Mezi obyvateli měst se šíří rychle, ale jistě téměř všeobecná zločinnost, pro stálý rozmach odhodlané bezbožnosti. Žijeme uprostřed "nakažlivosti zločinu" před níž bohabojný mužové všude stojí zděšeně. Lidské pero není sto popsat převládající moc korupce. Každý den nám odhaluje politické úplatky a podvody. Každý den čteme srdce rvoucí záznamy násilí a bezzákonnosti, lhostejnosti k lidskému utrpení; o brutálním ďábelském ničení lidského života. Každý den svědčí o šířícím se šílenství, vraždách a sebevraždách.
Dnešní města jsou téměř podobná Sodomě a Gomoře. Svátků je mnoho; vír předráždění a radosti odvádí tisíce od střízlivých povinností života. Dráždivé sporty, návštěva divadla, koňské dostihy, hraní karet, pití lihovin a zábavy podněcují každou vášeň k činnosti. (90)
Populární proud strhává mládež. Ti, kdo se učí milovat zábavu pro zábavu, otvírají dvéře celému přívalu pokušení. Oddávají se společenským zábavám a bezmyšlenkovitému veselí. Od jedné formy rozptýlení jsou odvádění k druhé až nakonec ztrácejí jak touhu tak schopnost žít užitečným životem. Jejich náboženské touhy jsou shlazeny; jejich duchovní život je zatemněn. Všechny ušlechtilé schopnosti duše, všechno, co pojí člověka s duchovním světem je pošlapáno.
Vytvořením trustů, dělnických organizací a stávek, životní podmínky ve městech se ustavičně stěžují.
Mocná touha po získání peněz, žízeň po zábavách, luxusním životě a výstřednosti to všechno jsou síly, které u veliké většiny lidstva odvrací mysl od pravého smyslu života. Toto vše otvírá dveře tisícerému zlu. Mnozí pohlceni ve svých zájmech o světský majetek si neuvědomují požadavky Boží a potřeby svých spolubližních. Své bohatství pokládají za prostředek oslavení sebe. Přidávají dům k domu, pozemek k pozemku; přepychově si zařizují své příbytky, zatím co kolem nich žijí lidé v bídě a zločinnosti, nemoci a smrti.
Nejrůznějším útlakem a vyděračstvím, lidé hromadí kolosální štěstí, zatím co křik hladujícího lidstva vystupuje k Bohu. Miliony zápasí s chudobou, nuceni jsouc pracovat těžko za malé mzdy, a nejsou schopni opatřit si nejzákladnější životní potřeby. Námaha a nedostatek, k tomu žádné vyhlídky na zlepšení situace jim přitěžují břemeno. Když k tomu přistoupí ještě utrpení a nemoc, břímě je téměř nesnesitelné. Ustaraní a utlačení nevědí, kam se obrátit o pomoc. (91)
Písmo popisuje stav světa právě před druhým příchodem Kristovým. Apoštol Jakub popisuje převládající lakotu a útlak. Praví: "Nuže nyní, boháči, plačte, kvílíce nad bídami svými, kteréž přijdou. Zboří vaše zhonilo, a roucho vaše zmolovatělo. Zlato vaše a stříbro zrezavělo, a rez jejich bude na svědectví proti vám, a zřířeť těla vaše jako oheň. Shromáždili jste poklad k posledním dnům. Aj, mzda dělníků, kteříž žali krajiny vaše, při vás zadržána, křičí, a hlas volání ženců v uši Pána zástupů vešel. Rozkoš jste provodili na zemi a zbujněli jste; vykrmili jste srdce svá jako ke dni zabití. Odsoudili jste, zamordovali jste spravedlivého, a neodpíral vám." Jk 5, 1-6.
Takový je obraz dnešního života. "Tak že odvrácen jest nazpět soud a spravedlnost zdaleka stojí; nebo klesla na ulici pravda pravost nemá průchodu. Nýbrž zhynula pravda, a ten, kdož se uchyluje od zlého, loupeži bývá vydán; což vidí Hospodin, a nelíbí se to Jemu, že není žádného soudu." Iz 59, 14.15.
I církev, která by měla být sloupem a základem pravdy, podporuje sobeckou lásku k radovánkám. Když je třeba peněz pro náboženské účely, k čemu se mnohé sbory obracejí? - Pořádají bazary, večírky, pestré trhy, dokonce i losují a podobné nápady. Častokráte místo určené k bohoslužbě je znesvěceno hodováním a pitím, kupováním, prodáváním a svatebním veselím. Respekt k domu Božímu a úcta k Jeho bohoslužbě jsou umenšeny v představě mladých. Zábrany zdrženlivosti jsou oslabeny. Sobecké, záliby, láska k pobavení a vyražení jsou probouzeny a sílí, když se jim hoví.
