(11) Žijeme v době konce. Rychle se naplňující znamení časů zvěstuje, že druhý příchod Kristův je blízko. Žijeme v slavnostních a významných dnech. Pomalu, ale jistě je Duch Boží odnímán z této země. Rány i soudy již přicházejí na ty, kteří pohrdli milosti Boží. Neštěstí na zemi i na moři, nejistý stav lidské společnosti, jakož i pověsti o válce oznamují zkázu. Jsou to předzvěsti blížících se událostí největšího významu.
Nástroje zla spojují své síly a snaží se je upevnit. Posilují se pro poslední velkou krizi. Brzy nastanou na světě veliké změny a spád posledních událostí bude rychlý.
Okolnosti na tomto světě prozrazují, že doba soužení je těsně před námi. Noviny ustavičně poukazují na strašný boj v nejbližší budoucnosti. Odvážné loupeže jsou častým zjevem. Stávky jsou na denním pořádku. Všude se páchají krádeže a vraždy. Lidé posedlí zlými duchy berou životy mužům, ženám i malým dětem. Mnohého omámila neřest a zlo se projevuje nejrozličnějším způsobem.
Nepříteli se podařilo převrátiti právo a lidská srdce naplniti touhou po sobeckém (12) zisku. "Takže odvrácen jest nazpět soud a spravedlnost zdaleka stojí; nebo klesla na ulici pravda a pravost nemá průchodu." Iz 59, 14. Ve velkoměstech žijí celé zástupy v chudobě a bídě, téměř bez pokrmu, přístřeší i oděvu, zatím vedle nich v těchto městech jsou jiní, kteří mají více než si srdce může přáti, žijící v bujnosti a vynakládající své peníze na nádherné domy na ozdoby nebo co ještě horšího je, na ukájení smyslných chtíčů, obzvláště na lihové nápoje, tabák a jiné věci, které ničí silu rozumu, přivádějí mysl z rovnováhy a snižují člověka. Zatím co k Bohu vystupuje volání hladovějícího lidstva, někteří všelijakým utlačováním a vydíráním hromadí ohromné bohatství.
Když jsem jednou byla v New Yorku, byla jsem v noci vyzvána, abych hleděla jak budovy tyčí k nebi. Tyto budovy měly být ohnivzdorné a byly třízeny, aby proslavily své vlastníky i stavitele. Tyto stavby sahaly stále výš a výše. K jejich stavbě bylo použito nejcennější stavivo. Vlastníci těchto budov se netázali: "Jak nejlépe bychom mohli oslaviti Boha?" Na Pána nemysleli.
Myslela jsem si sama u sebe: "Kéž by tito lidé, kteří takto ukládají své peníze, mohli viděti své počínání, jak to vidí Bůh! Provádějí sice nádherné stavby; ale jak bláhové jsou jejich názory a vynálezy v očích Vládce všeho světa. Oni se nesnaží všemi silami svého srdce a své mysli, aby zvěděli, jak by mohli oslaviti Boha. Ztratili ze zřetele prvořadou povinnost člověka.
Při provádění těchto staveb plesali jejich vlastníci s chlubnou pýchou, že mají dosti peněz, aby mohli uspokojiti své vlastní přání a podnítiti závist svých (13) bližních. Mnoho z těchto peněz takto uložených získali utlačováním a vydíráním chudých. Zapomněli, že v nebi je vedena zpráva o každém obchodním podnikání a že je tam zapsán každý nepravý čin, každý podvodný skutek. Přichází doba, kdy lidé ve svém podvodu a v své domýšlivosti dospějí vrcholu, jejž podle vůle Boží nesmějí překročiti a potom budou muset zakusit, že trpělivost Hospodinova má své meze.
Další obraz, který jsem viděla, byl požární poplach. Lidé stáli před těmito velikými a zdánlivě ohnivzdornými budovami, pohlíželi na ně a pravili: "Ty jsou naprosto bezpečné." Ale tyto stavby byly stráveny, jako by byly ze smůly. Stříkačky nemohly zabránit této zkáze. Hasiči nemohli použít stříkaček.
Bylo mi ukázáno, až přijde den Páně, že pyšní, ctižádostiví lidé, kteří do této doby nezakusili změny svých srdcí, potom poznají, že ruka, která byla mocná k zachování je také mocná k zničení. Žádná pozemská moc nemůže zadržeti ruku Boží. Až přijde doba, kterou Bůh před zvěděl, aby lidem odplatil za jejich nedbalost k Jeho zákonu za jejich sobecké touhy a pýchu, pak žádná hmota, která se nyní používá ke stavbě budov, nebude je moci zachrániti před zničením.
