z milosti Boží dosažitelné, zavrhuje jeden z prostředků poskytovaných mu Bohem, aby podporoval svůj duchovní a tělesný život. Staví se sám tam, kde je vydán satanovým klamům.
Není málo těch, kteří v této křesťanské době 5T 194 mezi křesťanským lidem hledají útočiště raději u zlých duchů, místo aby se svěřili moci živého Boha. Matka, která bdí u postele nemocného dítěte zvolá:“Již nemohu nic dělat. Není lékař, který by mé dítě uzdravil?“ Slyší o zázračné léčbě nějakého jasnovidce nebo magnetiséra, svěří svého miláčka jeho péči a odevzdá jej tím právě tak jistě do satanových rukou, jako kdyby stál po jejím boku. Ve mnoha případech je takovým počínáním budoucí život dítěte ovládán satanskou mocí, kterou zdánlivě není možno zlomit.
Mnozí nechtějí vynaložit potřebné úsilí na to, aby získali znalosti ohledně životních zákonů a jednoduchých prostředků, které je nutno použít pro navrácení zdraví. Sami od sebe nenacházejí ten pravý poměr k životu. Když následkem přestupování přírodních zákonů onemocní, nesnaží se své chyby napravit a pak vyprosit Boží požehnání, ale hledají pomoc u lékaře. Uzdraví-li se, pak vzdávají čest lékařům a lékům. Stále jsou ochotni zbožňovat lidskou moc a moudrost, jakoby neznali jiného Boha, než stvoření - prach a popel.
Jednou jsem slyšela, jak matka prosila nevěřícího lékaře, aby zachránil život jejího dítěte. Když jsem ji ale důtklivě prosila, aby hledala pomoc u Velikého Lékaře, jenž všechny, kteří ve víře k němu přicházejí, může zachránit z největší bídy, netrpělivě se odvrátila. Zde pozorujeme téhož ducha, kterého dával najevo Ochoziáš.
Není bez nebezpečí důvěřovat lékařům, kteří nestojí v Boží bázni. Bez vlivu božské milosti jsou srdce lidská "nejlstivější ... nade všecko a nejpřevrácenější". Jr 17,9. Jejich cílem je sebeoslavování. Jaké nepravosti byly často ukryty pod pláštěm lékařského povolání, jaké podvody byly takto podporovány! Lékař může tvrdit, že má velkou moudrost a podivuhodnou dovednost, přitom ale může být bezcharakterní a jeho způsob léčení se může příčit zákonům života. 5T 195 Pán, náš Bůh nás naproti tomu ujišťuje, že čeká jen, aby nám mohl prokázat milost. Vybízí nás, abychom ho v době úzkosti volali. Jak se můžeme odvrátit od Něho a důvěřovat lidské pomoci?
Pojď se mnou do světnice nemocného. Tu leží muž a otec, jehož činnost byla požehnáním pro lidskou společnost a pro Boží dílo. Náhle byl poražen nemocí. Žár horečky ho stravoval. Žádal čistou vodu, aby ovlažil vyprahlé rty, aby uhasil palčivou žízeň a ochladil horečnaté tělo. Ale ne, lékař vodu zakázal. Na jeho popud byl podán silný nápoj a přilévá se olej do ohně. Požehnaný dar nebes, voda, opatrně podávaná by uhasila stravující plamen. Ale ve prospěch jedovatého léku byla dána stranou.
Nějakou dobu ještě příroda zápasí o své právo, ale nakonec podlehne a utrpení ukončí smrt. Bůh si přál, aby tento člověk žil a byl světu požehnáním. Satan se rozhodl, že ho usmrtí a pomocí lékaře měl úspěch. Jak dlouho to budeme trpět, aby život našich nejlepších lidí byl takovým způsobem zmařen?
Ochoziáš poslal své služebníky, aby se dotázali Belzebuba v Ekron. Ale místo poselství modly slyšel strašné oznámení Boha Izraele. "Z lože, na kterémž se složil, nesejdeš, ale jistotně umřeš." Byl to Kristus, který poručil Eliášovi, aby oznámil tato slova odpadlému králi. Jehova Immanuel měl příčinu k velkému rozhněvání se na Ochoziášovou bezbožnost. Co neučinil Kristus, aby získal srdce hříšníků a naplnil je neochvějnou důvěrou v sebe? Po staletí následoval svůj lid zjevováním své vlídné dobroty a bezpříkladné lásky. Od dob patriarchů ukazoval, že jeho "potěšení je být se syny lidskými." Př 8,31. Všem, kteří Ho upřímně hledali, byl pomocníkem svou neustálou přítomností. "Ve všelikém soužení jejich i on měl soužení 5T 196 a anděl přístojící jemu vysvobozoval je. Z milování svého a z lítosti své on sám vykoupil je..." Iz 63,9. Avšak Izrael vzepřel se proti Bohu a obrátil se o pomoc na nejhoršího nepřítele Páně.