Pán pokolení za pokolením oznamoval způsob své práce. Když přišla nějaká krize zjevil sám a sám se zasazoval, aby překazil satanovy plány. V národech si u (92) jednotlivců častokrát dovolil, aby věci dospěli do kritické situace, aby mohl být zjevný Jeho zásah. Pak učinil zjevným, že v Izraeli vládne Bůh, který uplatňuje svůj zákon a obhajuje svůj lid.
Lidé předpotopní doby všemožnou vynalézavostí způsobů a důvtipem snažili se znehodnotit zákon Hospodinův. Zavrhli Jeho autoritu, neboť neodpovídala jejich představám. Jako v době před potopou, tak i nyní je čas, kdy Hospodin musí zjevit svojí všemohoucí moc. V této době, převážné nepravosti můžeme vědět, že poslední veliká krize je blízko. Když boj proti Božímu zákonu je téměř všeobecný, kdy Jeho lid je utlačován a tísněn svými spoluobčany, Pán zasáhne.
Satan nespí; bedlivě bdí, aby znehodnotil prorocké slovo. Chytře a svůdně pracuje proti výslovné vůli Boží zjevené v Jeho Slově. Po celá léta satan ovládal lidskou mysl a to pomocí jemné spekulace, která byla vypočtena na to, aby zaujala místo pravdy. V této nebezpečné době, zastanci pravdy Boží v bázni oslaví Jeho jméno tím, že budou opakovat Davidova slova: "Čas jest, abys se přičinil, Hospodine; zrušili zákon Tvůj." Ž 119, 126.
Soudy Boží v naších městech
Když jsem byla v Loma Lindě, v Kalifornii, 16. dubna 1906, byl mi ukázán obdivuhodný obraz. Během nočního vidění stála jsem na vyvýšeném místě, z něhož jsem mohla pozorovat domy, které byly otřásány jak třtina větrem. Velké i malé budovy padaly (93) k zemi, zábavné podniky, divadla, a domy bohatých byly otřásány a rozpadly se. Mnoho lidí přišlo o život a vzduch byl naplněn výkřiky, poškozených a zděšených.
Andělé pověření Bohem, provést tuto zkázu, byli zapojeni do díla. Jediný dotek a stavby, tak důkladně vybudované, na něž lidé pohlíželi jako na jisté proti každému nebezpečí, rychle byly hromadou trosek. Nikde nebyla jistota. Já jsem se necítila v žádném zvláštním nebezpečí, avšak na popsání hrůzy scén, na které jsem hleděla, nemám slov. Zdálo se, že trpělivost Boží vyčerpána a že přišel soudný den.
Anděl, který stál po mém boku mne poučil, že je pouze málo těch, kteří mají nějakou představu o bezbožnosti existující v našem světě dnes a obzvláště o bezbožnosti velkoměst. Pak prohlásil, že Pán určil čas, kdy navštíví přestupníky svým hněvem pro zatvrzelé nedbání Jeho zákona.
I když to, co jsem viděla bylo hrozné, co mne však nejživěji dojalo s tím souviselo. Anděl, který stál po mém boku, prohlásil, že Boží svrchovaná vláda a svatost Jeho zákona musí být zjevena těm, kteří vytrvale odmítají poslouchat Krále králů. Ti, kteří se rozhodli zůstat nevěrnými, musí být navštívení milostivými soudy, aby jeli možné mohli být probuzeni k uvědomění si svého hříšného jednání.
Po celý následující den jsem uvažovala o scénách, které jsem viděla a o naučení, které mi bylo dáno. Po obědě jsme zůstali v Glendale nedaleko Los Angelos; a následující noc jsem byla znovu poučena o svatosti a závaznosti požadavku Desatera, (94) a svrchovanosti Boží nad všemi pozemskými vládci.
Zdálo se mi, že jsem v shromáždění a že vykládám lidem požadavky Božího zákona. Četla jsem texty Písma o ustanovení soboty v ráji na konci týdne stvoření a o vydání zákona na Sinaj a pak jsem prohlásila, že sobota má být zachovávána "na věčnou smlouvu" jako trvalé znamení mezi Bohem a Jeho lidem, aby věděli, že Hospodin, jejich Stvořitel je posvěcuje.
Pak jsem dále trvala na svrchované vládě Boží nad všemi pozemskými, vládci. Jeho Zákon má být normou každého našeho činu. Lidem je zakázáno otupovat své smysly nestřídmostí anebo otvíráním své mysli satanským vlivům; neboť toto dělá nemožným zachovávat Zákon Boží. Zatímco božský Vládce je dlouho shovívavý, převráceností není oklamán, a nebude vždycky mlčet. Jeho autorita, jako Vládce vesmíru, musí nakonec být uznávána a skutečné požadavky Jeho Zákona obhájeny.