Není mnoho těch, ani mezi vychovávateli a státníky, kteří by postihli příčiny přítomného stavu společnosti. Vládcové nejsou schopni rozřešit problém mravní zkázy, chudoby, zbídačení a přibývající zločinnosti. Marné jest úsilí postavit obchodní podnikání na pevnější základ. Kdyby se naproti tomu více dbalo naučení Slova Božího, našlo by se rozřešení všech otázek, které nyní způsobují zmatek v hlavách lidských. (14)
Písmo svaté vyličuje stav světa krátce před druhým příchodem Kristovým. O lidech, kteří loupením a vydíráním hromadí veliké bohatství, praví: "Shromáždili jste poklad ku posledním dnům. Aj, mzda dělníků, kteříž žali krajiny vaše, při vás zadržena, křičí, a hlas volání ženců v uši Pána zástupů vešel. Rozkoš jste provodili na zemi a zbujněli jste; vykrmili jste srdce svá jako ke dni zabití. Odsoudili jste, zamordovali jste spravedlivého, a neodpíral vám." Jk 5, 3-6.
Kdo však čte napomenutí rychle se plnících znamení času? Jakým dojmem to působí na nevěřící? Nebo jakou změnu lze pozorovat v jejich chování? Nic větší než jaká byla v chování se obyvatelů země ve dnech Noé. Pohroužení do světského podnikání a zábav; nedbali toho předpotopní lidé, "až přišla potopa a zachvátila všecky". Mt 24, 39. S nebe jim byly poslány výstrahy, ale oni je nepřijali. Nyní se svět řítí do věčné záhuby a ani v nejmenším nedbá výstražného hlasu Božího.
Svět je podněcován válečným duchem. Proroctví v jedenácté kapitole proroka Daniele došlo téměř svého splnění. Brzy nastanou dny soužení o nichž je řeč v proroctvích.
"Aj, Hospodin vyprázdní zemi a pustou ji učiní; promění zajisté způsob její a rozptýlí obyvatele její... nebo přestoupili zákony, změnili ustanovení, zrušili smlouvu věčnou. Protož prokletí zžíře zemi a vypleněni budou obyvatelé její... Odpočine radost bubnů, přestane hluk veselících se, utichne veselí harfy." Iz 24, 1-8. (15)
"Ach, nastojte na tento den; nebo blízký jest den Hospodinův a jako poplenění od Všemohoucího přichází... Vyhynulo símě pod hrudami svými, zpustly stodoly, zbořeny jsou obilnice; nebo vyschlo obilí. Aj, jak vzdychá dobytek, svírají se stádá skotů, protože nemají pastvy i stádá bravů hynou. Vinný kmen uschl a fík uvadl, strom zrnatých jablek, též palma i jabloň, všecko stromoví polní poschlo; a že odňato jest potěšení od synů lidských." Jl 1, 15-18.12.
"Ó, vnitřnosti mé, vnitřnosti mé, bolest trpím, ó osrdí mé, kormoutí se ve mně srdce mé, nemohu mlčeti. Nebo hlas trouby slyšíš, duše má, a pokřikování válečné. Potření za potřením provolává se; popleněná bude zajisté všecka země." Jr 4, 19-20.
"Hledím-li na zemi, aj, nesličná jest a pusta; i na nebe a není na něm světla. Hledím-li na hory, aj, třesou se a všickni pahrbkové pohybují se. Hledím, a aj, není člověk, a všeliké ptactvo nebeské zaletělo. Hledím, a aj, pole úrodné jest pouští a všecka města jeho zbořena jsou." Verš 23-26.
"Nebo veliký jest den tento, takže nebylo jemu podobného. Ale jakkoliv je čas soužení Jákobova, přece z něho vysvobozen bude." Jr 30, 7.
Ne všichni na tomto světě postavili se na stranu nepřítele a proti Bohu. Ne všichni stali se nevěrnými. Několik málo zůstalo věrných Bohu; neboť Jan píše: "Tu jsou ti, kteříž ostříhají přikázání Božích a víry Ježíšovy." Zj 14, 12. Brzy (16) se rozpoutá prudký boj mezi těmi, kteří Bohu slouží, a těmi, kteří Mu neslouží. Brzy bude pohnuto vším, čím pohnuto může býti, aby zůstalo to, čím se pohnout nedá.