Hebrejové byli jediným národem, kterému bylo svěřeno poznání pravého Boha. Když král Izraele vyslal dotaz do pohanské věštírny, dával tím najevo pohanům, že k jejich modlám má více důvěry než k Bohu svého lidu, ke Stvořiteli nebe a země. Právě tak jednají ti, kteří tvrdí, že znají Slovo Boží, když se od zdroje síly a moudrosti obracejí k mocnostem tmy a prosí je o radu nebo o pomoc. Jestliže Boží hněv vzplanul nad takovým počínáním zlého, modloslužebného krále, jak bude pohlížet na podobný způsob jednání těch, kteří ujišťují, že jsou Jeho služebníci?
Proč se to stává, že lidé tak neradi důvěřují Tomu, který je stvořil, tomu, který dotekem, slovem, pohledem může vyléčit všechny možné nemoci? Kdo je více hoden naší důvěry nežli ten, který za naše vykoupení přinesl tak velikou oběť? Pán nám dal prostřednictvím apoštola Jakuba přesná poučení, jak máme jednat v případech nemoci. Když selže lidská pomoc, bude Bůh pomocníkem svého lidu. "Stůně-li kdo z vás? Zavolej starších zboru, ať se modlí za něho, mažíce jej olejem ve jménu Páně. A modlitba víry uzdraví neduživého a pozdvihne ho Pán." Jk 5,14-15. Kdyby ti, kteří se prohlašují za Kristovy následovníky, s čistým srdcem měli právě tolik důvěry v zaslíbení Boží, jakou projevují satanovým pomocníkům, pak by pocítili na těle a na duši životodárnou sílu Ducha.
Bůh propůjčil svému lidu veliké světlo, tím ale nejsme uchráněni před žádným pokušením. Kdo z nás hledá pomoc u bohů v Ekron? Pohleďte na tento příběh - není vzat z fantazie. U jak mnohých i mezi adventisty sedmého dne jsou viditelné jeho hlavní znaky? Invalida - zdánlivě velmi svědomitý, 5T 197 přesto fanatický a domýšlivý - otevřeně přiznává své pohrdání životními a zdravotními zákony, k jejichž přijetí nás jako církev vedla milost Boží. Jeho strava musí být tak upravena, aby ukojila jeho nezdravou chuť. Místo, aby se posadil ke stolu se zdravou potravou, dává přednost hostincům, protože tam může bez nátlaku a omezení uspokojit svou chuť. Ačkoliv je horlivým zastáncem střídmosti, přece si neváží jejich hlavních zásad. Chtěl by mít úlevy, ale odmítá dosáhnout zdraví za cenu sebezapření. Tento člověk přináší oběti na oltáři zkažené chuti k jídlu. Je modloslužebník. Jeho síly, které zušlechtěny a posvěceny mohly by být použity ke cti Boží, jsou oslabeny a sotva upotřebitelné. Vznětlivá povaha, zmatený rozum a ochablé nervy, jsou výsledkem jeho pohrdání přírodními zákony. Je nedostatečně výkonný a nespolehlivý.
Kdo se odváží jej směle a poctivě varovat před hrozícím nebezpečím, přivodí si jeho nelibost. Nejnepatrnější námitka nebo odpor stačí k vyburcování jeho bojovnosti. Ale zrovna teď se nachází příležitost, aby hledal pomoc u někoho, kdo čerpá svou moc z kouzelnictví. Dychtivě se obrací k tomuto prameni a promarní mnoho času a peněz v naději, že dosáhne nabízeného dobrodiní. Ale je ošálen a podveden. Moc kouzelníka je předmětem chvály a druzí jsou ovlivněni, aby vyhledali jeho pomoc. Takovým způsobem je Bůh Izraele zneuctěn, kdežto satanova moc je ctěna a povznášena.
