Cooranbong, N. S. W., 10. května 1896

Prosím vás, kteří žijete přímo v srdci díla, abyste se zamysleli nad dlouholetou zkušeností a poznali, zda právě o vás může být řečeno "to dobře služebníče věrný." Prosím učitele našich škol, aby pečlivě a modlitebně uvážili: Bděl jsem osobně nad svou duší jako ten, který má spolupracovat s Bohem na jejím očistění od všech hříchů a usilovat o celé posvěcení?

Nezarmucovali jste Svatého Ducha? Někdy tento Duch přišel se vší mocí vlivu do battle-creekské školy a také do škol na jiných místech. Postřehli jste Jeho přítomnost? Vzdali jste Mu čest jaká patří nebeskému poslu? Když zápasil o mládež, řekli jste: "Odložme všechno studium, neboť je zřejmé, že máme mezi sebou nebeského Hosta? Vzdejme Bohu chválu a čest." Sklonili jste se s potřenými srdci na modlitbě se svými žáky a prosili jste o to, abyste mohli přijmout požehnání, které vám Pán uděluje?

Sám ten Veliký Učitel byl mezi vámi. Poctili jste Ho? Pro některé učitele byl cizincem. Bylo potřebí poslat pro někoho z domnělých autorit, aby uvítal nebo zapudil tohoto nebeského posla? Ačkoliv neviděn, byl přece mezi vámi přítomen. ^{8T 62} Nebyl však vyjádřen názor, že školní chvíle nutno věnovat studiu a že všechno má svůj čas, jako kdyby hodiny věnované společnému studiu byly příliš drahé, abychom je promeškali zájmem o dílo nebeského Posla?

Jestliže jste nějakým způsobem omezili nebo zapudili Svatého Ducha, prosím vás, abyste jak jen možno, činili pokání. Jestliže některý z našich učitelů neotevřel dveře Duchu Božímu, nýbrž je zavřel, naléhavě ho prosím, aby otevřel dvéře a se vší vážností prosil: "Zůstaň se mnou." Když Svatý Duch zjevuje svou přítomnost ve vaší učebně, řekněte svým studentům: "Pán má dnes pro nás něco velice důležitého, mnohem cennějšího, než jsou naše běžné úkoly. Naslouchejme, sklánějme se před Hospodinem a hledejme Ho celým srdcem."

Dovolte mi, abych vám řekla co vím o tomto nebeském Hostu. Svatý Duch působil na mládež v době vyučovacích hodin. Některá srdce byla tak chladná a tak temná, že neměla žádnou touhu po přítomnosti Ducha a světlo Boží bylo odňato. Onen nebeský návštěvník chtěl otevřít všechno chápání, chtěl udělit moudrost a poznání ve všech směrech studia, které by mohlo být použito k slávě Boží. Tento Boží posel přišel přesvědčit o hříchu a obměkčit srdce zatvrzelá dlouhým odcizením od Boha. Přišel zjevit tu velikou lásku, kterou Bůh miloval tyto mladé lidi. Oni jsou Božím dědictvím a vychovatelé potřebují "vyšší vzdělání" dříve, než mohou být učiteli a průvodci mladých.

Učitel může chápat mnoho věcí z fyzického světa; může vědět všechno o struktuře živých organismů, může znát vynálezy techniky a přírodovědy; nelze ho však pokládat za vzdělaného, dokud nemá poznání jediného pravého Boha a Ježíše Krista, kterého On poslal. Zásada božského původu musí ovládat naše jednání a poutat nás k Bohu. ^{8T 63} Žádným způsobem toto nebude překážkou studiu skutečné vědy. Bázeň Hospodinova je počátkem moudrosti a člověk, který souhlasí, aby byl formován a uzpůsoben podle Boží podoby, je nejušlechtilejší ukázkou díla Božího. Všichni, kdo žijí v obecenství s našim Stvořitelem budou chápat Jeho záměr s jejich existencí a uvědomovat si, že jsou zodpovídají Bohu za využití svých schopností k nejlepšímu účelu. Nebudou usilovat o slávu a nebudou se také podceňovat.

Vůle Boží s námi

Známost Boží lze obdržet z Jeho Slova. Zkušenostmi poznání pravé zbožnosti, přijaté v denním posvěcení a službě, zabezpečuje nejvyšší vzdělání těla, ducha i duše. Toto posvěcení všech našich schopností Bohu brání veškerému sebevyvyšování. Udělení božské moci přináší čest našemu poctivému úsilí o získání moudrosti, které nás uschopní použít naši nejvyšší schopnost k slávě Boží a k požehnání našim spolubližním. Jelikož tyto schopnosti pocházejí od Boha a nevznikly samy, měli bychom je ocenit jako hřivny od Pána, které mají být použity v Jeho službě.

Nebem udělené duševní hřivny máme vzdělávat jako vyšší schopnosti, které mají ovládat moc těla. Přirozené choutky a vášně mají být usměrněny vědomím duchovních schopností. Kristovo náboženství nikdy neponižuje vyznavače; nikdy z něho nečiní hrubce, mrzutého nebo drsného člověka, neslušného nebo sebedůležitého, vášnivého nebo tvrdého. Naopak, zjemňuje vkus, posvěcuje úsudek, očisťuje a zušlechťuje myšlenky a vede je k poddání se Kristu. Boží ideál pro Jeho dítky je vyšší, než nejvyšší lidská myšlenka může dosáhnout. Ve svém svatém zákoně dal nám popis svého charakteru. ^{8T 64}

Kristus je největším učitelem, jakého kdy svět znal. A jaká je norma k níž vede všechny, kdo věří v Něho? - "Buďtež vy tedy dokonalí, jako i Otec váš, kterýž jest v nebesích, dokonalý jest." Mat.5,48. Jelikož Bůh je dokonalý ve své sféře, tak i člověk může být dokonalý ve své vymezenosti.