Satan je pilný zpytatel Bible. On ví, že jeho čas je krátký a v každé době se snaží působiti proti věci Boží na této zemi. Nelze si představit zkušenost dítek Božích, které budou žít, až se nebeská sláva setká s opakováním se dřívějších pronásledování. Oni budou chodit v světle od trůnu Božího. Anděly Božími bude stále udržováno spojení nebe se zemí. Satan zase obklíčen zlými anděly, bude tvrdit, že jest Bohem a činit všelijaká znamení, aby svedl, by možné bylo, i vyvolené. Dítky Boží nenajdou pak jistoty v konání divů, jelikož satan bude napodobovat všeliká znamení, která se budou dít. Pokoušené a zkoušené dítky Boží najdou sílu v tom znamení o němž je řeč ve Ex 31, 12-18. Budou se moci opírat stále jen na živé slovo, na "Psánoť jest". To jest ten jediný základ, na němž budou moci pevně stát. Všichni pak, kteří zrušili svou smlouvu s Bohem, budou v onen den bez Boha a bez naděje.
Ctitelé Boží budou se odlišovat zvláště svým zachováváním čtvrtého přikázání, které je znamením Boží stvořitelské moci a svědkem jeho práva na úctu člověka. Naproti tomu bezbožní se budou vyznačovat svým úsilím strhnout památku Stvořitele a na její místo postavit ustanovení Říma. Po zakončení boje bude veškeré křesťanstvo rozděleno na dvě veliké třídy. Na jedné straně budou stát ti, kteří zachovávají přikázání Boží a víru Ježíšovu; na druhé straně budou ti, kteří se klanějí šelmě a obrazu jejímu a přijímají její znamení. Ačkoliv církev a stát spojí (17) svou moc, "aby všechny malé i velké, bohaté i chudé, svobodné i v službu podrobené", donutili k přijetí znamení šelmy, lid Boží je přece nepřijme. Zj 13, 16. Prorok z Patmosu viděl jak ti, "kteří zvítězili nad tou šelmou a nad obrazem jejím a nad znamením jejím i nad počtem jména jejího, ani stojí nad tím mořem skleněným, majíce harfy Boží a zpívají píseň Mojžíše, služebníka Božího a píseň Beránkovu."
Na lid Boží čekají hrozné zkoušky a soužení. Duch války podněcuje národy od jednoho konce země až k druhému. Ale uprostřed doby soužení, která přijde - doby soužení, jaké nebylo, co jsou lidé - vyvolený lid Boží bude stát nepohnutelně. Satan a jeho zástup nebude moci zničit dítky Boží, neboť andělé mocní v síle, budou je ochraňovat.
Bůh praví svému lidu: "Protož vyjděte z prostředku jejich a oddělte se... a nečistého se nedotýkejte a já příjmu vás. A budu vám za Otce a vy mi budete za syny a dcery." 2K 6, 17.18. "Ale vy jste rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý lid dobytý, abyste zvěstovali cnosti toho, kterýž vás povolal ze tmy v předivné světlo své." 1Pt 2, 9. Dítky Boží mají se vyznačovat tím, že Bohu slouží plně a celým srdcem, nepřijímají žádné cti pro sebe a stále pamatují, že nanejvýš slavnostní smlouvou zavázali se Pánu - a jenom Pánu sloužit.
"Mluvil také Hospodin k Mojžíšovi, řka: Ty pak mluv k synům Izraelským a rci: Avšak sobot mých ostříhati budete. Nebo znamením jest mezi mnou a vámi po rodech (18) vašich, aby známé bylo, že já jsem Hospodin, kterýž vás posvěcují. Protož ostříhati budete soboty, nebo svatá jest vám. Kdož by ji poskvrnil, smrtí umře; a kdo by koli dělal dílo v ní, vyhlazena bude duše ta z prostředku lidu svého. Šest dní děláno bude dílo, ale v den sedmý sobota odpočinutí jest, svatost Hospodinu. Každý, kdož by dělal v den sobotní, smrtí umře. Protož ostříhati budou synové Izraelští soboty, tak aby světili sobotu po rodech svých smlouvou věčnou. Mezi mnou a mezi syny Izraelskými za znamení jest na věčnost; nebo šest dní činil Hospodin nebe i zem, v den pak sedmý přestal a odpočinul." Ex 31, 12-17.
Zdaliž nás tato slova neoznačují za lid náležející Bohu? Nepraví-li tato slova zároveň, že dokud trvá čas,máme míti v úctě toto dané nám znamení, že náležíme Jemu? Synové Izraelští měli zachovávat sobotu "po rodech svých smlouvou věčnou". Sobota nepozbyla ničeho ze své důležitosti. Dodnes je znamením mezi Bohem a Jeho lidem a zůstane jím navždy. (19)
Copyright © 2010-2016 - Tisk - Kontakt