Mnohem více naučení ohledně dlouhoshovívavosti Boží a nutnosti probuzení přestupníků k uvědomění jejich nebezpečného postavení před Ním bylo opakováno lidu jak jsem to přijala od toho, který mne poučoval.
18. dubna, 2 dny poté, co jsem ve vidění viděla padat budovy, šla jsem do modlitebny v Carr Street v Los Angelos. Když jsme se blížili k shromáždění slyšeli jsme pokřik chlapců prodávajících noviny: "Se smutným srdcem jsem četla první spěšně vytištěné noviny o tomto strašném neštěstí.
O čtrnáct dnů později, na své cestě domů procházeli jsme San Franciskem a najali (95) jsme si vůz; pohled na zkázu tohoto velkoměsta nám zabral asi půlhodiny. Budovy, které byly pokládány za nezničitelné, ležely v troskách. V některých případech se budovy částečně zřítily na zem. Město představovalo nejstrašnější obraz bezmocnosti lidské vynalézavosti vystaviti budovy odolávající ohni a zemětřesení.
Skrze svého proroka Sofoniáše Pán předpověděl soudy, které dopadnou na bezbožné: "Zajisté, že sklidím všecko se svrchu této země, praví Hospodin, ptactvo nebeské i ryby mořské i pohoršení s bezbožnými; vyplaním, pravím lidi se svrchu této země, praví Hospodin."
I stane se v den oběti Hospodinovy, že navštívím knížata a syny královy i všecky, kteříž se obláčejí v roucho cizozemců. Navštívím v ten den i každého, kterýž vyskakuje na práh, kteříž naplňují dům pánů svých nátiskem a lstí...
I stane se v ten den, praví Hospodin, hlas křiku od brány rybné, a kvílení od druhé strany a třeskot veliký od pahorků. Kvělte vy, kteříž bydlíte u vnitřku; nebo vyhlazen bude všecken obor kupců, vypleněni budou všichni snášející stříbro. I stane se v ten čas, že přehledávati budou Jeruzalém s lucernami a navštívím muže, kteříž ulnuli v kvasnicích svých, kteříž říkají v srdci svém: Nečiniť dobře Hospodin, aniž zle činí. Nebo přijde statek jejich na rozchvátání a domové jejich na spuštění. Stavějí zajisté domy, ale nebudou v nich bydliti; a štěpují vinice, ale nebudou píti vína z nich. Blízký jest den Hospodinův veliký, blízký jest a rychlý (96) velmi zvuk dne Hospodinův, Tuť hořce bude křičeti udatný. Den rozhněvání bude ten den, den úzkosti a trápení, den zpuštění a to hrozného, den temnosti a mračna, den oblaku a mrákoty. Den trouby a troubení proti městům hrazeným, a proti úhlům vysokým. V němž úzkostmi sevřu lidi, aby chodili jako slepí, nebo proti Hospodinu zhřešili. I vylita bude krev jejich jako prach, a těla jejich jako lejna. Ani stříbro jejich, ani zlato jejich nebude je moci vytrhnouti v den rozhněvání Hospodinova; nebo ohněm horlivosti jeho sehlcena bude tato všecka země, proto že konec jistě rychlý učiní všechněm obyvatelům země." Sf 1, 2.3.8-18.
Bůh to nebude dál snášet. Jeho soudy už začínají na některých místech padat a zanedlouho i jiná města pocítí jeho zjevnou nelibost.
Přijde ještě celá řada událostí svědčících o tom, že Bůh je Pánem situace. Pravda bude zvěstována jasnou neomylnou řečí. Jako lid musíme připravit cestu Páně pod plným vedením Ducha Svatého. Evangelium musí být zvěstováno ve své čistotě. Proud vody živé má prohloubit a rozšířit svůj tok. Ve všech polích, v blízku i dáli, budou lidé povolání od pluhů a také od nejběžnějších obchodních povolání, které velkou měrou zaměstnávají mysl, a budou vycvičeni spolu se zkušenými lidmi. Naučí-li se úspěšně pracovat, budou zvěstovat pravdu mocně. Nejobdivuhodnějším působením boží prozřetelnosti budou odstraněny hory těžkostí, a uvrženy do moře. Poselství s tak důležitým významem pro obyvatele země tito uslyší a pochopí. Lidé poznají co je pravda. Vpřed, stále vpřed půjde dílo, až celá země bude varována a pak přijde konec. (97)
Copyright © 2010-2016 - Tisk - Kontakt