Ideál křesťanského charakteru je podobnost Kristu. Před námi je otevřená cesta stálého pokroku. Máme dojít určitého cíle, máme dosáhnout určitou úroveň, která zahrnuje všechno to, co je dobré, čisté, ušlechtilé a vznešené. Ustavičně bychom měli usilovat a stále jít vpřed a výš k dokonalosti charakteru.

Pavel říká: "Bratří, jáť nemám za to, že bych již dosáhl. Ale to jedno činím, na ty věci, kteréž jsou za mnou, zapomínaje, k těm pak, kteréž jsou přede mnou, úsilně chvátaje, k cíli běžím, k odplatě svrchovaného povolání Božího v Kristu Ježíši." Fil.3,13-14.

Toto je vůle Boží s lidmi: jejich posvěcení. Na své cestě vzhůru k nebesům, měli bychom zachovat každou schopnost v tak zdravém stavu, aby pohotově byla připravena k věrné službě. Schopnosti, jimiž Bůh obdařil člověka, nutno namáhat. "Milovati budeš Pána Boha svého z celého srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší síly své, i ze vší mysli své, a bližního svého jako sebe samého." Luk.10,27. Člověk to nemůže učinit sám ze sebe; musí mít Boží pomoc. Jaký je v tom podíl člověka? - "A tak moji milí, jakož jste vždycky poslušni byli, netoliko v přítomnosti mé, ale nyní mnohem více v nepřítomnosti mé, s bázní a s třesením spasení své konejte. Bůh zajisté jest, kterýž působí ve vás i chtění i činění, podle dobře libé vůle své." Fil.2,12-13.

Bez Božího působení, člověk nic dobrého nedokáže. Bůh vyzývá každého člověka k pokání a přece člověk není hotov ani k pokání, dokud na jeho srdce nepůsobí Duch Svatý. Avšak Pán nechce, aby člověk čekal, až si uvědomí, že činil pokání, dřív, než se rozhodne vykročit k Ježíši. ^{8T 65} Spasitel ustavičně vede lidi k pokání; oni se pouze potřebují podřídit, aby byli přitaženi a jejich srdce bude kajícně obměkčeno.

V tomto velikém zápase o věčný život, je člověku určen určitý úkol; musí odpovědět na působení Svatého Ducha. To si vyžádá určitý zápas, aby se skoncovalo s mocnostmi temnosti a Duch Svatý v něm začal působit pro dosažení toho cíle. Člověk však není žádnou pasivní bytostí, která by mohla být zachráněna v lenosti. Je volán, aby napnul každý sval a vynaložil každou schopnost v zápase o nesmrtelnost; je to však Bůh, který dává toto úsilí a korunuje úspěchem. Žádný člověk nemůže být zachráněn v lenivosti. Pán nás vyzývá: "Snažte se vcházeti těsnou branou; neboť pravím vám, mnozí budou usilovati vjíti, ale nebudou moci." "Vcházejte těsnou branou; nebo prostranná brána a široká cesta jest, kteráž vede k zahynutí a mnoho jest těch, kteříž vcházejí skrze ni. Nebo těsná jest brána a úzká cesta, kteráž vede k životu a málo jest nalézajících ji." Luk.13, 24; Mat.7,13-14.

Působení proti Svatému Duchu

Prosím žáky našich škol, aby zachovali střízlivost smýšlení. Lehkovážnost mladých se nelíbí Bohu. Jejich sporty a hry otvírají dveře přívalu pokušení. Pán nás obdaroval schopnostmi a neměli bychom dovolit svým myšlenkám, aby zlehkovážněly a byly přízemní. Povaha vytvořená v souladu s Božím Slovem, projeví pevné zásady a ušlechtilé touhy. Když Svatý Duch spolupracuje se silami lidské mysli, jistým výsledkem jsou vysoké a svaté podněty...

Bůh vidí to, co zaslepené oči vychovatelů nedovedou postřehnout, že totiž nemravnost každého druhu a stupně snaží se zvítězit a působí proti projevům moci Svatého Ducha. Nízké jednání a laciné, převrácené myšlenky jsou vetkány do tkaniva charakteru. ^{8T 66}

Skupiny se scházející ke světskému pobavení, jídlu, pití a zpěvu, jsou podněcovány duchem zdola. Toto je oběť satanovi. Cyklistické závody jsou urážkou Bohu. Jeho hněv je roznícen proti těm, kdo to konají. V těchto zájmech je mysl vydrážděna jako při požití lihovin. Otevřeny jsou dveře nízkým představám. Tyto přízemní myšlenky brzy zvrátí všechny schopnosti člověka. Jako kdysi Izrael, milovníci radovánek jedí, pijí a baví se. Je zde radost, smích, veselí a hýření. Ve všem tom mládež následuje příklad autorů knih, které se jim dostávají do rukou. Největším zlem toho všeho je trvalý účinek, jaký tyto věci mají na povahu.

Ti, kdo v tom vynikají, vnášejí pohanění na dílo, které nelze tak snadno odčinit. Urážejí svoji vlastní duši a po celý svůj život budou nést důsledky. Činitelé nepravosti mohou vidět své hříchy a činit pokání; Bůh může odpustit přestupníkům; avšak schopnost rozsuzování, kterou bychom vždy měli zachovat ostrou a citlivou, abychom postřehli mezi svatým a obecným, je velkou měrou snížena. Příliš často jsou lidské nápady a představy přijímány jako božské. Některé duše budou jednat slepě a neuvědoměle a budou ochotny pohotově přijmout laciné, obecné a dokonce i nevěrecké názory a přitom se obracet proti působení Svatého Ducha.