Ve jménu Krista chtěla bych zvolat: Zůstaňte ve víře, kterou jste přijali na počátku. Vyhýbejte se nesvatému a prázdnému tlachání. Důvěřujte živému Bohu a nespoléhejte se na kouzelnictví. Prokletá je stezka, jež vede do Endor nebo Ekron. Kdo vstoupí na zakázanou cestu, bude klopýtat a upadne. V Izraeli je Bůh, u kterého je vykoupení pro všechny utiskované. Spravedlnost je základem jeho trůnu.
Je nebezpečné i jen v nejmenším uchýlit se 5T 198 od naučení Páně. Jestliže opustíme jasnou stezku povinnosti, řada okolností nás bude neodolatelně dál a dále odvádět od pravé cesty. Nemístná důvěrnost vůči těm, kteří nemají žádnou úctu k Bohu nás svede dříve, než si to uvědomíme. Musíme se pevně držet Slova Božího. Potřebujeme jeho výstrahy i povzbuzování, jeho hrozby i zaslíbení. Potřebujeme dokonalý vzor, který je nám dán jen v životě a povaze našeho Spasitele.
Boží andělé budou chránit jeho lid, dokud bude kráčet po stezce povinnosti, ale nemáme žádné ujištění takové ochrany pro ty, kteří se úmyslně odvažují na satanovo území. Pomocník velikého podvodníka bude mluvit a činit všechno možné, aby dosáhl svého cíle. Na tom nesejde, jmenuje-li se spiritista, "elektrizér" nebo "magnetizér". Zdánlivě přijatelnými důvody získává důvěru nerozvážných. Předstírá, že zná jejich životní události a chápe všechny potíže a nesnáze těch, kteří hledají u něj útočiště. Sám se přestrojuje za anděla světla, zatímco v jeho srdci sídlí tma smrti. Projevuje očividně velký zájem o ženy, jež vyhledávají jeho rady. Vykládá jim, že za všechen svůj zármutek vděčí nešťastnému manželství. To snad může být pravda, ale takový rádce nezlepší jejich stav. Říká jim, že potřebují lásku a soucit. Pod záminkou velkého zájmu na jejich dobrém zdravotním stavu působí kouzlem na své bezelstné oběti a omamuje je jako had třesoucího se ptáka. Brzy jsou úplně v jeho moci; hřích, potupa a zkáza jsou děsivým důsledkem.
Počet těchto nástrojů nepravosti není nepatrný. Jejich cesta je označena zpustošenými domovy, zničenou pověstí a zlomenými srdci. Ale o tom všem svět málo ví; klidně se pokračuje v získávání dalších obětí a satan se raduje ze zkázy, kterou způsobil. 5T 199
Viditelný a neviditelný svět jsou v těsném styku. Kdyby se mohl odhalit závoj, uviděli bychom zlé anděly, jak kolem nás rozprostírají temnotu a vší mocí působí, aby klamali a zničili. Zlí lidé jsou obklopeni zlými duchy, jsou jimi ovlivňování a podporováni. Člověk víry a modlitby odevzdá svou duši božskému vedení a Boží andělé mu přinášejí shůry světlo a posilu.
Nikdo nemůže dvěma pánům sloužit. Světlo a tma nejsou menší protiklady, nežli služba Bohu a služba satanu. Prorok Eliáš postavil tento protiklad do správného světla, když neohroženě vyzval odpadlý Izrael: „I dokud kulhati budete na obě strany? Jestliže je Hospodin králem následujte ho; pakli je Bál, jděte za ním.“
Takoví, kteří se oddali satanovu kouzelnictví, mohou se chlubit velkým užitkem, který z toho mají. Ale je tím dokázáno, že jejich cesta je moudrá a bez nebezpečí? Bude-li dokonce jejich život prodloužen, anebo nabudou-li pozemský zisk, vyplatí se nakonec pohrdat Boží vůlí? Všechen takový zdánlivý zisk se nakonec projeví jako nenávratná ztráta. Nemůžeme beztrestně prolomit ani jedinou závoru, kterou postavil Bůh na obranu svého lidu před satanovou mocí.
Naše jediná bezpečnost je v tom, abychom si všímali starých mezníků. "K zákonu a svědectví, pak-li nechtí, nechať mluví vedle slova toho, v němž není žádné záře." Iz 8,20.
Copyright © 2010-2016 - Tisk - Kontakt