Loma Linda, Kal., 1. září 1905

Drazí bratří!

Někteří z našich kazatelů mi psali a táží se, jestli práce mezi Němci a Skandinávci by se neměla vyvíjet organizačně odděleně. Tato záležitost mi byla předložena několikrát. Když jsem byla v College View, Pán mi dal přímé svědectví, které mám zvěstovat a od té doby celá záležitost mi byla znova předložena.

Jednoho času se mi zdálo, že to bylo v poradním shromáždění, kde se o těchto věcech uvažovalo. Jeden z vedoucích povstal mezi shromážděními a rozvinul před nimi zásady, podle nichž by se mělo v díle Božím postupovat. Mluvil v tom smyslu, že by to nesměřovalo k pokroku díla mezi různými národnostmi. Nevedlo by to k nejvyššímu duchovnímu rozvoji. Vystavěly by se přehrady, které by se v blízké budoucnosti musely zbořit.

Podle světla, které mi dal Pán, různé oddělené organizace místo, aby usilovaly o jednotu, vytváří neshodu. Jestliže naši bratří budou v pokoře společně prosit Pána pak ti, kdo se nyní domnívají, že je nutné organizovat německé a skandinávské konference, uvidí, že Pán chce, aby spolupracovali jako bratří.

Kdyby měli ti, kteří usilují o rozklad díla Božího provést své záměry, někteří by se chlubili dílem, které vlastně nemělo být konáno. Takový postup by velice zabrzdil Boží dílo. Máme-li šířit toto dílo co nejúspěšněji, pak hřivny, které ⁽¹⁹⁶⁾ jsou mezi Angličany a Američany měli se spojit s hřivnami bratří a sester jiných národností. A každá národnost měla by pracovat co nejvážněji pro blaho jiné národnosti. Je pouze jeden Pán, jedna víra. Naše úsilí mělo by odpovídat na Kristovu prosbu za učedníky, aby byli jedno.

"Posvětiž jich v Pravdě své. Slovo Tvé Pravda jest." Jakož jsi mne poslal na svět, i já jsem je poslal na svět. A já posvěcuji sebe samého za ně, aby i oni posvěceni byli v pravdě." J 17, 17-19.

"Ne za tyto pak toliko prosím, ale i za ty, kteříž skrze slovo jejich mají uvěřiti ve mne. Aby všichni jedno byli, jako ty, Otče ve mne, a já v Tobě, aby i oni v nás jedno byli, aby uvěřil svět, že jsi Ty mne poslal." verš 20.21.

Měli bychom pochopit, že dokonalá jednota mezi pracovníky je potřebná k úspěšnému dokonání, božího díla. Abychom zachovali mír, všichni musíme hledat moudrost u Toho Velikého učitele. Ať všichni o to usilují. Ti, kteří uvádějí ctižádostivé návrhy, přispívají jimi k nesouladu.

Máme respektovat jeden druhého. Žádný člověk sám v sobě netvoří dokonalý celek. Podřízením mysle a vůle duchu svatému máme být vždy žáky toho Velikého učitele.

Studujte druhou kapitolu Skutků apoštolských. V prvotní církvi Duch Boží působil mocně skrze ty, kteří byli souladně sjednoceni. V den letnic byli všichni svorně pospolu na jednom místě.

Máme světu dokázat, že lidé kterékoli národnosti jsou jedno v Kristu Ježíši. Pak odstraňujeme každou překážku a spějeme v jednotu služby Mistrovy. ⁽¹⁹⁷⁾

Vytvářením národnostních přehrad sledujete před světem pouze své vlastní nápady s nimiž Bůh nikdy nemůže souhlasit. Těm, kteří by to rádi dělali apoštol Pavel říká: "Ještě zajisté tělesní jste. Nebo poněvadž jest mezi vámi nenávist, svárové a různice zdaž ještě tělesní nejste a podle člověka nechodíte? Nebo když někdo říká: Já jsem Pavlův, jiný pak: Já Apollův, zdaliž nejste tělesní? Kdo tedy jest Pavel, kdo Apollo, než služebníci, skrze něž jste uvěřili a jakž jednomu každému dal Pán? Jáť jsem štípil, Apollo zaléval, ale Bůh dal vzrůst. A protož aniž ten, kdož zaléval, ale Bůh, kterýž vzrůst dává. Ten pak, kdož štěpuje a ten, kdož zalévá, jedno jsou, avšak jeden každý svou odplatu vezme podle své práce. Božíť jsme zajisté pomocníci, Boží rolí, Boží vzdělání jste." 1K 3, 3-9.

Příklad bratrské lásky

Když naši bratří v Skandinávii byli před finanční krizí, přišlo svědectví, že nesmíme povolit, aby dílo našich bratří před světem přišlo na zmar. To by zneuctívalo Boha. A rychlé a velkorysé jednání našich amerických bratří bylo důkazem, že národnostní rozdíly je nezbavují jejich povinnosti stát jeden při druhém v díle Božím. "Všichni bratří jste." Mt 23, 8. Jednotou pravdy jste jeden.

Usilovným sebeobětováním musíme se nyní vynasnažit chodit v lásce Kristově, v jednotě ducha skrze posvěcení pravdy. Žádné polovičaté dílo nepostačí pro splnění Kristovy modlitby. Máme prakticky dokazovat zásady nebes zde na zemi. V nebesích je jediné veliké shromáždiště. ⁽¹⁹⁸⁾

Musím psát jasně o stavění přehrad dělících na různo v díle Božím. Bylo mi ukázáno, že takové dílo je výplodem klamných lidských závěrů. Božím plánem s Jeho lidem není národnostně a jazykově zdůvodňovaná rozdělenost. A jestliže si tak počínají, jejich představy jsou úzkoprsé a jejich vliv bude velice oslaben. Bůh volá k harmonické spolupráci s různými hřivnami.

Znovu opakuji slova Kristova. Ráda bych je vštípila hluboce do vaší mysle. "Ne za tytoť pak toliko prosím, ale i za ty, kteříž skrze slovo jejich mají uvěřiti ve mne.

Aby všichni jedno byli, jako ty Otče ve mně a já v tobě, aby i oni v nás jedno byli, aby uvěřil svět, že jsi ty mne poslal. A já slávu, kterouž jsi mi dal, dal jsem jim aby byli jedno, jako my jedno jsme. Já v nich a ty ve mně, aby dokonáni byli v jedno a aby poznal svět, že jsi ty mne poslal, a že jsi je miloval, jakož mne miloval."

Kristus ohradil svůj lid od světa, avšak ti, kteří by se chtěli vzájemně národnostně oddělovat, konali by dílo, s kterým Kristus nikdy nesouhlasil.

Bratří, spojte se. Semkněte se těsněji, zanechte stranou každý lidský výmysl a jděte těsně v šlépějích Ježíše svého velikého Vzoru. ⁽¹⁹⁹⁾