^{8T 244} Na jednotlivých členech sboru spočívá mnohem větší zodpovědnost, než si uvědomují. K Božím požadavkům se staví jakoby byli ospalí. Přišla doba, kdy se musí použít všech možných prostředků, které by pomohly připravit lid, aby mohl obstát v den Páně. Musíme mít otevřené oči, abychom vzácné příležitosti nenechali ujít nepoužity. Musíme učinit vše co můžeme pro získání duší, aby milovali Boha a zachovávali Jeho přikázání. To Pán Ježíš žádá od každého, kdo pozná pravdu. Je tento požadavek oprávněný? Není nám Kristův život vzorem? Nejsme dlužní Spasiteli mnoho lásky, a také opravdové a nezištné práce pro zachránění těch, za něž dal svůj život?

Mnozí členové našich velkých sborů ve skutečnosti nečiní nic. Mohli by vykonat dobré dílo, kdyby nezůstávali všichni na jednom místě, ale raději šli tam, kam pravda dosud nevešla. Stromům, které jsou příliš blízko sebe se nedaří. Zahradník je musí rozsazovat, aby měly více místa k vzrůstu a nezakrněly nebo neonemocněly. Totéž pravidlo je možné dobře použít na naše velké sbory. Mnozí členové odumírají duchovně, jelikož není dbáno na takové pravidlo. Slábnou a stávají se neschopnými. Kdyby byli přesazeni, zesílili by a ožili.

Není to Boží vůle, aby Jeho lid utvářel veliké osady. Kristovi učedníci jsou Jeho zástupci na zemi a Bůh chce, aby se rozešli po celé zemi, do měst a do vesnic, jako světla uprostřed tohoto temného světa. Mají být Božími misionáři, svou vírou a svými skutky svědčit o blížícím se příchodu Spasitele. ^{8T 245}

Členové našich sborů mohou vykonat dílo, k jakému se dosud nevzchopili. Nikdo by se neměl stěhovat na nové místo jenom pro světské výhody. Kde se však skýtá možnost obživy, měly by se tam usadit jedna, nebo dvě rodiny v pravdě pevně zakotvené, aby tam konaly misijní dílo. Musí však mít velikou lásku k duším a pokládat si za svoji povinnost pracovat pro ně a přemýšlet, jak je přivést k pravdě. Mohou rozšiřovat naše spisy; ve svých příbytcích mohou mít shromáždění, seznamovat se se svými sousedy a zvát je do svých shromáždění. Tak mohou své světlo nechat svítit v dobrých skutcích.

Pracovníci by měli spoléhat na Boha. Měli by plakat, modlit se a pracovat pro spasení svých bližních. Pamatujte, že závodíte a že usilujete o korunu nesmrtelnosti. Zatím, co si mnozí lidskou chválu cení více než Boží přízeň, snažte se pracovat se vší pokorou. Učte se věřit a své sousedy přivádět k trůnu milosti a prosit Boha, aby se dotkl jejich srdce. Tak může být vykonána úspěšná misijní práce. Tak mohou být získáni ti, kteří by nevěnovali sluchu kazateli nebo kolportérovi. Kdo takto pracuje na svých místech, naučí se jak by se nejlépe přiblížil k lidem a připraví cestu jiným pracovníkům.

Kdo pamatuje na takovou práci, může učinit vzácnou zkušenost. Na svém srdci nosí břímě duší svých sousedů. On musí mít pomoc Pána Ježíše. Bude velmi opatrný, aby si počínal vždy rozvážně, aby jeho modlitby neměly překážky a žádný zhýčkaný hřích ho neodloučil od Boha. Pomáhá-li takový pracovník jiným, dostane se mu duševní síly a poznání a v této prosté škole může nabýt schopnosti pro vstup do většího pole. ^{8T 246}

Kristus praví: "V tom bývá oslaven Otec můj, když ovoce nesete hojné." Jan 15,8. Bůh nám svěřil schopnosti a nadání, abychom je upotřebili pro Něho. Každému člověku je přidělena práce - ne jenom na jeho kukuřičných a obilných polích, ale také opravdová a vytrvalá práce pro spasení duší. Každý kámen v Božím chrámě musí být živým, zářícím kamenem, odrážejícím světlo do světa. Když členové našich sborů vykonají vše co vykonat mohou a správně upotřebí jim svěřené hřivny, Bůh jim dá více milosti a rozmnoží jejich schopnosti. Mnohé z našich misijních podniků neprospívají, protože je zde mnoho takových, kteří se zdráhají projít dveřmi užitečnosti, které se před nimi otevírají. Konejte práci, která je vám nejblíže; konejte raději všechno, ať se to zdá jakkoli prosté, než zahálet jako muži z Merozu.

Půjdeme-li vpřed s důvěrou v Boha, nebudeme trpět nedostatkem prostředků. Pán chce vykonat veliké dílo pro ty, kdo upřímně v Něho věří. Kdyby se naši členové vzchopili a začali konat co je jim možné a podnikli boj na vlastní útraty tím, že by každý usiloval vykonat co nejvíce, aby získal duše pro Pána Ježíše, viděli bychom, jak mnozí by opouštěli řady satanovy a shromáždili by se pod Kristův prapor. Kdyby náš lid chtěl jednat podle světla, které je dáno v těchto několika slovech naučení, pak bychom jistě uzřeli spasení Boží. Nastalo by předivné probuzení. Hříšníci by se obraceli a mnohé duše by se připojily k církvi. Budeme-li ze srdce jedno s Kristem a uvedeme-li svůj život do souladu s Jeho dílem, pak Duch, který sestoupil o Letnicích na učedníky, přijde také na nás.